Střela

Prezident USA Donald Trump uvedl, že neuvažuje o dodání amerických střel dlouhého doletu Tomahawk Ukrajině, o které napadená země žádá. Šéf Bílého domu to prohlásil na palubě prezidentského letounu, píší tiskové agentury. Dodávky již před několika dny podle stanice CNN schválil Pentagon, rozhodující slovo však má právě Trump. Moskva před nasazením střel schopných likvidovat cíle hluboko v ruském vnitrozemí varovala.

Plzeňské skautské středisko Střela otevřelo nové vzdělávací centrum a mezinárodní základnu v Českém údolí na okraji města u Borského parku. Zájem o skauting v Česku v posledních letech roste – organizace má nyní přibližně 78 tisíc členů. Především menší děti však musejí na přijetí čekat i několik let.

Americký prezident Donald Trump prý možná řekne ruskému vládci Vladimiru Putinovi, že pokud válka neskončí, mohl by bránící se Ukrajině poskytnout naváděné střely Tomahawk s plochou drahou letu. Jeho prohlášení cituje agentura Reuters. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už dříve v neděli zmínil telefonický hovor s Trumpem – a to podruhé za dva dny. Kreml vyjádřil „vážné znepokojení“ nad zprávami, že Zelenskyj s Trumpem hovořil právě o možném poskytnutí střel Tomahawk.

Severní Korea buduje podle expertů síť tajných vojenských zařízení, v nichž skladuje rakety. Jednu z nepřiznaných základen objevil nedávno u čínských hranic americký think tank Středisko pro strategická a mezinárodní studia (CSIS). Podle analytiků se v komplexu nacházejí i střely schopné nést atomové hlavice a zasáhnout pevninu USA. Pchjongjang tvrdí, že jaderné zbraně jsou nezbytné k odstrašení nepřátelských zemí.

Ruské drony, které v posledních týdnech útočí na ukrajinská města, létají příliš vysoko na to, aby ještě byly v dostřelu palných zbraní, píše server CNN. Ukrajina kvůli tomu musí najít nový způsob, jak na nálety bezpilotních letadel reagovat.

Rusové během posledních dvou let výrazně zmodernizovali střelnici vojenského námořnictva u obce Ňonoksa na pobřeží Bílého moře v Archangelské oblasti. Na základně vznikla mimo jiné zcela nová zařízení pro odpalování raket. Místo je neblaze proslulé několika haváriemi. Před šesti lety tam při výbuchu rakety na jaderný pohon zemřelo pět lidí a unikla radiace.

Pákistánská armáda v sobotu oznámila, že cvičně odpálila balistickou raketu, informují agentury. Pákistán zkoušku podnikl v době zvýšeného napětí ve vztazích s Indií po útoku v Kašmíru – území, které si obě regionální mocnosti nárokují.

Dva lidé zahynuli při ruských vzdušných útocích na Ukrajinu v noci na pátek, sdělili regionální činitelé. Starosta druhého největšího ukrajinského města Charkova Ihor Terechov informuje o jednom mrtvém a více než stovce zraněných. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na útok oznámil sankce na čínské firmy, které se podle něj podílejí na výrobě ruských střel Iskander. Peking nařčení odmítá.

Rusko půl hodiny před čtvrtečním úderem informovalo Washington, že se chystá odpálit balistickou raketu středního doletu na ukrajinské Dnipro, uvedl Pentagon. Zprávy o varování už potvrdil i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Spojené státy zdůraznily, že je použití experimentální rakety neodradí, budou i nadále poskytovat Kyjevu nové zbraně a urychlí dodávky. Balistické rakety se vyznačují velmi vysokou rychlostí a obranu proti nim dokáží zajistit jen sofistikované systémy protivzdušné obrany, jako je americký Patriot.

Totalitní Severní Korea potvrdila, že otestovala nový typ mezikontinentální balistické střely. Podle Japonska šlo o doposud nejdelší let severokorejské rakety v nejvyšší letové hladině. Střela nezpůsobila žádné škody a dopadla do moře východně od Korejského poloostrova. Soul už ve středu oznámil, že KLDR patrně chystá zkoušku zbraně schopné zasáhnout území Spojených států. Bílý dům test odsoudil a varoval před eskalací napětí.

Pondělní masivní vzdušný útok Ruska na ukrajinská města oživil na Západě debatu ohledně povolení pro Kyjev použít západní střely dlouhého doletu i hluboko na ruském území, jak napadená země dlouhodobě žádá. Zatímco Francie a Velká Británie naznačují, že by se zákaz měl zrušit, USA a Německo mluví o provokaci Kremlu a možném vyhrocení konfliktu. Podle expertů by americké rakety ATACMS dokázaly zasáhnout více než dvě stě vojenských objektů v Rusku. Kyjev na váhání spojenců reagoval výrobou vlastní střely-dronu dlouhého doletu, jejíž parametry zatím podléhají utajení.

Bezprecedentní íránský útok na Izrael ukázal, že dekády masivních výdajů židovského státu a USA do budování protiraketového deštníku se vyplatily. Do akce se v noci na neděli zapojily systémy jako Iron Dome (Železná kopule) či Arrow (Šíp), které s pomocí spojenců v regionu zlikvidovaly drtivou většinu raket a dronů. Spojené státy využily bojové letouny, systém Patriot v Iráku a také Aegis umístěný ve Středomoří. Podle CNN šlo Teheránu o symbolickou odvetu, okázalou demonstraci síly, která nezpůsobí větší škody ani nerozpoutá otevřenou válku.

Rusko patrně při středečním útoku na východoukrajinský Charkov použilo nový typ řízené bomby. Uvedli to ukrajinští činitelé, podle nichž jde o zbraň na pomezí řízené letecké bomby a střely. Ruská invazní armáda na město zaútočila leteckými pumami poprvé od roku 2022, upozornil náčelník vyšetřovacího oddělení policie v Charkovské oblasti Serhij Bolvinov. Při útoku jeden člověk zemřel a dalších devatenáct utrpělo zranění včetně čtyř dětí ve věku od tří měsíců do devíti let.

Ruské armádě se podle světových médií daří postupně ovládat Avdijivku. Město v Doněcké oblasti je důležité především svou blízkostí k okupované metropoli Doněck. Intenzivnímu ruskému tlaku se brání už řadu měsíců, boje v něm ale zuří už od počátků ruské invaze v roce 2014. Podle ukrajinských zdrojů je situace kritická, město čelí útokům ze vzduchu, nepřátelské jednotky se také snaží posunout v ulicích města.

Kabinet projednal nákup 48 protiletadlových střel I-Derby Long Range za 2,8 miliardy korun bez DPH. Smlouva s izraelskou vládou má být podepsána do konce října, uvedlo ministerstvo obrany. Využít střely bude česká armáda moci v rámci protiletadlového raketového systému SPYDER, který Česko koupilo v roce 2021. Vláda zároveň schválila další peníze na pomoc Ukrajině, mají jít hlavně do zdravotnictví.

Americké ministerstvo obrany je připraveno poskytnout Ukrajině rakety ATACMS dlouhého doletu vybavené kazetovou municí, jakmile to prezident Joe Biden oficiálně schválí. V rozhovoru pro agenturu Bloomberg to oznámil náměstek tajemníka pro armádní nákupy Doug Bush. Německo naopak podobný krok v současnosti neplánuje a řízené střely Taurus zatím ukrajinské armádě nedodá.

Důležitost raketových systémů je po ruské invazi na Ukrajinu enormní. Armáda okupované země už ve válce používá americké Himarsy, francouzský SCALP a britský Storm Shadow, ale svůj zbrojní repertoár se snaží nadále rozšiřovat. V současnosti jedná ministr zahraničí Dmytro Kuleba o americkém systému ATACMS a německých střelách Taurus, které by Ukrajincům umožnily zasáhnout cíle hluboko v ruském týlu. Kromě těchto západních variant už ale úspěšně otestovali i svou vlastní střelu, která dokáže udeřit ze vzdálenosti 700 kilometrů.

Jih Ukrajiny již třetí den po sobě čelil ruským vzdušným útokům. V Mykolajivu utrpělo zranění 19 osob a nejméně dva lidé zemřeli. Jednoho mrtvého a osm zraněných hlásí také Oděsa. Moskva tvrdí, že útočila na výrobny dronů. Velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj mezitím oznámil, že armáda si vytvořila „všechny podmínky“, aby osvobodila Bachmut. Podle ukrajinských zdrojů listu The Washington Post Ukrajinci začali používat kazetovou munici dodanou Spojenými státy. Údajně ke zničení ruských zákopů, které Kyjevu brání v rychlejším postupu.

Na severozápadě Polska byly v dubnu objeveny trosky zřejmě ruské střely, uvedla tento týden tamní média. Nález vzbudil pochybnosti o postupu při pátrání po raketě. Ministr obrany Mariusz Blaszczak oznámil, že armáda loni v prosinci dostala od Ukrajinců upozornění, že se k Polsku blíží letící objekt a že možná jde o raketu, ale jeho ani další klíčové činitele odpovědné za bezpečnost země o tom šéf armádního velitelství pro operace neinformoval. Prezident Andrzej Duda prohlásil, že incident nepředstavuje vážnou hrozbu pro bezpečnost Polska. Opozice ostře kritizuje ministra obrany a požaduje jeho trestní stíhání.

Severokorejský vůdce Kim Čong-un vyzval svou zemi, aby byla připravena kdykoli provést jaderné útoky k odvrácení války. S odvoláním na severokorejskou agenturu KCNA to uvedla agentura Reuters, podle níž Pchjongjang v neděli odpalem balistické rakety simuloval taktický jaderný útok. Cílem byla Jižní Korea, píše agentura AP.

Severní Korea odpálila tři balistické rakety krátkého doletu do moře východně od Korejského poloostrova. S odvoláním na jihokorejskou armádu o tom informovaly světové agentury. Je to další z bezprecedentního počtu raketových testů, které Pchjongjang letos provedl, podotkla agentura Reuters.

Pravděpodobnou příčinou úterní tragédie v polském pohraničí je podle dostupných informací exploze rakety S-300 ukrajinské protivzdušné obrany. Tento systém ruské provenience je hojně nasazovanou zbraní na obou stranách války. Zatímco Kyjev pomocí S-300 zneškodňuje nepřátelské střely či letadla, Rusko tyto rakety i přes značnou nepřesnost používá rovněž k útokům na pozemní cíle.

Podle předběžných zjištění zřejmě vypálily raketu, která v úterý zasáhla Polsko, ukrajinské ozbrojené síly, které mířily na přilétající ruskou střelu. Napsala to ve středu agentura AP s odvoláním na tři nejmenované americké činitele. Informaci podle agentury Reuters zopakoval i americký prezident Joe Biden na jednání představitelů G7 a NATO. Podobné vyjádření poskytli i polský prezident Andrzej Duda a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Nešlo o úmyslný útok, řekl Duda. Uvedl také, že nejsou signály, že by Polsku hrozilo bezprostřední nebezpečí dalšího podobného incidentu. Ukrajinská armáda následně podle amerických médií sdělila spojencům, že se v oblasti pokoušela sestřelit ruskou raketu.

Ruská armáda na začátku října vypálila na ukrajinská města rakety za desítky miliard korun. Chlubila se přesností zásahu a její střely dopadaly do ulic obytných čtvrtí, na školky i na dětská hřiště. Novináři z Bellingcatu, Insideru a Spiegelu nyní odhalili jména i tváře těch, kteří za útoky na ukrajinské civilisty stojí. Jak jejich investigace probíhala, popsal České televizi šéf investigativní skupiny Bellingcat Christo Grozev. Tématu se věnoval nedělní Newsroom ČT24.