Valerij Gerasimov

Atentát na ruskou proválečnou propagandistku Darju Duginovou provedli agenti z ukrajinské tajné služby SBU, tvrdí s odvoláním na nejmenované zdroje americký deník The Washington Post (WP). Výbuch automobilu, při němž Duginová zemřela, je podle listu jedna z řady akcí „stínové války“, kterou vede SBU proti Rusku. Ukrajinské služby mají podporu americké rozvědky CIA, s níž je pojí hluboké vazby, píše WP.

Ruský vůdce Vladimir Putin se ve středu v Pekingu sešel se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem na okraj summitu k plánu takzvané nové Hedvábné stezky. Čínského prezidenta už předtím označil za drahého přítele, informuje agentura Reuters. Novináři si rovněž všimli, že Putina doprovázeli při návštěvě vojáci nesoucí takzvaný jaderný kufřík, který obsahuje kódy potřebné k odpálení nukleárních zbraní.

Podle informací ruských úřadů ve středu zemřel šéf žoldnéřů Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin. Byl na seznamu pasažérů soukromého letadla, které havarovalo v ruské Tverské oblasti. Prigožin, který se již jako mladý dostal za kriminální aktivity do vězení, se před spoluzaložením wagnerovců věnoval podnikání v gastronomii. Sblížil se tak s ruským vládcem Vladimirem Putinem a brzy se dostal až na vrchol válečné mašinérie. Příležitost mu nabídly konflikty v Sýrii či Africe, a zejména ruská válka na Ukrajině.

Ruskou federaci podle tamních lidskoprávních organizací nadále opouštějí tisíce mužů. Snaží se tím vyhnout možnému odvodu do armády a následnému zapojení do války na Ukrajině. Odvedenci mnohdy neprojdou ani základním výcvikem. V médiích se také objevují zprávy o nelidském zacházení s novými vojáky od ruských velitelů.

Na velitelských postech v ruské armádě dochází k otřesům. Některé z nich mají spojitost s potlačenou vzpourou soukromé žoldnéřské armády wagnerovců. Zatímco vrchní velitel invazních vojsk na Ukrajině Valerij Gerasimov zřejmě vyostřenou situaci ustál, generál Sergej Surovikin z očí veřejnosti zmizel na neznámé místo. Jiný vysoký důstojník byl z armády propuštěn, další zemřeli při útocích.

Osmnáct dní po vzpouře wagnerovců se na veřejnosti poprvé objevily záběry náčelníka ruského generálního štábu. O osudu Valerije Gerasimova se doteď spekulovalo na mnoha úrovních. Stejně jako o ministru obrany Šojguovi, kterého ale státní média ukázala už dřív. Kreml zatím oznámil, že vůdce vzbouřenců Jevgenij Prigožin se pět dní po nepovedeném povstání setkal s ruským prezidentem a ujistil ho o své loajalitě.

Vysoce postavený ruský generál Sergej Surovikin věděl o chystaném ozbrojeném povstání žoldnéřské Wagnerovy skupiny. Šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin si tak možná myslel, že má podporu ruské armády. Píše to americký list The New York Times (NYT) s odkazem na nejmenované americké činitele. Washington se nyní snaží zjistit, jestli Surovikin pomáhal povstání i plánovat. Podle amerických činitelů je navíc možné, že o akci wagnerovců věděli předem i další ruští generálové. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nicméně popřel, že by Surovikin o chystaném povstání měl tušení. Ve středu se v médiích objevila informace o tom, že byl Surovikin zatčen.

Šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin chtěl během své krátké vzpoury poukázat na neschopnost vedení ruské armády a ministerstva obrany, které řídí politický matador Sergej Šojgu. Podle expertů ale Kreml změny v blízké době nechystá. Šojgu patří mezi populární politiky a těší se důvěře vládce Vladimira Putina, pro něhož není snadno nahraditelný. Neúspěchy ruské armády na Ukrajině a laxní přístup vojsk k postupujícím silám wagnerovců nicméně odhalily slabiny v Šojguově vedení resortu obrany. Putin tak má podle analytiků o čem přemýšlet.

Ani ne čtyřiadvacet hodin trval pokus o vzpouru, který spustil Jevgenij Prigožin a jeho Wagnerova skupina. Obsadili Rostov na Donu a vydali se směrem k Moskvě. Tým vyjednavačů navenek v čele s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem dokázal najít argumenty, které Prigožina přiměly se stáhnout. O jeho osudu, ale také o budoucnosti čelných ruských armádních představitelů se teď spekuluje.

Spojené státy odloží přijetí nových sankcí proti Wagnerově vojenské společnosti, protože nechtějí, aby to vypadalo, že jsou na straně ruského vůdce Vladimira Putina, kterému se podařilo přestát jejich vzpouru, informoval v neděli server listu Wall Street Journal (WSJ). Listy The New York Times (NYT) a The Washington Post (WP) s odvoláním na anonymní zdroje napsaly, že americké tajné služby o záměru šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina provést ozbrojenou akci věděly s předstihem, jasné nebylo jen její přesné načasování. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že události v Rusku odhalily slabost Putinova režimu.

Šéf Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin podle ruských agentur potvrdil, že kolony jeho bojovníků, které dosud mířily do ruské metropole Moskvy, se vrátí zpět na základny. Uvedl to krátce poté, co běloruský lídr Alexandr Lukašenko oznámil dohodu, na jejímž základě se wagnerovci stáhnou. Podle Kremlu Prigožin ani jeho muži nebudou stíháni, šéf wagnerovců se podle dohody přesune do Běloruska. K Moskvě se blížilo asi pět tisíc bojovníků žoldnéřské jednotky, obsadili ruská města Rostov a Voroněž a dle BBC dorazili i do Lipecka. „Tažení“ zemí zahájil Prigožin poté, co obvinil ruskou armádu z útoku na jeho muže.

Válka na Ukrajině radikálně změnila životy také mnoha ruských oligarchů. Některé jejich majetky, které měli na Západě, byly zabaveny. Zpřetrhaly se četné byznysové vazby. Pro jejich rodinné příslušníky se ztížila možnost studia a vůbec pobytu a pohybu v zahraničí. Ti západní pozorovatelé, kteří mají možnost nahlédnout za fasádu putinovského režimu, uvádějí, že ruskou byznysovou i politickou elitu stále více svírá chmurná nálada. O to silněji, že ztrácí naději na vítězství ruské armády.

Ruské zdroje tvrdí, že Ukrajina v neděli ráno zahájila rozsáhlou ofenzivu na pěti úsecích fronty v Doněcké oblasti. Kyjev varoval před ruskými psychologickými operacemi a zdůrazňuje, že očekávaná ofenziva nezačala. Zopakoval také výzvu, aby se všichni zdrželi informování o pohybech ukrajinských jednotek. Obránci potvrdili pouze pokračující boje v Doněcké a Luhanské oblasti, mimo jiné u Bachmutu, kde se dle Kyjeva obráncům podařilo obsadit taktické pozice.

Majitel žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin v nejnovějším rozhovoru opět kritizoval ruské vojenské velení, kterému se podle něj nepovedlo naplnit cíle invaze. Z Ukrajiny se podle něj v důsledku ruského vpádu stal národ známý po celém světě a z ukrajinské armády jedna z nejsilnějších. Kritizoval také poměry v ruské společnosti, které by podle něj mohly skončit až revolucí.

Ukrajincům se podařilo už podruhé za dva týdny zneškodnit ruské nadzvukové rakety Kinžal. Boří tak mýtus o nezachytitelné a nezastavitelné střele, který se snaží v posledních letech živit ruský vůdce Vladimir Putin a jeho generálové. Zneškodnění kinžalů překvapilo i vojenské experty a vyvolalo vlnu nadšení v Pentagonu. Právě americký protiletecký systém Patriot pomáhá Kyjevu zastavit ničivé ruské rakety.

Moskvu „vážně znepokojuje“ chování šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina, který se ve videích stále častěji zuřivě opírá do nejvyšších představitelů ruské armády. Serveru Meduza to řekly zdroje blízké Kremlu. Prigožin v týdnu jako první ohlásil ponižující útěk ruské brigády z ukrajinského Bachmutu. V jiném příspěvku se opřel do chamtivého „šťastného dědy“, který nechává umírat Rusy, jímž podle některých ruských představitelů mohl myslet Vladimira Putina. Reakce Moskvy zůstává nejasná, podle expertů ale Prigožin nabourává Putinův systém loajality a překročil už červenou čáru, takže by mohl být označen za zrádce.

Šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin údajně dostal slib, že získá munici potřebnou k tomu, aby jeho bojovníci mohli pokračovat v dobývání ukrajinského Bachmutu. V neděli to napsal na sociální síti Telegram. Podle ukrajinské strany jsou Prigožinova vyjádření jen snahou odvést pozornost od těžkých ztrát. Ještě v pátek totiž Prigožin v ostrém prohlášení varoval, že vzhledem k nedostatku munice se stáhnou. V sobotu také prohlásil, že pozice předá bojovníkům čečenského vůdce Ramzana Kadyrova – a ten už prý dopisem požádal ruského vládce, aby jeho lidi poslal do Bachmutu.

Je nepravděpodobné, že by Ukrajina letos vyhnala všechny ruské síly ze svého území. Řekl to šéf amerického sboru náčelníků štábů Mark Milley serveru Defense One, podle kterého tak chmurně okomentoval cíle a ambice politiků, diplomatů a vedoucích představitelů obrany od Washingtonu po Kyjev. Zároveň uvedl, že Rusko „dostává na frak“ a také britští zpravodajci píší, že ruská ofenziva na Donbase selhala.

Ruský prezident Vladimir Putin podle informací Kremlu navštívil okupované ukrajinské město Mariupol. Přístav se stal symbolem ukrajinského odporu, než jej Rusko po tuhých bojích loni v květnu ovládlo. Putin měl do města přiletět vrtulníkem nedlouho poté, co v sobotu navštívil poloostrov Krym, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo v roce 2014. Kyjev na Putinovu cestu reagoval poznámkou, že se „zločinec vrací na místo svých zločinů“ s poukazem na masové hroby nalezené v okolí města. Některá média ale vyjádřila ohledně návštěvy Putina v Mariupolu pochyby.

Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek zveřejnilo video, které zachycuje, jak se ruské vojenské letadlo přiblížilo k americkému vojenskému dronu a vypustilo v jeho blízkosti palivo. Na konci videa je vidět poškozená vrtule dronu. Americká armáda sdělila, že se ruský stíhací letoun v úterý srazil s americkým průzkumným dronem a zasáhl jeho vrtuli. Bezpilotní letoun, který stíhačka podle USA před tím polila palivem, byl v důsledku srážky zničen a zřítil se do Černého moře. Rusko srážku popřelo. V ruských médiích se objevila nepotvrzená informace, že experti vypátrali místo, kde se dron v hloubce asi 900 metrů nachází.

Americké letouny budou dál létat všude tam, kde to mezinárodní právo dovoluje, řekl ve středu americký ministr obrany Lloyd Austin, který hovořil po telefonu se svým ruským protějškem Sergejem Šojguem v návaznosti na úterní havárii amerického dronu. Austin a Šojgu spolu mluvili poprvé od října, uvedla agentura AP. Kvůli zničení amerického dronu nad Černým mořem, které podle Washingtonu zapříčinil náraz ruské stíhačky, se obě země podle AP zatím víc než kdy dřív za dobu ruské invaze na Ukrajinu přiblížily potenciálnímu přímému konfliktu.

Zatímco boje u Bachmutu pokračují a tamní situace je nadále složitá, jak přiznávají obě strany rusko-ukrajinského konfliktu, odehrává se v Rusku na pozadí ještě bitva politická. A hlavní roli v ní hraje Jevgenij Prigožin, šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny, jejíž síly už několik měsíců dobývají Bachmut.

Ruská propaganda se na válku chystala a o vojenských neúspěších Kreml nemluví, uvedl zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek. Podle něj i rok od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu většina Rusů podporuje prezidenta Vladimira Putina i jeho válku.

Ruská žoldnéřská Wagnerova skupina už nesmí verbovat do války na Ukrajině trestance. Takzvaní wagnerovci přišli za devět měsíců marných bojů o město Bachmut na východě Ukrajiny až o osmdesát procent sil, uvádí zpravodajský server Meduza. Podle některých zpráv britských médií šéf Kremlu Vladimir Putin přikázal stáhnout žoldáky z Ukrajiny a nahradit je běžnými vojáky. Po invazi přišlo do země asi padesát tisíc wagnerovců.