Německý historik díky AI zjistil, kdo byl vrah na fotce z holocaustu

Německý historik žijící v USA Jürgen Matthäus s pomocí umělé inteligence zřejmě zjistil jméno nacistického vraha z jedné z nejznámějších fotografií zachycujících zvěrstva holocaustu. Vrahem byl podle něj velmi pravděpodobně nacistický válečný zločinec Jakobus Onnen, jehož identita se se snímkem shodovala na 99 procent, jak uvedla německá stanice Deutsche Welle (DW).

Fotografie vznikla na území dnešní Ukrajiny. Dlouhá léta se mylně označovala jako Poslední Žid ve Vinnycji, identita střelce celou tu dobu zůstávala neznámá. Na fotografii z roku 1941 je zachycen nacistický voják, který stojí vzpřímeně a míří pistolí na šíji klečícího židovského mladíka, který se sklání nad otevřeným hrobem plným mrtvých těl. V pozadí fotografie je vidět skupina německých vojáků, kteří celou scénu pozorují.

Závěrečné výsledky svého výzkumu Matthäus publikoval v odborném historickém časopise Zeitschrift für Geschichtswissenschaft. Onnen se za své činy nikdy nezodpovídal, protože zemřel v bojích už v srpnu 1943. Jeho sestra navíc zničila sbírku dopisů, které jí posílal, čímž znemožnila jejich použití k rekonstrukci událostí.

Díky jistému středoškolskému učiteli, který na staré fotografii rozpoznal tvář svého příbuzného a poslal ji Matthäusovi k porovnání, se odborníkům na umělou inteligenci podařilo vraha identifikovat právě jako Onnena.

Fotografie známá jako Poslední Žid ve Vinnycji
Zdroj: USHMM-Archiv 2021.159

Matthäus zkoumá slavný snímek už delší dobu; již v roce 2023 zjistil, že se nejednalo o ukrajinské město Vinnycja, jak historici dlouho předpokládali, ale o popravu Židů příslušníky nacistických oddílů SS v citadele v Berdyčivě dne 28. července 1941. Berdyčiv je město vzdálené přibližně 150 kilometrů od Kyjeva.

„Je to obrovský krok vpřed k pochopení historické reality holocaustu,“ řekl Matthäus pro Deutsche Welle. „Pokud je něco takového možné u této fotografie, mohlo by to být možné i u dopisů či deníků,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 9 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 11 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 13 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 14 hhodinami
Načítání...