Ruskou federaci podle tamních lidskoprávních organizací nadále opouštějí tisíce mužů. Snaží se tím vyhnout možnému odvodu do armády a následnému zapojení do války na Ukrajině. Odvedenci mnohdy neprojdou ani základním výcvikem. V médiích se také objevují zprávy o nelidském zacházení s novými vojáky od ruských velitelů.
Nikita studoval do února v Moskvě, podepsal smlouvu s ruskou armádou, podle níž mu ministerstvo obrany zaplatí studium a zajistí mu bydlení na studentské koleji. Na oplátku se zavázal k tomu, že bude tři roky sloužit v armádě. „Tehdy jsem tu smlouvu podepsal z hlouposti,“ uvedl v rozhovoru pro Deutsche Welle (DW).
„Spousta věcí mi nebyla jasná. Říkal jsem si – promarním tři roky v armádě, ale na oplátku dostanu titul,“ popisuje pod falešným jménem. Když obdržel povolávací rozkaz, rozhodl se z armády odejít, velení mu však žádost zamítlo s nabídkou kompromisu. Nejprve byl přeložen do velitelského centra, kde měl pomáhat s administrativou.
V září už Nikita obsluhoval vojenskou techniku. „Měl jsem za úkol odrazit nepřítele v případě útoku,“ líčí pro DW. V tu chvíli se rozhodl uprchnout z Ruska do sousední Gruzie, kde také poskytl rozhovor. „Útěk byl jedinou šancí,“ shrnul.
Do konce života se podle svých slov bude muset skrývat před ruskými úřady, do rodné země se nejspíš nebude moci vrátit. „Nebojím se, že zemřu nebo skončím ve vězení, jen nechci zabíjet lidi,“ dodal.
Jednou vystřelí a jdou na frontu
Podle Grigorije Swerdlina, který působí v ruské nevládní organizaci Idite Lesom (Ztratit se), je skutečný počet ruských dezertérů větší, než uvádějí oficiální údaje. Lidskoprávní organizace se odkazují na data, která vypovídají o více než tisíci zahájených soudních řízeních. Swerdlinova skupina pomáhá lidem, kteří odmítnou bojovat ve válce, uprchnout z Ruska.
Někteří muži se podle něj bojí mobilizace, jiní už zkušenost z bojů na frontě mají a nechtějí dále bojovat. „Dostáváme spoustu zpráv o tom, jaký je na frontě chaos,“ uvedl pro DW. „Někdy vojáci nevědí, kde jsou velitelé, někteří nám říkají, že byli opuštěni na otevřeném poli, bez jakéhokoli vedení.“
Swerdlin dodal, že ruské rekruty občas nikdo neučí základy boje a jediný výcvik spočívá údajně v tom, že si jednou vystřelí ze samopalu. Podobná situace už se podle médií odehrála loni na podzim, kdy Kreml oznámil první velkou vlnu mobilizace. Mnoho branců posléze zveřejnilo na sociálních sítích videa o zneužívání, kterému byli vystaveni ve výcvikových táborech a na frontě.
Okamžitý odvod
Takové zacházení údajně zažil i šestačtyřicetiletý stavební dělník Igor Sandžiev. Nyní žije ve městě Oral na západě Kazachstánu, o svých zkušenostech se rozhodl promluvit pro server DW. Loni na podzim se měl dostavit do jednoho z armádních středisek, údajně kvůli kontrole osobních údajů. Ještě téhož večera dostal rozkaz, aby se zúčastnil výcviku v rámci příprav na boje na Ukrajině, do kterých měl nastoupit o několik týdnů později.
Sandžiev měl prý pocit, že se chytil do pasti, a rozhodl se z Ruska uprchnout. „Bylo to všechno, nebo nic. Myslel jsem si, že buď půjdu na mnoho let do vězení za to, že jsem opustil vojenskou jednotku, nebo zemřu někde na Ukrajině,“ vzpomíná. „Ale raději bych šel do vězení, nechci riskovat, nechci hrát tu loterii zvanou válka, kterou vede prezident Putin.“
Ona loterie může skončit fatálně, myslí si. Podle dat ukrajinského generálního štábu si válka vyžádala už desítky tisíc mrtvých Rusů, ačkoliv tato čísla nelze nezávisle ověřit. Desítky tisíc mrtvých Rusů ale v minulosti zmiňovaly i západní zpravodajské služby.
Do války na Ukrajině se však někteří Rusové zapojili i dobrovolně, podle analytiků za tím stojí hlavně vidina lukrativního výdělku, zejména pokud pocházejí z chudších regionů. To potvrdil i Sandžiev, který je původem z jižní ruské Kalmycké republiky.
Možnost zajímavého zaměstnání je podle něj v regionu značně omezená, navíc ani výdělek není odpovídající. „Pro mnohé je odchod do války jedinou šancí, jak si doplnit příjem, protože někteří mohou mít dítě, které se chystá na univerzitu, jiný si zas potřebuje vzít hypotéku nebo koupit auto,“ popisuje.
Sandžiev nejprve uprchl do Běloruska, kde ho podle jeho slov vyzvedla policie a vrátila do výcvikového tábora u Volgogradu v Rusku. Poté se dostal do Oralu v Kazachstánu, kde požádal o azyl. Tam mu žádost však byla zamítnuta, soud to odůvodnil tím, že nesplňuje kritéria pro udělení statusu uprchlíka. Místo toho dostal Sandžiev šestiměsíční podmíněný trest za nelegální překročení hranic.
S odvoláním neuspěl, nyní mu hrozí deportace zpět do Ruska. Sandžievův případ není výjimkou, říká Denis Živago, zástupce ředitele Mezinárodního úřadu pro lidská práva v Kazachstánu. Více než dvacet Rusů tam čeká na vyřízení žádosti o azyl.
„Tito lidé nepřekročili hranice nelegálně, jsou v Kazachstánu legálně, ale někteří jsou hledaní (v Rusku),“ řekl Živago pro DW. „Na další byla uvalena cestovní omezení, snaží se najít způsob, jak se dostat do třetích zemí.“
Nejistá budoucnost
Všichni oslovení emigranti se shodují na tom, že v případě návratu do Ruska je čekají dva možné scénáře – buď dlouholetý pobyt ve vězení, nebo válka na Ukrajině. Ruská státní média navíc v posledních měsících hovoří o tom, že „je na frontách nedostatek personálu a muži v produktivním věku by měli bojovat“.
Ne všichni ruští branci se však rozhodnou bránit se bojovému nasazení na Ukrajině útěkem do zahraničí. Ty, kteří odmítnou nastoupit vojenskou službu, čeká zpravidla pobyt za mřížemi.
Rádio Svobodná Evropa (RSE) prezentovalo video, v němž skupina branců obvinila své nadřízené z toho, že je zavřeli do sklepa. Vystavili je tím údajně nehygienickým životním podmínkám, nedostávalo se jim prý ani nedostatečné stravy. „Jsme zavřeni v této jámě za to, že jsme odmítli jít na frontovou linii,“ říká jeden z hlasů na videu, které zachycuje vlhkou sklepní místnost s rozpadajícími se stěnami.
Nahrávku zveřejnila agentura Astra, která muže identifikovala jako příslušníky ruské 60. samostatné motostřelecké brigády. „Není tu žádné vybavení, evakuační týmy, vysílačky. Jsme prostě hozeni do lesa jako psi,“ upozorňuje jeden z mužů na videu.
„Středověká praxe“
Obdobných zadržovacích zařízení má podle agentury Astra Rusko přibližně deset, údajně je užívá k trestání těch vojáků, kteří odmítli bojovat na Ukrajině. Jeden z odsouzených vojáků má být podle zjištění Jevgenij Frolov, jehož ruský tribunál oficiálně odsoudil za neposlušnost, i když podle RSE je držen ve sklepě za odmítnutí participace v bojích.
Ruská aktivistka za práva vojáků Jelena Popovová míní, že hlavním cílem nuceného pobytu vojáků v „ohradách“ má být přimět je znovu k odchodu na frontu. „Velitel ve válečné zóně nepotřebuje člověka věznit, ale potřebuje ho tady a teď donutit, aby šel zabíjet a zemřel. Proto se uchyluje k takovým divokým metodám,“ řekla Popovová a označila tuto praxi za „zkrátka středověkou“.
Advokát Maksim Grebenjuk, který zastupoval jednoho z vězněných vojáků, upozornil na to, že někteří jeho klienti byli drženi v nelidských podmínkách bez formalizace procesních dokumentů, aniž by proti nim byla vznesena jakákoli obvinění. „Byli dlouho ve stresu, v podmínkách, kde nefunguje právo a funguje pouze násilí a síla,“ připojila Popovová.
Rusko obměňuje velitele, podle médií ztrácí důvěru
Server Business Insider pak připomněl, že nelidské podmínky stran velitelů nejsou jediným problémem, jemuž důstojníci ruské armády v posledních měsících války čelí. Oslovení experti mají za to, že vojáci otevřeně nerespektují své velitele. Podle zprávy Institutu pro studium války (ISW) Kreml během posledních dní propustil řadu vrchních velitelů na Ukrajině, většina z nich přitom byla odpovědná za obranu ruských pozic v okolí Bachmutu a Záporoží.
Nejstarším velitelem odvolaným z funkce byl generál Ivan Popov, který kritizoval zacházení s vojáky na frontové linii a nedostatečnou dělostřeleckou podporu na zvukové nahrávce zveřejněné minulý týden. „Zdá se, že hlášené propuštění a zatčení velitelů (…), je spojeno s případy nekázně,“ uvedl ISW.
Za další propuštěné důstojníky pak americký think-tank označil generálmajora Vladimira Seliverstova, generálmajora Alexandra Korněva a generálmajora Ramila Ibatullina. S odvoláním na ruské vojenské blogery, kteří jsou důležitým zdrojem informací o ruské armádě, uvádí, že se úřady chystají zatknout také generálplukovníka Michaila Teplinského.
Podle zprávy všichni odvolaní důstojníci zpochybňovali rozhodnutí vyšších velitelů na Ukrajině. ISW také cituje zvukový záznam z ruských výsadkových jednotek, v ruštině známých jako VDV, v okupované Chersonské oblasti. Na zvukovém záznamu vojáci hlásají, že opustí své pozice, pokud bude jejich velitel Teplinskij zatčen.
Ruskou armádou zmítají nepokoje po červnové vzpouře Wagnerovy skupiny a jejího majitele Jevgenije Prigožina, kteří usilovali mimo jiné o vyhazov náčelníka generálního štábu armády Valerije Gerasimova a ministra obrany Sergeje Šojgua.
„Putin podporoval prostředí, v němž vojenský personál, úředníci, a dokonce i ruští ‚váleční zpravodajové‘ obcházeli Šojgua a Gerasimova, aby Putinovi předkládali vlastní interpretace aktuálního stavu války a doporučení, jak postupovat,“ připomíná ISW.
Podle zpráv zahájil Kreml v důsledku povstání pátrání po zrádcích ve vyšších řadách ruské armády a zatkl Sergeje Surovikina, bývalého vrchního velitele ruských sil na Ukrajině. Think-tank rovněž píše o tom, že současná krize „nekázně“ může mít pro okupační armádu dalekosáhlé důsledky.
Podle analytiků šéf Kremlu Vladimir Putin učinil z ruského ministerstva obrany obětního beránka všech ruských vojenských neúspěchů a pomohl k tomu, že jsou Šojgu s Gerasimovem označováni širší veřejností jako nekompetentní. Krize může údajně zhoršit ruské vojenské výpady a dopomoci Ukrajině k rychlejšímu osvobozování svého území.
