Anexe Krymu dokončena: Putinův podpis završil ústavní proceduru

Moskva - Ruský prezident Vladimir Putin podepsal krymsko-ruskou smlouvu o připojení Krymu k Rusku a uzavřel tak ústavní proceduru anexe. Krátce před podpisem prezidenta ratifikovali smlouvu jednomyslně poslanci Rady federace, ve čtvrtek drtivou většinou podpořili smlouvu i zastupitelé ve Státní dumě. Moskva, Sevastopol a Simferopol oslaví územní zisk slavnostní salvou. Úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov dnes prohlásil, že ukrajinští vojáci na Krymu jsou povinni chránit svou výzbroj, bojové lodě a vojenské objekty před útoky ozbrojenců.

„Blahopřeji všem obyvatelům země, všem občanům Ruské federace a obyvatelům Krymu a Sevastopolu k této události, která je nade vší pochybnost význačná,“ řekl prezident před podpisem dokumentu.

Putin rovněž podepsal ústavní zákon o rozšíření počtu subjektů Ruské federace z dosavadních 83 na 85. Rozšíření počtu členů federace bude zachyceno ve změně článku 65 ruské ústavy, který jmenovitě subjekty federace vypočítává.

Putin dnes zároveň jmenoval Olega Belavenceva stálým politickým představitelem v nově zřízeném „Krymském federálním okruhu“. Belavencev má podle dostupných informací blízko k ruskému ministru obrany Sergeji Šojguovi, dosud řídil jednu z hlavních složek jeho ministerstva.

Rada federace ratifikovala smlouvu o připojení Krymu
Zdroj: Alexander Zemlianichenko/ČTK/AP

Moskva si dala na rychlosti ratifikace smlouvy záležet

Obě komory ruského parlamentu splnily závazek, že proceduru připojení ukončí v maximálně krátké době. Kromě samotného Krymu se novým subjektem federace stává i město Sevastopol, které má stejně jako Moskva nebo Petrohrad zvláštní status.

Rada federace rovněž přijala zvláštní prohlášení k sankcím, které na několik dalších ruských činitelů ve čtvrtek uvalily Spojené státy a Evropská unie. Krok Západu horní komora označila za „bezpříkladný akt politického vydírání a snahu potrestat Rusko za prosazování nezávislé zahraniční politiky“.

Stejně jako poslanci Státní dumy i poslanci Rady federace dnes doporučili Washingtonu, aby na sankční seznam zařadil všechny zastupitele, kteří připojení Krymu podpořili.

Proti anexi Krymu se postavil jediný ruský poslanec

Ze všech ruských zastupitelů se proti záboru poloostrova postavil jen poslanec dolní komory Ilja Ponomarjov, který ve čtvrtek připojení Krymu označil za hrubou politickou chybu. Část jeho kolegů podle dnešních zpráv ruských médií požadovala, aby byl Ponomarjov zbaven poslaneckého mandátu. Vedení sněmovny návrh odmítlo s tím, že poslanec nemůže být za veřejné vyjádření svého názoru nijak postižen.

Turčynov: Vojáci na Krymu by se měli bránit

Na Krymu má dnes vypršet příměří, které minulý víkend dohodli ministři obrany Ukrajiny a Ruska. Ukrajinští vojáci v krymských posádkách se měli během klidu zbraní rozhodnout, zda přejdou do ruské armády, odejdou do civilu a zůstanou na Krymu nebo jako příslušníci ukrajinských ozbrojených sil anektovaný poloostrov opustí. V minulých dnech bylo příměří několikrát porušeno.

Nejistý je zejména osud ukrajinské černomořské flotily. Několik desítek bojových lodí a podpůrných plavidel ukrajinské flotily blokuje ruská armáda v krymských přístavech, část z nich už obsadila. Velitelé flotily si však dnes v ukrajinských médiích stěžovali, že jim z Kyjeva nepřicházejí žádné rozkazy, jak se v napjaté situaci mají ukrajinští vojáci chovat.

Šéf ukrajinského parlamentu a úřadující prezident Oleksandr Turčynov na to reagoval s tím, že poviností ukrajinských vojáků je chránit svou výzbroj, bojové lodě a vojenské objekty. „Pokud se v médiích píše, že vojáci nemají rozkazy, není to pravda,“ řekl Turčynov. „Vojáci jsou povinni bránit své lodě a vojenské jednotky před útoky. Tam, kde postupují rozhodně, se provokace daří likvidovat,“ uvedl.

Velitel základny v Belbeku Jurij Mamčur
Zdroj: ČTK/AP/Vadim Ghirda

V Belbeku žlutomodrá vlajka stále vlaje

Poslední základnou na Krymu, kde ještě vlaje ukrajinská vlajka a kde tamní vojáci odmítají složit zbraně, je štáb 204. bridágy stíhacího letectva. Z více než pěti stovek vojáků za posledních třiadvacet dní základnu v Belbeku neopustil jediný z nich.

Ukrajinští vojáci na poloostrově v těchto dnech zažívají těžké časy. Hodně z nich se narodilo ruským rodičům, dnes mají ruské manželky. Přesto jsou připraveni, v případě napadení a pokud dostanou příslušný rozkaz, Rusům se bránit. „Složili jsme přísahu a plníme ji. Za dvacet let jsem ji neporušil a nebudu to ani teď měnit,“ tvrdí jeden z příšlušníků belbecké základny.

Zvlášť napjatá je podle ukrajinských médií situace v Donuzlavském zálivu na západním pobřeží Krymu, v jehož mělkém ústí ruské jednotky potopily vraky ukrajinských lodí a brání Ukrajincům v evakuaci. Náměstek ukrajinského ministra obrany Leonid Poljakov dnes podle listu Ukrajinska pravda řekl, že ukrajinské jednotky by se na Krymu „měly držet do doby, než budou zcela vyčerpány diplomatické prostředky řešení konfliktu“.

Podle ruských poslanců na stranu ruské armády přešlo přes 70 ukrajinských jednotek dislokovaných na Krymu, tedy většina z 22 000 ukrajinských vojáků. Postupně se mají stát součástí ruského jižního vojenského okruhu. Do rukou Ruska má podle moskevského rozhlasu padnout i šest ukrajinských bojových plavidel a 25 pomocných člunů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
03:13Aktualizovánopřed 1 mminutou

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 20 mminutami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 32 mminutami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 4 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 13 hhodinami
Načítání...