Jsme o krok blíž vojenskému zásahu v Libanonu, řekl izraelský ministr. Hizballáh dál terorizuje pohraničí

Židovský stát kvůli neutichajícím přeshraničním útokům teroristů z Hizballáhu čím dál víc zvažuje, že rozhodne o zahájení vojenské akce v Libanonu. Izraelský ministr obrany Joav Galant to sdělil zvláštnímu vyslanci Spojených států, který je na návštěvě židovského státu, napsala agentura Reuters. Izraelská média v úterý informovala o dalších nejméně pěti přeshraničních útocích na severu země. Šíitský Hizballáh podporovaný Íránem útočí na Izrael od loňského října v odplatě za izraelskou vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy.

„Jsme odhodláni pokračovat v diplomatickém procesu, nicméně agrese Hizballáhu nás přibližuje ke kritickému bodu při rozhodování o našich vojenských aktivitách v Libanonu,“ uvedl Galant v prohlášení po setkání s americkým emisarem Amosem Hochsteinem. Ministr jej také upozornil, že Hizballáh „vtahuje zúčastněné strany do nebezpečné eskalace“.

Galant a Hochstein na schůzce hovořili o každodenních útocích raketami, střelami a drony na území Izraele a také o snaze dosáhnout dohody, na jejímž základě by se Hizballáh stáhl od hranic a ukončil bojové akce, uvádí se ve zprávě. Do svých domovů by se tak mohly vrátit desetitisíce obyvatel evakuovaných ze severu země.

Nedlouho poté, co Galantův úřad vydal prohlášení, se v několika městech poblíž hranic opět rozezněly sirény leteckého poplachu, upozornil server The Times of Israel. Jedna ze střel dopadla do města Kirjat Šmona, uvedla tamní policie, podle níž došlo ke škodám na majetku. Oběti ve městě, které bylo evakuováno dva týdny po říjnových teroristických útocích Hamásu, nejsou hlášeny. Podle serveru došlo na severu Izraele v oblasti Galileje během tří hodin k pěti útokům.

Libanonská státní agentura NNA v úterý informovala, že ve vesnici Hula na jihu země zemřeli tři členové jedné rodiny po izraelském leteckém úderu, který zasáhl třípodlažní dům. Na místě pokračuje pátrací akce a záchranáři prověřují, zda se někdo další stále nenachází pod troskami domu. Izraelská armáda uvedla, že udeřila na několik odpalovacích zařízení, vojenských stanovišť a na velitelské středisko hnutí Hizballáh na jihu Libanonu, u hranic s Izraelem.

Hizballáh žádá ukončení „agrese v Gaze“

Hochstein v pondělí jednal v Bejrútu také s předními libanonskými představiteli, které varoval, že případná dohoda o zastavení bojů v Pásmu Gazy nemusí nutně vést k uklidnění na hranici mezi Libanonem a Izraelem. Podle něj je nutné dosáhnout „trvalého a spravedlivého bezpečnostního urovnání“ mezi oběma zeměmi.

„Ti, kteří si hrají na zprostředkovatele, musí zastavit agresi na Pásmo Gazy, ne jí pomáhat,“ prohlásil zástupce vůdce Hizballáhu šajch Naím Kásim. „Zastavte agresi proti Pásmu Gazy, a válka v regionu přestane,“ zdůraznil také.

Íránem podporované šíitské teroristické hnutí Hizballáh je spojencem palestinského Hamásu. Obce a města na severu Izraele začalo ostřelovat už 8. října, tedy den po brutálním vpádu Hamásu do jižního Izraele, který podnítil izraelskou ofenzivu v Pásmu Gazy.

Hrozba širšího konfliktu

V důsledku střetů umírají na obou stranách hranice i civilisté a desetitisíce obyvatel obcí na jihu Libanonu i na severu Izraele musely opustit své domovy.

Podle výpočtů agentury AFP zemřelo v jižním Libanonu od 7. října nejméně 296 lidí včetně 46 civilistů, většinu obětí pak tvoří členové Hizballáhu či spřátelených milicí. Na izraelské straně zahynulo deset vojáků a sedm civilistů.

Mírová mise OSN v Libanonu UNIFIL minulý týden vyzvala obě strany, aby zastavily nepřátelské akce, a vyhnuly se tak další eskalaci, a varovala, že současný vývoj by mohl ohrozit politické řešení konfliktu. UNIFIL také uvedla, že pozoruje „znepokojivý posun“ ve střetech mezi Izraelem a Hizballáhem a že s oběma stranami jedná ve snaze snížit napětí.

Ke snížení napětí vyzvala i zvláštní koordinátorka OSN pro Libanon Joanna Wronecká, podle níž „postupné zesilování vzájemné palby“ zvyšuje riziko širšího rozhoření konfliktu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Skupina 14 zemí odsuzuje Izrael kvůli dalším osadám na Západním břehu

Skupina čtrnácti zemí, mezi nimi i Británie, Francie, Itálie, Německo či Kanada, odsuzuje rozhodnutí Izraele schválit dalších devatenáct osad na okupovaném Západním břehu. Vládu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua proto žádá, aby rozhodnutí z minulého týdne zrušila. Počet izraelských osad na tomto okupovaném palestinském území se za tři roky zvýšil na 69.
Právě teď

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 19 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 21 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025
Načítání...