Vláda bude zřejmě moci od května regulovat ceny pohonných hmot pomocí cenového výměru vydaného jako nařízení vlády. Umožnit jí to má zákon, který v noci na středu ve stavu legislativní nouze schválila sněmovna. Vládní předloha reaguje na současný nárůst cen benzinu a nafty v důsledku konfliktu na Blízkém východě. Část opozice zvolený způsob kritizovala a označovala ho mimo jiné za socialismus a návrat k centrálnímu plánování. Nesouhlasila ani se zrychleným schvalováním v režimu legislativní nouze.
Pro zákon hlasovalo 89 koaličních poslanců, proti bylo 68 opozičních poslanců. Opozice neprosadila zamítnutí zákona. Neprosadila ani žádný ze svých pozměňovacích návrhů, takže sněmovna přijala zákon v předložené podobě. Zákon musí ještě projednat Senát, který by se jím mohl zabývat patrně ve středu 22. dubna. Pokud ho schválí, dostane ho k podpisu prezident.
Pokud nastane mimořádná situace na trhu s pohonnými hmotami, bude moci vláda jejich ceny regulovat. Bude moci zasáhnout i v případě, pokud si to vyžádají důsledky takové mimořádné situace. Nebude smět stanovit jejich minimální nebo pevnou cenu. Cenový výměr bude moci vydat maximálně na dvanáct měsíců. Pokud ale situace bude přetrvávat, bude ho moci vydat opakovaně.
Návrh zákona reaguje podle vlády na skokové zdražení paliv po vypuknutí konfliktu v Perském zálivu. Nová úprava by měla nahradit současné opatření obecné povahy, které vláda přijala začátkem dubna s platností do konce měsíce. Ministerstvo financí na jeho základě stanovilo nejvyšší povolenou marži prodejců pohonných hmot a prominulo část spotřební daně na naftu. Zároveň denně rozhoduje o nejvyšší možné prodejní ceně benzinu a nafty pro další den.
Zákon poskytne vládám podle ministerstva financí silnější postavení při rozhodování o cenách pohonných hmot, než jsou současné cenové výměry resortu. Zároveň bude moct být kabinet akceschopnější při přijímání regulace. Podle úřadu se také zvýší právní jistota ohledně přijatých opatření.
„V současné době lze cenu pohonných hmot regulovat pouze cenovým výměrem ministerstva financí vydávaným ve formě opatření obecné povahy. Naším cílem je, aby měl kabinet možnost reagovat na tyto mimořádné situace legislativně a ústavně silnějším způsobem, tedy aby případné regulace stanovovala přímo vláda. A to formou svého nařízení, jinými slovy cenovým výměrem ve formě nařízení vlády,“ hájila návrh ve sněmovně ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Ministryně označila zákon za odpovědnou reakci na mimořádnou situaci. Zopakovala, že jde o investici do budoucí odolnosti Česka. „Čelíme velmi napjaté situaci na Blízkém východě, která má bezprostřední nepředvídatelné a často skokové dopady na ceny ropy,“ zdůraznila.
„Myslíme si, že by to vláda měla posuzovat ve sboru. Chce to posouzení i z pohledu dalších institucí, jako jsou ministerstvo průmyslu a obchodu, Státní hmotné rezervy a tak dále,“ řekla také Schillerová.
Vicepremiér Karel Havlíček (ANO) hájil vládní opatření s tím, že byla podpořena podnikatelským sektorem s výjimkou zástupců menších čerpadlářů.
Podle opozice není stav legislativní nouze namístě
Takzvané zkrácené jednání ve stavu legislativní nouze umožňuje sněmovní schválení předloh za jediný den, a to včetně případných pozměňovacích návrhů. Sněmovní rozpočtový výbor, který doporučil návrh schválit, navrhl, aby dolní komora ukončila projednávání zákona nejpozději v úterý ve 22:00.
„Nyní jsme v tak specifické situaci, kdy potřebujeme něco vyřešit rychle, nesnese to odkladu, že nás to nutí přijímat nestandardní řešení, a to je zrovna toto,“ hájí projednávání návrhu ve stavu legislativní nouze předseda sněmovního rozpočtového výboru Vladimír Pikora (Motoristé).
Opozice s projednáním zákona ve stavu legislativní nouze nesouhlasila, nepodpořila ho ani ve výboru. „Ten důvod je zbrklost. Zákon jsme obdrželi včera (v pondělí) kolem páté hodiny, dnes (v úterý) v deset hodin bychom se měli k tomu vyjádřit na rozpočtovém výboru a ve dvě hlasovat,“ shrnula před schůzí místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Věra Kovářová (STAN).
Předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob pak na sněmovním plénu namítal, že pro stav legislativní nouze není důvod. Poslanec TOP 09 Michal Zuna soudí, že stav legislativní nouze by neměl být nástrojem pro zajištění vládního pohodlí a „prosazování změn na sílu“.
Opozice k návrhu: socialismus a Maďarsko
Opozice kritizuje i směřování nového zákona a také současná vládní opatření. Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je výsledkem vládních opatření srovnání cen pohonných hmot na čerpacích stanicích na dálnicích a mimo ně. Pomůže to jen přepravcům zboží, míní.
Podle šéfa ODS Martina Kupky hospodářská škoda už vznikla, neboť kabinet ANO, SPD a Motoristů na růst cen benzinu a nafty reagoval liknavě. Zmínil uzavřené čerpací stanice, jejichž provozovatelé by museli naftu prodávat pod cenou, nebo zvýšení cen na některých čerpacích stanicích až do výše hranice stanovované zatím ministerstvem financí. „Socík, jako když vyšije,“ podotkl Kupka na adresu navrhovaného zákona, který označil za snahu obnovit centrální plánování.
Předseda STAN Vít Rakušan naznačil, že vláda Andreje Babiše (ANO) chce jít kroky režimu končícího maďarského premiéra Viktora Orbána. „Přicházíte se stavem, když už v téhle zemi chcete vládnout dekrety,“ prohlásil na adresu zákona, který má kabinetu umožnit regulovat ceny paliv nařízením.
„Vláda se rozhodla inspirovat v Maďarsku, to také v minulosti stropovalo ceny pohonných hmot. Ukázalo se to – stejně jako se to ukazuje v historii téměř pokaždé – jako špatný krok, protože to vedlo k frontám a nedostatku na maďarských čerpacích stanicích,“ dodal místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS).
„Žádné zastropování nevede ke snížení spotřeby,“ uvedla rovněž předsedkyně poslaneckého klubu STAN Věra Kovářová. I podle ní může regulace vést k nedostatku pohonných hmot na trhu. Navržený zákon považuje za zbytečný, k řešení situace postačuje podle ní ten o cenách.
Opozice dále kritizuje, že přijetím zákona budou lidé složitěji hledat zastání u soudu, protože případný spor by řešil Ústavní soud. Dosud ceny reguluje ministerstvo financí a proti jeho rozhodnutí v případě zastropování cen se lidé mohou obracet na správní soud. „Vypínáte parlament a vypínáte soud. Co je to jiného než zásadní systémová změna, s kterou přicházíte?“ podotkl Rakušan.
„Jde o jakousi právní kličku, aby právě vláda nebyla hnaná k soudům. A tady ta úprava pak dělá to, že se lze bránit jen u Ústavního soudu,“ kritizovala členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti).
Lidovci se proti návrhu jako takovému obecně nestaví, chtějí ale doplnit brzdy proti jeho případnému zneužití mimo krizovou situaci.
