Trump dekretem odebral veřejnoprávním médiím federální dotace

Prezident USA Donald Trump podepsal exekutivní nařízení, kterým zastavil přístup veřejnoprávních mediálních organizací PBS (Public Broadcasting Service, Veřejná vysílací služba) a NPR (National Public Radio, Národní veřejné rádio) k federálním dotacím. Federální odvolací soud zároveň ve čtvrtek rozhodl, že Trumpova administrativa může i nadále zadržovat finance pro Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) a další rozhlasové stanice, které vysílají do zemí, kde je omezená svoboda tisku.

Bílý dům ve zveřejněném dekretu uvádí, že míří proti tomu, aby „zaujatá média“ získávala peníze z daní Američanů. 

„Vládní financování zpravodajských médií v tomto prostředí je nejen překonané a zbytečné, ale rovněž to narušuje obraz novinářské nezávislosti,“ uvádí Trumpovo nařízení. „Američané mají navíc právo očekávat, že pokud vůbec dolary z jejich daní financují veřejné vysílání, že podporují pouze spravedlivé, přesné, nezaujaté a nestranné zpravodajství,“ dodává.

Dekret mimo jiné poznamenává, že žádné médium nemá ústavní právo na dotace od daňových poplatníků a že vláda může rozhodnout, jaké kategorie činnosti médií podpoří. Agentura Reuters napsala, že je to další Trumpův krok proti jeho neoblíbeným médiím.

NPR je veřejnoprávní rozhlasová síť, která zastřešuje více než tisícovku amerických veřejných rádií. PBS je veřejnoprávní televize. Pilířem financování obou organizací jsou dotace od neziskové společnosti CPB (Corporation for Public Broadcasting, Korporace pro veřejné vysílání).

Soud: Trumpova vláda může nadále zadržovat finance pro RFE/RL

Trump se od lednového nástupu do funkce pokusil zastavit federální financování několika médiím, mimo jiné rozhlasové stanici RFE/RL sídlící v Praze. Soud mu následně předběžným opatřením zakázal financování zcela ukončit. Podle čtvrtečního rozhodnutí odvolacího soudu však může Trumpova administrativa prozatím peníze pro RFE/RL, Rádio Svobodná Asie a vysílání na Blízký východ (Middle East Broadcasting Networks) i nadále zadržovat.

Odvolací soud tak zrušil části rozhodnutí dvou soudů nižší instance, v platnosti ale ponechal tu část předchozího verdiktu, která požadovala, aby Trumpovi činitelé vrátili novináře stanice Hlas Ameriky na jejich pozice a umožnili obnovení jejího vysílání.

Na rozdíl od Hlasu Ameriky, který je státním subjektem, jsou ostatní tři zpravodajské stanice soukromými neziskovými organizacemi, které mají nezávislé orgány pro přijímání zaměstnanců. Téměř veškeré peníze však dostávají od amerického Kongresu.

Nynější rozhodnutí jen dočasně blokuje verdikt soudu nižší instance, dokud odvolací soud nerozhodne o zrušení dřívějšího rozhodnutí soudu nižší instance a zároveň nevynese konečný verdikt.

Před vynesením rozhodnutí měla Trumpova administrativa podle soudních spisů poslat těmto zpravodajským organizacím k pátku asi patnáct milionů dolarů (329 milionů korun). Tyto peníze zahrnovaly dvanáct milionů dolarů (263 milionů korun) na dubnové financování RFE/RL, které Trumpova administrativa několik týdnů zadržovala.

Zasažené rozhlasové stanice musely činnost začít omezovat v březnu, kdy Trumpova administrativa omezila jejich financování. Vypověděly smlouvy s novináři na volné noze, nemohly zaplatit nájemné za kanceláře a zaměstnance poslaly domů s náhradou mzdy kvůli překážce v práci, píše NYT. Právníci RFE/RL uvedli, že stanice bez přísunu dalších finančních prostředků ukončí činnost do června. Rádio Svobodná Asie v březnu poslalo většinu svých zaměstnanců na neplacené volno.

Do čela snahy zachovat provoz RFE/RL se postavili čeští vládní politici. Podporu přislíbila i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Čtvrteční soudní rozhodnutí je částečným vítězstvím pro Trumpa, který redakce rozhlasových stanic obvinil z šíření protiamerické a stranické propagandy. Šéf Bílého domu rovněž na minimum zredukoval činnost Agentury Spojených států pro globální média (USAGM), která má na starosti vyplácení finančních prostředků a dohled nad činností těchto zpravodajských organizací.

Zrušení míst pro zpravodaje v Bílém domě

Bílý dům rovněž zrušil trvale vyhrazená místa pro tiskové agentury ve skupině novinářů vybíraných na akce, jichž se účastní prezident, jako je například přijímání státníků v Oválné pracovně. Ukončil tak dlouhodobou tradici, která těmto zpravodajským organizacím umožňovala rozšířený přístup k veřejným aktivitám americké hlavy státu. Opatření se dotkla agentur Reuters, Associated Press (AP) a Bloomberg.

Trump se zároveň neúčastní slavnostních večeří, které každoročně pořádá asociace korespondentů v Bílém domě. Současný šéf Bílého domu tak nečinil v době svého prvního mandátu a na večeři nepřišel ani letos v dubnu. Podle tradice na galavečeři vystupuje prezident se sebeironickým projevem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Během pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 43 mminutami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 57 mminutami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 4 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 5 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 7 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 7 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...