Írán vyslal na Izrael bezpilotní letouny a rakety s plochou dráhou letu poté, co sliboval odvetu za útok na íránský konzulát v Damašku připisovaný židovskému státu. Izraelská armáda zneškodnila 99 % dronů a raket, mnohé ještě mimo území státu, řekl její mluvčí Daniel Hagari. Část sestřelily USA, Británie a Jordánsko. V Jeruzalémě zněly sirény a nad městem byly slyšet výbuchy, zřejmě od systémů protivzdušné obrany. Útok nakonec zřejmě nepřinesl velké škody, výrazně ale zostřil napětí v už tak neklidném regionu. V neděli se kvůli vývoji na Blízkém východě sejde Rada bezpečnosti OSN.
Írán zaútočil drony a raketami, Izraeli a spojencům se téměř všechny podařilo zničit
Mluvčí izraelské armády okolo druhé hodiny ráno SELČ uvedl, že zneškodněno bylo okolo dvou stovek íránských dronů a balistických střel, mnohé mimo izraelské území. Útok však podle něj v té chvíli stále nebyl u konce, země očekávala další vlnu. Izraelská armáda ale krátce nato zrušila výzvu, aby se lidé na jihu a severu země zdržovali v blízkosti krytů.
Kvůli vývoji na Blízkém východě se v neděli večer SELČ sejde na mimořádném zasedání Rada bezpečnosti OSN. O svolání schůzky požádal izraelský velvyslanec při OSN Gilad Erdan. Na sociální síti X napsal, že „íránský útok je závažnou hrozbou pro celosvětový mír a bezpečnost a očekávám, že Rada použije všechny nástroje k tomu, aby podnikla proti Íránu konkrétní kroky“.
Konflikt Íránu s Izraelem
Židovský stát se v posledních dnech na možnost přímého íránského útoku připravoval, v sobotu jeho armáda oznámila, že je v plné pohotovosti. Po startu íránských dronů uvedla, že izraelská protivzdušná obrana situaci monitoruje a je připravena letouny zneškodnit a že v ohrožených oblastech by se případně rozezněly sirény.
Po necelé hodině přišlo potvrzení z Teheránu, když íránská státní média publikovala prohlášení revolučních gard. Podle něj útok reaguje na „zločiny“ Izraele včetně zmíněného útoku na íránský konzulát v Damašku. Při tomto útoku zemřelo několik představitelů íránských revolučních gard. Izrael se k útoku nepřihlásil, předpokládá se ale, že je za něj zodpovědný.
Izrael ohlásil uzavření svého vzdušného prostoru od 00:30 místního času (23:30 SELČ). Bezpečnostní činitel Izraele později řekl médiím, že mimo vzdušný prostor země bylo zasaženo přes sto íránských dronů. Část prý sestřelily USA a Británie. Drony prý likvidovaly i stíhačky jordánských ozbrojených sil.
Nad íránským územím byly zaznamenány pomalu letící drony Šáhed-136 s výbušninami, které lze snadno sestřelit. Íránská státní agentura IRNA později uvedla, že Írán proti Izraeli odpálil první vlnu balistických raket v rámci operace nazvané „Skutečný slib“. Íránské zastoupení při OSN uvedlo, že útok na Izrael je odveta za zmíněný úder na jeho objekt v Damašku. Věc prý lze nyní považovat za uzavřenou.
Izraelská protivzdušná obrana v akci
Později se v Jeruzalémě rozezněly sirény varující před vzdušným útokem a nad městem se ozvaly výbuchy. Podle místních médií začaly pracovat systémy protivzdušné obrany, aby sestřelily drony. „Slyším více detonací, které znějí jako záchyt (protivzdušnou obranou). Neslyším, že by něco zasáhlo cíle na zemi,“ uvedl zpravodaj americké televize CNN v Jeruzalémě.
Podle serveru The Times of Israel se varovné sirény rozezněly také v řadě míst na jihu Izraele, včetně měst Beeršeba nebo Nevatim. Zatím první hlášenou obětí íránského útoku je beduínské dítě pocházející z oblasti města Arad v Negevské poušti. Podle záchranné zdravotnické služby utrpělo těžké zranění.
Britská BBC informovala, že v barech v Tel Avivu bylo v noci stále živo. Jistý student popsal, že ve městě jde o „noc jako obvykle“. Vysvětlil, že lidé si za poslední půlrok, kdy Izrael vede válku proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás, na útoky zvykli.
Před zprávou o útoku se objevily neoficiální informace, že Íránci se pokusí zasáhnout vojenské cíle. Ve vysílání televize Channel 12 uvedl bývalý šéf izraelské vojenské rozvědky Amos Jadlin, že každý dron nese 20 kilogramů výbušnin. Nejmenované izraelské zdroje řekly listu NYT, že Izrael se domnívá, že drony vzlétly nejen z Íránu, ale také Iráku, který rovněž uzavřel vzdušný prostor.
Současní a bývalí činitelé řekli deníku The New York Times (NYT), že vidí jako pravděpodobnou možnost, že drony mají posloužit pouze jako návnada a že Íránci naplánovali synchronizovaný útok rychleji letícími raketami. Blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek uvedl, že taktikou Íránu je zahlcovat systém vzdušné obrany Izraele.
Netanjahu: Když nás někdo zasáhne, my zasáhneme jeho
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v prohlášení uvedl, že Izrael se na přímý útok Íránu připravoval a že jakýkoli úder nenechá bez odvety. „Naše obranné systémy jsou rozmístěné a jsme připraveni na veškeré scénáře,“ uvedl ještě před potvrzením útoku. „Stanovil jsem jasný princip: Když nás někdo zasáhne, zasáhneme my jeho,“ citoval z jeho videa The Times of Israel.
V Izraeli večer zasedl válečný kabinet, v Bílém domě zase podle agentury Bloomberg situaci monitoroval americký prezident Joe Biden společně s poradci včetně šéfa diplomacie Antonyho Blinkena a ministra obrany Lloyda Austina. „Náš závazek ohledně bezpečnosti Izraele v souvislosti s hrozbami z Íránu a jeho spojenců je neochvějný,“ uvedl Biden.
Útok odsoudili Sunak, EU i český premiér
Britský premiér Rishi Sunak uvedl, že íránský útok na Izrael zásadním způsobem odsuzuje. Teherán podle něj znovu ukázal, že mu jde o šíření chaosu v regionu, napsal premiér v prohlášení. Británie se postaví za bezpečnost Izraele, stejně jako svých partnerů v regionu, včetně Iráku a Jordánska, ujistil Sunak s tím, že Londýn se svými partnery pracuje na stabilizaci situace a snaží se zabránit další eskalaci. „Nikdo nechce vidět další krveprolití,“ uvedl Sunak.
Německý kancléř Olaf Scholz „co nejdůrazněji“ odsoudil íránské útoky. „Tímto nezodpovědným a neospravedlnitelným útokem Írán riskuje regionální konflikt,“ řekl mluvčí Scholzova kabinetu a dodal, že Německo stojí těsně po boku Izraele. O dalších reakcích chce Berlín jednat se spojenci ze skupiny G7.
Jako nepřijatelný slovy šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella odsoudila útok i Evropská unie. Jedná se podle něj o bezprecedentní zostření situace a hrozbu pro bezpečnost regionu. Pevně stojíme za Izraelem a jeho právem se bránit, uvedl také český premiér Petr Fiala (ODS). Ministerstvo zahraničí vyzvalo Čechy v Izraeli k maximální opatrnosti a zvažuje zpřísnění cestovatelských doporučení.
Šéf francouzské diplomacie Stéphane Séjourné uvedl, že útok posouvá destabilizační aktivity Íránu na novou úroveň. Také uvedl, že „Francie znovu potvrzuje svou oddanost bezpečnosti Izraele a ujišťuje ho o své solidaritě“.
Egyptské ministerstvo zahraničí v nynější situaci vyzývá k „maximální zdrženlivosti“, píše agentura Reuters. Egyptská armáda situaci pečlivě sleduje, uvedla agentura.
K výzvám ke zdrženlivosti se připojila i Saúdská Arábie. „Vojenská eskalace“ a její možné dopady ji znepokojily, uvedlo ministerstvo zahraničí této blízkovýchodní země. Zdůraznilo, že je potřeba, aby na sebe Rada bezpečnosti OSN vzala odpovědnost za udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, a to zejména na Blízkém východě, který je v tomto ohledu velmi citlivý. Podle Rijádu je důležité zabránit dalšímu prohloubení krize, protože v případě, že by se situace zhoršila, hrozí „strašné následky“.
Vývoj znamená další eskalaci konfliktů na Blízkém východě po více než šesti měsících války mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Podle agentury AP je to poprvé, co Írán spustil plnohodnotný vojenský útok na Izrael přímo ze svého území, přestože dvě země jsou znepřátelené již několik desetiletí.
Odborník na Írán Ali Vaez z výzkumného ústavu International Crisis Group řekl NYT, že Blízký východ se dostává do neprobádaných vod a že „je těžké nadhodnotit, jak nebezpečný tenhle okamžik je“.