Střela

Totalitní Severní Korea potvrdila, že otestovala nový typ mezikontinentální balistické střely. Podle Japonska šlo o doposud nejdelší let severokorejské rakety v nejvyšší letové hladině. Střela nezpůsobila žádné škody a dopadla do moře východně od Korejského poloostrova. Soul už ve středu oznámil, že KLDR patrně chystá zkoušku zbraně schopné zasáhnout území Spojených států. Bílý dům test odsoudil a varoval před eskalací napětí.

Pondělní masivní vzdušný útok Ruska na ukrajinská města oživil na Západě debatu ohledně povolení pro Kyjev použít západní střely dlouhého doletu i hluboko na ruském území, jak napadená země dlouhodobě žádá. Zatímco Francie a Velká Británie naznačují, že by se zákaz měl zrušit, USA a Německo mluví o provokaci Kremlu a možném vyhrocení konfliktu. Podle expertů by americké rakety ATACMS dokázaly zasáhnout více než dvě stě vojenských objektů v Rusku. Kyjev na váhání spojenců reagoval výrobou vlastní střely-dronu dlouhého doletu, jejíž parametry zatím podléhají utajení.

Bezprecedentní íránský útok na Izrael ukázal, že dekády masivních výdajů židovského státu a USA do budování protiraketového deštníku se vyplatily. Do akce se v noci na neděli zapojily systémy jako Iron Dome (Železná kopule) či Arrow (Šíp), které s pomocí spojenců v regionu zlikvidovaly drtivou většinu raket a dronů. Spojené státy využily bojové letouny, systém Patriot v Iráku a také Aegis umístěný ve Středomoří. Podle CNN šlo Teheránu o symbolickou odvetu, okázalou demonstraci síly, která nezpůsobí větší škody ani nerozpoutá otevřenou válku.

Rusko patrně při středečním útoku na východoukrajinský Charkov použilo nový typ řízené bomby. Uvedli to ukrajinští činitelé, podle nichž jde o zbraň na pomezí řízené letecké bomby a střely. Ruská invazní armáda na město zaútočila leteckými pumami poprvé od roku 2022, upozornil náčelník vyšetřovacího oddělení policie v Charkovské oblasti Serhij Bolvinov. Při útoku jeden člověk zemřel a dalších devatenáct utrpělo zranění včetně čtyř dětí ve věku od tří měsíců do devíti let.

Ruské armádě se podle světových médií daří postupně ovládat Avdijivku. Město v Doněcké oblasti je důležité především svou blízkostí k okupované metropoli Doněck. Intenzivnímu ruskému tlaku se brání už řadu měsíců, boje v něm ale zuří už od počátků ruské invaze v roce 2014. Podle ukrajinských zdrojů je situace kritická, město čelí útokům ze vzduchu, nepřátelské jednotky se také snaží posunout v ulicích města.

Kabinet projednal nákup 48 protiletadlových střel I-Derby Long Range za 2,8 miliardy korun bez DPH. Smlouva s izraelskou vládou má být podepsána do konce října, uvedlo ministerstvo obrany. Využít střely bude česká armáda moci v rámci protiletadlového raketového systému SPYDER, který Česko koupilo v roce 2021. Vláda zároveň schválila další peníze na pomoc Ukrajině, mají jít hlavně do zdravotnictví.

Americké ministerstvo obrany je připraveno poskytnout Ukrajině rakety ATACMS dlouhého doletu vybavené kazetovou municí, jakmile to prezident Joe Biden oficiálně schválí. V rozhovoru pro agenturu Bloomberg to oznámil náměstek tajemníka pro armádní nákupy Doug Bush. Německo naopak podobný krok v současnosti neplánuje a řízené střely Taurus zatím ukrajinské armádě nedodá.

Důležitost raketových systémů je po ruské invazi na Ukrajinu enormní. Armáda okupované země už ve válce používá americké Himarsy, francouzský SCALP a britský Storm Shadow, ale svůj zbrojní repertoár se snaží nadále rozšiřovat. V současnosti jedná ministr zahraničí Dmytro Kuleba o americkém systému ATACMS a německých střelách Taurus, které by Ukrajincům umožnily zasáhnout cíle hluboko v ruském týlu. Kromě těchto západních variant už ale úspěšně otestovali i svou vlastní střelu, která dokáže udeřit ze vzdálenosti 700 kilometrů.

Jih Ukrajiny již třetí den po sobě čelil ruským vzdušným útokům. V Mykolajivu utrpělo zranění 19 osob a nejméně dva lidé zemřeli. Jednoho mrtvého a osm zraněných hlásí také Oděsa. Moskva tvrdí, že útočila na výrobny dronů. Velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj mezitím oznámil, že armáda si vytvořila „všechny podmínky“, aby osvobodila Bachmut. Podle ukrajinských zdrojů listu The Washington Post Ukrajinci začali používat kazetovou munici dodanou Spojenými státy. Údajně ke zničení ruských zákopů, které Kyjevu brání v rychlejším postupu.

Na severozápadě Polska byly v dubnu objeveny trosky zřejmě ruské střely, uvedla tento týden tamní média. Nález vzbudil pochybnosti o postupu při pátrání po raketě. Ministr obrany Mariusz Blaszczak oznámil, že armáda loni v prosinci dostala od Ukrajinců upozornění, že se k Polsku blíží letící objekt a že možná jde o raketu, ale jeho ani další klíčové činitele odpovědné za bezpečnost země o tom šéf armádního velitelství pro operace neinformoval. Prezident Andrzej Duda prohlásil, že incident nepředstavuje vážnou hrozbu pro bezpečnost Polska. Opozice ostře kritizuje ministra obrany a požaduje jeho trestní stíhání.

Severokorejský vůdce Kim Čong-un vyzval svou zemi, aby byla připravena kdykoli provést jaderné útoky k odvrácení války. S odvoláním na severokorejskou agenturu KCNA to uvedla agentura Reuters, podle níž Pchjongjang v neděli odpalem balistické rakety simuloval taktický jaderný útok. Cílem byla Jižní Korea, píše agentura AP.

Severní Korea odpálila tři balistické rakety krátkého doletu do moře východně od Korejského poloostrova. S odvoláním na jihokorejskou armádu o tom informovaly světové agentury. Je to další z bezprecedentního počtu raketových testů, které Pchjongjang letos provedl, podotkla agentura Reuters.

Pravděpodobnou příčinou úterní tragédie v polském pohraničí je podle dostupných informací exploze rakety S-300 ukrajinské protivzdušné obrany. Tento systém ruské provenience je hojně nasazovanou zbraní na obou stranách války. Zatímco Kyjev pomocí S-300 zneškodňuje nepřátelské střely či letadla, Rusko tyto rakety i přes značnou nepřesnost používá rovněž k útokům na pozemní cíle.

Podle předběžných zjištění zřejmě vypálily raketu, která v úterý zasáhla Polsko, ukrajinské ozbrojené síly, které mířily na přilétající ruskou střelu. Napsala to ve středu agentura AP s odvoláním na tři nejmenované americké činitele. Informaci podle agentury Reuters zopakoval i americký prezident Joe Biden na jednání představitelů G7 a NATO. Podobné vyjádření poskytli i polský prezident Andrzej Duda a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Nešlo o úmyslný útok, řekl Duda. Uvedl také, že nejsou signály, že by Polsku hrozilo bezprostřední nebezpečí dalšího podobného incidentu. Ukrajinská armáda následně podle amerických médií sdělila spojencům, že se v oblasti pokoušela sestřelit ruskou raketu.

Ruská armáda na začátku října vypálila na ukrajinská města rakety za desítky miliard korun. Chlubila se přesností zásahu a její střely dopadaly do ulic obytných čtvrtí, na školky i na dětská hřiště. Novináři z Bellingcatu, Insideru a Spiegelu nyní odhalili jména i tváře těch, kteří za útoky na ukrajinské civilisty stojí. Jak jejich investigace probíhala, popsal České televizi šéf investigativní skupiny Bellingcat Christo Grozev. Tématu se věnoval nedělní Newsroom ČT24.

Rusko v pondělí vyslalo na Ukrajinu řízené střely a drony, jejichž celková cena se může pohybovat od čtyř set do sedmi set milionů dolarů (od 10,1 do 17,7 miliardy korun), odhadla ukrajinská verze časopisu Forbes. Ukrajinská protivzdušná obrana více než polovinu sestřelila. Podle listu The New York Times se pondělními útoky na civilní ukrajinské cíle snaží ruský diktátor Vladimir Putin uspokojit režimní jestřáby. Ruská státní televize se zásahy proti civilistům pochlubila.

Armády Jižní Koreje a Spojených států vystřelily ve směru Japonského moře čtyři rakety země–země. Informovalo o tom jihokorejské ministerstvo obrany. Šlo podle něho o reakci na úterní test, při němž Severní Korea odpálila balistickou střelu, která poprvé od roku 2017 přeletěla japonské území.

Severní Korea odpálila další balistickou střelu, uvedly armády Japonska a Jižní Koreje. Podle japonských úřadů raketa přeletěla severní japonský ostrov Hokkaidó, než dopadla do moře. Vláda v Tokiu vyzvala lidi v ohrožené oblasti, aby se ukryli. Spojené státy, Japonsko a Jižní Korea slíbily rozhodnou odpověď.

Zástupci Kyrgyzstánu a Tádžikistánu se v pátek dohodli na klidu zbraní, napsala agentura TASS. Pohraniční stráž Kyrgyzstánu ale nedlouho poté uvedla, že Tádžikové opět ostřelují kyrgyzské vesnice. Přestřelky a konfrontace se na hranicích obou zemí opět rozhořely tento týden ve středu a obě strany se z ostřelování a palby obvinily znovu v pátek ráno. Kyrgyzstán v pátek pozdě večer oznámil 24 obětí bojů, informovala agentura AFP.

Izraelská vojenská policie nebude vyšetřovat smrt reportérky stanice al-Džazíra, která přišla o život minulý týden při izraelské razii na palestinském Západním břehu Jordánu. Stříleli při ní Izraeli i Palestinci, ale není jasné, čí střela Šírín abú Aklahovou zasáhla. Podle čtvrteční zprávy deníku Haarec vojenská prokurátorka dospěla k závěru, že v případu není podezření na spáchání trestného činu.

Nepokoje v Izraeli se v posledních týdnech vyostřují. Izraelce a Palestince teď navíc ještě rozděluje i násilná smrt americko-palestinské reportérky televize al-Džazíra Širín abú Aklahové. Vinu za to dávají Palestinci izraelským úřadům, premiér ji odmítá. Odborník na izraelsko-palestinský konflikt Břetislav Tureček se domnívá, že vyšetřování se nikdy výsledku dobrat nemusí.

Neúspěšně zřejmě skončil pokus Severní Koreje o odpálení neznámé střely, o kterém informovala jihokorejská armáda. Podle ní byla střela vypálena z letiště u Pchongjangu a patrně selhala bezprostředně po startu. Podle japonských médií mohlo jít o balistickou raketu.

Ukrajina v obraně před ruskými agresory využívá podle svědectví z bojišť velmi účinně přenosné raketové systémy. Ty vojákům umožňují ničit nepřátelskou těžkou techniku a zpomalovat tak postup.

Přes deset let se palestinský doktor Ezzeddín Abú al-Áiš domáhal od Izraele omluvy za smrt svých tří dcer a neteře. Zabila je izraelská střela, která během Války v Gaze v roce 2009 zasáhla jeho dům. Nejvyšší soud v Jeruzalému ale jeho žádost definitivně zamítl.