Do Rady Českého rozhlasu zvolila sněmovna redaktora nakladatelství Argo Oldřicha Vágnera, do Rady České televize vybrali poslanci ředitele Městské knihovny v Praze Tomáše Řeháka. O výsledcích tajných voleb informoval předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO). V rámci středeční mimořádné schůze sněmovna nedospěla k hlasování o navrhovaných změnách ve výběru radních ČT a ČRo. Debata o vládní novele trvala přes čtyři hodiny a podobně jako při jejích předchozích sněmovních projednáváních ji provázela kritika z řad opozice.
V rozhlasové radě obsazovala dolní komora místo po Miroslavu Dittrichovi a v televizní radě po Pavlu Kysilkovi, jenž rezignoval k loňskému prosinci. Ke zvolení byl potřebný zisk nejméně 85 poslaneckých hlasů. Vágner jich ve volbě rozhlasového radního získal 90, stejně jako Řehák ve volbě televizního radního.
Ve výběru člena Rady ČRo neuspěli zástupce iniciativy za svobodná média Marek Lichtenberk a Miroslav Dittrich, který do zhruba poloviny ledna rozhlasovou radu vedl. Řehák ve volbě člena Rady ČT porazil vysokoškolského pedagoga Jakuba Končelíka a Jiřího Bílka, kterého navrhl spolek na podporu lidí s poruchou autistického spektra Cesta vzhůru.
Devítičlenná Rada Českého rozhlasu a patnáctičlenná Rada České televize jsou orgány, jejichž prostřednictvím veřejnost uplatňuje své právo kontroly těchto veřejnoprávních médií. Do působnosti rad náleží například jmenování a odvolání generálního ředitele a schvalování rozpočtu.
Poslanci nehlasovali o změnách ve výběru radních ČT a ČRo
Sněmovna zároveň nedospěla k hlasování o změnách ve výběru radních ČT a ČRo. Debata trvala zhruba 4,5 hodiny a provázela ji kritika z řad opozice. Předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová a lídr SPD Tomio Okamura téměř shodně uvedli, že za novelou stojí snaha koalice ovládnout obě veřejnoprávní média. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) naopak znovu trval na tom, že navrhované změny posilují nezávislost a stabilitu médií veřejné služby zejména tím, že nebude možné odvolat rady jako celek, ale jen jejich jednotlivé členy.
Do volby radních České televize a Českého rozhlasu zapojuje vládní novela Senát, jenž má obsazovat třetinu míst. Zpřísnit se má vymezení organizací, které mohou předkládat návrhy kandidátů. Koaliční politici tvrdí, že cílem novely je posílit jejich odolnost.
Schillerová řekla, že koalice chce ovládnout média veřejné služby a „ohlídat si“ letošní volbu nového generálního ředitele České televize. „Zákonem zavádíte móresy, které sami kritizujete, pokud se dějí v jiných zemích, například v Maďarsku,“ poznamenala. Vládní tábor vyzývala k tomu, aby se „nevydával cestou autoritářských států“.
„Je to další útok na demokracii a názorovou pluralitu,“ prohlásil o předloze Okamura. Vláda chce podle něho dokončit politické ovládnutí a obsazení kontrolních rad dvojice veřejnoprávních médií a tím si zajistit vliv na vysílání ČT a ČRo, zejména ve zpravodajství a v publicistice. Vysílat se mají jen provládní a prounijní názory a má se omezovat prezentace názorů opozice, míní předseda SPD.
Nezávislost veřejnoprávních médií
Šéf poslanců TOP 09 Jan Jakob se vůči kritice ohradil, podle něho svědčí o tom, jakým způsobem opozice vnímá svět. K rychlosti schvalování upozornil na to, že novela leží v dolní komoře od loňského června. Navíc podle Jakoba vychází z dlouhé politické i odborné debaty. „Není to libůstka této vlády, že by najednou chtěla něco radikálně měnit,“ zdůraznil. Nezávislost veřejnoprávních médií na politické moci předloha podle Jakoba zvyšuje i tím, že rady nebudou tolik závislé na aktuálním složení sněmovny.
Pokud budou změny ve výběru radních České televize a Českého rozhlasu přijaty v navržené podobě, opoziční hnutí ANO se obrátí na Evropskou komisi i na Ústavní soud, prohlásila Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). Baxa podotkl, že novela podstoupila úpravy podle připomínek Legislativní rady vlády a rada žádné další neústavní rysy neurčila.
Předloha je podle Pokorné Jermanové v rozporu s unijním právem o audiovizuálních mediálních službách navrhovaným zpřísněním vymezení organizací, které mohou předkládat návrhy kandidátů do rad. Nově by musely mít nejméně desetiletou historii, a to kvůli zabránění jejich účelovému zakládání. Podle poslankyně jde o diskriminaci. „Pokud bude novela v této podobě schválena, budeme iniciovat stížnost k Evropské komisi,“ uvedla.
Ministr kultury se pozastavil nad tím, že Pokorná Jermanová nevznesla právní námitky již dříve. „Akceptuji to, že jste si nechala tento těžký kalibr včetně toho, že hnutí ANO podá ústavní stížnost na neústavnost zákona, až na třetí čtení,“ poznamenal.
