Archiv

Prvním kandidátem Senátu na dětského ombudsmana byl zvolen soudce Martin Beneš, druhým se stala předsedkyně vládního výboru pro práva dítěte Eva Petrová, která porazila soudce Jaromíra Jirsu. Senát také znovu navrhl ústavní novelu, která má umožnit Nejvyššímu kontrolnímu úřadu (NKÚ) prověřovat hospodaření České televize a Českého rozhlasu. Na závěr schůze Senát také schválil zvýšení příspěvků senátorských klubů pro příští rok.

Na Pražském hradě si lidé od čtvrtka mohou prohlédnout české korunovační klenoty. Ve Vladislavském sále je od 09:00 do 17:00 otevřená výstava s názvem Poklad v temnotě, a to do pondělí 29. září. Návštěvníkům představí osud královských insignií za druhé světové války, od jejíhož konce letos uplynulo osmdesát let. Vstup na výstavu je zdarma a není možné si rezervovat vstupenky. Fronta lidí z Česka i zahraničí se ráno táhla od Jižních zahrad přes Býčí schody až ke vstupu do Vladislavského sálu.

Česko posílá do utkání o Oscara snímek Ještě nejsem, kým chci být. O nominaci rozhodla Česká filmová a televizní akademie (ČFTA). Producent filmu Lukáš Kokeš cítí po výběru obrovskou satisfakci za odvedenou práci, už samotná účast mezi třemi favority je dle něj „ohromná sranda“. Dokument o životě, díle i nárůstu popularity fotografky Libuše Jarcovjákové si protagonistka prý užívá, i když přiznává, že jsou pro ní současné mediální povinnosti náročné. Výběru se věnovala 90' ČT24 moderovaná Nikolou Reindlovou.

Záznamy ze soudní síně, filmy, rozhlasové audiozáznamy nebo stenozáznamy z politického procesu s Miladou Horákovou jsou nyní kompletně on-line a veřejně k dispozici díky projektu historiků s názvem Politické procesy. Zájemci mají možnost zjistit, jak tehdy působila dobová propaganda. Poprvé jsou kompletní dokumenty z procesu z několika archivů přístupné na jednom místě, uvedli zástupci Národního archivu.

Britská kontrarozvědka uspořádala v Londýně mimořádnou výstavu s názvem „MI5 – Oficiální tajemství“. U příležitosti 115 let své existence kontrarozvědka spolu s Národním archivem představuje slavné špiony i nejznámější odhalené případy. Jedním z nich je například agent StB a KGB z Československa Václav Jelínek, který byl posledním zatčeným komunistickým špionem v Anglii před pádem železné opony. V Británii o něm právě vychází kniha.

Atentát na prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho, jednu z nejzásadnějších událostí moderních amerických dějin, dodnes obestírají nekonečné dohady a spekulace. Část Američanů nikdy neuvěřila, že vrahem byl Lee Harvey Oswald, případně, že atentátník jednal sám. Mnozí čekají, zda jasno do případu nevnese zveřejnění archivních dokumentů, které nedávno nařídil Donald Trump.

Americký Národní archiv v úterý zveřejnil poslední část dosud utajovaných dokumentů týkajících se vraždy prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho. Prezident USA Donald Trump v lednu podepsal exekutivní příkaz nařizující zveřejnění zbývajících spisů dosud podléhajících utajení, které souvisejí s atentáty na Kennedyho, jeho bratra senátora Roberta Kennedyho a bojovníka za občanská práva Martina Luthera Kinga. Podle odborníků ale nově zveřejňované dokumenty zřejmě nebudou obsahovat žádná převratná odhalení, ani neukončí konspirační teorie.

V předvečer výročí tragických událostí 15. března 1939, kdy začala nacistická okupace Československa, odvysílala Česká televize dokument, který přináší dosud nezveřejněné barevné záběry prezidenta Edvarda Beneše. Autoři snímku našli unikátní záběry v archivu loni na podzim.

Policie znovu otevřela případ úmrtí někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka. Zemřel v noci na 10. března 1948, podle dobové verze spáchal sebevraždu. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV), který je útvarem Policie ČR, má ale nyní podezření na vraždu. Důvodem jsou nově získané dokumenty z diplomatických archivů Francie, Spojených států amerických a Velké Británie.

Město Zlín získalo archiv podnikatele Jana Antonína Bati. Materiály daroval jeho vnuk John Nash. Teď jsou dočasně uložené na tajném místě. Česká televize ho mohla exkluzivně natočit. Jan Antonín Baťa byl nevlastní bratr a pokračovatel Tomáše Bati, zakladatele moderního Zlína a obuvnického impéria. Poklad nevyčíslitelné hodnoty ukrývá 76 krabic s třiceti metry dokumentů.

Více než patnáct let tým historiků a archivářů pracoval na obsáhlé publikaci o politických procesech v komunistickém Československu. Kniha přibližuje osudy dvou set třiceti dvou popravených. Mapuje i dalších 34 případů, které balancují na hranici mezi politickými a kriminálními delikty.

Před 86 lety podepsali zástupci Německa, Itálie, Velké Británie a Francie mnichovskou dohodu. Dokument nařizoval Československu postoupit pohraniční oblasti, ve kterých žila německá menšina, nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi. Českoslovenští politici podmínky nakonec přijali a demobilizovali armádu, která v pohraničí čekala na německý útok. Začátkem října 1938 začalo obsazování postoupeného území, 5. října prezident Edvard Beneš abdikoval a odletěl do exilu.

Byl to obyčejný obchodník, kterému vstoupila do života první světová válka. Tak popisují příbuzní svého předka Otakara Nesnídala, jehož deníky psané na frontě měla rodina v pozůstalosti. Zachycují všední dny i krize. Podle historiků jde o důležitá svědectví – taková se snaží uchovávat a digitalizovat.

V Archivu bezpečnostních složek historici poprvé zkoumají obsáhlý fond s názvem Německé soudy v Říši. Obsahuje i informace o agentech, které před nacistickou okupací verbovalo československé vojenské zpravodajství. Spisy se následně dostaly do rukou gestapa, které proti těmto lidem tvrdě zasáhlo.

Historikům v Ústí nad Labem se dostal do rukou neobvyklý nález ze sběrného dvora. Krabice se stovkami černobílých fotografií památek často v dezolátním stavu, tak jak vypadaly během komunistického režimu. Kdo a proč je fotil, není jasné. Historici apelují na lidi, aby staré fotografie nebo dokumenty nevyhazovali, ale darovali archivům a muzeím.

V Hrádku nad Nisou začala demolice bývalého továrního komplexu Bekon. Téměř celý areál historické textilky má být do poloviny letošního srpna zlikvidován, zůstane pouze komín a správní budova. Na dvacetihektarové ploše následně, i za pomoci státní dotace, vyroste náměstí s parkem a novými městskými objekty.

Před 85 lety skončilo i torzo meziválečného Československa a začala okupace nacistickým Německem. Adolf Hitler se procházel po Pražském hradě a nastalo jedno z nejtemnějších období naší země. Den poté vznikl Protektorát Čechy a Morava. Okupaci podle historiků nešlo příliš zabránit, protože Hitler chtěl Čechy zdecimovat, šlo o rozhodnutí jednotlivce, který svůj krok dlouho plánoval.

Sokolové našli v archivu unikátní barevný film, který zachycuje řadu osobností včetně Františka Pecháčka. Před týdnem získal in memoriam Řád bílého lva. Záběry vznikly během desátého všesokolského sletu v roce 1938, který se stal manifestem proti nastupujícímu nacismu. V odboji pak padlo mnoho hrdinů.

Soudce Robert Fremr odsoudil v letech 1983 až 1985 za emigraci 172 lidí ve 124 samostatných případech. Vyplývá to z aktualizovaného seznamu rehabilitačních spisů Obvodního soudu pro Prahu 4, které si vyžádal Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) z Archivu hlavního města Prahy. ÚSTR, který se nyní zabývá Fremrovým působení v komunistické justici, to uvedl na svém webu.

Navrátit osobní věci vězňů z koncentračních táborů se snaží němečtí archiváři. Pátrají po příbuzných obětí, aby jim mohli navrátit cennosti, které museli vězni odevzdat při cestě na smrt. I osm desetiletí po válce spravují dva a půl tisíce osobních předmětů. Devatenáct z nich patřilo vězňům z Československa.

Mezinárodní gastronomický řád, světové ocenění kuchařského umění, získal před třiceti lety i český šéfkuchař Petr Doubrava z hotelu Černigov v Hradci Králové. Spolu s ním vlastnilo ocenění v podobě zlatého řetězu celkem asi dvacet kuchařů renomovaných hotelů z celého světa.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Česká národní rada schválila zákon o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky. Jaké podmínky museli žadatelé splňovat? A existovala nějaká výjimka pro občany Slovenské republiky?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

S blížícím se rozdělením Československa se řešila otázka výstavby celnic na hranicích a daňový systém. Na české straně byly zatím instalovány tři mobilní buňky pro celníky, na slovenské straně žádné. Proto bylo v plánu provizorně zřídit takzvané kontrolní body, které měly fungovat půl roku, než dojde ke zprovoznění normálního režimu s celnicemi na hraniční čáře.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Rozdělení Československa s sebou neslo také změny v právní oblasti. Od 1. ledna 1993 u nás začali působit výhradně soukromí notáři. Co měli nově v kompetenci a jaká byla jejich odměna za provedené úkony?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.