Rusko „zabránilo hrozícímu útoku NATO na ruském území“, „denacifikace Ukrajiny“ probíhá dle plánu a ruská ekonomika „vzkvétá“. Tak by měla dle příručky Kremlu informovat proruská média a úřady v Ruské federaci o uplynulém roce, kdy ruská vojska napadla Ukrajinu. K manuálu se dostal nezávislý zpravodajský server Meduza, který sídlí v lotyšské Rize. Kyjev mezitím oznámil, že se mu podařilo osvobodit čtyřicet procent území okupovaných Ruskem od začátku invaze v únoru 2022.
„Západ si chtěl podmanit Rusy, Ukrajinu zdárně denacifikujeme,“ hlásá kuchařka ruské propagandy
Putinovi blízcí spolupracovníci rozdělili příručku na čtyři části nazvané „hlavní témata“, „posílení Ruska“, „speciální vojenská operace (tedy válka na Ukrajině)“ a „nový světový řád“.
Nebojujeme s Ukrajinou, ale s NATO, hlásá Kreml
Autoři v úvodu doporučují, aby se média a úřady vyjadřovaly v tom smyslu, že Putin „učinil jediné správné rozhodnutí a zabránil hrozícímu útoku Ukrajiny a NATO na ruské území“. V manuálu se píše, že západní země se připravovaly na útok na Rusko už od roku 2014 a plánovaly si „rozdělit a podmanit ruský lid“. Meduza k tomuto tvrzení ruské administrativy poznamenává, že ve skutečnosti Rusko v roce 2014 vojensky obsadilo a anektovalo ukrajinský Krym a vyvolalo konflikt v Donbasu.
Tvůrci příručky také tvrdí, že Rusko nebojuje s Ukrajinou, ale s NATO, přičemž organizaci nazývají „nejmocnější válečnou mašinérií v dějinách lidstva“, která ovšem „ruskou armádu nezlomila“.
„Zvláštní vojenská operace“ byla podle autorů dokumentu „úspěšná“. Text v této souvislosti vyzdvihuje „ochranu milionů Rusů, návratu ruských zemí a posílení národní bezpečnosti“. Podle Meduzy přitom nezmiňuje fakt, že Moskva nemá plně pod kontrolou ani jeden ze čtyř anektovaných regionů na Ukrajině a navíc přišla o Cherson jako jediné nově dobyté regionální centrum.
Ruská armáda dále podle propagandistů „úspěšně dosahuje cíle demilitarizovat a denacifikovat Ukrajinu“. Nebýt Západu, Ukrajina by už byla demilitarizována dávno a přijala ruské podmínky, míní autoři. Nikdo však podle nich neočekává rychlé vítězství. Klid na frontě je způsoben přeskupováním jednotek a nutností cvičit nově povolané vojáky, tvrdí. Bez dalších podrobností manuál nabádá také k šíření informací o tom, že Ukrajina prý dostává od Západu stále méně zbraní.
V části věnované posílení Ruska autoři textu doporučují klást důraz na „sjednocenou ruskou společnost“ a „bezpodmínečnou podporu“ pro „zvláštní operaci“ na Ukrajině, přičemž argumentují státním průzkumem, podle něhož Putinovi důvěřuje 78,5 procenta respondentů. Server Meduza přitom již dříve uvedl, že i z tajných interních průzkumů ruských úřadů vyplývá, že Rusové jsou již válkou znaveni a přejí si mírová jednání s Ukrajinou.
Příručka se dotýká i tématu ruské ekonomiky, kterou drtí západní sankce. Ovšem dle Kremlu má „obrovskou bezpečnostní rezervu a potenciál k rozvoji“. „Situace se bude i nadále zlepšovat,“ věří propagandisté.
Evropa dostala „šanci přijít k rozumu“
V části dokumentu týkající se nového světového řádu pak autoři textu hovoří o Rusku jako o „lídru zemí, které neuznávají výjimečnost Západu“. Rusko má vést „ spravedlivý, demokratický a multipolární svět“. Putin prý dává Evropě „šanci dostat rozum“, jelikož nyní jsou evropské země pouze „vazaly“ a „periferiemi“ Spojených států. Podle Kremlu je přitom jedinou možnou budoucností Evropy „úzká spolupráce s Ruskem“.
Ruské síly po osmiletém vojenském vměšování plnohodnotně vtrhly na Ukrajinu 24. února loňského roku, čímž zahájily největší konflikt v Evropě od dob druhé světové války. Kyjev se od té doby urputně brání. Ukrajinská protivzdušná obrana údajně zachytila všech několik desítek dronů íránské výroby, jimiž útočili Rusové v noci na 1. a 2. ledna letošního roku.
Selhání Ruska na Ukrajině podrývají propagandu
Ukrajinské síly pomáhá bránit před bezpilotními letouny americký systém protivzdušné obrany NASAMS, připomíná v nové zprávě Institut pro studium války (ISW), americká nezisková organizace sídlící ve Washingtonu, která se zabývá výzkumem v oblasti válek a mezinárodních vztahů.
ISW dále zmiňuje ničivý ukrajinský úder zřejmě s pomocí raketometů HIMARS na ruskou základnu v Makijivce v Doněcké oblasti z 31. prosince, který podle institutu vyvolal významnou kritiku ruského vojenského vedení v ruském informačním prostoru. Ukrajinci hovoří o 400 mrtvých a 300 zraněných, Moskva připustila jen šest desítek obětí.
Kreml se pravděpodobně pokouší svést vinu na představitele Ruskem ustavené „Doněcké lidové republiky“. Ti v ruských televizích uváděli, že ukrajinský úder v Makijivce následoval poté, co ruští vojáci porušili bezpečnostní pokyny tím, že si zapnuli mobilní telefony, upozornil ISW s tím, že dokonce sílí hlasy volající po rezignaci okupačního „gubernátora“ Doněcké oblasti Denise Pušilina.
Ozývají se však i hlasy kritické vůči postupu ruského velení. Nejmenovaný bývalý ruský důstojník podle ISW uvedl, že ruské síly skladovaly munici v suterénu školy, což umožnilo zničující úder. „Podobná velká vojenská selhání budou nadále komplikovat Putinovo úsilí uklidnit ruskou pro-válečnou komunitu a udržet si dominantní narativ v domácím informačním prostoru,“ odhaduje americký institut.
„Rok, který nás navždy změnil“
Náčelník generálního štábu ukrajinské armády Valerij Zalužnyj tvrdí, že ukrajinským silám se již podařilo osvobodit čtyřicet procent území, které od začátku invaze obsadili Rusové. „Několik shrnutí tragického a hrdinského roku 2022. Roku, který navždy změnil nás, naši přítomnost i budoucnost. Roku, který se zapsal do světových dějin. Pod jménem Ukrajiny a jejích ozbrojených sil,“ uvedl Zalužnyj ve vojenské bilanci loňského roku zveřejněné na Facebooku.
Armáda podle něj loni pomohla z oblastí bojů evakuovat přes 600 tisíc lidí. Ukrajinci také přepravili do zasažených oblastí přes dva miliony tun humanitární pomoci. Pyrotechnici zlikvidovali na 42 tisíc výbušných předmětů.
Ruské invazní síly přišly během války o více než 100 tisíc vojáků, tři tisíce tanků, šest tisíc obrněných vozidel, dva tisíce dělostřeleckých systémů, 420 salvových raketometů, téměř tři sta bojových letadel a 270 vrtulníků, tvrdí vedení ukrajinské armády. Rusko však celková čísla neuvádí a statistiky není možné nezávisle ověřit.
Zalužnyj dále poděkoval partnerským zemím za poskytnuté zbraně a munici, ale také za pomoc s výcvikem více než dvaceti tisíc ukrajinských vojáků, na němž se podílelo sedmnáct států. „Jsme velmi vděční za podporu a pomoc, které měly významný dopad na průběh nepřátelských akcí. Do budoucna ale musíme rozsah mezinárodní technické pomoci rozšířit,“ zdůraznil generál.
„Ukrajinské vojenské síly bojují každý den nejen za Ukrajinu, ale také za Evropu, která je nám blízká – za udržení míru, bezpečnosti a svobody v celém světě,“ vyzdvihl Zalužnyj s tím, že na 29 tisíc ukrajinských vojáků již obdrželo vyznamenání za odvahu a odhodlání při boji proti ruské agresi. Na 160 vojáků se dočkalo titulu „hrdina Ukrajiny“.
