Anexe Krymu dokončena: Putinův podpis završil ústavní proceduru

Moskva - Ruský prezident Vladimir Putin podepsal krymsko-ruskou smlouvu o připojení Krymu k Rusku a uzavřel tak ústavní proceduru anexe. Krátce před podpisem prezidenta ratifikovali smlouvu jednomyslně poslanci Rady federace, ve čtvrtek drtivou většinou podpořili smlouvu i zastupitelé ve Státní dumě. Moskva, Sevastopol a Simferopol oslaví územní zisk slavnostní salvou. Úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov dnes prohlásil, že ukrajinští vojáci na Krymu jsou povinni chránit svou výzbroj, bojové lodě a vojenské objekty před útoky ozbrojenců.

„Blahopřeji všem obyvatelům země, všem občanům Ruské federace a obyvatelům Krymu a Sevastopolu k této události, která je nade vší pochybnost význačná,“ řekl prezident před podpisem dokumentu.

Putin rovněž podepsal ústavní zákon o rozšíření počtu subjektů Ruské federace z dosavadních 83 na 85. Rozšíření počtu členů federace bude zachyceno ve změně článku 65 ruské ústavy, který jmenovitě subjekty federace vypočítává.

Putin dnes zároveň jmenoval Olega Belavenceva stálým politickým představitelem v nově zřízeném „Krymském federálním okruhu“. Belavencev má podle dostupných informací blízko k ruskému ministru obrany Sergeji Šojguovi, dosud řídil jednu z hlavních složek jeho ministerstva.

Rada federace ratifikovala smlouvu o připojení Krymu
Zdroj: Alexander Zemlianichenko/ČTK/AP

Moskva si dala na rychlosti ratifikace smlouvy záležet

Obě komory ruského parlamentu splnily závazek, že proceduru připojení ukončí v maximálně krátké době. Kromě samotného Krymu se novým subjektem federace stává i město Sevastopol, které má stejně jako Moskva nebo Petrohrad zvláštní status.

Rada federace rovněž přijala zvláštní prohlášení k sankcím, které na několik dalších ruských činitelů ve čtvrtek uvalily Spojené státy a Evropská unie. Krok Západu horní komora označila za „bezpříkladný akt politického vydírání a snahu potrestat Rusko za prosazování nezávislé zahraniční politiky“.

Stejně jako poslanci Státní dumy i poslanci Rady federace dnes doporučili Washingtonu, aby na sankční seznam zařadil všechny zastupitele, kteří připojení Krymu podpořili.

Proti anexi Krymu se postavil jediný ruský poslanec

Ze všech ruských zastupitelů se proti záboru poloostrova postavil jen poslanec dolní komory Ilja Ponomarjov, který ve čtvrtek připojení Krymu označil za hrubou politickou chybu. Část jeho kolegů podle dnešních zpráv ruských médií požadovala, aby byl Ponomarjov zbaven poslaneckého mandátu. Vedení sněmovny návrh odmítlo s tím, že poslanec nemůže být za veřejné vyjádření svého názoru nijak postižen.

Turčynov: Vojáci na Krymu by se měli bránit

Na Krymu má dnes vypršet příměří, které minulý víkend dohodli ministři obrany Ukrajiny a Ruska. Ukrajinští vojáci v krymských posádkách se měli během klidu zbraní rozhodnout, zda přejdou do ruské armády, odejdou do civilu a zůstanou na Krymu nebo jako příslušníci ukrajinských ozbrojených sil anektovaný poloostrov opustí. V minulých dnech bylo příměří několikrát porušeno.

Nejistý je zejména osud ukrajinské černomořské flotily. Několik desítek bojových lodí a podpůrných plavidel ukrajinské flotily blokuje ruská armáda v krymských přístavech, část z nich už obsadila. Velitelé flotily si však dnes v ukrajinských médiích stěžovali, že jim z Kyjeva nepřicházejí žádné rozkazy, jak se v napjaté situaci mají ukrajinští vojáci chovat.

Šéf ukrajinského parlamentu a úřadující prezident Oleksandr Turčynov na to reagoval s tím, že poviností ukrajinských vojáků je chránit svou výzbroj, bojové lodě a vojenské objekty. „Pokud se v médiích píše, že vojáci nemají rozkazy, není to pravda,“ řekl Turčynov. „Vojáci jsou povinni bránit své lodě a vojenské jednotky před útoky. Tam, kde postupují rozhodně, se provokace daří likvidovat,“ uvedl.

Velitel základny v Belbeku Jurij Mamčur
Zdroj: ČTK/AP/Vadim Ghirda

V Belbeku žlutomodrá vlajka stále vlaje

Poslední základnou na Krymu, kde ještě vlaje ukrajinská vlajka a kde tamní vojáci odmítají složit zbraně, je štáb 204. bridágy stíhacího letectva. Z více než pěti stovek vojáků za posledních třiadvacet dní základnu v Belbeku neopustil jediný z nich.

Ukrajinští vojáci na poloostrově v těchto dnech zažívají těžké časy. Hodně z nich se narodilo ruským rodičům, dnes mají ruské manželky. Přesto jsou připraveni, v případě napadení a pokud dostanou příslušný rozkaz, Rusům se bránit. „Složili jsme přísahu a plníme ji. Za dvacet let jsem ji neporušil a nebudu to ani teď měnit,“ tvrdí jeden z příšlušníků belbecké základny.

Zvlášť napjatá je podle ukrajinských médií situace v Donuzlavském zálivu na západním pobřeží Krymu, v jehož mělkém ústí ruské jednotky potopily vraky ukrajinských lodí a brání Ukrajincům v evakuaci. Náměstek ukrajinského ministra obrany Leonid Poljakov dnes podle listu Ukrajinska pravda řekl, že ukrajinské jednotky by se na Krymu „měly držet do doby, než budou zcela vyčerpány diplomatické prostředky řešení konfliktu“.

Podle ruských poslanců na stranu ruské armády přešlo přes 70 ukrajinských jednotek dislokovaných na Krymu, tedy většina z 22 000 ukrajinských vojáků. Postupně se mají stát součástí ruského jižního vojenského okruhu. Do rukou Ruska má podle moskevského rozhlasu padnout i šest ukrajinských bojových plavidel a 25 pomocných člunů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 4 mminutami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 39 mminutami

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 2 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...