Valerij Gerasimov

Ukrajinští vojáci nadále ovládají severní část strategicky důležitého města Pokrovsk v Doněcké oblasti na východě země a podnikají útoky na ruské jednotky v jeho jižní části, sdělili v úterý agentuře Reuters obránci města ze 7. výsadkového sboru rychlé reakce. Ruská tvrzení o dobytí Pokrovska, Vovčanska a Kupjanska popřel také ukrajinský generální štáb.

Po útoku ukrajinských sil na přehradu nedaleko ruského města Bělgorod z ní prosakuje voda, která zaplavuje okolí. Podle médií poškození přehrady pocítí ruské jednotky, které útočí v sousední Charkovské oblasti. Některé z jejich pozic v okolí města Vovčansk tak byly fakticky odříznuty od hlavních invazních sil. Sobotní útok potvrdil o den později velitel ukrajinských sil bezpilotních systémů Robert Brovdi. Obě válčící strany proti sobě v noci na pondělí vyslaly další bezpilotní letouny.

Ukrajinská armáda obklíčila okupační ruské síly poblíž města Dobropillja v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Řekl to v sobotu rozhlasové stanici Radio NV vojenský mluvčí ukrajinské armády Viktor Trehubov.

Rusko v noci na sobotu podniklo další rozsáhlý útok, jehož cílem bylo vícero ukrajinských oblastí. Kvůli ochraně polských oblastí v sousedství Ukrajiny odstartovaly polské a spojenecké stíhačky, oznámilo vedení polské armády. Ruský úder na Záporoží si vyžádal jednoho mrtvého a 24 zraněných, z toho několik dětí, uvedl ráno šéf oblasti Ivan Fedorov. Později během dne úřady zvýšily údaj o počtu zraněných na 34. Ukrajinská armáda pokračovala v útocích na ruské rafinerie.

Ukrajinské síly tvrdí, že její pozemní jednotky posledních 24 hodin bojují v ruské příhraniční Kurské oblasti. Informovala o tom v úterý agentura Reuters s odvoláním na ukrajinskou armádu. Moskva tvrdí, že jejich vpád odrazila. Ukrajina v noci ostřelovala energetickou infrastrukturu v Kurské oblasti, prohlásil pak gubernátor regionu Alexandr Chinštejn.

Kyjev popřel tvrzení Moskvy, že by se jejím silám podařilo z ruské Kurské oblasti vytlačit všechny zbývající ukrajinské vojáky. Vedení ukrajinské armády uvedlo, že její jednotky dál operují na některých územích západoruské oblasti, kterou částečně obsadili loni v létě. Šéf Kremlu Vladimir Putin uvedl, že ukrajinské dobrodružství v kurském regionu zcela ztroskotalo, a tak se prý otevírá cesta k dalším úspěšným krokům ruských ozbrojených sil.

Ruský vojenský soud ve čtvrtek odsoudil bývalého velitele 58. vševojskové armády Ivana Popova k pěti letům vězení za rozsáhlé krádeže. Zároveň jej zbavil generálské hodnosti, uvedla agentura Interfax. Rozsudek není pravomocný, obhajoba přislíbila, že se odvolá. Generál, který se podle tisku vyznamenal při odražení předloňské ukrajinské ofenzívy, vinu popíral a opakovaně žádal, aby byl znovu poslán do války proti Ukrajině, ale úřady mu podle obhájce nevyhověly.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na Ruskem proklamované velikonoční příměří v sobotu večer navrhl, aby klid zbraní trval i po 20. dubnu, pokud se skutečně ujme. Moskva podle něj ale zatím stále útočí. Vůdce Kremlu Vladimir Putin dříve během dne prohlásil, že Rusko zastaví boje od pozdního odpoledne do půlnoci na 21. dubna. Ruská plnohodnotná invaze proti sousední zemi začala před více než třemi roky.

Ruský generál Ivan Popov, propuštěný v roce 2023 po kritice vedení armády, se zřejmě vrátí na frontu. Píše to americká stanice CNN. Popov, který čelí obvinění ze zpronevěry, by se mohl vyhnout vězení, Moskva mu ale svěřila nelehký úkol: má velet praporu bývalých vězňů, který dříve utrpěl na Ukrajině obrovské ztráty. Podle expertů se tak může jednat de facto o „rozsudek smrti“.

Boje v ruské Kurské oblasti pokračovaly i přes noc, kdy Ukrajinci zřejmě zaútočili na vojenský konvoj. Ve videu zveřejněném v pátek večer tvrdí, že obsadili okresní město Sudža. Moskva v regionu vyhlásila nouzovou situaci federálního charakteru a evakuuje některé tamní obyvatele. V pátek pozdě večer také úřady v Kurské oblasti a sousední Brjanské a Bělgorodské oblasti zavedly režim protiteroristické operace. Do Kurské oblasti se přesouvají další síly včetně tanků, dělostřelectva a raketometů Grad. Ruské tajné služby podle zdrojů agentury Bloomberg o přípravě průniku věděly, náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov ale údajně varování ignoroval.

Ukrajinští vojáci postoupili až deset kilometrů do ruské Kurské oblasti, napsal Institut pro studium války (ISW). Server The Kyiv Independent píše dokonce o patnácti kilometrech. Server Meduza upozorňuje na informace ruských prokremelských telegramových kanálů, podle nichž ukrajinské jednotky pokračovaly v postupu. Podle zdroje The Washington Post Ukrajinci ovládají město Sudžu. Dosud potvrzený rozsah a místo ofenzivy naznačují, že byly prolomeny nejméně dvě ruské obranné linie a opěrný bod.

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač na bývalého ruského ministra obrany Sergeje Šojgua a na náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova kvůli obvinění z útoků proti civilistům během ruské války proti Ukrajině, píše agentura Reuters. Kyjev rozhodnutí tribunálu v Haagu přivítal, Moskva ho označila za prvek západní hybridní války. Stejný soud už dříve vydal zatykač i na ruského vládce Vladimira Putina, a to v souvislosti s únosy dětí z okupovaných území Ukrajiny.

Ruský vládce Vladimir Putin navrhl jmenovat dosavadního prvního místopředsedu vlády Andreje Bělousova ministrem obrany. Na postu by tak nahradil Sergeje Šojgua. Ten nadále zůstane Putinovým blízkým spolupracovníkem a má se stát tajemníkem vlivné Rady bezpečnosti Ruské federace, kde nahradí Nikolaje Patruševa. O jeho osudu hodlá Kreml informovat v následujících dnech.

Atentát na ruskou proválečnou propagandistku Darju Duginovou provedli agenti z ukrajinské tajné služby SBU, tvrdí s odvoláním na nejmenované zdroje americký deník The Washington Post (WP). Výbuch automobilu, při němž Duginová zemřela, je podle listu jedna z řady akcí „stínové války“, kterou vede SBU proti Rusku. Ukrajinské služby mají podporu americké rozvědky CIA, s níž je pojí hluboké vazby, píše WP.

Ruský vůdce Vladimir Putin se ve středu v Pekingu sešel se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem na okraj summitu k plánu takzvané nové Hedvábné stezky. Čínského prezidenta už předtím označil za drahého přítele, informuje agentura Reuters. Novináři si rovněž všimli, že Putina doprovázeli při návštěvě vojáci nesoucí takzvaný jaderný kufřík, který obsahuje kódy potřebné k odpálení nukleárních zbraní.

Podle informací ruských úřadů ve středu zemřel šéf žoldnéřů Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin. Byl na seznamu pasažérů soukromého letadla, které havarovalo v ruské Tverské oblasti. Prigožin, který se již jako mladý dostal za kriminální aktivity do vězení, se před spoluzaložením wagnerovců věnoval podnikání v gastronomii. Sblížil se tak s ruským vládcem Vladimirem Putinem a brzy se dostal až na vrchol válečné mašinérie. Příležitost mu nabídly konflikty v Sýrii či Africe, a zejména ruská válka na Ukrajině.

Ruskou federaci podle tamních lidskoprávních organizací nadále opouštějí tisíce mužů. Snaží se tím vyhnout možnému odvodu do armády a následnému zapojení do války na Ukrajině. Odvedenci mnohdy neprojdou ani základním výcvikem. V médiích se také objevují zprávy o nelidském zacházení s novými vojáky od ruských velitelů.

Na velitelských postech v ruské armádě dochází k otřesům. Některé z nich mají spojitost s potlačenou vzpourou soukromé žoldnéřské armády wagnerovců. Zatímco vrchní velitel invazních vojsk na Ukrajině Valerij Gerasimov zřejmě vyostřenou situaci ustál, generál Sergej Surovikin z očí veřejnosti zmizel na neznámé místo. Jiný vysoký důstojník byl z armády propuštěn, další zemřeli při útocích.

Osmnáct dní po vzpouře wagnerovců se na veřejnosti poprvé objevily záběry náčelníka ruského generálního štábu. O osudu Valerije Gerasimova se doteď spekulovalo na mnoha úrovních. Stejně jako o ministru obrany Šojguovi, kterého ale státní média ukázala už dřív. Kreml zatím oznámil, že vůdce vzbouřenců Jevgenij Prigožin se pět dní po nepovedeném povstání setkal s ruským prezidentem a ujistil ho o své loajalitě.

Vysoce postavený ruský generál Sergej Surovikin věděl o chystaném ozbrojeném povstání žoldnéřské Wagnerovy skupiny. Šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin si tak možná myslel, že má podporu ruské armády. Píše to americký list The New York Times (NYT) s odkazem na nejmenované americké činitele. Washington se nyní snaží zjistit, jestli Surovikin pomáhal povstání i plánovat. Podle amerických činitelů je navíc možné, že o akci wagnerovců věděli předem i další ruští generálové. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nicméně popřel, že by Surovikin o chystaném povstání měl tušení. Ve středu se v médiích objevila informace o tom, že byl Surovikin zatčen.

Šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin chtěl během své krátké vzpoury poukázat na neschopnost vedení ruské armády a ministerstva obrany, které řídí politický matador Sergej Šojgu. Podle expertů ale Kreml změny v blízké době nechystá. Šojgu patří mezi populární politiky a těší se důvěře vládce Vladimira Putina, pro něhož není snadno nahraditelný. Neúspěchy ruské armády na Ukrajině a laxní přístup vojsk k postupujícím silám wagnerovců nicméně odhalily slabiny v Šojguově vedení resortu obrany. Putin tak má podle analytiků o čem přemýšlet.

Ani ne čtyřiadvacet hodin trval pokus o vzpouru, který spustil Jevgenij Prigožin a jeho Wagnerova skupina. Obsadili Rostov na Donu a vydali se směrem k Moskvě. Tým vyjednavačů navenek v čele s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem dokázal najít argumenty, které Prigožina přiměly se stáhnout. O jeho osudu, ale také o budoucnosti čelných ruských armádních představitelů se teď spekuluje.

Spojené státy odloží přijetí nových sankcí proti Wagnerově vojenské společnosti, protože nechtějí, aby to vypadalo, že jsou na straně ruského vůdce Vladimira Putina, kterému se podařilo přestát jejich vzpouru, informoval v neděli server listu Wall Street Journal (WSJ). Listy The New York Times (NYT) a The Washington Post (WP) s odvoláním na anonymní zdroje napsaly, že americké tajné služby o záměru šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina provést ozbrojenou akci věděly s předstihem, jasné nebylo jen její přesné načasování. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že události v Rusku odhalily slabost Putinova režimu.

Šéf Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin podle ruských agentur potvrdil, že kolony jeho bojovníků, které dosud mířily do ruské metropole Moskvy, se vrátí zpět na základny. Uvedl to krátce poté, co běloruský lídr Alexandr Lukašenko oznámil dohodu, na jejímž základě se wagnerovci stáhnou. Podle Kremlu Prigožin ani jeho muži nebudou stíháni, šéf wagnerovců se podle dohody přesune do Běloruska. K Moskvě se blížilo asi pět tisíc bojovníků žoldnéřské jednotky, obsadili ruská města Rostov a Voroněž a dle BBC dorazili i do Lipecka. „Tažení“ zemí zahájil Prigožin poté, co obvinil ruskou armádu z útoku na jeho muže.