Závazek

Členské státy EU se oficiálně dohodly na novém klimatickém cíli Evropské unie pro rok 2040. Cílem je stále snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990, jak navrhovala Evropská komise, nicméně některé státy včetně Česka si vyjednaly určité ústupky. Česko v souladu se svou dlouhodobou pozicí hlasovalo proti. Pro přijetí návrhu však stačila kvalifikovaná většina. Analytici varují, že stanovení nového klimatického cíle pro rok 2040 je upevněním Green Dealu.

Nový americký velvyslanec v Česku Nicholas Merrick se chce ve funkci zaměřit na posílení sdílené bezpečnosti a obrany. Jeho cílem je také prohlubovat hospodářské a obchodní vazby. Americký Senát nominaci Merricka schválil na začátku října. Prezident Petr Pavel od něj ve čtvrtek na Pražském hradě přijal pověřovací listiny.

Česká národní banka (ČNB) uložila pokutu šest milionů korun UniCredit Bank za chyby při účtování karetních transakcí v cizích měnách. Banka v letech 2023 a 2024 kvůli technické chybě systému používala pro klienty nevýhodný směnný kurz, peníze jim vrátila po jedenácti měsících. Vyplývá to z pravomocného rozhodnutí, které ČNB zveřejnila na svých internetových stránkách.

Návrh státního rozpočtu se schodkem 286 miliard korun je jen „výkopem“, zhodnotil možnou podobu rozpočtu na příští rok předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). Člen stejného výboru Pavel Růžička (ANO) se chce podívat, jak jsou peníze alokované. Datový ekonom Petr Bartoň soudí, že plánovaný schodek je „rezignace na řešení výdajů“. O návrhu státního rozpočtu hovořili v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem.

Plánované výdaje na obranu zatím letos dosahují 1,92 procenta očekávaného HDP, spočítala ČT. Vrcholní představitelé vlády včetně ministryně obrany Jany Černochové (ODS) přitom považují dodržení závazku vůči NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP za klíčovou prioritu. Zatím ale chybí konkrétní plán, kdy a jak kabinet případně chybějících sedm miliard do obranného rozpočtu dodá. Černochová připustila, že by požadované peníze mohla dostat po uzavření zakázky na nové tanky.

Arménie, která má otevřené hranice pouze se dvěma svými sousedy, utužuje vztahy s Íránem. Minulý týden obě země uspořádaly podél celé hranice společné vojenské cvičení. To však přichází v době, kdy panuje napětí ohledně íránského jaderného programu a dlouhodobého konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménii. Tato jihokavkazská země se zároveň snaží udržet vztahy i se Západem.

Huť Liberty Ostrava plánuje, že zcela odstaví svou koksovnu, která je od prosince v takzvaném teplém útlumu, kdy se udržuje teplo podstatně nižší než při běžném provozu. Vedení firmy v pátek sdělilo odborářům, že je připravené to udělat. Předseda základní organizace OS KOVO Liberty ČR Petr Slanina řekl, že firma za březen nezaplatila za zaměstnance dvě třetiny sociálního a celé zdravotní pojištění. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že Česká správa sociálního zabezpečení nedoplatky na odvodech vyčíslila a firmu vyzvala, aby do osmi dnů částku vyrovnala. Podle výsledku pak přijme další kroky.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg očekává, že osmnáct členů Severoatlantické aliance letos vydá na obranu dohodnutá dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Řekl to před čtvrtečním jednáním ministrů obrany NATO. Severoatlantická aliance má 31 členských států, dalším členem by se brzy mohlo stát Švédsko. Ratifikační proces ale ještě musí dokončit maďarský parlament.

Vláda dosud nedostala od hutní společnosti Liberty Ostrava (LO) věrohodný plán restrukturalizace firmy. Splátky Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) a ostatní závazky vůči státu ale Liberty plní, řekl po středečním jednání na Krajském úřadě Moravskoslezského kraje v Ostravě ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Vláda a kraj zároveň hledají způsob, jak pomoci dodavatelským firmám, které by se kvůli problémům Liberty mohly samy octnout v potížích. Jsou jich stovky.

Po zdražení elektřiny by se lidé v Česku mohli v příštím roce dočkat i zdražení tepla. Už ve středu má vláda rozhodovat o tom, že nedá 17 miliard korun, které měly kompenzovat ceny tepla. Tyto peníze přitom loni slíbila. Podpora měla jít přes teplárny tuzemským domácnostem. Podle vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) už ceny energií klesají, řekl to v Otázkách Václava Moravce. Místopředsedkyně sněmovny a bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) si myslí, že závazek pro teplárny by se měl přesto dodržet.

Olomoucký vrchní soud potvrdil bývalému hokejovému reprezentantovi Romanu Čechmánkovi tříletý trest odnětí svobody s podmíněným odkladem na pět let za podvod. Toho se podle rozsudku dopustil během svého podnikání před deseti lety, půjčoval si peníze a objednával služby, ačkoliv věděl, že své závazky nebude už schopen splatit. Bývalý brankář vinu odmítal, jeho odvolání však soud zamítl a rozhodnutí je tak po pětiletém soudním procesu pravomocné. Obhájce Čechmánka Tomáš Štípek řekl, že zcela jistě podají dovolání k Nejvyššímu soudu.

V probíhající topné sezoně se v Česku snížila spotřeba plynu o 850 milionů metrů krychlových plynu ve srovnání s minulým rokem. Již tedy dosáhlo patnáctiprocentní úspory stanovené Evropskou unií členským státům, oznámilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Zásoby plynu jsou v současné době proti loňsku dvojnásobné, což přispívá k poklesu cen energií na trhu. Podle analytiků k úspoře přispěly naopak vysoké ceny plynu, ale i teplé počasí.

Dodavatelé energií v těchto dnech rozesílají zákazníkům nové ceníky. V těch už promítají vládou nařízené zastropování cen od nového roku. Na rozpis konkrétních záloh si ale někteří zákazníci budou muset ještě počkat. Všichni dodavatelé, které Česká televize oslovila, ale slibují, že to stihnou nejpozději do konce prosince. Změny se dotknou milionů klientů. Zastropované ceny budou zatím platit do konce roku 2023.