Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), které má sídlo v Praze, je jednou z nejkomplexnějších mediálních organizací na světě. Týdně dosáhne skrze rozhlas a internet na více než 47 milionů posluchačů v zemích, kde je svobodný tisk buď zakázán autoritářskými vládami, nebo není plně zaveden. Po sobotním oznámení americké vlády o ukončení financování mu však reálně hrozí zánik.
RFE/RL aktuálně produkuje rozhlasové, digitální a televizní programy například v Rusku, Bělorusku, Afghánistánu či Íránu.
Jeho vysílání má podle šéfredaktorky odborného webu Mediaguru Martiny Vojtěchovské i v současném prostředí, v němž převažují digitální média, stále svůj smysl. Vedle rozhlasového vysílání, které dosáhne týdně na více než 47 milionů posluchačů, šíří stanice svůj obsah na internetu.
„Počty zhlédnutí na YouTube dosahují vysokých stovek milionů a také na webu jde o vysoké stovky milionů zhlédnutých stránek. Navíc v některých zemích, kam vysílá, není dostupnost internetu taková, jako je v zemích EU, a proto je dobré zdroje šíření informací neoslabovat, ale naopak rozšiřovat,“ zdůraznila Vojtěchovská.
„Investice do šíření demokracie“
Podle mediálního experta Jana Potůčka by bylo v nejlepším zájmu EU, aby rádio pokračovalo. „Tehdy jako i dnes je poslech RFE v nedemokratických zemích zakázaný a potíraný. V zásadě jde o veřejnou službu a podle toho je třeba na RFE nahlížet. Je to investice svobodného světa do šíření demokracie v zemích, které demokratické nejsou a nemají tam přístup ke svobodným médiím. Proto by bylo úplné zrušení RFE krátkozraké.“
S tvrzením Potůčka souhlasila v rozhovoru pro ČT také Lída Rakušanová, komentátorka Českého rozhlasu Plus. Bývalá redaktorka RFE zároveň doplnila, že by se rádio mělo v případě eventuální podpory EU proměnit tak, že by se soustředilo na evropské problémy – zejména v souvislosti s ruskou agresí.
„Pokud skončí, zanikne tím i cenný zdroj analýz politického a vojenského vývoje v autoritářských zemích Asie včetně Číny a Severní Koreje,“ přidal Michael Sobolik, vedoucí pracovník Hudsonova institutu a odborník na zahraniční vliv Pekingu.
„Autokraté by zánik slavili“
Rádio Svobodná Evropa vysílalo do Československa a po rozdělení federace i poté, co po roce 1989 americká vláda omezila financování stanice. V roce 1994 rozhodl Výbor pro zahraniční vysílání USA o vzniku organizace nazvané Rádio Svobodná Evropa (RSE), která začala v červenci 1994 vysílat z budovy Českého rozhlasu. O osm let později ale české vysílání skončilo, když USA úplně zastavily finanční podporu s tím, že kvůli válce s terorem využijí peníze na rozšíření vysílání do jiných zemí.
Z tuzemského prostředí ale RFE/RL ani poté nezmizelo. Stanice, jež dlouhá léta sídlila v Mnichově, se na přelomu let 1994 a 1995 přestěhovala kvůli úsporám do Prahy. Nejprve působila v budově bývalého Federálního shromáždění, po teroristických útocích na New York a Washington v září 2001 se ale začalo z bezpečnostních důvodů uvažovat o přemístění stanice dál od centra. V květnu 2009 bylo oficiálně otevřeno nové sídlo na Hagiboru v Praze 10, odkud vysílá dodnes.
Aktuálně má po celém světě více než sedmnáct set zaměstnanců a poskytuje rozhlasové, digitální a televizní programy ve 27 jazycích. Mimo jiné i v Rusku a Bělorusku – navzdory faktu, že ho loni v únoru umístily ruské úřady na seznam nežádoucích organizací, což v podstatě znamená zákaz činnosti. Bělorusko už v prosinci 2021 přidalo běloruskou část RFE/RL na seznam extremistických organizací.
V souvislosti se zákazem působení stanice v Rusku a s pronásledováním nezávislých médií v Bělorusku otevřelo RFE/RL v úvodu roku 2023 novou pobočku v litevském Vilniusu a v lotyšské Rize. Ve vilniuské kanceláři začalo pracovat i osmnáct novinářů, kteří odešli z Běloruska před útlakem autoritářského režimu Alexandra Lukašenka. V březnu 2023 následně RFE/RL zahájila vysílání nového pořadu, jenž je zaměřen na rusky mluvící obyvatelstvo Litvy, Lotyšska a Estonska.
V sobotu nicméně RFE/RL potvrdilo informaci, že americká vláda končí její financování. Souvisí to s pátečním rozhodnutím prezidenta USA Donalda Trumpa zredukovat na zákonné minimum Agenturu Spojených států pro globální média (USAGM). Kvůli rozhodnutí nemá chodit do práce i velká část zaměstnanců stanice Hlas Ameriky a stop financování se týká také Rádia Free Asia, které se zaměřuje například na vysílání do Číny či Severní Koreje.
Šéf RFE/RL Stephen Capus to označil za „obrovský dárek nepřátelům Ameriky“. „V důsledku tohoto kroku až padesát milionů posluchačů v uzavřených společnostech, kteří na nás každý týden spoléhají, pokud jde o přesné zprávy a informace, nebudou mít přístup k pravdě o Americe ani o světě,“ uvedl Capus. „Zánik RFE/RL po 75 letech by slavili autokraté v Moskvě a Minsku,“ dodal šéf stanice.
