Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) chce na pondělním jednání se svými protějšky ze zemí Evropské unie probrat téma pokračování Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda (RFE/RL), jejíž financování americká vláda končí. Lipavský to uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce. Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) by chtěla otázku další existence tohoto média, které sídlí v Praze, probrat i na jednání Evropského parlamentu.
Pokračování Rádia Svobodná Evropa chce Lipavský probrat s ministry zahraničí EU
„Je v zájmu Evropy, aby takové vysílání pokračovalo,“ uvedl Lipavský. Podotkl, že vysílání je podporou pro demokratické síly ve východoevropských i asijských zemích. Ministr už v sobotu večer uvedl, že umlčení RFE/RL a Hlasu Ameriky, jehož chod se má omezit, by nebylo ztrátou jen pro lidi žijící v nesvobodě, ale i pro všechny, kdo věří v demokracii.
Ukončení financování souvisí s pátečním rozhodnutím amerického prezidenta Donalda Trumpa zredukovat na zákonné minimum Agenturu Spojených států pro globální média (USAGM). Omezení zdůvodnil redukcí federálního úřednického aparátu.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v neděli na síti X uvedl, že konec financování RFE a Hlasu Ameriky je další důkaz, že pod Donaldem Trumpem se Amerika zaměří víc na sebe. „Pojďme jako Evropa převzít odpovědnost za rádio, které svobodným hlasem roky promlouvalo i k nám, a svobodnou Evropu s malým i velkým S financovat z evropských peněz,“ napsal.
„Relikt studené války“
Je třeba se politicky zamyslet, co pro Česko a pro Evropu Rádio Svobodná Evropa znamená, uvedl v nedělních Otázkách Václava Moravce Lipavský. „Je v našem zájmu, aby v našem okolí nebujely totality,“ dodal. Otázkou podle něj je, jak se k rozhodnutí Bílého domu postaví politická scéna v americkém Kongresu.
Představitelé opozice nejsou nakloněni evropskému financování RFE/RL. „Jsme v roce 2025 a informace světem putují jinak,“ uvedl v pořadu Radek Vondráček (ANO). Chápe sentiment, ale informace se podle něj dnes už šíří jinak. V debatě také připomněl názor amerického miliardáře a sponzora Trumpovy prezidentské kampaně Elona Muska, podle kterého jsou tato média „šíleně levicová“.
4 minuty
Události: Ukončení financování Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda
Jaroslav Foldyna (SPD) stanici označil za „relikt studené války“. Na otázku, zda je pro něj podstatné vytvořit a udržovat informační zdroje v autoritativních režimech, odpověděl, že ne. „Co je nám do toho,“ uvedl s tím, že za podstatnou považuje například kvalitu českého školství.
Podle předsedy SPD Tomia Okamury „není důvod dotovat provoz jakéhokoli zahraničního rádia, navíc rádia, které jeho vlastní zřizovatel zjevně nechce“. Je jen na USA, co s RFE/RL bude, vyjádřil se Okamura.
Bývalý redaktor Rádia Svobodná Evropa Jefim Fištejn považuje americké rozhodnutí o zastavení financování stanice za ukvapené. Připomněl však, že nejde o první pokus o její uzavření, jelikož v devadesátých letech byla na čas uzavřena afghánská redakce a zároveň došlo k přesunu stanice z Mnichova do Prahy, kde rádio sídlí dodnes. Fištejn dodal, že k uzavření tehdy nedošlo díky zásahu tehdejšího prezidenta Václava Havla.
Fištejn je přesvědčen, že k obnovení vysílání může dojít i v budoucnu, ale nemyslí si, že by k tomu došlo za prezidentství Trumpa, jelikož podle něj nejde o „specifický útok jen na stanici, ale o součást širší snahy o šetření ve Spojených státech“. Zároveň si nemyslí, že by k obnovení mohlo dojít pod vedením Evropy, jak navrhuje Lipavský, protože podle něj starý kontinent nemá jasnou představu o tom, co a kam by mohl vysílat.
9 minut
Bývalý redaktor RFE a člen Rady ČT Jefim Fištejn k Trumpově rozhodnutí nefinancovat Rádio Svobodná Evropa
