Archiv

Město Zlín získalo archiv podnikatele Jana Antonína Bati. Materiály daroval jeho vnuk John Nash. Teď jsou dočasně uložené na tajném místě. Česká televize ho mohla exkluzivně natočit. Jan Antonín Baťa byl nevlastní bratr a pokračovatel Tomáše Bati, zakladatele moderního Zlína a obuvnického impéria. Poklad nevyčíslitelné hodnoty ukrývá 76 krabic s třiceti metry dokumentů.

Více než patnáct let tým historiků a archivářů pracoval na obsáhlé publikaci o politických procesech v komunistickém Československu. Kniha přibližuje osudy dvou set třiceti dvou popravených. Mapuje i dalších 34 případů, které balancují na hranici mezi politickými a kriminálními delikty.

Před 86 lety podepsali zástupci Německa, Itálie, Velké Británie a Francie mnichovskou dohodu. Dokument nařizoval Československu postoupit pohraniční oblasti, ve kterých žila německá menšina, nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi. Českoslovenští politici podmínky nakonec přijali a demobilizovali armádu, která v pohraničí čekala na německý útok. Začátkem října 1938 začalo obsazování postoupeného území, 5. října prezident Edvard Beneš abdikoval a odletěl do exilu.

Byl to obyčejný obchodník, kterému vstoupila do života první světová válka. Tak popisují příbuzní svého předka Otakara Nesnídala, jehož deníky psané na frontě měla rodina v pozůstalosti. Zachycují všední dny i krize. Podle historiků jde o důležitá svědectví – taková se snaží uchovávat a digitalizovat.

V Archivu bezpečnostních složek historici poprvé zkoumají obsáhlý fond s názvem Německé soudy v Říši. Obsahuje i informace o agentech, které před nacistickou okupací verbovalo československé vojenské zpravodajství. Spisy se následně dostaly do rukou gestapa, které proti těmto lidem tvrdě zasáhlo.

Historikům v Ústí nad Labem se dostal do rukou neobvyklý nález ze sběrného dvora. Krabice se stovkami černobílých fotografií památek často v dezolátním stavu, tak jak vypadaly během komunistického režimu. Kdo a proč je fotil, není jasné. Historici apelují na lidi, aby staré fotografie nebo dokumenty nevyhazovali, ale darovali archivům a muzeím.

V Hrádku nad Nisou začala demolice bývalého továrního komplexu Bekon. Téměř celý areál historické textilky má být do poloviny letošního srpna zlikvidován, zůstane pouze komín a správní budova. Na dvacetihektarové ploše následně, i za pomoci státní dotace, vyroste náměstí s parkem a novými městskými objekty.

Před 85 lety skončilo i torzo meziválečného Československa a začala okupace nacistickým Německem. Adolf Hitler se procházel po Pražském hradě a nastalo jedno z nejtemnějších období naší země. Den poté vznikl Protektorát Čechy a Morava. Okupaci podle historiků nešlo příliš zabránit, protože Hitler chtěl Čechy zdecimovat, šlo o rozhodnutí jednotlivce, který svůj krok dlouho plánoval.

Sokolové našli v archivu unikátní barevný film, který zachycuje řadu osobností včetně Františka Pecháčka. Před týdnem získal in memoriam Řád bílého lva. Záběry vznikly během desátého všesokolského sletu v roce 1938, který se stal manifestem proti nastupujícímu nacismu. V odboji pak padlo mnoho hrdinů.

Soudce Robert Fremr odsoudil v letech 1983 až 1985 za emigraci 172 lidí ve 124 samostatných případech. Vyplývá to z aktualizovaného seznamu rehabilitačních spisů Obvodního soudu pro Prahu 4, které si vyžádal Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) z Archivu hlavního města Prahy. ÚSTR, který se nyní zabývá Fremrovým působení v komunistické justici, to uvedl na svém webu.

Navrátit osobní věci vězňů z koncentračních táborů se snaží němečtí archiváři. Pátrají po příbuzných obětí, aby jim mohli navrátit cennosti, které museli vězni odevzdat při cestě na smrt. I osm desetiletí po válce spravují dva a půl tisíce osobních předmětů. Devatenáct z nich patřilo vězňům z Československa.

Mezinárodní gastronomický řád, světové ocenění kuchařského umění, získal před třiceti lety i český šéfkuchař Petr Doubrava z hotelu Černigov v Hradci Králové. Spolu s ním vlastnilo ocenění v podobě zlatého řetězu celkem asi dvacet kuchařů renomovaných hotelů z celého světa.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Česká národní rada schválila zákon o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky. Jaké podmínky museli žadatelé splňovat? A existovala nějaká výjimka pro občany Slovenské republiky?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

S blížícím se rozdělením Československa se řešila otázka výstavby celnic na hranicích a daňový systém. Na české straně byly zatím instalovány tři mobilní buňky pro celníky, na slovenské straně žádné. Proto bylo v plánu provizorně zřídit takzvané kontrolní body, které měly fungovat půl roku, než dojde ke zprovoznění normálního režimu s celnicemi na hraniční čáře.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Rozdělení Československa s sebou neslo také změny v právní oblasti. Od 1. ledna 1993 u nás začali působit výhradně soukromí notáři. Co měli nově v kompetenci a jaká byla jejich odměna za provedené úkony?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

S rozdělením Československa souviselo také sídlo budoucího prezidenta na Slovensku, kterým měl být Bratislavský hrad. Ten doposud sloužil jako muzeum a pracoviště historického Slovenského národního muzea, a tak nastala otázka, co bude s vystavenými sbírkami a vzácnými předměty uloženými v depozitáři hradu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Ještě před samotným rozdělením federace se na světový seznam kulturního dědictví UNESCO dostaly památky z Československa. Připravované rozdělení státu vyvolávalo pochybnosti týkající se legislativní ochrany a péče o navrhované památky, ale i přesto padlo rozhodnutí, že se součástí kulturního dědictví stane historické centrum Telče, Českého Krumlova a Prahy.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Reportáž z Brna zachycuje pomoc potřebným, kterou obstarala charitativní organizace Naděje. Ta lidem v nouzi poskytla štědrovečerní večeři.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Rozpad Československa na dva samostatné státy si vynutil změny nejen politickohospodářské, ale třeba i mediální. Výjimkou nebyla ani Československá televize, která se v tuzemsku přejmenovala na Českou televizi. Změny ve vysílání měli diváci na obrazovkách vidět už brzy. O tom, co je od 1. ledna 1993 čeká, je do té doby jediná celostátní televize podrobně informovala.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

V roce 1992 druhým rokem v Somálsku zuřila občanská válka. Vyhnala desetitisíce lidí do sousední Keni. Ti byli v uprchlických táborech odkázáni na humanitární pomoc. Československo se stalo z jedním ze států, které do keňské metropole dodávaly potravinovou pomoc.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Mobilní telefony se v tuzemsku začaly objevovat v první polovině devadesátých let. Před nimi se ještě v Československu zaváděla jiná komunikační technologie – pagery – pracující na odlišném principu. Masivního rozšíření se však pagery nedočkaly, před přelomem století je vytlačily právě mobilní telefony.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Média, která během éry socialismu vydávali českoslovenští emigranti v zahraničí, po sametové revoluci a nástupu svobodného mediálního trhu často postupně zanikla. To byl i případ kulturní revue Pater noster, jež vládu komunistů v Československu přežila o tři roky.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Krátce před Vánocemi 1992 se naposledy sešla k jednání československá vláda. Šlo o poslední federální vládu, jež existovala od 2. července téhož roku a již vedl Jan Stráský. Na úskalí, která členové vlády museli řešit, po jednání zavzpomínali před novináři.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Začátkem devadesátých let se postupně utlumovala těžba nerostných surovin. K nim vedle uhlí patřila i uranová ruda, kterou pro svůj jaderný průmysl i zbraně tolik potřeboval Sovětský svaz. Do SSSR také putovaly veškeré dodávky cenné horniny. Reportáž před 30 lety zachytila vyvezení posledního vozíku uranové rudy v dolu Zadní Chodov na Plzeňsku. Mimoto uvádí, na jaké odvětví se propuštění horníci nejspíš budou orientovat.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.