Před 86 lety podepsali zástupci Německa, Itálie, Velké Británie a Francie mnichovskou dohodu. Dokument nařizoval Československu postoupit pohraniční oblasti, ve kterých žila německá menšina, nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi. Českoslovenští politici podmínky nakonec přijali a demobilizovali armádu, která v pohraničí čekala na německý útok. Začátkem října 1938 začalo obsazování postoupeného území, 5. října prezident Edvard Beneš abdikoval a odletěl do exilu.
Podpis mnichovské dohody připomínají dopisy a záznamy z archivu
Studio ČT24: Výročí podepsání mnichovské dohody (zdroj: ČT24)
Odsun Čechů, Židů a Němců z československého pohraničí v roce 1938 byl přímým důsledkem mnichovské dohody. Tisíce lidí, kteří zůstali loajální k Československu, byly vyhnány a musely najít nový domov ve vnitrozemí okleštěného Československa nebo emigrovat do zahraničí.
„To nejdůležitější, co rok 1938 provází, je Hitlerova agresivní politika, která končí v březnu 1938 připojením Rakouska k Německu a poté nenávistnou kampaní vůči Československu. To byl model, který se opakoval i o rok později, protože krátce poté, co bylo okupováno Československo, tak Hitler okamžitě zahájil velký a tvrdý tlak proti Polsku. A to jak na národní, tak mezinárodní úrovni,“ popsal historik Jan Němeček.
Historik také přiblížil diplomatické možnosti tehdejší vlády. „Byla to rovina vztahu k velmocím a rovina ve vztahu k sousedům, to se týkalo zejména Polska a Maďarska, které se nakonec ukázaly být i hráči v mnichovských událostech, nikoliv ovšem rovnocennými. Čili polská a maďarská menšina se staly nástroji v rukou Hitlera,“ upozornil.
Archiválie
Ministerstvo zahraničních věcí při této příležitosti připravilo archiválie, které jsou dostupné na veřejných sítích, kde si mohou zájemci přečíst, jaká byla atmosféra.
„Například je vidět, jak vyslanci nám dali vědět, jak Hitler mluví o Československu, jak mluví o Edvardu Benešovi. Je tam zmíněno, že pokud bude Hitlerovi vyhověno v jeho teritoriálních požadavcích, že pokud dostane část Československa, tak ho nechá na pokoji, což samozřejmě byla lež, jak všichni víme,“ popsala vedoucí oddělení strategické komunikace resortu zahraničí Nikola Nekvindová.
Nikola Nekvindová k podepsání mnichovské dohody (zdroj: ČT24)
Lidé mohou na sociálních sítích ministerstva například vidět i telegram tehdejšího ministra zahraničí Kamila Krofty.