Média veřejné služby

Tlak na veřejnoprávní média sílí napříč Evropou a situace v jednotlivých zemích má dopad i za jejich hranicemi, varují šéfky litevské LRT a švédského rozhlasu Monika Garbačiauskaité-Budrienéová a Cilla Benköová. Pro ČT promluvily i o politických zásazích, nutnosti nezávislého a předvídatelného financování i roli médií veřejné služby v době krizí, dezinformací a digitální proměny.

Prezident Petr Pavel podle zástupců České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) na středeční společné schůzce podpořil odbornou debatu o roli veřejnoprávních médií. Novinářům to po jednání řekli generální ředitel ČRo René Zavoral a programový ředitel ČT Milan Fridrich. Pavel je přijal společně s vedením Evropské vysílací unie (EBU).

Generální ředitel Evropské vysílací unie (EBU) Noel Curran v rozhovoru pro Události, komentáře uvedl, že veřejnoprávní média v tuzemsku mají jedinečnou roli a jejich nezávislost je klíčová. Premiérovi Andreji Babišovi (ANO) se na schůzce snažil vysvětlit, že pokud chce vláda změnit jejich financování, pak musí zajistit pojistky udržitelnosti. EBU a mezinárodní organizace ve společném prohlášení vyjadřují vážné znepokojení nad záměrem českého kabinetu zrušit televizní a rozhlasové poplatky a nahradit je přímým financováním ze státního rozpočtu. Pořad moderovala Tereza Řezníčková.

Je evidentní, že vláda chce šlápnout médiím veřejné služby na krk, uvedl bývalý ministr kultury Martin Baxa (ODS) v Nedělní debatě. Podle něj tomu proces okolo vládního návrhu na změnu financování České televize a Českého rozhlasu napovídá. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) novelu hájí, ale kritizuje dosavadní komunikaci ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy). Diskuzi moderoval Martin Řezníček.

Iniciativa zaměstnanců České televize a Českého rozhlasu Veřejnoprávně v reakci na změnu financování veřejnoprávních médií, kterou schválila vláda, ohlásila výstražnou stávku. Na brífinku před budovou ČRo organizátoři uvedli, že do stávky se zapojí stovky zaměstnanců. Projeví se ve vysílání s výjimkou dětských stanic Radio Junior a Déčko, neohrozí ale klíčové funkce médií veřejné služby. Stávka má podporu odborových organizací obou médií, které ji ale nevyhlašují.

Prezident Petr Pavel na současném systému poplatků za veřejnoprávní televizi a rozhlas nevidí nic, co by nefungovalo, pro změnu zatím neslyšel pádný důvod, řekl v úterý při návštěvě kraje Vysočina. Žádné opatření podle něj nesmí ohrozit jejich nezávislost. Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) však v úterý o možném uzákonění garancí nezávislosti pro Českou televizi a Český rozhlas prohlásil, že není potřeba. Poslanec Josef Nerušil (SPD) hovořil i o posílení kontroly obsahu, což ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) dementoval.

Návrh zákona týkající se financování veřejnoprávních médií, který má v pondělí projednat vláda, neprochází připomínkovým řízením. Podle poslance SPD Josefa Nerušila by šlo o „dvojí práci“, když řízením již prošla předloha ministra kultury, která ale spadla pod stůl. Poslankyně Pirátů Kateřina Stojanová v Duelu ČT24 kritizovala, že vládě na kvalitě právního řádu nezáleží. Ani odborné debatě podle ní nedává prostor, pracovní skupina k ní určená zasedla pouze jednou, sdělila.

Vládní koalice v úterý oznámila, že v pondělí bude kabinet projednávat zákon, který ruší televizní a rozhlasové poplatky. Podle předsedy Poslanecké sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury jde koalici čistě právě o zrušení poplatků. „Nic jiného v tom nehledejte. Nic jiného naším záměrem opravdu není,“ zdůraznil. Předseda sněmovního mediálního výboru z opoziční KDU-ČSL František Talíř se ale domnívá, že kabinet chce mít páku, jak na média veřejné služby tlačit.

Litevský parlament schválil mírnější podobu reformy týkající se veřejnoprávní televizní a rozhlasové stanice LRT. Navzdory úpravám v navrhovaném zákoně mediální organizace varují, že by nezávislost vysílání mohla být ohrožena. V úterý to napsala agentura AFP. Původní plány vyvolaly v pobaltské zemi rozsáhlé protesty a kritiku mediálních organizací, podle nichž by změny mohly oslabit redakční nezávislost stanice. Po schválení návrhu zákona parlamentem je podle agentury DPA zapotřebí ještě podpis prezidenta Gitanase Nausedy.

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.

Česká televize (ČT) předložila své připomínky k vládnímu návrhu zákona o médiích veřejné služby. Plánovaný rozpočet považuje za neadekvátní. Zákon také podle ní nezajišťuje kontinuitu ČT, neobsahuje dostatečně specifické vymezení veřejné služby nebo v něm chybí konkrétní úprava regionálních televizních studií. Televize o kroku a výhradách informovala v pondělní tiskové zprávě.

Lidé se v úterý v Praze sešli na podporu Českého rozhlasu (ČRo) a České televize (ČT). Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Akce začala na Staroměstském náměstí, někteří demonstranti měli české vlajky a transparenty. Po projevech vyrazili k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali. Akce se podle informací policejního mluvčího Jana Rybanského obešla bez narušení veřejného pořádku.

Úpravy v návrhu zákona o médiích veřejné služby by se mohly týkat i částek, s kterými se počítá pro rozpočty České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), připustil v Nedělní debatě ČT ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). „Je to otázka diskuse,“ řekl s odkazem na připomínkové řízení k návrhu. Text dokumentu byl odborníky i veřejností široce kritizován pro neúplnost. Klempíř odmítl, že by návrh byl paskvilem, a prohlásil, že vznikl v právním oddělení ministerstva kultury. Rozhovor s šéfem resortu vedl moderátor Lukáš Dolanský.

Na začátku devadesátých let, kdy probíhaly debaty o přetvoření tehdy státních médií, bylo nejdůležitější umožnit jejich pluralitu, uvedla členka senátorského klubu ODS a TOP 09 Hana Kordová Marvanová (nestr.). Advokát Jaroslav Ortman považuje zákon z roku 1991 za stěžejní, jelikož otevřel „dveře pro to, aby média byla nezávislá, nebyla řízena žádným nějakým orgánem a byla svobodná“. „Už tehdy jsme věděli, že by měla existovat rovnováha mezi vládou a jakoukoliv opozicí, a proto bylo vymyšleno ‚odpolštářování‘,“ poznamenal s odkazem na poplatky publicista a hudebník Ladislav Jakl. Bývalý poslanec Jiří Payne uvedl, že již od devadesátých let se domnívá, že je potřeba najít správnou proporci mezi vyvážeností veřejnoprávních médií a konkurencí, jelikož „vyváženost je pro diváky nezajímavá“. Debatu v Událostech, komentářích moderovala Tereza Řezníčková.

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) vnesl do návrhu zákona o médiích veřejné služby několik pojistek, které garantují zachování nezávislosti České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), prohlásil předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný. Podle něj mají obě instituce možnost navrhnout změny v zákoně, jimiž se bude vláda zabývat. Šťastný v Interview ČT24 také uvedl, že financování veřejnoprávních médií bude garantováno. Pořad moderoval Jiří Václavek.

Odbory České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost kvůli chystanému vládnímu návrhu zákona o médiích veřejné služby a návrhu poslanců na omezení poplatků. Připojila se i regionální studia. Připravovaný zákon mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Odpoledne se setkal premiér Andrej Babiš (ANO) s generálním ředitelem ČT Hynkem Chudárkem. Podporu veřejnoprávním médiím ve středu vyjádřili i studenti.

Studenti v centru Prahy protestovali proti zákonu, který počítá se změnou financování Českého rozhlasu (ČRo) a České televize (ČT) a který podle nich může zásadně ovlivnit jejich fungování. Protestní akce zorganizovaná studenty sdruženými v iniciativě Média nedáme! začala v poledne na náměstí Jana Palacha, odkud se účastníci vydali na pochod k ministerstvu kultury. Šéf resortu Oto Klempíř (za Motoristy) i přes výzvy ale za studenty nepřišel. Protesty se konaly i v dalších městech.

Vicepremiér Karel Havlíček (ANO) slíbil věcnou a odbornou debatu k vládnímu návrhu zákona o České televizi (ČT) a Českém rozhlasu (ČRo), který mění systém financování veřejnoprávních médií, sdělil po schůzce generální ředitel ČRo René Zavoral. Zároveň uvedl, že úpravy systému v rámci takzvané poslanecké malé mediální novely, která z povinnosti platit poplatky osvobozuje některé skupiny poplatníků, by pro ČRo znamenaly snížení příjmů okolo 250 až 300 milionů ročně.

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.

Posuzovat veřejnoprávní média podle toho, jestli je potřebujeme, je chybou, míní novinář a zakladatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff. Správnou otázkou je, zda je společnost využívá a důvěřuje jim, myslí si. Podle novináře a bývalého ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Davida Klimeše z výzkumů vyplývá, že většina Čechů České televizi a Českému rozhlasu věří. Obě instituce je jednodušší zlepšit a lépe je definovat než rušit a vymýšlet alternativy, říká. Odborník na komunikaci Jan Dobrovský se domnívá, že ztráta svobody by veřejnoprávní média stála jejich smysl. Poplatky považuje za zástupný důvod pro politické uchopení moci. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.

Členské země Evropské unie financují svá veřejnoprávní média nejčastěji pomocí televizních a rozhlasových poplatků nebo skrze státní rozpočet. Zároveň existují i různé kombinace těchto forem platby, stejně jako speciální daň, která poskytuje prostředky veřejnoprávním médiím. Novinář serveru iROZHLAS Vojtěch Dvořáček připravil přehled všech systémů v členských zemích Evropské unie i v další zemích na kontinentu a ve světě.

Změny ve financování veřejnoprávních médií v Česku mohou podle mezinárodních mediálních a novinářských organizací ohrozit jejich stabilitu i nezávislost. Signatáři společného prohlášení v čele s Evropskou vysílací unií (EBU) zároveň upozorňují, že zásadní zásahy mají být předmětem široké odborné diskuse a musí odpovídat evropským standardům.

Novým generálním ředitelem britské veřejnoprávní stanice BBC se stal bývalý manažer společnosti Google Matt Brittin. Ve funkci nahradí Tima Davieho, který loni v listopadu rezignoval kvůli tendenčnímu sestřihu projevu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Brittin působil v Googlu osmnáct let. „Do BBC přináší hlubokou zkušenost s vedením velmi komplexní organizace v centru veřejné pozornosti, která prochází transformací,“ sdělil předseda Rady BBC Samir Shah.

Moderátor Aleš Cibulka a moderátor, dabér a herec Michal Jagelka sdělili, že se při úterním jednání s ministrem kultury Oto Klempířem (za Motoristy) v jednotlivých tématech neshodli. Probírali mimo jiné poplatky za televizi a rozhlas nebo Klempířovu někdejší spolupráci se Státní bezpečností. Diskuze nicméně byla podle dvojice umělců korektní. Před prázdninami by se měli s ministrem sejít znovu, řekli po setkání.