Jsme o krok blíž vojenskému zásahu v Libanonu, řekl izraelský ministr. Hizballáh dál terorizuje pohraničí

Židovský stát kvůli neutichajícím přeshraničním útokům teroristů z Hizballáhu čím dál víc zvažuje, že rozhodne o zahájení vojenské akce v Libanonu. Izraelský ministr obrany Joav Galant to sdělil zvláštnímu vyslanci Spojených států, který je na návštěvě židovského státu, napsala agentura Reuters. Izraelská média v úterý informovala o dalších nejméně pěti přeshraničních útocích na severu země. Šíitský Hizballáh podporovaný Íránem útočí na Izrael od loňského října v odplatě za izraelskou vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy.

„Jsme odhodláni pokračovat v diplomatickém procesu, nicméně agrese Hizballáhu nás přibližuje ke kritickému bodu při rozhodování o našich vojenských aktivitách v Libanonu,“ uvedl Galant v prohlášení po setkání s americkým emisarem Amosem Hochsteinem. Ministr jej také upozornil, že Hizballáh „vtahuje zúčastněné strany do nebezpečné eskalace“.

Galant a Hochstein na schůzce hovořili o každodenních útocích raketami, střelami a drony na území Izraele a také o snaze dosáhnout dohody, na jejímž základě by se Hizballáh stáhl od hranic a ukončil bojové akce, uvádí se ve zprávě. Do svých domovů by se tak mohly vrátit desetitisíce obyvatel evakuovaných ze severu země.

Nedlouho poté, co Galantův úřad vydal prohlášení, se v několika městech poblíž hranic opět rozezněly sirény leteckého poplachu, upozornil server The Times of Israel. Jedna ze střel dopadla do města Kirjat Šmona, uvedla tamní policie, podle níž došlo ke škodám na majetku. Oběti ve městě, které bylo evakuováno dva týdny po říjnových teroristických útocích Hamásu, nejsou hlášeny. Podle serveru došlo na severu Izraele v oblasti Galileje během tří hodin k pěti útokům.

Libanonská státní agentura NNA v úterý informovala, že ve vesnici Hula na jihu země zemřeli tři členové jedné rodiny po izraelském leteckém úderu, který zasáhl třípodlažní dům. Na místě pokračuje pátrací akce a záchranáři prověřují, zda se někdo další stále nenachází pod troskami domu. Izraelská armáda uvedla, že udeřila na několik odpalovacích zařízení, vojenských stanovišť a na velitelské středisko hnutí Hizballáh na jihu Libanonu, u hranic s Izraelem.

Hizballáh žádá ukončení „agrese v Gaze“

Hochstein v pondělí jednal v Bejrútu také s předními libanonskými představiteli, které varoval, že případná dohoda o zastavení bojů v Pásmu Gazy nemusí nutně vést k uklidnění na hranici mezi Libanonem a Izraelem. Podle něj je nutné dosáhnout „trvalého a spravedlivého bezpečnostního urovnání“ mezi oběma zeměmi.

„Ti, kteří si hrají na zprostředkovatele, musí zastavit agresi na Pásmo Gazy, ne jí pomáhat,“ prohlásil zástupce vůdce Hizballáhu šajch Naím Kásim. „Zastavte agresi proti Pásmu Gazy, a válka v regionu přestane,“ zdůraznil také.

Íránem podporované šíitské teroristické hnutí Hizballáh je spojencem palestinského Hamásu. Obce a města na severu Izraele začalo ostřelovat už 8. října, tedy den po brutálním vpádu Hamásu do jižního Izraele, který podnítil izraelskou ofenzivu v Pásmu Gazy.

Hrozba širšího konfliktu

V důsledku střetů umírají na obou stranách hranice i civilisté a desetitisíce obyvatel obcí na jihu Libanonu i na severu Izraele musely opustit své domovy.

Podle výpočtů agentury AFP zemřelo v jižním Libanonu od 7. října nejméně 296 lidí včetně 46 civilistů, většinu obětí pak tvoří členové Hizballáhu či spřátelených milicí. Na izraelské straně zahynulo deset vojáků a sedm civilistů.

Mírová mise OSN v Libanonu UNIFIL minulý týden vyzvala obě strany, aby zastavily nepřátelské akce, a vyhnuly se tak další eskalaci, a varovala, že současný vývoj by mohl ohrozit politické řešení konfliktu. UNIFIL také uvedla, že pozoruje „znepokojivý posun“ ve střetech mezi Izraelem a Hizballáhem a že s oběma stranami jedná ve snaze snížit napětí.

Ke snížení napětí vyzvala i zvláštní koordinátorka OSN pro Libanon Joanna Wronecká, podle níž „postupné zesilování vzájemné palby“ zvyšuje riziko širšího rozhoření konfliktu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německo také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 15 mminutami

Šlo to velmi dobře, řekla Machadová po schůzce s Trumpem. Detaily neprozradila

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Zároveň ale odmítla prozradit, zda, jak dříve naznačila, předala svou mírovou cenu Trumpovi, který o ni dlouhodobě usiluje.
21:01Aktualizovánopřed 36 mminutami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
14:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 3 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 5 hhodinami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...