Návrh zákona

Úpravy v návrhu zákona o médiích veřejné služby by se mohly týkat i částek, s kterými se počítá pro rozpočty České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), připustil v Nedělní debatě ČT ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). „Je to otázka diskuse,“ řekl s odkazem na připomínkové řízení k návrhu. Text dokumentu byl odborníky i veřejností široce kritizován pro neúplnost. Klempíř odmítl, že by návrh byl paskvilem, a prohlásil, že vznikl v právním oddělení ministerstva kultury. Rozhovor s šéfem resortu vedl moderátor Lukáš Dolanský.

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) vnesl do návrhu zákona o médiích veřejné služby několik pojistek, které garantují zachování nezávislosti České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), prohlásil předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný. Podle něj mají obě instituce možnost navrhnout změny v zákoně, jimiž se bude vláda zabývat. Šťastný v Interview ČT24 také uvedl, že financování veřejnoprávních médií bude garantováno. Pořad moderoval Jiří Václavek.

Česká televize a Český rozhlas v pondělí ve společném prohlášení kritizovaly vládní návrh změn financování veřejnoprávních médií. Představené úpravy podle nich zasahují do základních principů a pojistek svobodného, stabilního a předvídatelného fungování veřejnoprávních médií. Návrh, který představil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) minulý týden, převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet a zároveň jim pro příští rok ubírá 1,4 miliardy korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně oznámil, že se ve středu setká s generálním ředitelem ČT Hynkem Chudárkem.

V brněnském studiu České televize (ČT) vznikl v reakci na vládní návrh zákona o médiích veřejné služby stávkový výbor. Podle členů výboru návrh ohrožuje existenci televizních studií v Brně a v Ostravě, uvedl předseda výboru Jan Havlík. Návrh se totiž o nich vůbec nezmiňuje. Stávkový výbor má nyní jedenáct členů, podle Havlíka situaci sleduje a je připraven činit další kroky k obraně veřejnoprávního média.

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.

Vláda bude zřejmě moci od května regulovat ceny pohonných hmot pomocí cenového výměru vydaného jako nařízení vlády. Umožnit jí to má zákon, který v noci na středu ve stavu legislativní nouze schválila sněmovna. Vládní předloha reaguje na současný nárůst cen benzinu a nafty v důsledku konfliktu na Blízkém východě. Část opozice zvolený způsob kritizovala a označovala ho mimo jiné za socialismus a návrat k centrálnímu plánování. Nesouhlasila ani se zrychleným schvalováním v režimu legislativní nouze.

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) společně s dalšími představiteli vládní koalice představil zákon týkající se zrušení rozhlasových a televizních poplatků. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) dostanou podle Klempíře místo výnosu z poplatků od příštího roku dohromady 7,8 miliardy korun ze státního rozpočtu. Financování bude samostatnou kapitolou státního rozpočtu a bude pravidelně valorizované o inflaci, maximálně o pět procent.

Na vlivných i politicky významných postech na některých ministerstvech jsou lidé, kteří se podílejí na legitimizaci kremelské propagandy. Šíří informace ze zdrojů, které jsou podle tajných služeb přímo napojené na Rusko, a jsou tak bezpečnostním rizikem, když otevřeně míří proti českým zájmům. Takovým na Kreml přímo napojeným zdrojům někteří politici také poskytují rozhovory. Reportéři ČT zjišťovali, jak to vysvětlují a co na to jejich nadřízení ministři. Natáčeli Ondřej Golis a Jana Neumannová.

Poslanecká sněmovna v březnu v úvodním kole schválila předlohu, jejímž cílem je více chránit spotřebitele při sjednávání finančních služeb na dálku. Jednou z hlavních novinek bude takzvané tlačítko odstoupení od smlouvy. Nová pravidla by mohla začít platit už 19. června, na kdy kabinet navrhuje začátek účinnosti.

Vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním jednání schválila návrh zákona, který umožní operativně regulovat marže a ceny paliv nařízením vlády, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Už dříve sdělila, že kabinet ve sněmovně plánuje návrh zákona projednat ve stavu legislativní nouze. Ministři schválili i vládní nařízení, podle kterého životní minimum vzroste od října, nikoliv od května.

Poslanec ANO Martin Kolovratník chce prosadit zpřísnění postihu řidičů, kteří se odmítnou podvolit testu na alkohol a další návykové látky. Chce, aby dotyční nebyli posuzovaní za přestupek, ale trestný čin. Podporu má i u řady dopravních expertů – policejní data totiž ukazují, že ročně odmítne „dýchnout“ až sedm tisíc řidičů. Za to jim nyní hrozí pokuta 25 až 75 tisíc korun, šest trestných bodů a zákaz řízení až na tři roky. Opilí nebo zdrogovaní řidiči zaviní ročně skoro pět tisíc nehod, vloni kvůli nim zemřelo sedmdesát lidí.

Republikáni přišli s reformou volebních pravidel známou jako SAVE Act. Vyžadují například, aby lidé před volbami doložili své občanství. Milionům Američanů chybí potřebné dokumenty, administrativa prezidenta Donalda Trumpa omezila možnosti jejich získání. Legislativa zatím nemá dost podporovatelů v Senátu. Trump prohlásil, že změna bude platit i bez souhlasu Kongresu. Podle politologa z Univerzity Karlovy Jakuba Dopierally mají politické strany tendenci dopady takových změn přeceňovat.

Ministerstvo financí chce mít návrh zákona o obnovení elektronické evidence tržeb (EET) hotový a schválený vládou v první polovině roku a nejpozději do léta by mělo následovat první čtení ve sněmovně. Obnovená povinnost evidovat tržby má platit od ledna 2027, bude se týkat obchodníků, restauratérů či řemeslníků. Má srovnat podmínky pro podnikatele, omezit šedou ekonomiku a také posílit příjmy státního rozpočtu, řekla na kongresu Samoška v Olomouci ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Kabinet Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání schválil vznik vládní rady pro duševní zdraví a příslušný odbor na Úřadu vlády. Ministři se také zabývali muniční iniciativou, na tiskové konferenci zazněla kritika předchozí vlády za mlžení a skrývání projektu v rozpočtu Vojenského zpravodajství. Kabinet rovněž rozhodl o zřízení funkce zmocněnce pro Green Deal, jímž se stane poslanec za Motoristy Filip Turek.

Peníze vybrané na daních se mezi kraje dělí podle principů starých přes dvacet let. Část regionů si stěžuje, že je systém diskriminuje, a požaduje změnu. „Ten zákon je starý a rozpočtové určení daní odpovídá době, kdy vzniklo, určitě ne dnešním požadavkům,“ řekl v Událostech, komentářích z ekonomiky hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ANO). Změna je potřeba také podle hejtmanky Středočeského kraje Petry Peckové (STAN), která poukázala mimo jiné na dynamický vývoj v některých regionech, například co se počtu obyvatel týká. Debatou provázeli Jakub Musil a Vítězslav Komenda.

Slovinští poslanci schválili návrh zákona, který umožňuje ukončení života prostřednictvím asistované sebevraždy, normu ale následně zablokovala tamní horní komora. Na toto téma se nyní ve dvoumilionové katolické zemi naplno rozproudila emocionální veřejná debata.

Rusko od loňského teroristického útoku na Crocus City Hall, z něhož jsou obviněni převážně Tádžikové, zpřísňuje zákony, které budou mít dopad na pracovníky ze Střední Asie. Proti nim navíc napříč celým Ruskem probíhají razie. Provádí je krajně pravicové organizace, aby nebyly přičítány úřadům, říká politoložka Galija Ibragimovová. Moskva je ale na pracovní síle ze zahraničí do značné míry závislá a v současné době trpí jejím celkovým nedostatkem.

Za „nechutnou ohavnost“ označil miliardář Elon Musk daňový balíček amerického prezidenta Donalda Trumpa. Svou kritiku zesílil v době, kdy se Senát snaží legislativu schválit, aby ji Trump stihnul podepsat do 4. července, kdy USA slaví Den nezávislosti. Návrh však přináší i další opatření, například možnost, aby vláda definovala neziskovky jako „organizace podporující terorismus“.

Poslanci se zabývají návrhem, který reguluje vznik lékáren v místech, kde už fungují jiné. Podle České lékárnické komory by to mohlo zastavit odchod lékárníků z menších obcí do větších měst. Lékárenské řetězce ale mají k novince výhrady.

Vládní strany by mohly úpravu, která zavede příspěvky firem rizikovým profesím ze třetí kategorie, projednat příští týden. Tyto příspěvky mají být náhradou za to, že 109 tisíc lidí s náročným povoláním nakonec nezískalo v důchodové reformě nárok na dřívější penze. Původně chtělo ministerstvo financí úpravu připravit do konce loňského roku.

Vládní strany se shodly na jednom z nejspornějších bodů zákona o podpoře bydlení. Ve městech, kde trpí nouzí nejvíc domácností, mají vzniknout nová kontaktní místa. Podle kompromisu koalice by se povinnost týkala sedmnácti měst, ve kterých vznikne 115 nových úvazků. To je méně pozic, než se původně plánovalo. Pro ODS a ministerstvo pro místní rozvoj jde o kompromisní řešení. Sněmovna se k zákonu vrátí v novém roce.

Slovenské ministerstvo kultury navrhlo novelu zákona, který by prosadil přísnější pravidla pro užívání jazyka. Ministerstvo požaduje povinnou slovenštinu na poštách nebo v dopravě a výrazně zvyšuje pokuty za porušení. Kritici mluví o omezení práv menšin. Situaci a probíhající politickou diskuzi pečlivě sleduje maďarská menšina i vláda v Budapešti.

V Keni se rozhořely tisícihlavé protesty proti vládním plánům na zvýšení daní. Policie v ulicích hlavního města Nairobi i jinde zadržela stovky lidí, místní média informují i o úmrtích. Protesty z veliké části vedou mladí lidé z takzvané generace Z, podle kterých vyšší daně jen zmizí v kapsách politiků a nezlepší ekonomický stav země. Třetí a závěrečné čtení kontroverzního zákona se očekává v úterý 25. června.

Centrem Bratislavy v úterý vpodvečer prošel protestní pochod svolaný občanskými organizacemi proti řadě vládních návrhů, které podle organizátorů akce podkopávají základní občanská práva, svobodu institucí a ohrožují ochranu životního prostředí. Asi tisícovka demonstrantů šla z bratislavského Náměstí Slovenského národního povstání na náměstí Svobody, kde posléze začal koncert na podporu svobody médií. Protestující skandovali hesla jako „svobodu nedáme“ nebo „nebudeme zticha“.