Cenový strop

Počínaje novým rokem padají vládní cenové stropy na elektřinu i plyn, které spotřebitele chránily před vysokými platbami. Kabinet to odůvodňuje hlavně dlouhodobým zlevňováním energií. Dodává, že pro další plošné dotace není ve státním rozpočtu prostor.

Energetické společnosti ČEZ a innogy ponechají v příštím roce zastropované ceny energií všem svým zákazníkům, kteří dosud mají z minulosti fixované tarify nad úrovní současného vládního stropu. U ČEZ se to bude týkat 45 tisíc klientů, u innogy pak několika tisíc. Situaci odběratelů s cenami nad vládním stropem řeší i další dodavatelé. Podle odhadů mělo na začátku roku takto zafixované ceny až 400 tisíc odběratelů, v současné době jich zbývají ještě desítky tisíc.

Pokračující spory o ceny energií. Podle resortu průmyslu příští rok stoupnou maximálně o jednotky procent. Nic na tom podle ministra Jozefa Síkely (STAN) nezmění ani končící stropy u cen elektřiny a plynu. Opozice naopak očekává prudké zdražování a chce kvůli tomu svolat i mimořádnou schůzi sněmovny.

Po zdražení elektřiny by se lidé v Česku mohli v příštím roce dočkat i zdražení tepla. Už ve středu má vláda rozhodovat o tom, že nedá 17 miliard korun, které měly kompenzovat ceny tepla. Tyto peníze přitom loni slíbila. Podpora měla jít přes teplárny tuzemským domácnostem. Podle vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) už ceny energií klesají, řekl to v Otázkách Václava Moravce. Místopředsedkyně sněmovny a bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) si myslí, že závazek pro teplárny by se měl přesto dodržet.

Od začátku října zlevní energetická společnost E.ON elektřinu 800 tisícům svých klientů, kteří nemají fixaci. Nově budou platit cenu asi o pětinu nižší oproti vládou stanovenému cenovému stropu. Oproti současným ceníkům zlevní E.ON o 16 procent. Ceny energií postupně snižují i ostatní dodavatelé v Česku.

Pražská plynárenská od 1. září zlevnila většině klientů zemní plyn. U základního ceníku Standard a produktů navázaných na něj prodejní cena plynu klesla v průměru o šestnáct procent. Je to tak třetí snížení ceny plynu v letošním roce, sdělil mluvčí společnosti Miroslav Vránek. Firma patří mezi největší tuzemské dodavatele energií, plynem a elektřinou zásobuje zhruba 425 tisíc odběrných míst. Zlevnění plynu nedávno oznámily i společnosti E.ON, Pražská energetika či innogy.

Daň z mimořádných zisků zřejmě nebude už stát v příštích letech vybírat. Nakonec je tedy budou energetické firmy, banky nebo rafinerie odvádět jen rok místo tří let, na která je původně schválila vláda. Zároveň totiž má s koncem roku skončit zastropování cen energií. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) tak nebudou peníze z mimořádné daně již potřeba. V koalici na tom ale není zatím jasná shoda, Piráti chtějí zachovat původní platnost daně, v úvahu podle nich připadá snížení sazby.

Cena ruské ropy Urals tento týden poprvé překročila strop 60 dolarů za barel, který loni zavedly západní státy v odvetě za invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Podle analytiků je to první skutečný test, zda bude Západ schopen vynutit si dodržování jednoho z hlavních sankčních opatření proti Moskvě. Zvláště v situaci, kdy levnější ruskou ropu nakupuje ve velkém například Indie, kterou Spojené státy považují za svého spojence.

Situace na trhu s energiemi se pomalu uklidňuje. Dodavatelé energií začínají stále více nabízet tarify s cenami i pod státem stanoveným stropem. I přesto ale ministerstvo průmyslu o rušení stropů zatím neuvažuje. Resort předpokládá, že na energetickou pomoc půjde letos 130 miliard korun, včetně poplatku za obnovitelné zdroje. Záležet bude na vývoji velkoobchodních cen na burze.

Energetická společnost ČEZ od dubna upraví svůj fixovaný tarif s cenami pod vládním stropem. Nabídne v něm nově ceny elektřiny a plynu pod stropem i pro tento rok, v dalších letech pak budou ceny dál klesat. V rozhovoru pro Blesk.cz to řekl šéf ČEZ Daniel Beneš. Mluvčí společnosti Roman Gazdík dodal, že ČEZ poprvé reagoval na snižování cen energií na trhu již v únoru a že firma bude ceníky pravidelně vylepšovat, pokud to situace dovolí. Dodávky elektřiny a plynu pod cenový strop postupně snižují i další společnosti.

Nelze očekávat, že by ceny plynu pro konečné spotřebitele klesaly obzvlášť rychle, i když spotové ceny jsou v přepočtu na koruny na úrovni léta 2021. V Událostech, komentářích to řekl ekonom Petr Bartoň, podle nějž je problém v tom, že dodavatelé si předem nakoupili energie za vyšší ceny, takže tarify klesají pomaleji. Podotkl ovšem, že nelze považovat dodavatele za neohleduplné, připomněl, že nyní jsou sice tarify vyšší než burzovní ceny, ale na druhé straně, když loni ceny rostly, bylo zdražování tarifů pomalejší než růst cen na burze.

Zástupci vlád členských zemí Evropské unie se dohodli na cenových stropech na ropné produkty z Ruska. U nafty bude podle diplomatů cenový strop činit 100 dolarů za barel a u topných olejů 45 dolarů za barel, uvedla agentura Reuters. Opatření by mělo vstoupit v platnost v neděli.

Burzovní ceny plynu i elektřiny klesly pod strop stanovený vládou. Pociťují to zatím hlavně firmy, které nakupují za spotové ceny. I domácnostem ale začali první dodavatelé nabízet levnější tarify. Takové smlouvy jsou ale podmíněné dlouhodobou fixací. Odborníci proto pochybují, zda jsou skutečně výhodné.

Kvůli vysokým cenám energií se letos řada lidí i firem dostala do finančních potíží. Například řada společností s energeticky náročnou výrobou musela provoz buď omezit, nebo dokonce zcela ukončit. A problémy potrvají. I přes blížící se zastropování cen se v řadě podniků náklady na energie několikanásobně zvednou. Lidem mohou kromě cenového stropu se zvládnutím těžké situace pomoci například příspěvky na bydlení. Jenže hrozí, že úřady budou žádostmi zavalené a vyřízení může trvat měsíce.

Ruský prezident Vladimir Putin v úterý podepsal dekret, který zakazuje dodávky ruské ropy a ropných produktů do zemí uplatňujících cenový strop na ruskou ropu. V případě exportu ropy vstoupí zákaz v platnost na začátku února a bude platit pět měsíců. U ropných produktů by ruská vláda mohla stanovit pozdější začátek platnosti zákazu, uvedla agentura Reuters.

V připomínkovém řízení je návrh ministerstva průmyslu a obchodu, který zastropuje ceny energií v příštím roce i velkým firmám. Stát kvůli tomu podle odhadu resortu zaplatí dalších 40 miliard korun. Návrh se pokusí firmy přimět k úsporám – pokud jich nedosáhnou, bude se cenový strop týkat pouze části jejich spotřeby. Firmy to vesměs vítají, i když některé se obávají, že zastropovat ceny jen na příští rok nebude dost.

Společnost innogy od ledna zvýší necelé desetině svých zákazníků ceny elektřiny. Tato část klientů tak bude od přelomu roku platit vládou zastropované ceny elektřiny, běžná domácnost si proti současnosti připlatí asi 500 korun měsíčně.

Země Evropské unie se ve čtvrtek shodly na novém souboru opatření proti energetické krizi, jeho konečné schválení však podmínily dohodou na omezení cen plynu. Po jednání s kolegy z unijních zemí to řekl český ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN), podle něhož bude české předsednictví pracovat na dosažení dohody. Síkela dodal, že na 13. prosince svolal mimořádné zasedání ministrů, kde by mohly země své postoje sjednotit.

Evropská komise v úterý navrhla stanovit nejvyšší prodejní cenu plynu v klíčovém virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) na 275 eur (6 700 korun) za megawatthodinu. Komise přišla s parametry mechanismu v reakci na dlouhodobé požadavky většiny členských států EU na omezení cen. Opatření má od ledna zabránit cenovým výkyvům na nejdůležitějším evropském trhu, trvat má rok. Vyšší ceny plynu prodražují výrobu elektřiny.

Bělorusko žádá zvýšení poplatku za tranzit ropy od ledna o 39 procent. Odůvodňuje to očekáváním, že objem ropy v běloruské části přepravního systému klesne o polovinu. S odvoláním na Igora Ďomina, mluvčího ruské společnosti Transněfť, o tom v úterý informovala ruská agentura TASS.

V těchto dnech rozesílají dodavatelé některým zákazníkům nový rozpis záloh. Konkrétně těm, kteří mají tak vysoké platby, že jim je sníží vládou stanovený cenový strop. Celkem jde o statisíce klientů. Řádově stejnému počtu také do konce roku končí fixace cen.

Evropská komise (EK) navrhla vytvořit mechanismus, který by v nadcházející zimě umožňoval dočasně omezit velkoobchodní cenu plynu. Nástroj je součástí dalšího souboru opatření, kterými chce unijní exekutiva zakročit proti energetické krizi. Nový plán také stanovuje principy pro společné nákupy plynu a uvolnil by miliardy eur z unijních fondů na pomoc firmám a domácnostem. Nezahrnuje ale dříve diskutované varianty cenového stropu.

Snížení špičkové spotřeby elektřiny o pět procent, na kterém se shodly státy Evropské unie, bude fakticky dobrovolné. Řekl to koordinátor českého předsednictví na ministerstvu průmyslu a obchodu Tomáš Prouza. Podle ekonoma Petra Zahradníka je ale velmi důležité i zastropování cen elektřiny. Na zastropování plynu se státy neshodly, ale diskutují o něm. Podle Prouzy si ale každá země tento strop představuje jinak. Tomáš Prouza a Petr Zahradník hovořili o závěrech rady unijních ministrů pro energetiku v Událostech, komentářích.

Senát schválil novelu, podle níž vláda bude moci svým nařízením stanovit maximální ceny elektřiny a plynu. Horní komorou úspěšně prošlo i prodloužení snížení spotřební daně na naftu až do konce příštího roku. Oba návrhy, kterými vláda reaguje na vysoké ceny, prošly Senátem bez větších výhrad, v obou případech nehlasoval nikdo proti.