Pavel Fischer

Západní ukrajinský vzdušný prostor a Kyjev by před ruskými řízenými střelami mohlo chránit na 120 evropských stíhaček, zní návrh vojenských expertů s názvem SkyShield. Upozornil na něj list The Guardian, podle kterého by tento postup nutně nevyvolal širší konflikt s Moskvou. Realizován by byl navíc odděleně od NATO.

Vojenská policie prověřuje podezření související s vývozem dronů z Česka na Ukrajinu. Jde například o možné zneužívání diplomatických pasů a údajné pašování dronů ze strany armády. Týká se to projektu Nemesis, který organizuje spolek Skupina D, informovala v neděli ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Místopředseda sněmovního výboru pro obranu poslanec Pavel Růžička (ANO) ji v pondělním pořadu Události, komentáře podpořil s tím, že vše má být vyšetřeno. Předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (nestr. – člen klubu ODS a TOP 09) pak k současné veřejné diskusi řekl, že vše se mělo řešit za „zavřenými dveřmi".

Spojené státy chtějí převzít Pásmo Gazy a přestavět ho poté, co bude místní obyvatelstvo přesídleno jinam, prohlásil prezident USA Donald Trump poté, co v Bílém domě přijal izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Trump už předtím zakázal spolupráci mezi USA a Radou OSN pro lidská práva (UNHRC) a také financování agentury OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA). Zároveň se nechal slyšet, že Palestinci nemají jinou možnost než opustit Pásmo Gazy. Jejich nucené přesídlení by ale odporovalo mezinárodnímu právu.

Roli vlády v zajištění energetické nezávislosti na Rusku vyzdvihli v souvislosti s jednáním slovenského premiéra Roberta Fica s ruským vůdcem Vladimirem Putinem český premiér Petr Fiala (ODS) a ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.). Šéf diplomacie označil za prozíravé rozhodnutí o přerušení mezivládních konzultací se Slovenskem. Podle lídra opoziční SPD Tomia Okamury je však jednání vždy lepší než nadávky či urážky.

Americký prezident Joe Biden mluví v souvislosti s pádem režimu syrského vládce Bašára Asada o historické příležitosti pro obyvatele Sýrie vybudovat si lepší budoucnost. Příští prezident USA Donald Trump míní, že Asad utekl, protože Rusko nemělo zájem ho dále chránit. Před cestami do Sýrie už varovala česká diplomacie a situaci komentují i tuzemští politici.

Lidé v pátek odevzdávali své hlasy pro nové senátory do desáté večer, kdy se napříč republikou zavřely volební místnosti. Opět se otevřou v sobotu ráno. Volby do horní komory parlamentu se nyní konají ve 22 obvodech z 27. Už v prvním kole poslali Češi do Senátu pět kandidátů. Do večera v pátek přišlo k volbám často přes deset procent voličů, někde i dvacet procent. Podle členů volebních komisí ale chodí podstatně méně lidí než před týdnem, kdy byly i krajské volby. Podle ministerstva vnitra také hlasování zatím nepřineslo žádné výraznější problémy.

ČT24 připravila rozhovory s kandidáty do Senátu, kteří postoupili do druhého kola a kteří tak mají reálnou šanci stát se zákonodárci v horní komoře parlamentu. Ve volebním obvodu Praha 8 se utká Vladimíra Ludková (ODS) se Zdeňkem Kučerou (ANO). Ludková nabídku zúčastnit se rozhovoru nevyužila.

Vítězem prvního kola senátních voleb je ANO, získalo v něm poprvé v historii dva senátory. Jsou jimi Jana Mračková Vildumetzová na Sokolovsku a Martin Bednář v Ostravě. Navíc do finále postoupilo devatenáct dalších kandidátů hnutí. V prvním kole bylo letos senátory zvoleno pět kandidátů, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů. Je to nejvíc v historii senátních voleb od roku 1996. V obvodu Praha 12 tak zvítězil také dosavadní senátor Pavel Fischer za koalici stran TOP 09, ODS, KDU-ČSL a hnutí STAN. V obvodu Vsetín uspěl dosavadní senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL). Senátorem ve volebním obvodu Karviná bude Petr Vícha (SOCDEM). Volební účast činila 30,5 procenta, je tedy třetí nejnižší. Méně lidí přišlo volit jen v letech 2004 a 2002.

V prvním kole v senátním obvodu Praha 12 zvítězil dosavadní senátor Pavel Fischer, který reprezentuje koalici stran TOP 09, ODS, KDU-ČSL a hnutí STAN. Získal 53,63 procenta hlasů. Do Senátu se tak nedostane jeho soupeř a bývalý poslanec Boris Šťastný (za koalici Motoristé sobě a ANO) se ziskem 26,28 procenta. Voleb se zúčastnilo 32,48 procenta voličů, o hlasy usilovalo šest kandidátů. Fischer v tomto obvodu zvítězil již v roce 2018. Dvakrát se také v prezidentských volbách ucházel o pozici hlavy státu.

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Praha 8 postoupila místostarostka této městské části Vladimíra Ludková (ODS). Za týden se utká s letňanským starostou Zdeňkem Kučerou (ANO). Ludková má 25,14 procenta hlasů, druhý Kučera má 23,26 procenta hlasů. Dosavadní senátor Lukáš Wagenknecht (Piráti) tak svůj mandát neobhájil, získal 23 procent hlasů. Voleb se zúčastnilo 28,57 procenta voličů, o hlasy usilovalo osm kandidátů.

Dochází k velké eskalaci, řekl v Událostech, komentářích senátor Pavel Fischer (nestr.). Zhodnotil tak dění na Blízkém východě poté, co v sobotu raketa odpálená z Libanonu zasáhla Golanské výšiny a usmrtila děti a mladé lidi. Odpovědnost se přičítá teroristickému hnutí Hizballáh, který to odmítá. Česká diplomacie vnímá situaci jako velmi vážnou a doufá, že nebude eskalovat do otevřené války mezi Libanonem a Izraelem, sdělil ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky ministerstva zahraničních věcí Petr Hladík.

Sobotní střelba na mítinku republikánského prezidentského kandidáta Donalda Trumpa vyvolala mezi politiky zděšení a striktní odsouzení. Napříč názorovým spektrem se shodují, že politické násilí nesmí mít ve společnosti místo. Taky řada světových státníků střelbu na Trumpa odsoudila.

Ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá na Olomoucku vybuchla v pondělí před polednem blíže neurčená munice. Jeden člověk zemřel, osm lidí utrpělo zranění. Událost řeší Vojenská policie. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) vyjádřila upřímnou soustrast rodině zesnulého vojáka a oznámila, že se jednalo o tragickou nehodu, která nikterak nesouvisí s mezinárodní situací.

Gruzínský parlament v úterý ve třetím a závěrečném čtení schválil kontroverzní návrh zákona o zahraničním vlivu, který prosazuje vládní strana Gruzínský sen. V ulicích hlavního města Tbilisi proti předloze už týdny demonstrují desetitisíce lidí. V sále parlamentu se poslanci poprali. Návrh nyní míří k prezidentce, ta ho zřejmě vetuje, poslanci poté mohou veto přehlasovat, na což má vláda dost hlasů.

Česko bezvýhradně podporuje Izrael ve válce proti Hamásu bez ohledu na humanitární škody, stojí v dopise českým představitelům. Zhruba osmdesát osobností v něm vyzvalo vládu i prezidenta k přehodnocení jejich postojů. Jeden ze signatářů, historik a spisovatel Petr Placák, popsal, že mu vadí například i přehlížení populistických kroků premiéra Benjamina Netanjahua. O výzvě, současné situaci na Blízkém východě i vyjednávání mezi Izraelem a Hamásem v pořadu Události, komentáře diskutovali také senátor a předseda zahraničního výboru Pavel Fischer (nestr.), komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland a analytik Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček.

Obyvatelé se patrně budou moci od příštího roku prokazovat českým úřadům a institucím digitální podobou osobních dokladů místo fyzických, zavedení elektronických stejnopisů průkazů ve středu schválil Senát. Řešil také pravidla pro přípravu stavby hlubinného úložiště jaderného odpadu, v zákoně chce mít podmínku souhlasu obou komor parlamentu s jeho umístěním, kterou sněmovna zrušila. Horní komora rovněž kývla na novelu zákona zvaného lex Ukrajina, podle něhož si budou uprchlíci z Ukrajiny moci prodloužit dočasnou ochranu v Česku do konce března 2025.

Vojenská i finanční pomoc západních zemí Ukrajině, která se už druhým rokem brání plnohodnotné ruské agresi, je na historickém minimu, oznámil tento týden Kielský institut pro světovou ekonomiku. Před únavou z konfliktu a s tím související neochotou napadené zemi pomáhat finančně i vojensky, v Otázkách Václava Moravce varoval předseda senátního výboru pro zahraniční věci Pavel Fischer (nestr.). Také bývalý slovenský ministr zahraničí Rastislav Káčer zdůraznil, že prohra Ukrajiny by byla katastrofou.

Jako na jednoho z nejdůležitějších porevolučních politiků, symbol návratu svobody a demokracie do Česka či morální vzor a moudrého rádce, který pro Česko vykonal mnoho. Tak vzpomínají čeští politici na bývalého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, který zemřel v neděli ve věku 85 let.

Přesně měsíc uplynul od chvíle, kdy došlo k největšímu útoku na Židy od roku 1945. Palestinské teroristické hnutí Hamás zahájilo ráno 7. října operaci proti Izraeli. Útok byl překvapivý, izraelskou obranu zaskočil nepřipravenou. Na 1400 Izraelců teroristé zabili a přes dvě stovky rukojmí drží v Pásmu Gazy. Izrael v odvetě spustil rozsáhlou vojenskou akci s cílem Hamás zcela zničit a jeho vedoucí činitele buď zabít, nebo zajmout. Izraelská armáda začala Pásmo Gazy ovládané Hamásem nejdřív masivně ostřelovat, později do něj vyslala i pozemní jednotky, které nyní hustě osídlenou enklávou postupují.

Pavel Simon nebude ústavním soudcem. Senátní plénum jeho nominaci zamítlo, prezident republiky Petr Pavel tak bude muset najít jiného kandidáta. Pavel v Senátu narazil poprvé, předchozí jeho nominace prošly. Že se Simonem to bude jiné, však nebylo překvapením. Již senátní výbory se postavily proti němu. Senátoři ve středu také schválili usnesení, kterým podpořili Izrael a odsoudili teroristické útoky Hamásu proti němu. Hlasovali i o dalších normách.

Analytik Hospodářských novin Martin Ehl v pořadu 90'ČT24 řekl, že dalším polským premiérem bude s největší pravděpodobností Donald Tusk, protože má potřebné politické zkušenosti a dovednosti. Europoslanci Mikuláš Peksa (Piráti) a Ondřej Knotek (ANO) se shodli, že pod jeho vedením bude země hledat cestu zpět do jádra Evropské unie.

Letošní Nobelovu cenu za mír získala vězněná íránská aktivistka Narges Mohammadíová, která bojuje proti útlaku žen v Íránu, za dodržování lidských práv a svobodu pro všechny. Jméno oznámil v pátek dopoledne Norský Nobelův výbor.

Místopředseda pražského vrchního soudu Robert Fremr se rozhodl vzdát kandidatury na ústavního soudce. Uvedl, že nedokázal eliminovat nedůvěru části veřejnosti kvůli jeho předlistopadovému působení. Podle svých slov nechce ohrozit důvěryhodnost Ústavního soudu.

Senátoři schválili všechny tři kandidáty, které prezident Petr Pavel navrhl na ústavní soudce. Instituci posílí místopředsedkyně pražského městského soudu Veronika Křesťanová, profesorka občanského práva Kateřina Ronovská i bývalý místopředseda Mezinárodního trestního soudu Robert Fremr. Právě o něm senátoři zevrubně diskutovali, a to kvůli pochybnostem ohledně kauzy z roku 1988.