Historici

Před osmdesáti lety udeřilo na Pardubice nejničivější bombardování během druhé světové války. Americké letouny shodily na město přes tisíc náloží. Výsledkem bylo přes dvě stě obětí a desítky zničených domů. Historikům se podařilo objevit dobový amatérský film, který zachycuje následky bombardování.

V Archivu bezpečnostních složek historici poprvé zkoumají obsáhlý fond s názvem Německé soudy v Říši. Obsahuje i informace o agentech, které před nacistickou okupací verbovalo československé vojenské zpravodajství. Spisy se následně dostaly do rukou gestapa, které proti těmto lidem tvrdě zasáhlo.

Česko si ve středu připomíná 79 let let od konce druhé světové války v Evropě. Ačkoliv byli Sověti součástí protihitlerovské koalice, podle historika Vojenského historického ústavu Jindřicha Marka lidé nesmí zapomínat na zrůdnost Stalinova režimu, který v té době v Sovětském svazu panoval. Když si toto lidé nebudou spojovat, nastává situace, kdy část veřejnosti „slepě adoruje Sovětský svaz“, upozornil historik. S tím souhlasí i vedoucí katedry dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty UK Petr Koura. Sověti v roce 1945 podle něj situaci nevnímali tak, že osvobozují Československo, ale tak, že rozšiřují své území.

Vyhlášení protektorátu Čechy a Morava lze vnímat jako náhlý dějinný zlom, nacistické Německo se ovšem na převzetí moci a začátek okupace systematicky připravovalo. Čtvrté Názorové fórum pořádané Památníkem ticha se opět zaměřilo na méně připomínané vrstvy známých událostí, které ale mohou být důležitým mementem i pro současnost.

Přijetím mnichovského diktátu koncem září 1938 skončila v Československu éra první republiky. Do země vstoupila německá vojska, Československo přišlo o velkou část svého území a v říjnu abdikoval prezident Edvard Beneš, kterého vystřídal šestašedesátiletý právník Emil Hácha. Takzvaná druhá republika však přežila necelý půlrok. Německým cílem byla úplná likvidace československého státu a ta přišla 15. března 1939 spolu s německými okupačními vojsky. Nacistický vůdce Adolf Hitler přijel poprvé a naposled do Prahy, o den později pak vydal výnos o zřízení protektorátu Čechy a Morava.

Poslanci si během středečního jednání připomněli hladomor na Ukrajině v letech 1932 až 1933, který následně uznali za genocidu ukrajinského národa. Do Rady České televize sněmovna žádného z uchazečů nezvolila. Pět míst v ní zůstalo po druhých kolech tajných voleb neobsazených. Poslanci naopak obměnili dozorčí rady státních fondů. Daňové zvýhodnění související s pomocí válkou zasažené Ukrajině by mohla dolní komora schvalovat tento pátek, poslanci novelu pustili do třetího čtení.