USA očekávají odvetný úder Íránu proti Izraeli, ale v omezeném rozsahu

Nahrávám video

Spojené státy předpokládají, že Írán zaútočí proti Izraeli v odvetě za bombardování íránského konzulátu v Damašku, ale ne v takovém rozsahu, aby zavlekl Washington do války na Blízkém východě, informovala agentura Reuters s odvoláním na vyjádření nejmenovaného amerického představitele. Jeruzalém očekává íránský úder v pátek nebo v sobotu, napsal server The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na své zdroje.

Bílý dům ve čtvrtek uvedl, že si nepřeje další rozšíření konfliktu na Blízkém východě, a Teheránu zopakoval, že Spojené státy se na úderu na jeho konzulát v syrském hlavním městě nepodílely. Při patrně izraelském úderu 1. dubna zahynulo sedm důstojníků íránských revolučních gard včetně dvou generálů a Írán za něj opakovaně přislíbil Izraeli odplatu.

Izrael se připravuje na přímý útok na sever nebo jih svého území, ke kterému má dojít během pátku, případně v sobotu, napsal server WSJ s odkazem na své zdroje. Podle osoby, která disponuje informacemi z íránského vedení, se však o plánech úderu teprve diskutuje a žádné konečné rozhodnutí zatím nepadlo, dodal WSJ.

Bílý dům dodal, že Írán jasně varoval, aby chystaný útok nezneužil jako záminku k další eskalaci v regionu, kterým otřásá zejména válka, kterou v Pásmu Gazy vede Izrael proti palestinskému hnutí Hamás v odvetě za jeho teroristický útok ze 7. října.

Samotný Írán dal ve čtvrtek skrze diplomatické zdroje Spojeným státům najevo, že svoji avizovanou odvetu vůči Izraeli povede tak, aby se vyhnul rozsáhlé eskalaci, a nebude jednat unáhleně. Agentuře Reuters to sdělily nejmenované íránské zdroje. Zdroj Reuters blízký americké zpravodajské komunitě pak řekl, že Írán dal „velmi jasně“ najevo, že jeho reakce bude „kontrolovaná“. Írán podle něj využije „k několika útokům na Izrael“ své spojence v regionu.

Podle serveru The Financial Times (FT) USA požádaly Čínu a další země, včetně Turecka a Saúdské Arábie, aby vyzvaly Teherán, aby nepodnikal ozbrojené akce proti Izraeli. „V uplynulých dnech jsme jednali také s evropskými spojenci a partnery a vyzvali jsme je, aby Íránu rovněž vyslali jasný vzkaz – eskalace není v zájmu Íránu, není v zájmu regionu a není v zájmu světa,“ prohlásil mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matt Miller.

Bidenova administrativa v posledních měsících opakovaně žádala Čínu, aby využila svého vlivu na Teherán. Jedním z cílů bylo i omezení aktivity hútíů, kteří útočili na lodě v Rudém moři. Američtí představitelé však soukromě uvedli, že nezaznamenali žádné důkazy o tom, že by se Čína snažila na Írán vyvinout tlak, napsal FT.

Šéf Bílého domu ve středu potvrdil pomoc židovskému státu. „Náš závazek k zajištění bezpečnosti Izraele před těmito hrozbami ze strany Íránu a jeho zástupců je naprosto pevný. Opakuji – neprůstřelný,“ řekl Biden.

V pátek pak vzkázal do Teheránu, aby na Izrael neútočil. Spojené státy podle něj Izraelcům pomohou s obranou a Teherán neuspěje. Uvedla to agentura Reuters. Biden na dotaz novinářů, jaký má vzkaz pro Írán, odpověděl: „Nedělejte to.“

Na případný útok odpovíme, slíbil Izrael

Izraelský ministr obrany Joav Galant ve čtvrtek svému americkému protějšku Lloydu Austinovi řekl, že na jakýkoli útok vedený přímo z území Íránu by Izrael odpověděl stejnou mincí. „Přímý íránský útok bude vyžadovat odpovídající izraelskou odpověď proti Íránu,“ řekl Galant podle zprávy, kterou vydal jeho úřad.

Austin naopak podle listu The Washington Post Galantovi vytkl, že Spojené státy nebyly o útoku na íránský konzulát v Sýrii předem informovány. Podle nejmenovaných amerických zdrojů si Austin stěžoval kvůli tomu, že úder na konzulát v důsledku ohrozí americké vojáky v regionu.

„Na Izrael útočí íránské zbraně – z Jemenu, Iráku a Sýrie – tak jednou za týden, jestli ne denně. Naše obranné systémy tyto hrozby zachycují. Přesto jsme připraveni a v nejvyšší pohotovosti, jak v defenzivě, tak v útoku. Víme, jak informovat veřejnost a jak se vypořádat s jakoukoli hrozbou,“ ujistil mluvčí izraelské armády Daniel Hagari.

„Když někdo ublíží nám, my ublížíme jemu. Chystáme se dostát bezpečnostním potřebám Izraele jak v obraně, tak v útoku,“ prohlásil na letecké základně premiér země Benjamin Netanjahu.

Údery na Izrael už provedl Hizballáh

Útoky na Izrael už oznámilo libanonské teroristické hnutí Hizballáh, které má podporu ze strany Íránu. V pátek uvedlo, že odpálilo desítky raket na izraelské pozice. Podle Hizballáhu se tak stalo v reakci na izraelské útoky na jih Libanonu, informovala agentura AFP.

Bojovníci Hizballáhu zaútočili na „nepřátelské dělostřelecké pozice (...) desítkami raket typu Kaťuša“, uvedli teroristé v prohlášení s tím, že jde o „odpověď na útoky nepřítele proti vesnicím na jihu a proti civilním domům“.

Izraelská armáda a Hizballáh se u hranice navzájem ostřelují od loňského října. Židovský stát na útoky Hizballáhu pravidelně odpovídá vzdušnými údery, v poslední době často i hluboko v libanonském vnitrozemí.

Odveta Íránu je velmi pravděpodobná, míní Kalhousová

Odvetný útok Íránu na Izrael je v nejbližších hodinách nebo dnech velmi pravděpodobný, jak uvedla ve vysílání ČT24 ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy Irena Kalhousová. Teherán podle ní od začátku zmiňoval, že útok považuje za velmi zásadní a že bude odpovídat.

„Útok z izraelské strany na velmi vysoké představitele revolučních gard v Íránu režim pravděpodobně opravdu nemůže přejít bez nějaké odpovědi,“ doplnila. Možných scénářů útoku je pak podle ní několik. Zmínila úder raketami, drony či útoky na izraelské ambasády či jiné židovské cíle po světě.

Zdá se však, že si Írán nebude přát eskalaci konfliktu, dodala. Bude podle ní nutné, aby Izrael vyhodnotil íránský útok jako „teď jsme si kvit“ a neodhodlal se k další odpovědi – například kvůli útoku, jenž by způsobil velké ztráty i na lidských životech. Možné provokaci se Írán prý snaží zamezit i kvůli obavám, aby se do případné další odvety nezapojily i Spojené státy.

Izraelská armáda se na možný úder na své území chystá, pokračovala Kalhousová. „Nebude to rozhodně něco, co by mělo Izrael zaskočit. Na druhou stranu pochopitelně – pokud by Írán zaútočil nějak masově a vyslal na Izrael desítky raket, tak ani izraelská obrana není hermeticky uzavřená a je možné, že by část raket pronikla,“ uzavřela s tím, že jde v současné době jen o spekulace.

Nahrávám video

Varování před cestami do regionu

Americká administrativa mezitím ve čtvrtek večer oznámila, že v souvislosti s hrozbami Íránu zakázala svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům pobývajícím v Izraeli soukromé cesty mimo metropolitní oblast Tel Avivu, Jeruzaléma a Beerševy. Na svých webových stránkách to oznámilo velvyslanectví USA v Jeruzalémě. Podobné opatření v pátek přijaly rakouské Austrian Airlines, rovněž do 18. dubna.

Německo své doporučení kromě hrozby vojenské eskalace mezi Íránem a Izraelem odůvodnilo rizikem zadržení úřady. „Německým občanům může hrozit bezdůvodné zatčení, výslech a dlouhé tresty odnětí svobody. To platí především pro lidi s dvojím občanstvím, německým a íránským,“ cituje agentura Reuters resort zahraničí.

Polsko pak nedoporučuje cesty do Izraele, na palestinská území a do Libanonu. „Nelze vyloučit, že dojde k náhlému vystupňování vojenských operací, což by mohlo způsobit značné potíže při snaze tyto oblasti opustit,“ upozornilo tamní ministerstvo zahraničí.

Francouzské ministerstvo zahraničí doporučilo občanům země, aby v nadcházejících dnech necestovali do Íránu, Libanonu, Izraele a na palestinská území. Spoje do Teheránu a zpět už ve středu pozastavila německá letecká společnost Lufthansa, zatím do 18. dubna. Také Indie v pátek své občany vyzvala, aby vzhledem k situaci v regionu necestovali do Íránu a Izraele.

Také české ministerstvo zahraničí varovalo před cestami do Íránu a české občany, kteří tam pobývají, vyzvalo k opuštění země. Čechům, kteří pobývají v Izraeli, pak doporučilo dbát zvýšené opatrnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 4 mminutami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 16 mminutami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 21 mminutami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 23 mminutami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 37 mminutami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 47 mminutami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 3 hhodinami

Evropský pohled