V Archivu bezpečnostních složek historici poprvé zkoumají obsáhlý fond s názvem Německé soudy v Říši. Obsahuje i informace o agentech, které před nacistickou okupací verbovalo československé vojenské zpravodajství. Spisy se následně dostaly do rukou gestapa, které proti těmto lidem tvrdě zasáhlo.
Historici zkoumají spisy o agentech z řad Němců, které verbovala Praha
Agentů z řad sudetských a říšských Němců se týká asi šest desítek kartonů. Obsahují i originály map, kde se daný člověk pohyboval. „Pakliže měl vhodné krytí, byl třeba obchodníkem a jezdil po celém Německu, dostával za úkol i někde něco vyfotografovat,“ přiblížil historik z Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové Jan Boris Uhlíř.
Tajný materiál ministerstva národní obrany se po 15. březnu 1939 dostal do rukou nepřátel. Spisy byly v Berlíně přeloženy a gestapo začalo agenty dohledávat. Následovalo zatýkání a soudy. Řada z nich dostala vysoké tresty, někteří i trest smrti. „Je na tom nejparadoxnější, že proti nim u soudu svědčili jejich bývalí, takzvaně řídící důstojníci,“ podotkl Uhlíř.
StB materiál použila k vydírání
Ředitel archivu Miroslav Urbánek podotkl, že „československá vláda ještě 13. března 1939 v podstatě nevěřila tomu, že Berlín bude okupovat naše území, a proto nebyly provedeny žádné přípravné práce, natož nějaká skartace“.
Po válce se všechen materiál dostal do Sovětského svazu. Že se spisy mohou vrátit do Prahy, Moskva svolila na konci padesátých let. Tehdy se jich chopila StB, která materiál používala k vydírání těch, kteří válku přežili. „V podstatě řekli: Ty jsi mluvil více, než jsi mluvit měl, na základě tvých výpovědí byli zatčeni další, tak buď budeš spolupracovat, nebo tě ještě zavřeme teď po válce,“ popsal Uhlíř.
Výzkum fondu Německé soudy v Říši dál pokračuje. Až skončí, bude digitalizován, aby byl lépe přístupný i veřejnosti.