Nejvyšší ceny paliv v pátek mírně klesnou

Maximální ceny paliv, které určuje stát, v pátek mírně klesnou. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti čtvrtku sníží o 14 haléřů na 43,36 koruny za litr. Benzin bude možné prodávat za 41,36 koruny za litr, tedy o 23 haléřů levněji. Vyplývá to z cenového věstníku ministerstva financí. Jde o zatím nejnižší ceny od začátku fungování cenového stropu. Průměrná cena pohonných hmot v Česku také v mezitýdenním srovnání ve čtvrtek poprvé od počátku bojů na Blízkém východě klesla.

Povolená cena nafty je tak pod průměrnou cenou z posledních dnů. Podle dat společnosti CCS nafta za poslední týden zlevnila o 3,72 koruny na průměrných 44,51 koruny za litr. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 41,37 koruny, před týdnem byl o 26 haléřů dražší.

Jako maximální prodejní cenu nafty stát pro čtvrtek stanovil 43,50 korun za litr a benzinu 41,59 koruny za litr. Minulý čtvrtek mohly čerpací stanice prodávat naftu maximálně za 49,40 koruny a benzin za 43,05 koruny.

Ministerstvo financí od minulého týdne kvůli vysokým cenám paliv denně stanovuje pro čerpací stanice jejich maximální ceny. Vláda k tomuto opatření přistoupila kvůli výraznému zdražení pohonných hmot v souvislosti s blízkovýchodním konfliktem, který začal 28. února americko-izraelským útokem na Írán, jenž pak napadl okolní země.

Na začátku dubna vláda rozhodla také o zastropování marží distributorů paliv, současně schválila snížení spotřební daně na naftu.

Paliva ve čtvrtek zlevnila

Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 41,37 koruny, před týdnem byl o 26 haléřů dražší. Nafta od té doby zlevnila o 3,72 koruny na průměrných 44,51 koruny za litr, plyne z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.

Před konfliktem na Blízkém východě mohli řidiči v Česku natankovat Natural 95 v průměru za 33,60 koruny za litr a diesel je vyšel na zhruba 33 korun. V meziročním srovnání je benzin nyní o téměř sedm korun na litru dražší a nafta přibližně o 11 korun.

Mezi regiony nejlevnější benzin koupí řidiči v Moravskoslezském kraji, kde za litr dají v průměru 41,26 koruny. Nafta je nejlevnější v Karlovarském kraji, tamní pumpy ji prodávají průměrně za 44,42 koruny. Nejdražší benzin zůstává u pražských čerpacích stanic, které ho nabízí v průměru za 41,55 koruny. V předchozích týdnech byl v Praze i nejdražší diesel, nově eviduje CCS jeho nejvyšší průměrné ceny na Vysočině. V průměru tam vyjde na 44,58 koruny.

Ceny paliv budou nyní stagnovat, míní analytici

Analytici oslovení tiskovou agenturou ČTK však míní, že ceny pohonných hmot budou v příštích dnech stagnovat a výrazné zlevňování je zatím stále v nedohlednu.

Za čtvrtečním poklesem cen stojí podle analytika XTB Jiřího Tylečka primárně vládní zastropování cen u pohonných hmot. Paliva by však podle něj vzhledem k současné situaci na trhu zlevňovala i bez státního zásahu.

„Jsme svědky poklesu nervozity kvůli situaci na Blízkém východě. Je však důležité si uvědomit, že pokles cen táhne především naděje na brzké řešení konfliktu. Nestojí za ním tedy reálná změna stavu, která by řešila přerušení dodávek ropy a ropných produktů z oblasti Perského zálivu,“ vysvětlil.

Situace na trhu ale i přes poslední pokles cen zůstává podle analytiků napjatá, zejména pak u nafty. Analytik Purple Trading Petr Lajsek upozornil, že některé čerpací stanice musí nyní část svých zásob nafty prodávat pod cenou, za kterou ji na trhu v minulých týdnech nakoupily. „Není tak divu, že několik čerpacích stanic dočasně přerušilo provoz. Pokud by mělo vládní zastropování trvat déle než do konce dubna a situace na Blízkém východě zůstala vypjatá, tak může hrozit teoreticky až nedostatek nafty,“ varoval.

V nejbližších dnech analytici očekávají spíše stagnaci cen paliv, případně jen mírné zlevnění. „Výraznější pokles by vyžadoval nejen uklidnění geopolitiky, ale i reálné zlepšení situace na straně nabídky, což je zatím v nedohlednu,“ podotkl Tyleček.

Podle Lajska by cena nafty mohla v následujících dnech klesnout ke 43 korunám za litr. Naopak u benzinu předpokládá spíše stabilní cenu. „Zdá se, že některé čerpací stanice u něj kompenzují ztráty z prodeje nafty a drží marže na maximální povolené úrovni. I to by vysvětlilo fakt, proč nafta výrazně zlevňuje a benzin zůstává stabilní,“ řekl Lajsek.

Další cenový vývoj bude ale nadále ovlivněn nejen globálními ekonomickými faktory, ale především schopností zajistit plynulý tok ropy přes klíčové strategické oblasti, jako je Hormuzský průliv, připomněl šéf Malcom Finance Jaroslav Ton. Vliv podle něj budou mít také případná další vládní opatření, která mohou ovlivnit konečné ceny pro spotřebitele.

Česko zůstává v evropském srovnání mezi levnějšími trhy. V předchozích týdnech se ovšem země výrazně posunula směrem k cenovému průměru EU. Nafta je v současnosti v Česku osmá nejlevnější v EU. „Nejnižší ceny pohonných hmot mají momentálně řidiči na Maltě, v Maďarsku a na Slovensku. Naopak nejdražší naftu tankují řidiči v Nizozemsku a Dánsku,“ popsal Tyleček.

U benzinu je Česko deváté nejlevnější. Nejnižší ceny jsou na Maltě, v Polsku a Bulharsku. „Na Slovensku, v Maďarsku a v Polsku jsou ceny nafty i benzinu aktuálně nižší než v Česku,“ dodal Tyleček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 5 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 9 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 18 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
včera v 07:47

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026
Načítání...