Deutsche Welle

Ruskou federaci podle tamních lidskoprávních organizací nadále opouštějí tisíce mužů. Snaží se tím vyhnout možnému odvodu do armády a následnému zapojení do války na Ukrajině. Odvedenci mnohdy neprojdou ani základním výcvikem. V médiích se také objevují zprávy o nelidském zacházení s novými vojáky od ruských velitelů.

Moskevský soud v úterý uložil další pokutu, tentokráte ve výši deseti milionů rublů (asi 3,6 milionu korun), Rádiu Svobodná Evropa/Rádiu Svoboda. Stanice podle soudu odmítla odstranit informace, jejichž šíření zakazují ruské zákony, a to včetně „lživých zpráv o speciální vojenské operaci na Ukrajině“, uvedla ruská agentura TASS. Ruský stát pokutoval také několik učitelek, které se svými žáky mluvily o dění na Ukrajině.

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor se rozhodl zablokovat přístup k sociálním sítím Facebook a Twitter. Zablokoval také stránky několika nezávislých médií, mimo jiné ruské verze zpravodajského serveru BBC a weby Deutsche Welle, Rádio Svobodná Evropa a Meduza. Činí tak v souvislosti s invazí na Ukrajinu, kterou zakazuje nazývat slovy válka, invaze a agrese, vadí mu i všechny informace kromě oficiálních. Google zase v Rusku přestal prodávat on-line reklamu. Prodej svých produktů a služeb v zemi se rozhodl pozastavit také Microsoft. Zpravodajská stanice CNN ukončí vysílání v Rusku.

Rusko nařídilo uzavření zpravodajské kanceláře německé veřejnoprávní stanice Deutsche Welle v zemi, zruší akreditaci jejím zaměstnancům a zakáže její vysílání na území federace. Ve čtvrtek o tom informovaly tiskové agentury s odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí. Moskva podle nich tento krok činí v reakci na nedávný zákaz vysílání ruské státní televize RT (dříve Russia Toda) v Německu. Ředitel Deutsche Welle označil ruské kroky za přehnané a absurdní, společnost se hodlá právně bránit.

Dosavadní polský velvyslanec v Praze Miroslaw Jasiński nelituje svého vyjádření o česko-polském sporu o těžbu uhlí pro elektrárnu Turów, přestože se jej kvůli těmto výrokům polský premiér rozhodl odvolat. Jasiński to řekl serveru Onet, který jej označil za odvolaného ambasadora. Česká strana podle webu doufá, že nebude muset na nového velvyslance zase dlouho čekat. Černínský palác konstatoval, že odvolávání diplomatů je čistě v gesci jednotlivých států.

Německo má za sebou volby do Spolkového sněmu. Kromě toho, že Bundestag opět nabobtná a bude největší v historii, když v něm zasedne 735 poslanců, bude také nejrozmanitějším parlamentem v německých dějinách, všímá si Deutsche Welle, podle nějž nové složení sněmu více odráží složení tamní společnosti.

Období před loňskými prezidentskými volbami v Bělorusku bylo možná nejzajímavější za celou třicetiletou historii země. Vyzvat dlouholetého vládce Alexandra Lukašenka chtělo 55 osobností včetně řady známých tváří. Režim nakonec k volbám pustil jen pět politiků, a to za podmínek, které české ministerstvo zahraničí i řada dalších zemí označily za nesvobodné a nedemokratické. Následné protesty i všechny opoziční síly tvrdě potlačil. Osud kandidátů rok po volbách 9. srpna shrnul web německé stanice Deutsche Welle.

„Všemu, co říkáte, nevěřím. Mohu se jen dohadovat, co všechno vám mohli provést. Držte se a přežijte to,“ řekla novinářka Tatjana Korovenková z nestátní běloruské zpravodajské agentury BelaPAN vězněnému Ramanu Pratasevičovi na tiskové konferenci. Byla jediná, kdo se k takovému kroku před zástupci běloruského ministerstva zahraničí odhodlal. Státní propaganda už ji za to odsoudila, co ji čeká dál a jaké postihy mohou přijít, netuší. V rozhovoru pro pořad Newsroom ČT24 ale říká, že nelituje.

Běloruské úřady přinutily letadlo společnosti Ryanair na trase z Atén do Vilniusu přistát v Minsku, aby mohly zatknout novináře a kritika vlády tamního vůdce Alexandra Lukašenka. S odkazem na běloruskou opozici to oznámila stanice Deutsche Welle. Podle ní je nyní šestadvacetiletý novinář Raman Pratasevič zadržen na minském letišti a vyslýchán. K propuštění aktivisty už vyzval například prezident Litvy, kam letadlo směřovalo, nebo český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD), který si předvolá běloruského velvyslance. Incidentem se bude zabývat také pondělní summit EU.

Slavný skalní útvar Darwinův oblouk u Galapág se zřítil do Tichého oceánu. Důvodem podle ekvádorského ministerstva životního prostředí byla přirozená eroze, napsal v úterý server BBC. Agentura AFP podotkla, že na snímcích zveřejněných úřady je vidět, jak z původního obloukovitého tvaru zbyly jen dva sloupovité útvary.

Vrchní zemský soud ve Frankfurtu nad Mohanem udělil doživotní trest pravicovému extremistovi Stephanu Ernstovi za předloňskou vraždu hesenského politika Waltera Lübckeho. Obžaloba žádala doživotní trest, obhajoba naopak požadoval změnu klasifikace činu na zabití. Lübckeho případ platí za první vraždu politika motivovanou pravicovým extremismem v dějinách spolkové republiky.

Rusové začínají třídenní volbu gubernátorů, regionálních poslanců nebo zastupitelů městských rad. Ve hře je 77 tisíc postů. Komise odmítly řadu opozičních kandidátů, a na většině míst se tak bude rozhodovat pouze mezi stranami parlamentními nebo několika novými, které jsou podle politologů až na výjimky loajální Kremlu. Spokojenost s hlavní kremelskou stranou Jednotné Rusko i režimem Vladimira Putina přitom klesá hlavně kvůli stagnující ekonomice.

Washington plánuje významné investice do modernizace jaderného arzenálu. Nejnovější model atomové pumy B61 by mohl v příštích letech zamířit mimo jiné na základnu Büchel v Německu, uvádí v exkluzivní zprávě německá veřejnoprávní stanice Deutsche Welle. Rozmístění amerických nukleárních bomb v Evropě zůstává veřejným tajemstvím. Jejich význam jako odstrašujícího prostředku znovu roste od ruské anexe ukrajinského Krymu.