Pohraničí

Nerovnost v dostupnosti dětských lékařů se podle prezidenta Petra Pavla postupně prohlubuje a hrozí vážnou krizí. V péči pro dospělé se situace zlepšuje, řekl novinářům po setkání s lékaři a dalšími zástupci zdravotnictví. Asi 850 tisíc dospělých a 130 tisíc dětí podle něho není registrováno u žádného praktického lékaře. Na začátku ledna chce začít předkládat konkrétní návrhy těm, do jejichž kompetencí spadají.

Až desítky kilometrů musí lidé v příhraničí dojíždět za pediatry nebo zubaři. Obce na jihu nebo západě Čech jsou totiž často daleko od větších měst, kde sídlí nemocnice nebo specializovaní doktoři. Kratší cestu za ošetřením by lidé absolvovali, kdyby se vydali do sousedního Německa nebo Rakouska. Jenže tam se jim zdravotní péče může nyní prodražit. Změnit to má novela, kterou schválila vláda.

Po listopadových událostech 1989 se začaly otevírat hranice. Železná opona, symbol rozdělení, padla. Rozebírali ji pohraničníci, kteří ji čtyřicet let střežili. Někteří promluvili až teď. Bývalý pohraničník Luboš Beran tehdy jako devatenáctiletý sloužil jako psovod u Znojma. V listopadu byl v terénu denně skoro dvanáct hodin. Zprávy dostával sporadicky, zmatení z vývoje byli vojáci i velitelé. Bylo tam velké napětí, pořád jsme drželi pohotovost, nikdo nevěděl, co bude, popsal. Do civilního života se vrátil o dva měsíce dříve, pohraničníci opouštěli pozice postupně.

Už třetím rokem Rusko terorizuje ukrajinské pohraničí. Desítky tisíc lidí si tu musely zvyknout na život v nejistotě. Pravidelné ostřelování přináší zkázu a chaos. Zničené jsou ulice, dětská hřiště i celá sídliště. Moskva do oblasti posílá rakety či naváděné pumy. I proto Kyjev žádá od svých spojenců systémy protiletecké obrany. Ukrajinští vojáci mezitím staví v pohraničí další opevnění. Následky ruských úderů přímo na východě Ukrajiny zjišťoval reportér ČT Jan Řápek.

Před 86 lety podepsali zástupci Německa, Itálie, Velké Británie a Francie mnichovskou dohodu. Dokument nařizoval Československu postoupit pohraniční oblasti, ve kterých žila německá menšina, nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi. Českoslovenští politici podmínky nakonec přijali a demobilizovali armádu, která v pohraničí čekala na německý útok. Začátkem října 1938 začalo obsazování postoupeného území, 5. října prezident Edvard Beneš abdikoval a odletěl do exilu.

Ukrajinské jednotky v úterý pronikly do ruské Kurské oblasti a obsadily několik vesnic, píše nezávislý server Meduza s odkazem na telegramový kanál Rybar, který je blízký ruské armádě. Rybar ve středu vpodvečer připustil, že situace se z ruského pohledu zhoršuje a že ukrajinští vojáci ovládli přinejmenším západní část města Sudža a předvoj ukrajinských sil pronikl do města Koreněvo. Tamní gubernátor Alexej Smirnov vyhlásil v reakci na útok v oblasti stav nouze. Místní úřady doporučily obyvatelům omezit pohyb. Ruský vládce Vladimir Putin obvinil Kyjev z rozsáhlé provokace. Zprávy nelze ověřit z nezávislých zdrojů. Ukrajina dění v pohraničí zatím nekomentovala.

Český premiér Petr Fiala (ODS) se saským kolegou Michaelem Kretschmerem při návštěvě příhraničního krušnohorského hornického regionu debatoval o možné spolupráci ve výrobě polovodičů. Fiala na tiskové konferenci novinářům řekl, že továrny na čipy v Drážďanech a rozšíření výroby v podobném závodě amerického výrobce onsemi v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku nevnímá jako konkurenční projekty, ale jako důvod k prohloubení spolupráce. Společně také varovali před narůstajícím vlivem populistických stran.

Ruský vůdce Vladimir Putin označil stažení ukrajinských vojáků z východu a jihu Ukrajiny za podmínku pro rozhovory s Kyjevem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval, že jde o ultimátum a že Putin jedná jako nacistický diktátor Adolf Hitler. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že vojáky má stáhnout Rusko a nikoliv Ukrajina. Putinův návrh podle něj není mírovým návrhem, nýbrž návrhem na další agresi a okupaci.

Zhruba šedesát tisíc obyvatel izraelského severního pohraničí zůstává už osm měsíců nuceně vysídlených kvůli bojům mezi Izraelem a Hizballáhem. Sílí mezi nimi deziluze z toho, že konflikt nemá jasné vyústění. Vzdušné útoky z Libanonu přitom v posledních dnech zesilují. Izrael už varoval, že teroristy vytlačí od hranice silou.

Izraelské obce u hranic s Libanonem zůstávají už sedmý měsíc vylidněné. Úřady nařídily v pohraničí evakuovat šedesát tisíc lidí. Dalších dvacet tisíc odešlo dobrovolně. Na místní obyvatele má situace finanční i psychický dopad. Starostové apelují na Jeruzalém, aby proti Hizballáhu důrazně zasáhl. Operace v Libanonu je ale kvůli válce v Gaze nepravděpodobná. Civilisté tak dál umírají na izraelské i libanonské straně hranice. Situaci v oblasti mapoval zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Mnohé části České republiky čelí odlivu lidí, především mladších ročníků. Míří často do zahraničí, ale i jinam po Česku. Situace je vážná například v pohraničí. Místní politici s tím chtějí něco udělat, třeba prosadit daňově zvýhodněnou zónu. Například krušnohorské město Rotava je teď skoro poloviční ve srovnání se stavem před třiceti lety.

Židovský stát kvůli neutichajícím přeshraničním útokům teroristů z Hizballáhu čím dál víc zvažuje, že rozhodne o zahájení vojenské akce v Libanonu. Izraelský ministr obrany Joav Galant to sdělil zvláštnímu vyslanci Spojených států, který je na návštěvě židovského státu, napsala agentura Reuters. Izraelská média v úterý informovala o dalších nejméně pěti přeshraničních útocích na severu země. Šíitský Hizballáh podporovaný Íránem útočí na Izrael od loňského října v odplatě za izraelskou vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy.

Polsko kvůli bezpečnosti posiluje armádu v pohraničí, místním podnikatelům se to ale nelíbí. Část žoldnéřů Wagnerovy skupiny zatím zůstává na území Běloruska, proto Polsko reaguje. Jenže klesají příjmy z turistického ruchu.

Začátkem devadesátých let se postupně utlumovala těžba nerostných surovin. K nim vedle uhlí patřila i uranová ruda, kterou pro svůj jaderný průmysl i zbraně tolik potřeboval Sovětský svaz. Do SSSR také putovaly veškeré dodávky cenné horniny. Reportáž před 30 lety zachytila vyvezení posledního vozíku uranové rudy v dolu Zadní Chodov na Plzeňsku. Mimoto uvádí, na jaké odvětví se propuštění horníci nejspíš budou orientovat.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Minulý týden uplynulo 84 let od podpisu mnichovské dohody, na jejímž základě Československo muselo postoupit část pohraničního území Hitlerovu Německu. Situace, v níž se republika nacházela, využilo také Polsko, kterému připadlo na deset měsíců Těšínsko. Po německém útoku na Polsko se celé Těšínsko stalo součástí Hitlerovy Třetí říše. Násilná germanizace měla za následek také tragédii v Životicích, kde nacisté po střetu s partyzánským odbojem vyvraždili desítky Poláků i Čechů. Okolnosti této tragédie se rozkrývají dodnes. Pro Reportéry ČT téma zpracovala Silvie Kleková.

Otevření západních hranic po sametové revoluci s sebou přineslo svobodu cestování. Kostelům a církevním památkám v Československu však nastaly těžké časy. V brzkých porevolučních letech se staly terčem zlodějů, kteří je ve velkém vykrádali a cennosti pak odváželi za hranice. Jak potom takové památky vypadaly, dokládá příklad Kostela sv. Oldřicha ve Dřenicích na Chebsku.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Moskva obviňuje ukrajinskou armádu z ostřelování ruského pohraničí v Bělgorodské oblasti. Podle jejího gubernátora dva lidé zemřeli a několik dalších bylo vážně zraněno. Ukrajina se k těmto incidentům nehlásí ani je nekomentuje. Oslovení obyvatelé Bělgorodské oblasti tvrdí, že na jejich životě invaze nic nezměnila a že počínání Moskvy schvalují. V ruském příhraničním regionu natáčel reportér ČT Karel Rožánek.

Výhodnější kurz koruny vůči zlotému, základní potraviny dočasně bez daně a také pohonné hmoty levnější až o deset korun za litr. To všechno nyní láká Čechy k nákupu v Polsku ještě víc než v minulosti. Za hranice jezdí auta i autobusy. Jejich cíl je jediný – tržnice.

Vesnice Grafenried, česky Lučina, měla zmizet z mapy stejně jako stovky dalších poblíž hranic s bývalým západním Německem a Rakouskem. Nejdřív ji poznamenal poválečný odsun jejích obyvatel, potom domy zboural komunistický režim. Před deseti lety ale skupina nadšenců z obou stran hranice začala ze zarostlých trosek místo znovu oživovat.

Některým školám stále chybí asistenti pedagoga. Problém pociťují zejména ty ve velkých městech, v nichž jsou vyšší mzdy, nebo v pohraničí, odkud lidé jezdí za vyššími platy do Německa nebo Rakouska. České televizi to potvrdila Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání. Poptávka po asistentech přitom dlouhodobě stoupá a jejich počet každoročně roste – podle ministerstva školství se v posledních pěti letech zdvojnásobil.

Na Šumavě byl znovu otevřen železniční přechod Železná Ruda – Beyerisch Eisenstein, zrušený v roce 1953 po vzniku železné opony. Zároveň se tuzemské železnice v červnu 1991 staly součástí evropské sítě vlaků Eurocity.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

České pohraničí se i více než půlstoletí po druhé světové válce stále potýkalo s vylidněním i nedostatkem pracovních příležitostí. Obec Libá na Chebsku proto se sousedním německým městem Hohenbergem hledala cestu k obnově starých přechodů a investicím. Širší okolí pak chtělo vytvořit česko-německý region a bezcelní zóny.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Někteří Češi z pohraničí, kteří mají kromě českého i polské občanství, začali využívat možnosti nechat se očkovat proti covidu-19 v Polsku. Sousední země začala od pátku nabízet možnost registrace na očkování lidem nad 70 let, zatímco v tuzemsku se mohou k vakcinaci registrovat až senioři nad 80 let.

Reportéři ČST nasedli do mercedesu s německou poznávací značkou a s pomocí skryté kamery natočili reportáž o tom, s jakými praktikami se setkával zahraniční turista přijíždějící v roce 1990 do Plzně.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.