Rádio

Finalisté přímé prezidentské volby na Slovensku, diplomat Ivan Korčok a předseda parlamentu Peter Pellegrini, se v úterý večer v televizním duelu stanice Markíza navzájem kritizovali a skákali si do řeči. Opakovali rovněž své priority, liší se například v názoru na praktický výkon funkce hlavy státu. Na předcházející dopolední rozhlasovou debatu Pellegrini nepřišel, Korčok tak v Rádiu Expres vystoupil sám.

Vlastní drzost a punkovost novinářského prostředí 90. let pomohly Janě Kanisové nastartovat kariéru v televizi. „Stačilo být ve správnou dobu na správném místě. Nemyslím si, že to bylo nejlepší období, co se kvality novinářské práce týče,“ hodnotí v podcastu Background ČT24. Cynismu se editorka hlavní zpravodajské relace Události nevyhýbá, příliš cyničtí novináři ale podle ní rozhodně nejsou přínosem pro společnost.

Do Rady Českého rozhlasu zvolila sněmovna redaktora nakladatelství Argo Oldřicha Vágnera, do Rady České televize vybrali poslanci ředitele Městské knihovny v Praze Tomáše Řeháka. O výsledcích tajných voleb informoval předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO). V rámci středeční mimořádné schůze sněmovna nedospěla k hlasování o navrhovaných změnách ve výběru radních ČT a ČRo. Debata o vládní novele trvala přes čtyři hodiny a podobně jako při jejích předchozích sněmovních projednáváních ji provázela kritika z řad opozice.

Představenstvo ruské liberální rozhlasové stanice Echo Moskvy většinou hlasů rozhodlo o likvidaci stanice a jejího webu, uvedlo ve čtvrtek rádio na svém webu. O dva dny dříve úřady zastavily vysílání Echa – spolu s nezávislou internetovou televizí Dožď – kvůli tomu, jak tato média informovala o ruské invazi na Ukrajinu.

Technická kuriozita, v níž jsme byli průkopnickou zemí, popisuje počátky radiofonie – tedy rozhlasu – Petr Bednařík z katedry mediálních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Od pokusů, které znamenaly zásadní krok při zavádění rozhlasu v Československu, uplynulo sto let. Vysílání se potýkalo se špatnou technickou stránkou i legislativními problémy. Koncesionáři zase s vysokými poplatky a drahými přijímači.

Polská vládní strana Právo a spravedlnost navrhuje, aby tamní rádia musela hrát nejméně polovinu hudby polské, zároveň chce, aby osmdesát procent z této poloviny bylo odehráno přes den. Kvóty existují už nyní, jsou ale výrazně nižší, a PiS jejich růst hájí potřebou podpořit domácí umělce v době omezované produkce kvůli pandemii koronaviru. Podle opozice má ovšem návrh čistě politický motiv.

Maďarsko bude kvůli svému postupu vůči poslední nezávislé rozhlasové stanici v zemi čelit řízení Evropské komise. Stanici Klubrádió byla zamítnuta žádost o udělení vysílací frekvence z nanejvýš sporných důvodů, sdělila Komise, podle níž tak bylo porušeno unijní právo. Zásady přiměřenosti a nediskriminace jsou ústředními prvky unijních telekomunikačních norem, zdůraznila EK.

Maďarský úřad, který má na starosti regulaci médií, odmítl žádost jedné z posledních nezávislých rozhlasových stanic v zemi o opětovné získání vysílací frekvence. Stalo se tak navzdory výzvám Evropské unie, aby úřady umožnily stanici setrvat v éteru, uvedla agentura Reuters.