Po zdražení elektřiny by se lidé v Česku mohli v příštím roce dočkat i zdražení tepla. Už ve středu má vláda rozhodovat o tom, že nedá 17 miliard korun, které měly kompenzovat ceny tepla. Tyto peníze přitom loni slíbila. Podpora měla jít přes teplárny tuzemským domácnostem. Podle vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) už ceny energií klesají, řekl to v Otázkách Václava Moravce. Místopředsedkyně sněmovny a bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) si myslí, že závazek pro teplárny by se měl přesto dodržet.
Teplárny možná 17 miliard nedostanou. Ceny energií klesají, tvrdí Bartoš. Podle Dostálové by vláda měla slib splnit
OVM: Debata o cenách energií (zdroj: ČT24)
„Když se díváme na výhled rozpočtu na příští rok, tak je otázkou, zda a v jaké míře bude vláda kompenzovat energie,“ řekl Bartoš. Připomněl, že vláda v tomto roce na ceny energií už uvolnila 112 miliard korun.
Bartoš také uvedl, že slíbených sedmnáct miliard mělo jít na modernizační nástroje tak, aby teplárny nepromítaly nárůst cen do těch pro koncového spotřebitele. Ceny energií teď ale podle něj klesají.
„Peníze v rozpočtu v tuto chvíli nejsou, je otázkou, jakým způsobem k tomu vláda přistoupí jako celek,“ uvedl Bartoš. Odmítl ale říct, jak on sám bude hlasovat. Chce si vyslechnout všechny argumenty.
Dostálová řekla, že hnutí ANO by si v této situaci poradilo tak, že by už v roce 2022 zastropovalo cenu energií u výrobců. „Protože pak vláda musela vynakládat velké kompenzační náklady s tím spojené. Prostě ty chyby se vrství od samého začátku,“ komentovala.
Dostálová také řekla, že hnutí ANO by šlo na konsolidaci veřejných financí úplně jinak. „Důsledně vybírat daně, protože tato vláda na výběr daně rezignovala,“ uvedla s tím, že závazek týkající se 17 miliard pro teplárny by se měl dodržet.
Cenové stropy jsou neefektivní, říká ekonom
„Chyba není dnes, ale byla už před rokem,“ reagoval poradce prezidenta republiky, člen NERV a hlavní ekonom Deloitte David Marek. Nastavit cenové stropy je podle něj z ekonomického hlediska špatně. „Je to drahé a neefektivní opatření. Daleko efektivnější by bylo mít adresná opatření, která by kompenzovala náklady těm, kteří mají skutečně problémy,“ dodal.
Upozornil ale na to, že adresná sociální politika musí spoléhat na to, že je rychlá a průchozí. „Pokud máme zahlcené úřady práce, které nejsou schopny vyřešit v řádu dnů žádosti o dávky, pak je to komplikace,“ konstatoval.
Podle Marka vláda v souvislosti s aktuálním stavem veřejných financí udělala loni v prosinci chybu, že sedmnáct miliard korun teplárnám slibovala. „Je lepší to slíbit nízkopříjmovým domácnostem, než to slíbit teplárnám nebo elektrárnám,“ doplnil.
Inflace kolem dvou procent?
Ekonom společnosti Deloitte také komentoval cíl České národní banky, který hovoří o skokovém snížení inflace v příštím roce na hodnotu kolem dvou procent. „Nevím, jestli je to nerealistický cíl, pořád je dosažitelný, ale ta pravděpodobnost se snižuje. Teď všichni ekonomové čekáme, jaký bude lednový přeceňovací efekt, ten napoví, jak moc jsme si zvykli, že normální iflace je čtyři, pět nebo šest procent, nebo jestli nám v hlavě zůstalo to, že normální jsou dvě procenta,“ řekl.
Marek je ale mírně skeptický. „A to z toho důvodu, že centrální banka poztrácela velkou část své kredibility dosavadním působením,“ vysvětlil s tím, že bankovní rada například dostala doporučení zvýšit základní úrokové sazby, ale rozhodla se to neudělat. Naopak teď bylo bance doporučeno začít sazby snižovat, ani k tomu však nepřistoupila.