Rádio

Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) v pátek končí se svým působením v Maďarsku. Stanice to uvedla na svých webových stránkách. Aktivity zastavuje na pokyn Agentury Spojených států pro globální média (USAGM), která rozhlasovou stanici s hlavní redakcí v Praze financuje.

Ředitel americké rozhlasové stanice Hlas Ameriky (VOA) Michael Abramowitz dostal výpověď poté, co odmítl přijmout přeřazení na nižší pracovní pozici šéfa vysílací stanice v Severní Karolíně. Abramowitz pokus o své přeřazení ze strany Agentury Spojených států pro globální média (USAGM) označil za nelegální, jelikož jmenovat a odvolávat ředitele VOA může pouze poradní orgán potvrzený Senátem, který však prezident Donald Trump zrušil, píše deník The Washington Post (WP).

Spojené státy vypnuly satelit, který umožňoval vysílání ruskojazyčné televize Nastojaščeje vremja, vytvořené rozhlasovými stanicemi Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) a Hlas Ameriky. Podle agentury AFP to uvedl ředitel RFE/RL Stephen Capus. Kromě Ruska vysílá televize také na Ukrajinu, do zemí Střední Asie a východní Evropy.

„Jsme připraveni americké straně nabídnout, že s nimi budeme mluvit o tom, že bychom se podíleli na fungování tak, jako se Evropa podílí na své bezpečnosti,“ uvedl v 90’ ČT24 ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v souvislosti se situací Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL). Dodal, že bude otázkou let, než se nastaví procesy financování. Ředitel RFE/RL Stephen Capus řekl, že slyší slova podpory nejen z Evropy, ale i z řad amerického Kongresu.

Agentura Spojených států pro globální média (USAGM) informovala Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), že ruší své předchozí rozhodnutí o ukončení jejího financování, a dohoda o grantu na letošní fiskální rok tak opět platí. Oznámila to RFE/RL. Stanice nyní čeká na oficiální potvrzení ze strany agentury, že financování bude v brzké době obnoveno, uvedl generální ředitel RFE/RL Stephen Capus. O zachování činnosti stanice, která sídlí v Praze, se významně zasazuje Česko.

Americký soud vydal předběžné opatření, kterým pozastavil snahu americké administrativy ukončit financování Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) sídlící v Praze. Rádio je přesvědčené, že nemůže přijít o peníze, které pro něj vyčlenil Kongres, protože by to porušilo federální zákony, a proto postup administrativy Donalda Trumpa napadlo soudně.

U amerického soudu se v pondělí konalo slyšení ve věci žádosti Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) o uvolnění 7,5 milionu dolarů (asi 173 milionů korun). Tu pro činnost stanice v březnu vyčlenil americký Kongres, Agentura Spojených států pro globální média (USAGM) ale 15. března oznámila, že ruší dohodu o financování. Krátce před začátkem jednání USAGM oznámila, že podnikne kroky k uvolnění dané částky. Českou iniciativu za záchranu Rádia Svobodná Evropa už podpořilo dvanáct zemí.

Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), které má sídlo v Praze, je jednou z nejkomplexnějších mediálních organizací na světě. Týdně dosáhne skrze rozhlas a internet na více než 47 milionů posluchačů v zemích, kde je svobodný tisk buď zakázán autoritářskými vládami, nebo není plně zaveden. Po sobotním oznámení americké vlády o ukončení financování mu však reálně hrozí zánik.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) chce na pondělním jednání se svými protějšky ze zemí Evropské unie probrat téma pokračování Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda (RFE/RL), jejíž financování americká vláda končí. Lipavský to uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce. Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) by chtěla otázku další existence tohoto média, které sídlí v Praze, probrat i na jednání Evropského parlamentu.

Kolem stovky lidí si v Pohodlí u Litomyšle připomnělo historii někdejší rušičky zahraničních rozhlasových stanic z dob minulého režimu. O této málo známé historické kapitole přednášeli historici i pamětníci. Spolek Paměť národa tam hodlá umístit desku s vysvětlujícím textem. Rušení skončilo v roce 1988, budovu nyní nikdo neužívá a je značně zchátralá.

Finalisté přímé prezidentské volby na Slovensku, diplomat Ivan Korčok a předseda parlamentu Peter Pellegrini, se v úterý večer v televizním duelu stanice Markíza navzájem kritizovali a skákali si do řeči. Opakovali rovněž své priority, liší se například v názoru na praktický výkon funkce hlavy státu. Na předcházející dopolední rozhlasovou debatu Pellegrini nepřišel, Korčok tak v Rádiu Expres vystoupil sám.

Vlastní drzost a punkovost novinářského prostředí 90. let pomohly Janě Kanisové nastartovat kariéru v televizi. „Stačilo být ve správnou dobu na správném místě. Nemyslím si, že to bylo nejlepší období, co se kvality novinářské práce týče,“ hodnotí v podcastu Background ČT24. Cynismu se editorka hlavní zpravodajské relace Události nevyhýbá, příliš cyničtí novináři ale podle ní rozhodně nejsou přínosem pro společnost.

Do Rady Českého rozhlasu zvolila sněmovna redaktora nakladatelství Argo Oldřicha Vágnera, do Rady České televize vybrali poslanci ředitele Městské knihovny v Praze Tomáše Řeháka. O výsledcích tajných voleb informoval předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO). V rámci středeční mimořádné schůze sněmovna nedospěla k hlasování o navrhovaných změnách ve výběru radních ČT a ČRo. Debata o vládní novele trvala přes čtyři hodiny a podobně jako při jejích předchozích sněmovních projednáváních ji provázela kritika z řad opozice.

Představenstvo ruské liberální rozhlasové stanice Echo Moskvy většinou hlasů rozhodlo o likvidaci stanice a jejího webu, uvedlo ve čtvrtek rádio na svém webu. O dva dny dříve úřady zastavily vysílání Echa – spolu s nezávislou internetovou televizí Dožď – kvůli tomu, jak tato média informovala o ruské invazi na Ukrajinu.

Technická kuriozita, v níž jsme byli průkopnickou zemí, popisuje počátky radiofonie – tedy rozhlasu – Petr Bednařík z katedry mediálních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Od pokusů, které znamenaly zásadní krok při zavádění rozhlasu v Československu, uplynulo sto let. Vysílání se potýkalo se špatnou technickou stránkou i legislativními problémy. Koncesionáři zase s vysokými poplatky a drahými přijímači.

Polská vládní strana Právo a spravedlnost navrhuje, aby tamní rádia musela hrát nejméně polovinu hudby polské, zároveň chce, aby osmdesát procent z této poloviny bylo odehráno přes den. Kvóty existují už nyní, jsou ale výrazně nižší, a PiS jejich růst hájí potřebou podpořit domácí umělce v době omezované produkce kvůli pandemii koronaviru. Podle opozice má ovšem návrh čistě politický motiv.

Maďarsko bude kvůli svému postupu vůči poslední nezávislé rozhlasové stanici v zemi čelit řízení Evropské komise. Stanici Klubrádió byla zamítnuta žádost o udělení vysílací frekvence z nanejvýš sporných důvodů, sdělila Komise, podle níž tak bylo porušeno unijní právo. Zásady přiměřenosti a nediskriminace jsou ústředními prvky unijních telekomunikačních norem, zdůraznila EK.

Maďarský úřad, který má na starosti regulaci médií, odmítl žádost jedné z posledních nezávislých rozhlasových stanic v zemi o opětovné získání vysílací frekvence. Stalo se tak navzdory výzvám Evropské unie, aby úřady umožnily stanici setrvat v éteru, uvedla agentura Reuters.