Úpravy v návrhu zákona o médiích veřejné služby by se mohly týkat i částek, s kterými se počítá pro rozpočty České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), připustil v Nedělní debatě ČT ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). „Je to otázka diskuse,“ řekl s odkazem na připomínkové řízení k návrhu. Text dokumentu byl odborníky i veřejností široce kritizován pro neúplnost. Klempíř odmítl, že by návrh byl paskvilem, a prohlásil, že vznikl v právním oddělení ministerstva kultury. Rozhovor s šéfem resortu vedl moderátor Lukáš Dolanský.
Dolanský sehrál v rozhovoru s ministrem roli kvalifikovaného oponenta v souladu s článkem 6.1 Kodexu České televize, zároveň v souladu s kodexem televizi nezastupoval a hovořil o ČT ve třetí osobě.
Klempířův návrh převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet a zároveň jim pro příští rok ubírá 1,4 miliardy korun, z toho miliardu televizi a 400 milionů rozhlasu. Poplatky přitom tvoří podstatnou část výnosů veřejnoprávních médií. Příjmy z poplatků jsou letos u ČT naplánované na 6,7 miliardy korun a u ČRo na téměř 2,5 miliardy.
Ministerstvo kultury podle Klempíře při určování částek 5,74 miliardy korun pro ČT a 2,07 miliardy korun pro ČRo vycházelo z výroční uzávěrky za rok 2024, protože novější údaje nebyly k dispozici. „Neříkám zase, že ta částka, která je v prvním znění zákona, že je pevná, že se nemůže měnit,“ uvedl.
Neupřesnil však, zda se aktualizuje s novou uzávěrkou za rok 2025. „Ještě nevím, může se to stát. Záleží to na diskusi, kterou povedeme v koaliční vládě s mými kolegy, a my se dohodneme, jaká ta částka bude. Ale určitě bude taková, abyste mohli provádět servis médií veřejné služby, abyste neměli omezení finanční, z kterého nás teď společnost podezírá,“ řekl v ČT.
„Tento zákon je náš náhled na věc,“ hájil dále obsah návrhu Klempíř. Dolanský v souvislosti s tím zmínil i kritiku, zda neměl návrh vzniknout až po nějaké diskusi, nikoli předtím. Zmínil také řadu odborníky kritizovaných pasáží návrhu, například proč mají nést odpovědnost za obsah vysílání rady médií veřejné služby či že některé nezbytné pojmy nejsou v textu nijak definovány.
Klempíř ujišťoval, že legislativní i jiné nedostatky budou v zákoně ještě upraveny. Pokládá ho však za přehledný a jednoduchý a není podle něj chybou, že na rozdíl od současného například výslovně nezakotvuje Televizní studio Brno a studio Ostrava. „Je napsán tak, aby vám nesvazoval ruce, vy si určíte, jestli budete mít regionální studia a kolik,“ řekl.
Takové věci by podle Klempíře měl určovat management veřejnoprávních médií, nikoliv politici. Dolanský namítl, že z podstaty věci ČT takovou svobodu mít nemůže a zákon toto musí taxativně definovat.
Důvody pro změnu
Podle Klempíře vznikl zákon mimo jiné kvůli loňskému průzkumu agentury Kantar, podle kterého si zrušení poplatků a jejich nahrazení přímými platbami přeje 60 procent dotázaných. Nynější pravidla jsou podle něj také nespravedlivá v tom, že poplatky platí lidi, kteří nemají televizi.
Chybou současných předpisů také prý je, že jsou starší a táhnou za sebou dědictví z doby, kdy média ještě před digitalizací fungovala jinak, míní. Nový zákon má podle ministra i pomoci rozkrýt, za co ČT utrácí. „Chceme vědět, jak hospodaříte,“ řekl.
Dolanský rozporoval rámování průzkumu tím, že pokud by se lidem položila otázka, zda si přejí platit daně, zněly by výsledky jistě velmi podobně.
Kvůli obavám z ohrožení nezávislosti a omezení financí pro obě média vyhlásily odbory ČT i ČRo s iniciativou Veřejnoprávně tento týden stávkovou pohotovost. Iniciativa v únoru vydala prohlášení, ve kterém vyslovuje obavy ze snah o ovládnutí médií veřejné služby. Pod prohlášení se podepsalo více než 3100 ze 4400 pracovníků televize a rozhlasu.
