Bezprecedentní íránský útok na Izrael ukázal, že dekády masivních výdajů židovského státu a USA do budování protiraketového deštníku se vyplatily. Do akce se v noci na neděli zapojily systémy jako Iron Dome (Železná kopule) či Arrow (Šíp), které s pomocí spojenců v regionu zlikvidovaly drtivou většinu raket a dronů. Spojené státy využily bojové letouny, systém Patriot v Iráku a také Aegis umístěný ve Středomoří. Podle CNN šlo Teheránu o symbolickou odvetu, okázalou demonstraci síly, která nezpůsobí větší škody ani nerozpoutá otevřenou válku.
Islámská republika spolu se svými spojenci vypustila v noci na neděli v rámci předem ohlášené vojenské akce více než tři sta dronů s výbušninami a raket, sdělila izraelská armáda. Útok trval pět hodin a Teherán použil 170 bezpilotních letounů a třicet řízených střel Soumar s plochou dráhou letu, žádná z nich se ale nedostala nad území Izraele, sdělil armádní mluvčí Daniel Hagari.
Írán dále zaútočil na židovský stát celkem 120 balistickými raketami, z nichž jen malá část doputovala do Izraele, tvrdí Jeruzalém. Některé z raket odpálili jemenští povstalci hútíové, drony a rakety s kratším doletem pak mířily na židovský stát z Iráku a Sýrie.
Podle Hagariho se podařilo zneškodnit 99 procent raket a dronů. Jeden z nejmenovaných izraelských činitelů uvedl, že asi polovina íránských balistických raket selhala při startu nebo se zřítila během letu, podobná tvrzení válčících stran však nelze nezávisle ověřit.
Íránské revoluční gardy k útoku sdělily, že balistické střely byly odpáleny asi hodinu po bezpilotních letounech, které se pohybují pomaleji, aby Izrael zasáhly zhruba ve stejnou dobu. Zatímco drony a řízené střely sledují plochou trajektorii, balistické střely jsou odpalovány po obloukové dráze, která využívá gravitace k dosažení velmi vysokých rychlostí. Dosáhnout cíle jim trvalo v tomto případě kolem deseti minut.
Zásoby raket s doletem přes tisíc kilometrů
Nejkratší vzdálenost z Íránu do Izraele činí tisíc kilometrů a vede přes Irák, Sýrii a Jordánsko. Podle experta na munici Františka Krejčíře z Univerzity obrany to vypadá, že byly použity rakety středního dosahu, které mají dolet právě přes tisíc kilometrů.
„Na těchto střelách Írán pracuje posledních čtyřicet padesát let od jejich revoluce. Pohybují se velmi rychle, mají počáteční rychlost někde kolem 2,5 až 3,5 kilometru za sekundu a je velmi obtížné je sestřelovat, protože jsou stejně rychlé nebo rychlejší než střely Kinžal, které známe dobře z (ruského) působení na Ukrajině,“ podotkl Krejčíř.
Írán k útoku použil jak střely odpalované ze země, tak i z vody, konkrétní typ zbraně ale zatím není jasný. Potřebný dosah má kupříkladu íránská raketa Šaháb-3, tisíc kilometrů ale zdolají i další íránské střely, jako je Chajbar Šekan, Chorramšahr-4, Sedžil a hypersonická Fattah-2. „Balistické střely můžou mít startovní hmotnost i několik tun, bojové hlavice bývají kolem pěti set až tisíce kilogramů, z toho může být třeba polovina trhaviny,“ popsal Krejčíř.
Mezi drony použitými při útoku z 13. dubna byly podle íránských státních médií jednoduché sebevražedné bezpilotní stroje Šáhed-136 a Šáhed-131 vyrobené v Íránu, které běžně používají ke svým útokům proíránské milice v regionu a také Rusko proti Ukrajině.
Podle odborníků jsou tyto drony levné, ale účinné. Šáhed-136 dokáže uletět až dva a půl tisíce kilometrů, Šáhed-131 pak zhruba devět set kilometrů. Pokud jsou vysílány ve velkém množství, tak způsobují „chaos“, řekl expert na zbraně John Krzyzaniak Rádiu Svobodná Evropa / Rádiu Svoboda. Jejich nevýhodou je poměrně omezená nosnost, u Šáhedu-136 je to padesát kilogramů, a také nízká maximální rychlost, kolem 185 kilometrů za hodinu, stroje se tak dají poměrně snadno zneškodnit.
Rychlá reakce spojenců
Vyhrocená situace se v noci na neděli přímo dotkla celkem devíti zemí, jelikož střely vypálené z Íránu, Sýrie, Iráku a Jemenu pomáhaly Izraeli zneškodnit Spojené státy, ale také Francie, Velká Británie a Jordánsko, uvádí na webu BBC. Ministerstvo obrany USA později sdělilo, že americké síly zachytily desítky raket a dronů.
Spojené státy mají na Blízkém východě své základny a početný personál, nejblíže v Iráku, Sýrii i Jordánsku. Se sestřelením íránských objektů Američanům pomohl systém protivzdušné obrany Patriot umístěný v Iráku. V Saúdské Arábii mají zase USA k dispozici radar.
Americký prezident Joe Biden navíc už před íránským útokem nechal do regionu přesunout americká letadla a čtyři válečná plavidla včetně letadlové lodi USS Eisenhower do severní oblasti Rudého moře. Ze kterých základen americké letouny proti íránským střelám a dronům zasahovaly, Washington oficiálně nezveřejnil, píše Reuters.
Nejmenovaní představitelé Pentagonu nicméně řekli stanici CNN, že americké námořnictvo sestřelilo nejméně tři balistické střely pomocí systému protiraketové obrany Aegis na palubě dvou torpédoborců ve východním Středomoří.
Masivní izraelská protivzdušná obrana
V Jeruzalémě zněly sirény a íránský úder uvedl do provozu proslulý izraelský systém protiraketové obrany Iron Dome. Ten využívá radar ke sledování raket a dokáže rozlišit mezi těmi, které pravděpodobně zasáhnou zastavěné oblasti, a těmi, které nikoli. Interceptorové střely jsou odpalovány pouze na rakety, u kterých se očekává, že zasáhnou obydlené oblasti.
Nejslavnější Iron Dome za dobu svého působení od začátku minulé dekády zachytil tisíce raket, které na Izrael vypálili teroristé z Hamásu či Hizballáhu. V zemi je rozmístěných celkem deset těchto systémů. Podle Izraelců dosahuje účinnost Iron Dome zhruba devadesáti procent, je přitom pouze jednou součástí velice komplexního izraelského systému protivzdušné obrany.
Proti íránským balistickým střelám nyní pomohl Izraelcům i systém Arrow 3, který židovský stát vyvinul spolu s USA a jenž sestřeluje přilétající balistické střely nad hranicí atmosféry pomocí oddělitelné hlavice, která zasáhne cíl ve vesmírném prostoru. Izrael ho v uplynulých měsících používal k likvidaci raket vypuštěných jemenskými šíitskými povstalci napojenými na Írán. Nyní pomohl Izraeli zlikvidovat 110 íránských střel.
Ke zneškodnění raket středního doletu pomáhá Izraeli jeho nejnovější raketový systém David's Sling (Davidův prak), ten je účinný zejména proti střelám vypáleným Hizballáhem, píše na webu zpravodajská server CBS News.
Naopak k sestřelování letadel nebo dronů, jako byl případ íránského útoku z víkendu, tradičně nejlépe poslouží americký systém Patriot. Izraelci ho využívali již během války v Perském zálivu v roce 1991 k zachycení raket Scud odpálených tehdejším iráckým vůdcem Saddámem Husajnem. V současné době Izrael vyvíjí také systém na bázi laserové technologie, který bude levnější a velmi účinný, zatím ale není v provozu.
Nákladný program „Hvězdných válek“
Sestřelovat drony a střely pomáhaly Izraelcům během íránského úderu rovněž stíhačky F-35. Ředitel izraelské organizace protiraketové obrany Moše Patel po íránském úderu prohlásil, že téměř čtyřicet let investic do programu „Hvězdné války“ se Izraeli vyplatilo. „Všechny obranné systémy se osvědčily. Všechny jejich akce byly koordinovány po důkladné přípravě a vývoji systémů, simulacích a integraci se skutečnými bitevními jednotkami,“ hodnotil Patel podle serveru Politico.
Patel uvedl, že střely systému Arrow i střely pro zachycování raket v nižších výškách jsou synchronizovány s obdobnými americkými systémy v regionu. „Naše systémy si předávají informace, aby získaly společný obrázek oblohy, a na ní bylo určitě rušno,“ řekl Patel izraelské televizní stanici Channel 12. „Následně probíhá také koordinace bitevní doktríny. Ve velínu protiraketového systému Arrow sedí americký důstojník, který prakticky bok po boku koordinuje součinnost s americkými systémy,“ popsal Patel.
Podle odhadů stála úspěšná obrana Izraele v přepočtu kolem 32 miliard korun, tedy asi desetkrát víc než samotný útok Íránu. Financovat vícevrstvý izraelský obranný systém pomáhají Spojené státy, které od roku 2009 poskytly na protiraketovou obranu židovského státu 3,4 miliardy dolarů (asi 80 miliard korun). Podle zdrojů Reuters vyjde z izraelského obranného průmyslu jedna obranná střela systému Arrow na dva miliony až 3,5 milionu dolarů (47 až 83 milionů korun).
Zásah klíčové izraelské letecké základny
Několik íránských balistických střel ale i přes masivní vzdušnou obranu zasáhlo území židovského státu, přiznala izraelská armáda s tím, že zranění utrpělo jedno dítě. Podle amerických zdrojů uniklo Izraeli a spojencům minimálně pět raket.
Podle zpravodaje ČT Václava Černohorského rakety zasáhly hned dvě izraelské vojenské základny. Jednou z nich je letecká základna Nevatim v Negevské poušti na jihu Izraele, kde jsou umístěny stíhačky F-35 a která byla pravděpodobně hlavním íránským terčem.
Jedna střela poničila letadlo na ranveji, další pak prázdné nebo nepoužívané hangáry. Podle Hagariho základna funguje, íránská oficiální tisková agentura IRNA ale tvrdí, že útok zasadil letecké základně „těžkou ránu“. Další balistická střela zřejmě mířila na radarové stanoviště v severním Izraeli, ale svůj cíl minula, uvádí BBC.
Minimální škody a takřka úplná likvidace raket překvapily brigádního generála ve výslužbě Cviku Haimoviče, který dříve velel izraelské protivzdušné obraně. „(Bylo to) výborně synchronizované a koordinované mezi všemi složkami – letectvem, pozemními silami. A ano, mám-li být upřímný, je to velmi vysoké procento, mnohem vyšší, než jsme očekávali, kdybyste se mě zeptali o tři dny dříve,“ řekl Haimovič agentuře Reuters.
„Ale musíme si být jisti, že budeme připraveni na příště, protože nějaké příště určitě nastane. Musíme vycházet z toho, že Íránci se do budoucna pořádně připraví a pokusí se naše obranné systémy prorazit. To znamená, že musíme být o krok před našimi nepřáteli, ne o krok pozadu,“ zdůraznil generál.
Ředitel vývoje zbraní na izraelském ministerstvu obrany Daniel Gold sdělil televizi Channel 12, že už nyní se pracuje na pokročilejších modelech Arrow 4 a 5.
Íránská snaha minimalizovat ztráty
Teherán zřejmě naplánoval operaci tak, aby šlo o velkolepou podívanou, která ale měla způsobit jen minimální ztráty, všímá si stanice CNN. Írán rozhodl o přímém úderu z vlastního území, takže Izraelci měli hodiny čas se na útok připravit, a nekonal se žádný moment překvapení.
Šlo tak spíše o symbolickou akci předem odsouzenou k nezdaru z hlediska zásahu izraelských cílů, která nicméně vyvolala velké ohlasy v celém světě, jenž hodiny se zadrženým dechem čekal, co se bude dít. Lidé v blízkovýchodních zemích natáčeli videa letících střel na noční obloze, která působí jako z katastrofického filmu, upozorňuje CNN.
Podle expertů se Írán ani Izrael nechtějí pustit do otevřené války a podobná reakce Teheránu se dala očekávat. Íránská ekonomika v posledních letech čelí dopadu sankcí zavedených během vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa a režim se musí popasovat s rostoucí nespokojeností mezi obyvatelstvem. Za této situace si Teherán podle odborníků nepřeje přímý konflikt se státem, který má vojenskou a technologickou převahu, o jaderných zbraních nemluvě.
Místo zástupné války přímý útok
Írán musel uskutečnit odplatu za izraelský úder na jeho konzulát v Damašku, aby potvrdil svou pozici regionální velmoci, píše v analýze CNN. Demonstraci své síly umocnil právě tím, že nevyužil své spojence z regionu v rámci dlouhodobé zástupné války, ale zaútočil přímo ze svého vlastního území. Íránská diplomacie ale současně dala sousedním zemím vědět tři dny předem, čímž minimalizovala dopady své vojenské akce.
Podle CNN styl íránského útoku připomíná odvetu Teheránu za atentát na íránského generála Kásema Solejmáního z ledna 2020. Tehdy dal Írán americké armádě deset hodin před úderem avízo, než balistické rakety zasypaly americké pozice v Iráku včetně letecké základny al-Asad. Při samotném útoku díky tomu nezemřeli žádní Američané, připomíná CNN.
Napětí v regionu roste od loňského říjnového útoku palestinského Hamásu na Izrael, který si vyžádal přes tisíc mrtvých. Jeruzalém poté spustil ofenzivu v Pásmu Gazy, jež trvá dosud a vyžádala si už tisíce obětí.
V odvetě za Gazu ostřeluje Izrael ze severu libanonské teroristické hnutí Hizballáh a eskalují také útoky proíránských milic na proizraelské cíle na Blízkém východě. Írán nejnovějším útokem reagoval konkrétně na izraelský úder na íránskou ambasádu v Sýrii ze začátku dubna, při němž zahynuli i vlivní členové íránských revolučních gard.
Spekulace o nové protiíránské koalici
Další vývoj konfliktu zůstává nejasný. Izrael slíbil, že na íránský útok odpoví, jen vedení země ještě nenalezlo shodu na čase a rozsahu této odvety. Deník The Wall Street Journal v pondělí přišel se zprávou, že izraelská odpověď by mohla přijít ještě ten den poté, co se sešel izraelský válečný kabinet, aby projednal možnosti. Hovořil údajně o „bolestivém“ protiúderu vůči Íránu, který by ale nezažehl válku, přičemž cílem kabinetu je reakce, kterou nezablokuje Washington.
Spojené státy ještě předtím oznámily, že se k izraelské akci nepřipojí. Západ vyzývá vládu premiéra Benjamina Netanjahua k umírněnosti, protože se obává rozsáhlejšího konfliktu. Ten by měl značný dopad na celý svět, mimo jiné lze očekávat prudký nárůst cen ropy.
Izrael ale v posledních týdnech nereaguje ani na zvyšující se nátlak zejména ze strany USA, pokud jde o příměří v Pásmu Gazy.
„Íránský útok pomohl Izraeli nabýt lepší postavení na mezinárodní scéně, kdy je už několik měsíců ostře kritizován za postup v Gaze, a íránský útok od toho odvedl pozornost. Domnívám se, že někteří racionálnější členové izraelské vlády to mohou cítit jako příležitost, aby vybudovali mezinárodní koalici proti Íránu a aby později došlo k úderům proti íránským cílům třeba v Sýrii, a že třeba nedojde k odvetě stejným způsobem přímo na íránské území. To by nevyhnutelně vedlo k válce mezi oběma zeměmi,“ myslí si výzkumný pracovník Jakub Záhora z Pražského centra pro výzkum míru.
Podle Záhory by se ale nejednalo o útočnou koalici, nýbrž obrannou alianci, která by se zaměřila kupříkladu na intenzivnější společná vojenská cvičení, výměnu zpravodajských informací či technologií, jelikož válku s Íránem si nikdo nepřeje.
I podle některých Izraelců vedení židovského státu porušilo „pravidla hry“, když zaútočilo na íránský konzulát, přičemž dosud se podobné útoky konaly na území třetích států, upozornil Záhora. Podle některých kritiků udělal tedy chybu premiér Benjamin Netanjahu, když tímto krokem nebývale zvýšil napětí mezi oběma znepřátelenými zeměmi, poznamenal expert.
