Rusko půl hodiny před čtvrtečním úderem informovalo Washington, že se chystá odpálit balistickou raketu středního doletu na ukrajinské Dnipro, uvedl Pentagon. Zprávy o varování už potvrdil i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Spojené státy zdůraznily, že je použití experimentální rakety neodradí, budou i nadále poskytovat Kyjevu nové zbraně a urychlí dodávky. Balistické rakety se vyznačují velmi vysokou rychlostí a obranu proti nim dokáží zajistit jen sofistikované systémy protivzdušné obrany, jako je americký Patriot.
„Spojené státy byly krátce před startem předem informovány prostřednictvím kanálů pro snížení jaderného rizika,“ oznámila zástupkyně mluvčí amerického ministerstva obrany Sabrina Singhová. USA již dříve varovaly Ukrajinu a její spojence, že Rusko by mohlo otestovat experimentální střelu.
Podle ukrajinského letectva nastala tato situace ve čtvrtek brzy ráno v Dnipru, kde Rusové použili hned několik typů raket. Kyjev nejprve hovořil o mezikontinentální střele, ruský vládce Vladimir Putin později tvrdil, že šlo o test nové balistické rakety středního doletu Orešnik (Líska). Podle šéfa Kremlu dokáže dosáhnout desetinásobku rychlosti zvuku.
Později Putin dodal, že raketa Orešnik jde do sériové výroby. Tvrdí, že Rusko má již nyní zásobu těchto střel. Raketu označil za skvělou práci domácí školy raketového inženýrství a doplnil, že to není modernizace staršího sovětského systému, ale zcela nová zbraň. Střely, jako je Orešnik, jsou podle šéfa Kremlu klíčové pro zajištění ruské bezpečnosti a územní celistvosti.
Jelen: Putin musí ukazovat svaly, válku nevyhrává a ruská ekonomika je v potížích
„Putin musí ukazovat svaly, protože válku nevyhrává, ruská ekonomika je v potížích, sociální i demografická situace je tragická,“ řekl v pořadu Horizont ČT24 politický geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Libor Jelen. Rétoriku ruského vůdce tak hodnotí jako rétoriku slabosti. Dodal, že Rusko je koncept, který je založen na expanzi vně, a to udržuje moc cara.
Expert řekl, že za posledních dvacet let nedošlo v Rusku k žádnému pozitivnímu vývoji a expanze vně je tak jediná věc, která udržuje pozici Putina na domácí scéně. „Ta slabost může dojít až k implozi,“ zmínil Jelen a připomněl situaci za cara Mikuláše II. či za Michaila Gorbačova. „Putin potřebuje určovat vnějšího nepřítele, aby zakryl slabost vnitřního rozvoje,“ řekl politický geograf s tím, že Západ se ruskému vůdci hodí jako civilizační hrozba.
Šest bojových hlavic
Ukrajinská rozvědka HUR v pátek sdělila, že Rusko použilo raketu, jejíž let od startu z Astrachaňské oblasti na pobřeží Kaspického moře trval až do dopadu 15 minut. Střela byla podle zpravodajců vyzbrojena šesti bojovými hlavicemi, jejichž rychlost v koncové fázi více než jedenáctkrát překračovala rychlost zvuku. Každá z hlavic byla vybavena šesti kusy submunice.
Ukrajinská rozvědka současně vyjmenovala ruské konstrukční kanceláře a podniky zapojené do vývoje a výroby rakety, kterou označila za mobilní systém Kedr (Cedr). Střela byla podle rozvědky vyzkoušená na vojenské střelnici Kapustin Jar loni v říjnu a letos v červnu. Rusko může disponovat nejméně deseti kusy těchto nových raket, sdělil zástupce náčelníka HUR Vadym Skibickyj podle agentury Ukrinform. Odhadl, že Rusové raketu před spuštěním sériové výroby nyní vyzkoušeli v boji, a připomněl, že v případě námořní střely Bulava bylo před spuštěním výroby zapotřebí nejméně deseti testů, z nichž byla polovina neúspěšných.
Pojmenování rakety, které mohlo přinést určité zmatky, vysvětlil šéf HUR Kyrylo Budanov. Podle něj je termín Orešnik kódovým označením výzkumu, který za zbraní stojí. Odpalovací systém se ale jmenuje Kedr, nastínil.
Při úderu byl poškozen průmyslový podnik a ve městě vypukly dva požáry, informoval už ve čtvrtek šéf tamní správy Serhij Lysak. Při útoku bylo poničeno i rehabilitační centrum pro lidi se zdravotním postižením, dvě osoby utrpěly zranění.
Podle médií byl terčem ruské střely podnik na výrobu raket Južmaš v Dnipru. „Za každý válečný zločin spáchaný na ukrajinském lidu přijde spravedlivá odplata,“ zdůraznila ukrajinská rozvědka.
Americká stanice CNN získala od zdroje z ukrajinských bezpečnostních sil fotografie, které údajně ukazují trosky rakety použité silami Kremlu v Dnipru. Stejný snímek zveřejnil na sociální síti X i novinář Rádia Svobodná Evropa Mark Krutov.
„Válka trvá třetí rok a pořád se nasazují nové zbraně, ona to není zas až tak velká změna, co se týká bojové situace, ale to, že někdo sáhne i po této technologii, znamená, že je odhodlaný válku vést dál,“ upozornil v souvislosti s nasazením nové ruské rakety středního doletu na Ukrajině Tomáš Řepa z katedry teorie vojenství Univerzity obrany.
Vysoká rychlost a velký dosah
Moskva pravidelně používá při leteckých útocích na Ukrajině balistické střely krátkého doletu, včetně typu Iskander a Kinžal. Rakety středního a dlouhého doletu jsou výrazně větší, mohou nést jaderné hlavice a mají dosah až šest tisíc kilometrů, píše Kyiv Independent.
Balistické střely jsou poháněny raketou a odpalují se vysoko do atmosféry, než se obloukem vrátí zpět ke svému cíli. Jsou naváděny pouze během počátečních fází startu, takže mohou být méně přesné než střely s plochou dráhou letu.
Výhodu ale mají tyto zbraně v tom, že ve chvíli, kdy se blíží k cíli, dosahují velmi vysokých rychlostí – někdy i více než 3200 kilometrů za hodinu, uvádí ukrajinský server. Tyto typy střel jsou proto schopny sestřelit jen některé systémy protivzdušné obrany jako americký Patriot, připomíná dále Kyiv Independent.
„Mezikontinentální rakety navazují na program Wernhera von Brauna z druhé světové války. Ten byl po válce dá se říct i v amerických službách, Sověti to museli nějakým způsobem trumfnout, čili tady jsme v dozvuku studené války a soupeření mezi tehdejšími dvěma bloky pod patronací dvou supervelmocí. Jak je vidět, tak Rusko ten arzenál nadále má a je ochotno ho použít i takovýmto způsobem,“ komentoval situaci Řepa.
Upravená tajná zbraň
Konkrétně o raketě Orešnik se ví jen málo, ale podle některých expertů by mohlo jít o upravenou verzi střely RS-26 Rubež. Experimentální ruská raketa má podle serveru eutoday.net dolet dva tisíce až šest tisíc kilometrů a stírá hranici mezi středním a mezikontinentálním doletem. Její vývoj podléhal v Ruské federaci vysokému stupni utajení.
Zbraň je navržena tak, aby mohla nést tunovou bojovou hlavici, což je náklad odpovídající třem raketám Iskander dohromady.
Demonstrace síly, říká o střele expert
„Je to raketa, která je v kategorii střel zakázaných dohodou o raketách krátkého a středního doletu, od které ale Spojené státy před pár lety odstoupily, a Rusové teď experimentují s raketou, která je v té vyšší hranici raket středního doletu. Ale s konvenční hlavicí nemá žádný význam, letecké klouzavé bomby mají podstatně větší účinnost,“ konstatoval generálporučík ve výslužbě Pavel Macko.
Řepa mluví o demonstraci síly ze strany Moskvy. „Co jsem viděl záběry z použití této rakety, tak v ní bylo celkem šest hlavic. Byl to jakýsi úder do prázdna, tyto střely nejsou až tak přesné, protože jsou primárně určené na nasazení s jadernými hlavicemi, a tam je potom ten účinek tak obrovský, že nemusíte být až tak přesní, ale co se týká použití s konvenčními hlavicemi, tak tam ta odchylka bývá kolikrát i ve stovkách metrů,“ říká expert o nové ruské střele.
Rusko má těchto raket málo, nemůže je střílet každý týden, řekl Bříza
Bezpečnostní expert Vlastislav Bříza z katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy se domnívá, že tuto ruskou raketu mohou sestřelit za určitých okolností pouze dva státy, Izrael a USA. „A možná i dislokovaný jaderný deštník s prvky v Rumunsku a Polsku by to také mohl umožnit."
Zdůraznil však, že Rusové mají těchto raket málo a nyní šlo jen o demonstraci síly. „Rusko ji nemůže střílet každý týden.“ Připomněl také, že Ukrajina vyvíjí svou raketu Neptun, dříve protilodní střelu, která je už nyní ve fázi vojskových zkoušek a v arzenálu Ukrajiny by mohla být do roka. Mohla by mít dostřel 700 až 900 kilometrů, dodal.
Domnívá se také, že příští rok bude pro válku zlomový, protože podobně velké konflikty trvají podle něho tři až čtyři roky. Očekává rovněž, že administrativa nového amerického prezidenta Donalda Trumpa přinese do konfliktu novou dynamiku.
Odpověď na zrušení limitů pro Kyjev
Rusko odpalem nové střely zjevně reagovalo na zrušení limitů na použití západních raket dlouhého doletu na jeho území, kam v posledních dnech už dopadly ničivé americké zbraně ATACMS i britské Storm Shadow. Kreml vzápětí pohrozil „odpovídající odpovědí“.
Washington ale nyní zdůraznil, že v podpoře Kyjeva hodlá pokračovat i přes ruské výhrůžky. Tisková tajemnice Bílého domu Karine Jean-Pierreová podle webu Ukrajinska pravda prohlásila, že USA nevidí žádné známky toho, že by se Rusko chystalo použít na Ukrajině jaderné zbraně.
Připomněla také ujištění ze strany prezidenta Joea Bidena, který slíbil Kyjevu sto dalších raket k posílení protivzdušné obrany. „Mnoho z těchto raket již bylo dodáno a dodávky dalších na Ukrajinu pokračují. A tak v tom budeme pokračovat, abychom se ujistili, že posilují své schopnosti, včetně obrany na nebi a zajištění co nejlepší možné pozice na bojišti,“ konstatovala tajemnice.
Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj prohlásil, že svět musí na nasazení nové ruské zbraně reagovat. Později doplnil, že Kyjev s partnery již pracuje na vývoji protivzdušné obrany, která by dokázala čelit novým hrozbám. Dodal, že použití cizí země k vyzkoušení nové zbraně pro šíření teroru je mezinárodní zločin.
Německý kancléř Olaf Scholz označil odpálení rakety středního doletu na Ukrajinu za hrozivou eskalaci ze strany Ruska, nicméně znovu odmítl dodat Kyjevu taurusy – střely dlouhého doletu. Čína v pátek vyzvala ke „klidu a zdrženlivosti“.
Jednání NATO
Kvůli odpálení rakety se v příštím týdnu sejdou zástupci Severoatlantické aliance a Ukrajiny, napsala v pátek s odvoláním na diplomaty agentura AFP. Jednání v Bruselu se podle ní uskuteční na úrovni velvyslanců.
„Ten vzkaz, který Ruská federace vyslala, není určen Ukrajině, ten je určen NATO. Je určen zemím podporujícím Ukrajinu, proto je zcela patřičné, že proběhne určitá konzultace,“ řekl bývalý velvyslanec České republiky při NATO Jakub Landovský.
„Nacházíme se ve velmi zranitelném období, kdy ve Spojených státech ještě nedošlo k nástupu nové administrativy. Rusko jako agresor se snaží maximalizovat svou vyjednávací pozici na ta jednání, která budou následovat v lednu,“ uvedl Landovský. „Já jsem se domníval, že to bude spíš probíhat konvenčním bojem,“ dodal.
Načítání...
