Trump dekretem odebral veřejnoprávním médiím federální dotace

Prezident USA Donald Trump podepsal exekutivní nařízení, kterým zastavil přístup veřejnoprávních mediálních organizací PBS (Public Broadcasting Service, Veřejná vysílací služba) a NPR (National Public Radio, Národní veřejné rádio) k federálním dotacím. Federální odvolací soud zároveň ve čtvrtek rozhodl, že Trumpova administrativa může i nadále zadržovat finance pro Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) a další rozhlasové stanice, které vysílají do zemí, kde je omezená svoboda tisku.

Bílý dům ve zveřejněném dekretu uvádí, že míří proti tomu, aby „zaujatá média“ získávala peníze z daní Američanů. 

„Vládní financování zpravodajských médií v tomto prostředí je nejen překonané a zbytečné, ale rovněž to narušuje obraz novinářské nezávislosti,“ uvádí Trumpovo nařízení. „Američané mají navíc právo očekávat, že pokud vůbec dolary z jejich daní financují veřejné vysílání, že podporují pouze spravedlivé, přesné, nezaujaté a nestranné zpravodajství,“ dodává.

Dekret mimo jiné poznamenává, že žádné médium nemá ústavní právo na dotace od daňových poplatníků a že vláda může rozhodnout, jaké kategorie činnosti médií podpoří. Agentura Reuters napsala, že je to další Trumpův krok proti jeho neoblíbeným médiím.

NPR je veřejnoprávní rozhlasová síť, která zastřešuje více než tisícovku amerických veřejných rádií. PBS je veřejnoprávní televize. Pilířem financování obou organizací jsou dotace od neziskové společnosti CPB (Corporation for Public Broadcasting, Korporace pro veřejné vysílání).

Soud: Trumpova vláda může nadále zadržovat finance pro RFE/RL

Trump se od lednového nástupu do funkce pokusil zastavit federální financování několika médiím, mimo jiné rozhlasové stanici RFE/RL sídlící v Praze. Soud mu následně předběžným opatřením zakázal financování zcela ukončit. Podle čtvrtečního rozhodnutí odvolacího soudu však může Trumpova administrativa prozatím peníze pro RFE/RL, Rádio Svobodná Asie a vysílání na Blízký východ (Middle East Broadcasting Networks) i nadále zadržovat.

Odvolací soud tak zrušil části rozhodnutí dvou soudů nižší instance, v platnosti ale ponechal tu část předchozího verdiktu, která požadovala, aby Trumpovi činitelé vrátili novináře stanice Hlas Ameriky na jejich pozice a umožnili obnovení jejího vysílání.

Na rozdíl od Hlasu Ameriky, který je státním subjektem, jsou ostatní tři zpravodajské stanice soukromými neziskovými organizacemi, které mají nezávislé orgány pro přijímání zaměstnanců. Téměř veškeré peníze však dostávají od amerického Kongresu.

Nynější rozhodnutí jen dočasně blokuje verdikt soudu nižší instance, dokud odvolací soud nerozhodne o zrušení dřívějšího rozhodnutí soudu nižší instance a zároveň nevynese konečný verdikt.

Před vynesením rozhodnutí měla Trumpova administrativa podle soudních spisů poslat těmto zpravodajským organizacím k pátku asi patnáct milionů dolarů (329 milionů korun). Tyto peníze zahrnovaly dvanáct milionů dolarů (263 milionů korun) na dubnové financování RFE/RL, které Trumpova administrativa několik týdnů zadržovala.

Zasažené rozhlasové stanice musely činnost začít omezovat v březnu, kdy Trumpova administrativa omezila jejich financování. Vypověděly smlouvy s novináři na volné noze, nemohly zaplatit nájemné za kanceláře a zaměstnance poslaly domů s náhradou mzdy kvůli překážce v práci, píše NYT. Právníci RFE/RL uvedli, že stanice bez přísunu dalších finančních prostředků ukončí činnost do června. Rádio Svobodná Asie v březnu poslalo většinu svých zaměstnanců na neplacené volno.

Do čela snahy zachovat provoz RFE/RL se postavili čeští vládní politici. Podporu přislíbila i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Čtvrteční soudní rozhodnutí je částečným vítězstvím pro Trumpa, který redakce rozhlasových stanic obvinil z šíření protiamerické a stranické propagandy. Šéf Bílého domu rovněž na minimum zredukoval činnost Agentury Spojených států pro globální média (USAGM), která má na starosti vyplácení finančních prostředků a dohled nad činností těchto zpravodajských organizací.

Zrušení míst pro zpravodaje v Bílém domě

Bílý dům rovněž zrušil trvale vyhrazená místa pro tiskové agentury ve skupině novinářů vybíraných na akce, jichž se účastní prezident, jako je například přijímání státníků v Oválné pracovně. Ukončil tak dlouhodobou tradici, která těmto zpravodajským organizacím umožňovala rozšířený přístup k veřejným aktivitám americké hlavy státu. Opatření se dotkla agentur Reuters, Associated Press (AP) a Bloomberg.

Trump se zároveň neúčastní slavnostních večeří, které každoročně pořádá asociace korespondentů v Bílém domě. Současný šéf Bílého domu tak nečinil v době svého prvního mandátu a na večeři nepřišel ani letos v dubnu. Podle tradice na galavečeři vystupuje prezident se sebeironickým projevem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
před 44 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 31 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 52 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. V úterý v parlamentu neprošlo jmenování Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky. Bývalý premiér Šmyhal byl až dosud právě ministrem obrany.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 5 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 7 hhodinami
Načítání...