Na summit NATO chce jet premiér, prezident ke změně zvyklostí nevidí důvod

Nahrávám video

Premiér Andrej Babiš (ANO) České televizi sdělil, že na summit NATO, který se koná od 7. do 8. července v turecké Ankaře, chce zamířit společně s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Prezident Petr Pavel by tak na summit neletěl. Zástupci opozice Babišův záměr kritizují. Otazníky ohledně účasti na letošním summitu Severoatlantické aliance vyvstaly na přelomu ledna a února po sporu šéfa diplomacie s hlavou státu, kdy Macinka zmínil, že by Česko neměl reprezentovat Pavel.

„Myslím si, že bude nejlepší, když tam půjdu s Macinkou, protože to budeme vysvětlovat lépe než pan prezident, který nás teda kvůli tomu kritizuje,“ řekl Babiš pro pořad Týden v politice v narážce na spor o výdaje na obranu.

Doteď přitom platilo diplomatické pravidlo, že na summitech Aliance obvykle zastupuje zemi hlava státu, premiér naopak pravidelně reprezentuje zemi na zasedáních Evropské unie.

Prezident reagoval, že ke změně zvyklostí nevidí důvod. „Včera (v úterý) jsme měli dlouhé jednání, kde jsme se bavili o řadě koordinačních opatření, nic takového nezmínil. K takové změně by měl být pádný důvod, já žádný takový důvod nevidím a budu se o tom rád s panem premiérem bavit,“ prohlásil Pavel.

Babiš naplňuje Macinkovy výhrůžky, tvrdí opozice

Podle předsedy ODS Martina Kupky Babiš nyní naplňuje Macinkovu výhrůžku. „Slabý premiér jde pěkně Motoristům na ruku,“ napsal na síti X. „Příště možná prezident nepoletí vůbec nikam, když každý let povoluje sám velký a všudypřítomný Andrej Babiš,“ dodal s odkazem na týden staré vládní usnesení, že lety prezidenta a šéfů komor podléhají souhlasu premiéra. Výraz „slabý premiér“ pak použili ve svém vyjádření také europoslanci Ondřej Krutílek a Veronika Vrecionová (oba ODS).

Podle místopředsedy TOP 09 Marka Ženíška má na summit NATO jet prezident. „Ne zmatený chaot bez znalostí bezpečnostní politiky a armády, navíc doprovázený nejhorším ministrem zahraničí v historii České republiky. Andrej Babiš ať jede dělat ostudu za (maďarským premiérem) Viktorem Orbánem nebo (slovenským premiérem) Robertem Ficem,“ napsal.

Pavel kritizuje výdaje na obranu

Podle odboru komunikace Hradu hlava státu v úterý Babiše varovala, že neplněním závazků vůči Severoatlantické alianci a spojencům ohrožuje Česko vlastní bezpečnost, kterou jinak než společně v kolektivní obraně nedokáže efektivně zajistit. Premiérovi připomněl závazek Česka ke zvyšování výdajů na obranu do roku 2035 ve výši 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a 1,5 procenta HDP na širší výdaje do civilní infrastruktury spojené s obranyschopností.

Obrana má letos hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což podle Národní rozpočtové rady odpovídá 1,73 procenta HDP. K překročení dvouprocentního minima vláda započetla i výdaje z jiných kapitol, mimo jiné zhruba dvacet miliard korun na výstavbu dopravní infrastruktury.

Pavel navržené obranné výdaje na letošní rok v minulosti kritizoval opakovaně, vzhledem k aktuální geopolitické situaci je považuje za příliš nízké. Národní rozpočtová rada také vyjádřila pochybnosti o tom, že Severoatlantická aliance všechny tyto výdaje uzná. Česku tak podle rady hrozí, že nesplní závazek vůči NATO ani národní zákon, podle kterého výdaje na obranu mají činit aspoň dvě procenta HDP.

Ke zvýšení výdajů na obranu kabinet vyzývá i většina členů senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. „Potřebujeme garance na to, abychom ty závazky plnili. Zvedli jsme pro ně ruku, je jedno, jestli to byla Fialova vláda, nebo Babišova,“ konstatoval místopředseda výboru Róbert Šlachta (Přísaha).

Členové horní komory se ale v názoru, kdo by měl Česko na summitu Aliance zastoupit, různí. „Vždycky tam jezdíval náš prezident, ale tentokrát si myslím, že by bylo namístě, aby tam jel premiér. A aby si obhájil, proč vlastně nebudeme dodržovat ten náš závazek,“ řekl senátor David Smoljak (STAN). Naopak místopředseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Martin Červíček (ODS) je zastáncem původní varianty a chce, aby na summit jel prezident.

„Jsem přesvědčen, že kdyby tam jel Andrej Babiš, přestože zvykovým právem je, aby jezdil prezident republiky, tak že by mu umyli hlavu,“ míní předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (za TOP 09).

Účast na summitu zpochybněna při kauze Macinkových zpráv

Co se týče sporu mezi Macinkou a Pavlem, ten vygradoval poté, co prezident dlouhodobě odmítal jmenovat současného vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal Filipa Turka (za Motoristy) ministrem. Šéf diplomacie na konci ledna Pavlovi doručil prostřednictvím jeho poradce Petra Koláře zprávy, které hlava státu označila za závažné a za pokus o vydírání.

Macinka následně řekl, že své výroky za vydírání nepovažuje, a právě tehdy také sdělil, že na letním summitu NATO v Turecku by Česko neměl reprezentovat Pavel, jak bylo původně v plánu, neboť se podle šéfa diplomacie nejmenováním Turka pohybuje mimo ústavní rámec.

Hrad poté v reakci uvedl, že ve věci Pavlovy účasti na summitu je relevantní dohoda mezi hlavou státu a premiérem, přičemž Babiš dříve opakovaně říkal, že Česko bude zastupovat prezident. Macinka ale podotkl, že akreditaci na summit vyřizuje za českou stranu jeho úřad. Později také prohlásil, že se prezident situuje do role lídra opozice. „Nevidím důvod, proč by měla opozice reprezentovat Česko na takto zásadním jednání,“ dodal ministr zahraničí.

Babiš na začátku února avizoval, že o tom, zda na summit do Turecka pojede on, jak si přeje Macinka, nebo prezident, rozhodne v květnu či červnu vláda. O celé věci chtěl také debatovat s prezidentem. Babiš zmínil, že je třeba posoudit řadu vztahů. „Uvidíme, jak se to celkově vyvine z hlediska závazků vůči NATO,“ řekl tehdy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 58 mminutami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 3 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 4 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 4 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 4 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 5 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.