Na summit NATO chce jet premiér, prezident ke změně zvyklostí nevidí důvod

Nahrávám video

Premiér Andrej Babiš (ANO) České televizi sdělil, že na summit NATO, který se koná od 7. do 8. července v turecké Ankaře, chce zamířit společně s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Prezident Petr Pavel by tak na summit neletěl. Zástupci opozice Babišův záměr kritizují. Otazníky ohledně účasti na letošním summitu Severoatlantické aliance vyvstaly na přelomu ledna a února po sporu šéfa diplomacie s hlavou státu, kdy Macinka zmínil, že by Česko neměl reprezentovat Pavel.

„Myslím si, že bude nejlepší, když tam půjdu s Macinkou, protože to budeme vysvětlovat lépe než pan prezident, který nás teda kvůli tomu kritizuje,“ řekl Babiš pro pořad Týden v politice v narážce na spor o výdaje na obranu.

Doteď přitom platilo diplomatické pravidlo, že na summitech Aliance obvykle zastupuje zemi hlava státu, premiér naopak pravidelně reprezentuje zemi na zasedáních Evropské unie.

Prezident reagoval, že ke změně zvyklostí nevidí důvod. „Včera (v úterý) jsme měli dlouhé jednání, kde jsme se bavili o řadě koordinačních opatření, nic takového nezmínil. K takové změně by měl být pádný důvod, já žádný takový důvod nevidím a budu se o tom rád s panem premiérem bavit,“ prohlásil Pavel.

Babiš naplňuje Macinkovy výhrůžky, tvrdí opozice

Podle předsedy ODS Martina Kupky Babiš nyní naplňuje Macinkovu výhrůžku. „Slabý premiér jde pěkně Motoristům na ruku,“ napsal na síti X. „Příště možná prezident nepoletí vůbec nikam, když každý let povoluje sám velký a všudypřítomný Andrej Babiš,“ dodal s odkazem na týden staré vládní usnesení, že lety prezidenta a šéfů komor podléhají souhlasu premiéra. Výraz „slabý premiér“ pak použili ve svém vyjádření také europoslanci Ondřej Krutílek a Veronika Vrecionová (oba ODS).

Podle místopředsedy TOP 09 Marka Ženíška má na summit NATO jet prezident. „Ne zmatený chaot bez znalostí bezpečnostní politiky a armády, navíc doprovázený nejhorším ministrem zahraničí v historii České republiky. Andrej Babiš ať jede dělat ostudu za (maďarským premiérem) Viktorem Orbánem nebo (slovenským premiérem) Robertem Ficem,“ napsal.

Pavel kritizuje výdaje na obranu

Podle odboru komunikace Hradu hlava státu v úterý Babiše varovala, že neplněním závazků vůči Severoatlantické alianci a spojencům ohrožuje Česko vlastní bezpečnost, kterou jinak než společně v kolektivní obraně nedokáže efektivně zajistit. Premiérovi připomněl závazek Česka ke zvyšování výdajů na obranu do roku 2035 ve výši 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a 1,5 procenta HDP na širší výdaje do civilní infrastruktury spojené s obranyschopností.

Obrana má letos hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což podle Národní rozpočtové rady odpovídá 1,73 procenta HDP. K překročení dvouprocentního minima vláda započetla i výdaje z jiných kapitol, mimo jiné zhruba dvacet miliard korun na výstavbu dopravní infrastruktury.

Pavel navržené obranné výdaje na letošní rok v minulosti kritizoval opakovaně, vzhledem k aktuální geopolitické situaci je považuje za příliš nízké. Národní rozpočtová rada také vyjádřila pochybnosti o tom, že Severoatlantická aliance všechny tyto výdaje uzná. Česku tak podle rady hrozí, že nesplní závazek vůči NATO ani národní zákon, podle kterého výdaje na obranu mají činit aspoň dvě procenta HDP.

Ke zvýšení výdajů na obranu kabinet vyzývá i většina členů senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. „Potřebujeme garance na to, abychom ty závazky plnili. Zvedli jsme pro ně ruku, je jedno, jestli to byla Fialova vláda, nebo Babišova,“ konstatoval místopředseda výboru Róbert Šlachta (Přísaha).

Členové horní komory se ale v názoru, kdo by měl Česko na summitu Aliance zastoupit, různí. „Vždycky tam jezdíval náš prezident, ale tentokrát si myslím, že by bylo namístě, aby tam jel premiér. A aby si obhájil, proč vlastně nebudeme dodržovat ten náš závazek,“ řekl senátor David Smoljak (STAN). Naopak místopředseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Martin Červíček (ODS) je zastáncem původní varianty a chce, aby na summit jel prezident.

„Jsem přesvědčen, že kdyby tam jel Andrej Babiš, přestože zvykovým právem je, aby jezdil prezident republiky, tak že by mu umyli hlavu,“ míní předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (za TOP 09).

Účast na summitu zpochybněna při kauze Macinkových zpráv

Co se týče sporu mezi Macinkou a Pavlem, ten vygradoval poté, co prezident dlouhodobě odmítal jmenovat současného vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal Filipa Turka (za Motoristy) ministrem. Šéf diplomacie na konci ledna Pavlovi doručil prostřednictvím jeho poradce Petra Koláře zprávy, které hlava státu označila za závažné a za pokus o vydírání.

Macinka následně řekl, že své výroky za vydírání nepovažuje, a právě tehdy také sdělil, že na letním summitu NATO v Turecku by Česko neměl reprezentovat Pavel, jak bylo původně v plánu, neboť se podle šéfa diplomacie nejmenováním Turka pohybuje mimo ústavní rámec.

Hrad poté v reakci uvedl, že ve věci Pavlovy účasti na summitu je relevantní dohoda mezi hlavou státu a premiérem, přičemž Babiš dříve opakovaně říkal, že Česko bude zastupovat prezident. Macinka ale podotkl, že akreditaci na summit vyřizuje za českou stranu jeho úřad. Později také prohlásil, že se prezident situuje do role lídra opozice. „Nevidím důvod, proč by měla opozice reprezentovat Česko na takto zásadním jednání,“ dodal ministr zahraničí.

Babiš na začátku února avizoval, že o tom, zda na summit do Turecka pojede on, jak si přeje Macinka, nebo prezident, rozhodne v květnu či červnu vláda. O celé věci chtěl také debatovat s prezidentem. Babiš zmínil, že je třeba posoudit řadu vztahů. „Uvidíme, jak se to celkově vyvine z hlediska závazků vůči NATO,“ řekl tehdy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Novým šéfem hasičů bude Martin Legner

Novým generálním ředitelem Hasičského záchranného sboru ČR bude plukovník Martin Legner. Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) ho do funkce jmenuje k 1. říjnu, vybral ho ze tří kandidátů na základě výběrového řízení. Informovala o tom mluvčí resortu Adéla Dittmannová. Dosavadnímu řediteli sboru Vladimíru Vlčkovi skončil mandát v polovině července, zastupoval ho náměstek Petr Ošlejšek.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Sněmovna opět přerušila debatu k nedůvěře vládě

Sněmovna druhým dnem jednala o opozičním návrhu na vyslovení nedůvěry vládě ANO, SPD a Motoristů. Předchozí úterní debatu ovládli členové kabinetu v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Další představitelé koalice vystoupili ve středu. Po nich se ke slovu dostali i opoziční zástupci. K běžné debatě se ale zákonodárci dostali až odpoledne, kdy se do ní hlásilo téměř šest desítek poslanců. Sněmovna přerušila schůzi ve 21 hodin a tématu se bude věnovat i ve čtvrtek. V běžné debatě chce vystoupit ještě 37 zákonodárců, většinou z řad opozice.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Bojíme se možného osekávání svobod.“ Část členů nové rady vlády čelí kritice

Poprvé od změny fungování vládních rad a výborů a po odchodu desítek jejich členů jednala Rada vlády pro lidská práva. K jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) zasedlo i sedm nováčků. Proti třem z nich se vymezily některé neziskové organizace a chtějí po předsedovi vlády, aby jejich jmenování zrušil. Dotyční svou odbornost hájí a zmocněnkyně pro lidská práva Taťána Malá (ANO) uvedla, že jejich výběr respektuje a že v poradním orgánu tak bude názorová pluralita.
před 6 hhodinami

Senát schválil méně vojáků na východním křídle NATO. Naopak odmítl přesun lidskoprávních agend

Na obranu východního křídla NATO bude moci být v příštích dvou letech vysláno nejvýše 1600 českých vojáků, o 400 méně než dosud, schválil Senát. Zároveň dal šanci novému pokusu o ústavní zakotvení práva na život off-line. Dva obdobné návrhy na doplnění Listiny základních práv a svobod přitom v minulosti odmítl. Dále schválil vlastní návrh na uzákonění nepromlčitelnosti trestného činu vraždy a také daňovou úlevu pro aktivní dobrovolné hasiče. Naopak odmítl přesun lidskoprávních agend z Úřadu vlády na ministerstva jako netransparentní.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRozpočet je prorůstový a proinvestiční, míní Havlíček. Pádu vlády se nebojí

„Musí si sehnat podporu ti, kteří nám chtějí vyjádřit nedůvěru,“ řekl v pořadu Interview ČT24 ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) k jednání o vyslovení nedůvěry vládě. Předpokládá, že kabinet v hlasování vyvolaném sněmovní opozicí podpoří všichni koaliční poslanci, aniž by si od jednotlivých zákonodárců zjišťovali jasné stanovisko. Spory uvnitř koalice ohledně navrhovaného rozpočtu vnímá jako běžné neshody, které se daří řešit. „My se domníváme, že to, na čem jsme se dohodli s Motoristy i s SPD, tedy, že se to v průběhu příštího roku i v důsledku určitých změn v legislativě stáhne o dvacet miliard, že to je dělatelné,“ dodal. Zopakoval, že vláda dělá prorůstovou a proinvestiční fiskální politiku, což podle něho nedávno ocenily i ratingové agentury. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

Ve vodovodní síti u Odoleny Vody se objevil další nadlimitní nález olova

Voda v oblasti Odolena Voda nadále není pitná, nadlimitní množství olova se při kontrole distribuční sítě objevilo v Postřižíně při úterním odběru v Datlové ulici. Laboratoř ve vzorku naměřila 28,9 mikrogramu olova na litr, téměř trojnásobek hygienického limitu. Výsledek zveřejnily Středočeské vodárny. V úterý přitom zveřejnily výsledky 33 jiných úterních odběrů, z nichž žádný limit nepřekročil. Všechna dosavadní opatření zůstávají v platnosti. Omezení pro dvanáct obcí se zhruba patnácti tisíci obyvateli platí od minulého čtvrtka.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vláda v rozpočtu na rok 2027 zvýšila výdaje pro vnitro či školství

Vláda při projednávání státního rozpočtu na příští rok zvýšila proti původnímu návrhu ministerstva financí výdaje zejména u ministerstev vnitra, práce a sociálních věcí, školství a průmyslu a obchodu. Snížily se zejména výdaje v kapitole všeobecná pokladní správa, která zahrnuje mimo jiné vládní rozpočtovou rezervu. Vláda návrh státního rozpočtu schválila minulý týden, podrobnosti o něm zveřejnila v knihovně legislativních materiálů ve středu. Odpoledne už návrh obdrželi poslanci.
před 10 hhodinami

Ministerstvo financí stanovilo maximální ceny pohonných hmot na čtvrtek

Maximální prodejní cena nafty bude ve čtvrtek 48,72 koruny za litr, u benzinu bude 46,14 koruny za litr. V cenovém věstníku to ve středu nařídilo ministerstvo financí. Vláda k regulaci cen pohonných hmot přistoupila kvůli jejich výraznému zdražení v posledních týdnech. Cenové stropy na jednotlivé dny zatím bude ministerstvo financí určovat do konce října.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.