Média veřejné služby

Úpravy v návrhu zákona o médiích veřejné služby by se mohly týkat i částek, s kterými se počítá pro rozpočty České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), připustil v Nedělní debatě ČT ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). „Je to otázka diskuse,“ řekl s odkazem na připomínkové řízení k návrhu. Text dokumentu byl odborníky i veřejností široce kritizován pro neúplnost. Klempíř odmítl, že by návrh byl paskvilem, a prohlásil, že vznikl v právním oddělení ministerstva kultury. Rozhovor s šéfem resortu vedl moderátor Lukáš Dolanský.

Na začátku devadesátých let, kdy probíhaly debaty o přetvoření tehdy státních médií, bylo nejdůležitější umožnit jejich pluralitu, uvedla členka senátorského klubu ODS a TOP 09 Hana Kordová Marvanová (nestr.). Advokát Jaroslav Ortman považuje zákon z roku 1991 za stěžejní, jelikož otevřel „dveře pro to, aby média byla nezávislá, nebyla řízena žádným nějakým orgánem a byla svobodná“. „Už tehdy jsme věděli, že by měla existovat rovnováha mezi vládou a jakoukoliv opozicí, a proto bylo vymyšleno ‚odpolštářování‘,“ poznamenal s odkazem na poplatky publicista a hudebník Ladislav Jakl. Bývalý poslanec Jiří Payne uvedl, že již od devadesátých let se domnívá, že je potřeba najít správnou proporci mezi vyvážeností veřejnoprávních médií a konkurencí, jelikož „vyváženost je pro diváky nezajímavá“. Debatu v Událostech, komentářích moderovala Tereza Řezníčková.

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) vnesl do návrhu zákona o médiích veřejné služby několik pojistek, které garantují zachování nezávislosti České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), prohlásil předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný. Podle něj mají obě instituce možnost navrhnout změny v zákoně, jimiž se bude vláda zabývat. Šťastný v Interview ČT24 také uvedl, že financování veřejnoprávních médií bude garantováno. Pořad moderoval Jiří Václavek.

Odbory České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost kvůli chystanému vládnímu návrhu zákona o médiích veřejné služby a návrhu poslanců na omezení poplatků. Připojila se i regionální studia. Připravovaný zákon mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Odpoledne se setkal premiér Andrej Babiš (ANO) s generálním ředitelem ČT Hynkem Chudárkem. Podporu veřejnoprávním médiím ve středu vyjádřili i studenti.

Studenti v centru Prahy protestovali proti zákonu, který počítá se změnou financování Českého rozhlasu (ČRo) a České televize (ČT) a který podle nich může zásadně ovlivnit jejich fungování. Protestní akce zorganizovaná studenty sdruženými v iniciativě Média nedáme! začala v poledne na náměstí Jana Palacha, odkud se účastníci vydali na pochod k ministerstvu kultury. Šéf resortu Oto Klempíř (za Motoristy) i přes výzvy ale za studenty nepřišel. Protesty se konaly i v dalších městech.

Vicepremiér Karel Havlíček (ANO) slíbil věcnou a odbornou debatu k vládnímu návrhu zákona o České televizi (ČT) a Českém rozhlasu (ČRo), který mění systém financování veřejnoprávních médií, sdělil po schůzce generální ředitel ČRo René Zavoral. Zároveň uvedl, že úpravy systému v rámci takzvané poslanecké malé mediální novely, která z povinnosti platit poplatky osvobozuje některé skupiny poplatníků, by pro ČRo znamenaly snížení příjmů okolo 250 až 300 milionů ročně.

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.

Posuzovat veřejnoprávní média podle toho, jestli je potřebujeme, je chybou, míní novinář a zakladatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff. Správnou otázkou je, zda je společnost využívá a důvěřuje jim, myslí si. Podle novináře a bývalého ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Davida Klimeše z výzkumů vyplývá, že většina Čechů České televizi a Českému rozhlasu věří. Obě instituce je jednodušší zlepšit a lépe je definovat než rušit a vymýšlet alternativy, říká. Odborník na komunikaci Jan Dobrovský se domnívá, že ztráta svobody by veřejnoprávní média stála jejich smysl. Poplatky považuje za zástupný důvod pro politické uchopení moci. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.

Členské země Evropské unie financují svá veřejnoprávní média nejčastěji pomocí televizních a rozhlasových poplatků nebo skrze státní rozpočet. Zároveň existují i různé kombinace těchto forem platby, stejně jako speciální daň, která poskytuje prostředky veřejnoprávním médiím. Novinář serveru iROZHLAS Vojtěch Dvořáček připravil přehled všech systémů v členských zemích Evropské unie i v další zemích na kontinentu a ve světě.

Změny ve financování veřejnoprávních médií v Česku mohou podle mezinárodních mediálních a novinářských organizací ohrozit jejich stabilitu i nezávislost. Signatáři společného prohlášení v čele s Evropskou vysílací unií (EBU) zároveň upozorňují, že zásadní zásahy mají být předmětem široké odborné diskuse a musí odpovídat evropským standardům.

Novým generálním ředitelem britské veřejnoprávní stanice BBC se stal bývalý manažer společnosti Google Matt Brittin. Ve funkci nahradí Tima Davieho, který loni v listopadu rezignoval kvůli tendenčnímu sestřihu projevu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Brittin působil v Googlu osmnáct let. „Do BBC přináší hlubokou zkušenost s vedením velmi komplexní organizace v centru veřejné pozornosti, která prochází transformací,“ sdělil předseda Rady BBC Samir Shah.

Moderátor Aleš Cibulka a moderátor, dabér a herec Michal Jagelka sdělili, že se při úterním jednání s ministrem kultury Oto Klempířem (za Motoristy) v jednotlivých tématech neshodli. Probírali mimo jiné poplatky za televizi a rozhlas nebo Klempířovu někdejší spolupráci se Státní bezpečností. Diskuze nicméně byla podle dvojice umělců korektní. Před prázdninami by se měli s ministrem sejít znovu, řekli po setkání.

Část radních České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) zaslala členům vlády a poslancům otevřený dopis s výzvou k dialogu s odbornou veřejností o financování médií veřejné služby. Kvůli záměru vlády zrušit poplatky za televizi a rozhlas se obávají o budoucnost veřejnoprávních médií. Dopis podepsalo jedenáct z nynějších sedmnácti radních ČT a jeden ze stávajících sedmi radních ČRo.

Nová poradkyně premiéra Andreje Babiše (ANO) Natálie Vachatová v minulosti aktivně obhajovala Rusko ve facebookové skupině Přátelé Ruska v České republice, kritizovala boj proti dezinformacím či vystupovala v takzvaných alternativních médiích. Bývalá místopředsedkyně středočeské Trikolory má přitom Babišovi podle mluvčí vlády Karly Mráčkové radit s tématem svobody projevu, upozornil server Novinky.cz.

Prosincový díl pořadu Fokus Václava Moravce zkoumal roli veřejnoprávních médií u nás, jejich svobodu a svobodné bádání. Debatovali noví poslanci Katerina Demetrashvili (Piráti) a Matěj Gregor (Motoristé), filosof a sociolog Václav Bělohradský, profesor evropského práva na University of Copenhagen Jan Komárek, slovenská novinářka Zuzana Kovačič Hanzelová a někdejší generální ředitel ČT a bývalý vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Ivo Mathé.

Budoucí koaliční vláda ANO, SPD a Motoristů avizovala, že nahradí koncesionářské poplatky za veřejnoprávní média přímou platbou ze státního rozpočtu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) by změna mohla vstoupit v platnost nejdříve od roku 2027. O možných dopadech této změny v Otázkách Václava Moravce hovořili generální ředitel Českého rozhlasu (ČRo) René Zavoral a předseda Rady České televize (ČT) Karel Novák. Pozvání do pořadu nepřijali dva kritici současného modelu financování médií veřejné služby – místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Vadim Petrov a někdejší předseda Rady ČT a současný radní Pavel Matocha.

Prezident USA Donald Trump podepsal exekutivní nařízení, kterým zastavil přístup veřejnoprávních mediálních organizací PBS (Public Broadcasting Service, Veřejná vysílací služba) a NPR (National Public Radio, Národní veřejné rádio) k federálním dotacím. Federální odvolací soud zároveň ve čtvrtek rozhodl, že Trumpova administrativa může i nadále zadržovat finance pro Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) a další rozhlasové stanice, které vysílají do zemí, kde je omezená svoboda tisku.

Evropská vysílací unie (EBU) spustila nový zpravodajský web YEP News. Server sdružuje důvěryhodné informace z několika evropských médií veřejné služby včetně České televize, které čtenářům nabízí v pěti světových jazycích. Jeho cílem je vytvořit společný prostor pro spolehlivou žurnalistiku zaměřenou na podstatný kontext a boj s dezinformacemi.

Sněmovna se v pátek nedostala k rozhodnutí o zvýšení rozhlasového a televizního poplatku. Důvodem byly obstrukční projevy předsedů opozičních hnutí Andreje Babiše (ANO), a především Tomia Okamury (SPD). Babiš obsadil řečniště na zhruba půldruhé hodiny, Okamura na zhruba tři a půl hodiny až do konce jednacího dne. Další pokus o schválení novely čeká sněmovnu příští týden ve středu, kdy chce předseda SPD v projevu pokračovat.

Máme mnoho zdrojů informací, ale ne všechny jsou důvěryhodné, proto jsou potřeba nezávislá veřejnoprávní média, řekl v Interview ČT24 generální ředitel Evropské vysílací unie (EBU) Noel Curran. Média veřejné služby by podle něj měla mít široký záběr a nesoustředit se jen na menšinové žánry. Ve zpravodajství by měla být nestranná, ale zároveň by neměla poskytovat prostor propagandě, míní.

Ministerstvo kultury navrhuje zvýšit od roku 2025 televizní poplatek o patnáct korun na 150 korun měsíčně a rozhlasový poplatek o deset korun na 55 korun měsíčně. Rozpočet médií veřejné služby se tak zvýší v případě České televize o 865 milionů, u Českého rozhlasu o 331 milionů, oznámil ministr kultury Martin Baxa (ODS). Zvýšení televizního poplatku má být o desetikorunu menší oproti původnímu návrhu z loňského roku, který kritizovala komerční média.

Ministerstvo kultury v roce 2023 plánuje představit novou legislativu. Očekává se například zákon o audiovizi, který upraví financování státního fondu kinematografie, či zákon ustanovující status umělce, jehož cílem je mimo jiné odstranit mimosezonní výpadky uměleckých příjmů. Za velkou výzvu považuje ministr kultury Martin Baxa (ODS) také návrh novely zákona o České televizi a Českém rozhlase.