Jsme o krok blíž vojenskému zásahu v Libanonu, řekl izraelský ministr. Hizballáh dál terorizuje pohraničí

Židovský stát kvůli neutichajícím přeshraničním útokům teroristů z Hizballáhu čím dál víc zvažuje, že rozhodne o zahájení vojenské akce v Libanonu. Izraelský ministr obrany Joav Galant to sdělil zvláštnímu vyslanci Spojených států, který je na návštěvě židovského státu, napsala agentura Reuters. Izraelská média v úterý informovala o dalších nejméně pěti přeshraničních útocích na severu země. Šíitský Hizballáh podporovaný Íránem útočí na Izrael od loňského října v odplatě za izraelskou vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy.

„Jsme odhodláni pokračovat v diplomatickém procesu, nicméně agrese Hizballáhu nás přibližuje ke kritickému bodu při rozhodování o našich vojenských aktivitách v Libanonu,“ uvedl Galant v prohlášení po setkání s americkým emisarem Amosem Hochsteinem. Ministr jej také upozornil, že Hizballáh „vtahuje zúčastněné strany do nebezpečné eskalace“.

Galant a Hochstein na schůzce hovořili o každodenních útocích raketami, střelami a drony na území Izraele a také o snaze dosáhnout dohody, na jejímž základě by se Hizballáh stáhl od hranic a ukončil bojové akce, uvádí se ve zprávě. Do svých domovů by se tak mohly vrátit desetitisíce obyvatel evakuovaných ze severu země.

Nedlouho poté, co Galantův úřad vydal prohlášení, se v několika městech poblíž hranic opět rozezněly sirény leteckého poplachu, upozornil server The Times of Israel. Jedna ze střel dopadla do města Kirjat Šmona, uvedla tamní policie, podle níž došlo ke škodám na majetku. Oběti ve městě, které bylo evakuováno dva týdny po říjnových teroristických útocích Hamásu, nejsou hlášeny. Podle serveru došlo na severu Izraele v oblasti Galileje během tří hodin k pěti útokům.

Libanonská státní agentura NNA v úterý informovala, že ve vesnici Hula na jihu země zemřeli tři členové jedné rodiny po izraelském leteckém úderu, který zasáhl třípodlažní dům. Na místě pokračuje pátrací akce a záchranáři prověřují, zda se někdo další stále nenachází pod troskami domu. Izraelská armáda uvedla, že udeřila na několik odpalovacích zařízení, vojenských stanovišť a na velitelské středisko hnutí Hizballáh na jihu Libanonu, u hranic s Izraelem.

Hizballáh žádá ukončení „agrese v Gaze“

Hochstein v pondělí jednal v Bejrútu také s předními libanonskými představiteli, které varoval, že případná dohoda o zastavení bojů v Pásmu Gazy nemusí nutně vést k uklidnění na hranici mezi Libanonem a Izraelem. Podle něj je nutné dosáhnout „trvalého a spravedlivého bezpečnostního urovnání“ mezi oběma zeměmi.

„Ti, kteří si hrají na zprostředkovatele, musí zastavit agresi na Pásmo Gazy, ne jí pomáhat,“ prohlásil zástupce vůdce Hizballáhu šajch Naím Kásim. „Zastavte agresi proti Pásmu Gazy, a válka v regionu přestane,“ zdůraznil také.

Íránem podporované šíitské teroristické hnutí Hizballáh je spojencem palestinského Hamásu. Obce a města na severu Izraele začalo ostřelovat už 8. října, tedy den po brutálním vpádu Hamásu do jižního Izraele, který podnítil izraelskou ofenzivu v Pásmu Gazy.

Hrozba širšího konfliktu

V důsledku střetů umírají na obou stranách hranice i civilisté a desetitisíce obyvatel obcí na jihu Libanonu i na severu Izraele musely opustit své domovy.

Podle výpočtů agentury AFP zemřelo v jižním Libanonu od 7. října nejméně 296 lidí včetně 46 civilistů, většinu obětí pak tvoří členové Hizballáhu či spřátelených milicí. Na izraelské straně zahynulo deset vojáků a sedm civilistů.

Mírová mise OSN v Libanonu UNIFIL minulý týden vyzvala obě strany, aby zastavily nepřátelské akce, a vyhnuly se tak další eskalaci, a varovala, že současný vývoj by mohl ohrozit politické řešení konfliktu. UNIFIL také uvedla, že pozoruje „znepokojivý posun“ ve střetech mezi Izraelem a Hizballáhem a že s oběma stranami jedná ve snaze snížit napětí.

Ke snížení napětí vyzvala i zvláštní koordinátorka OSN pro Libanon Joanna Wronecká, podle níž „postupné zesilování vzájemné palby“ zvyšuje riziko širšího rozhoření konfliktu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 1 hhodinou

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 2 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 2 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 2 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 2 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 5 hhodinami

Evropský pohled