Putin vyhlásil příměří. Podle Zelenského by mělo trvat i po 20. dubnu

Nahrávám video

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na Ruskem proklamované velikonoční příměří v sobotu večer navrhl, aby klid zbraní trval i po 20. dubnu, pokud se skutečně ujme. Moskva podle něj ale zatím stále útočí. Vůdce Kremlu Vladimir Putin dříve během dne prohlásil, že Rusko zastaví boje od pozdního odpoledne do půlnoci na 21. dubna. Ruská plnohodnotná invaze proti sousední zemi začala před více než třemi roky.

Zelenskyj nyní poznamenal, že Rusko ponechalo 39 dnů bez odezvy americký návrh na bezpodmínečné třicetidenní příměří, zatímco Ukrajina na něj reagovala pozitivně. „Pokud je nyní Rusko náhle opravdu připraveno přistoupit na formát úplného a bezpodmínečného klidu zbraní, Ukrajina bude jednat podle toho – zrcadlově vůči krokům Ruska,“ napsal ukrajinský prezident na síti X.

„Pokud se úplné příměří skutečně plně ujme, Ukrajina navrhuje jeho prodloužení i po velikonoční neděli 20. dubna,“ podotkl také. Je přesvědčen, že by to ukázalo skutečné ruské záměry, protože třicetihodinové příměří je dle Zelenského dostatečné pro titulky v médiích, ale ne pro skutečné budování důvěry.

Zatím podle Zelenského na několika úsecích fronty pokračují ruské útoky. „Proto není důvěra vůči slovům přicházejícím z Moskvy,“ dodal.

Zpravodajka ČT na Ukrajině Ilona Zasidkovyčová doplnila, že i v Chersonu zaznamenala výbuchy a výstrahy o ruských dronech, přestože Kremlem avizovaný klid zbraní měl již začít platit.

„Třicet hodin místo třiceti dnů“

Také ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha podotkl, že Ukrajina Putinovi nemůže věřit. Kyjev je podle něj nadále připraven na třicetidenní příměří, s nímž na návrh Spojených států souhlasil už v březnu. „Putin nyní vydal prohlášení o své údajné připravenosti k příměří. Třicet hodin místo třiceti dnů,“ podotkl ministr, podle něhož může Kreml kdykoli souhlasit s návrhem na úplný a bezpodmínečný třicetidenní klid zbraní.

Šéf ukrajinského centra pro boj proti dezinformacím Andrij Kovalenko večer podle Reuters na telegramu uvedl, že Rusko navzdory proklamovanému příměří nadále útočí na ukrajinské jednotky. „Rusové se snaží předstírat, že jsou „mírové jednotky“, ale... bez přestávky pokračují ve střelbě,“ napsal s tím, že cílem je pak obvinit Kyjev.

Nahrávám video

„Putin nezměnil nic na své rétorice. Dvoudenní klid zbraní nic neřeší, konflikt pokračuje dál. Nezměnily se ani ruské podmínky k tomu, aby válka skončila, Rusové dále trvají na svém,“ poznamenal v reakci na oznámení Kremlu odpoledne zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek. „Obávám se, že to žádnou zásadní věc pro vyřešení konfliktu nepřinese,“ doplnil.

Zároveň připustil, že Putinovo oznámení může mít souvislost s výroky prezidenta USA Donalda Trumpa, které naznačují, že Spojené státy zastaví snahy o mír, pokud Rusko nebo Ukrajina budou uzavření dohody komplikovat.

„Může to pro Rusko být argumentem, že měli zájem zahájit alespoň nějaké příměří a Ukrajinci to neakceptovali. Myslím, že to je jediná funkce tohoto rozhodnutí. Ta doba od vyhlášení po realizaci klidu zbraní de facto neumožňuje, aby se příměří reálně zorganizovalo. Vždy dojde k nějakým problémům při ukládání rozkazů a nařízení. Někdo má nějaké prodlení, někdo není k dispozici, a to potom vytváří podmínky, že se porušení příměří stává realitou,“ vysvětlil pro ČT24 armádní generál ve výslužbě Jiří Šedivý.

Putin se v sobotu v Kremlu sešel s náčelníkem generálního štábu Valerijem Gerasimovem a při této příležitosti oznámil, že Moskva veškeré bojové akce zastaví v 18:00 moskevského času (17:00 SELČ) a přerušené zůstanou do 00:00 21. dubna (23:00 SELČ 20. dubna). Ruské ministerstvo obrany následně vydalo prohlášení, které Putinovo rozhodnutí potvrdilo a dodávalo, že krok byl „veden humanitárními důvody“.

„Naše vojska by měla být připravena odrazit případné porušení příměří a provokace ze strany nepřítele, jakékoliv jeho agresivní akce,“ zdůraznil Putin náčelníkovi ruského generálního štábu. Znovu taky tvrdil, že jeho země je připravena jednat a vítá odhodlání Spojených států, Číny a dalších států dosáhnout „spravedlivého řešení“.

„Naše rozhodnutí o velikonočním příměří ukáže, jak upřímná je připravenost kyjevského režimu, jeho ochota a schopnost dodržovat dohody a podílet se na procesu mírových jednání zaměřených na odstranění hlavních příčin ukrajinské krize,“ prohlásil Putin, jehož pokyn vyslal ruskou invazní armádu na Ukrajinu na začátku roku 2022.

Lipavský: Poplachy ukazují, jak moc to Putin myslí vážně

„Skutečnost, že jen pár minut po ohlášení údajného velikonočního příměří zní po Ukrajině letecké poplachy, ukazuje, jak moc to Putin myslí vážně. Nenechme se oklamat jeho propagandou, realita je taková, že Ukrajina návrh na příměří přijala už před měsícem, zatímco Putin sabotuje každý krok k míru,“ reagoval ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).

Jak už bylo zmíněno, Kyjev dříve bez podmínek souhlasil s americkým návrhem na celkové příměří. Moskva se takto jasně nevyjádřila, ale opakovaně uvedla, že s myšlenkou souhlasí, zároveň však požaduje řešit takzvané prvotní příčiny konfliktu. Hovoří také o zrušení některých západních sankcí před ukončením bojů.

„Beru na vědomí, že Vladimir Putin vyhlásil velikonoční příměří. Jenomže já tomu člověku nevěřím, ani kdyby začal říkat pravdu. Svou příležitost dávno propásl. Naposledy o Vánocích, kdy smrtelný útok proběhl na Boží hod, tedy 25. prosince. Tehdy vypálil na civilní obyvatelstvo Ukrajiny 78 raket a 106 dronů. Tehdy byly ‚všechny cíle úspěšně zasaženy‘, jak hlásilo vedení ruské armády,“ sdělil senátor Pavel Fischer (za TOP 09).

Také on připomněl, že Putin nepřistoupil na dohodu o příměří vyjednanou Američany, místo toho podle něj všechny „vodí za nos“. „Je to velmi nebezpečný muž, jehož chorobné ambice destabilizují celý kontinent. Vždyť kdyby Putin opravdu chtěl, válka by už dávno skončila,“ míní Fischer.

Vicepremiér a předseda STAN Vít Rakušan na síti X uvedl, že slova ruského vládce jsou „zkrátka zase v rozporu s jeho činy“. „Velikonoční zázrak, tedy že by putinovské Rusko drželo slovo, se bohužel nekoná,“ napsal.

Místopředseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) poznamenal, že jde o první takovéto příměří po více než třech letech války a je nepochybně výsledkem trpělivého úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa. „K tomu možná není třeba nic dodávat. Snad bude brzy více dobrých zpráv,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
před 33 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 3 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 3 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 3 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 3 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 3 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled