Rada ČT

Úpravy v návrhu zákona o médiích veřejné služby by se mohly týkat i částek, s kterými se počítá pro rozpočty České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), připustil v Nedělní debatě ČT ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). „Je to otázka diskuse,“ řekl s odkazem na připomínkové řízení k návrhu. Text dokumentu byl odborníky i veřejností široce kritizován pro neúplnost. Klempíř odmítl, že by návrh byl paskvilem, a prohlásil, že vznikl v právním oddělení ministerstva kultury. Rozhovor s šéfem resortu vedl moderátor Lukáš Dolanský.

Sněmovna v úvodním kole podpořila rozšíření trestného činu neplacení výživného. Opozice zamezila schválení nynější novely zrychleně už v prvním čtení, ODS ale neprosadila její zamítnutí. Předlohu posoudí ústavně-právní výbor. Opozice rovněž neprosadila úplné vyškrtnutí volby šestice radních České televize (ČT) z programu sněmovní schůze. Na závěr jednání poslanci nedokončili úvodní kolo debaty nad návrhem skupiny poslanců vládní koalice, kteří chtějí zrušit takzvaný nominační zákon. Ve 23:00 bylo ukončeno jednání a pokračování je plánováno na středu ráno.

Hnutí STAN na pozici místopředsedy sněmovny několikrát nominovalo svého předsedu Víta Rakušana, ale poslanci vládní koalice pro něj nehlasovali. „Demaskovali jsme, že oni kádrují a vybírají. Silného představitele opozice ve vedení sněmovny nechtějí,“ dodal Rakušan v pořadu Interview ČT24. STAN nyní nominovalo do čela dolní komory svou poslankyni Barboru Urbanovou. Moderátor Jiří Václavek se Rakušana zeptal, jestli nebyla chyba, že po vypuknutí kauzy Dozimetr zůstal na pozici předsedy hnutí. „Nemyslím si,“ odpověděl politik. „Rozhodl jsem se, že hnutí opět dovedu k růstu a že ho očistím,“ dodal. Diskuze se dotkla i volby členů Rady ČT či schůzky zástupců sněmovních stran se členy managementu České televize a Českého rozhlasu kvůli vládou navrhovaným změnám ve financování veřejnoprávních médií, kterou svolalo hnutí STAN na čtvrtek.

Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) se kvůli návrhu na změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) písemně obrátila na Evropskou komisi. Má podezření na porušení unijního práva, řekla europoslankyně v ČT. České republice můžou podle ní hrozit pokuty a zmrazení evropských peněz. Vládní návrh financovat veřejnoprávní média místo poplatků ze státního rozpočtu v úterý představili zástupci vládní koalice ANO, SPD a Motoristů. Zrušením poplatků kabinet plní program, namítl premiér Andrej Babiš (ANO). Plánované obstrukce nechápe.

Rada České televize se ve středu důrazně ohradila proti tvrzení, že hospodaření ČT není pod kontrolou a že má televize dostatek rezerv k udržení nynějšího rozsahu výroby v případě návratu k výši příjmů z roku 2024 před zvýšením poplatků, o kterém uvažuje vládní koalice. Vyplývá to z usnesení radních. Proti hlasovali Pavel Matocha a Luboš Veselý, kterým končí mandát a o členství se znovu ucházejí.

Zvažované úpravy placení televizního poplatku, které se chystají navrhnout poslanci vládní koalice, by byly podle předsedy Rady České televize Karla Nováka pro televizi v současné podobě likvidační. Svolal proto na 8. dubna mimořádné jednání rady, kde bude situaci projednávat s vedením ČT.

Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů se shodla na zrušení televizních a rozhlasových poplatků, se změnami ve financování veřejnoprávních médií podle premiéra Andreje Babiše (ANO) počítá od ledna 2027. Zatím není jasné, jak přesně je chce nahradit. Loni v květnu se poplatky rozšířily na víc lidí a téměř po dvou dekádách vzrostly – pro Českou televizi (ČT) na 150 korun měsíčně, pro Český rozhlas (ČRo) pak na 55 korun.

Budoucí koaliční vláda ANO, SPD a Motoristů avizovala, že nahradí koncesionářské poplatky za veřejnoprávní média přímou platbou ze státního rozpočtu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) by změna mohla vstoupit v platnost nejdříve od roku 2027. O možných dopadech této změny v Otázkách Václava Moravce hovořili generální ředitel Českého rozhlasu (ČRo) René Zavoral a předseda Rady České televize (ČT) Karel Novák. Pozvání do pořadu nepřijali dva kritici současného modelu financování médií veřejné služby – místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Vadim Petrov a někdejší předseda Rady ČT a současný radní Pavel Matocha.

Členové Rady České televize považují fakt, že do diskusního pořadu Otázky Václava Moravce nebyl dlouhodobě zván předseda SPD Tomio Okamura, za možné narušení demokratické soutěže politických stran. Vyplývá to z usnesení, které radní schválili ve středu na jednání v Brně.

Novým generálním ředitelem České televize Rada ČT zvolila obchodního ředitele Hynka Chudárka. Po odstoupení programového ředitele Milana Fridricha dostal od šestnácti přítomných radních třináct hlasů. O výsledku volby informoval radní Ladislav Mrklas. Fridrich bude po dohodě s Chudárkem jeho statutárním zástupcem a zůstane v nejvyšším vedení ČT, jež chce Chudárek výrazně zredukovat.

Do výběrového řízení na generálního ředitele České televize (ČT) se přihlásilo 21 zájemců. Jsou mezi nimi lidé z mediální sféry, manažeři či podnikatelé. Konečný počet uchazečů se ale ještě může změnit, některé přihlášky totiž vykazují nedostatky. Vyplývá to z informací, které Rada ČT zveřejnila na webu. Tendr vypsala poté, co na začátku května odvolala po roce a půl ve funkci Jana Součka. Kromě jmen, která se už v minulých dnech objevila v médiích, je na seznamu kandidátů například bývalý člen představenstva společnosti CETIN a někdejší poslanec Michal Frankl, bývalý místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Hynek Brom, který letos krátce vedl Součkovu kancelář, mediální právník Aleš Rozehnal a účastníci minulé volby, architekt Ondřej Vrbík a živnostník Ondřej Cón.

Rada České televize (ČT) k 7. květnu odvolala generálního ředitele Jana Součka. Důvodem bylo podle radních jeho několikeré porušení zákona o ČT. Souček podle nich mimo jiné nevhodně komunikoval s veřejností, rušil publicistické pořady, vyhrožoval zrušením několika kanálů ČT v případě nezvýšení TV poplatku nebo radu neinformoval o vyvíjeném nátlaku na něj. Rada České televize bude volit nového generálního ředitele 18. června.

Česká televize (ČT) nebude od podzimu vysílat publicistický pořad 168 hodin. Rozhodnutí generálního ředitele ČT Jana Součka a vedení divize Zpravodajství a publicistiky a divize Programu veřejnoprávní televize oznámila v tiskové zprávě. Pořad se potýkal i s kritikou Rady ČT, která v posledním období opakovaně konstatovala porušování Kodexu ČT. Jeho přípravu provázely i stále častější vnitroredakční spory o obsah a zpracování reportáží. Dlouholetá moderátorka a dramaturgyně pořadu Nora Fridrichová v České televizi zůstane, stejně jako reportéři redakce.

Úvodním kolem projednávání prošel ve sněmovně návrh zákona o podpoře bydlení, který má vytvořit systémovou podporu pro lidi ohrožené bytovou nouzí. Poslanci také podpořili úlevu u záloh na sociální pojištění pro nové podnikatele a rovněž návrh, aby společnosti s cennými papíry obchodovanými na burzách měly ve vedení aspoň třetinu žen. Zabývali se i návrhem na odvolání Lubomíra Veselého z Rady České televize kvůli některým jeho výrokům. Na následné mimořádné schůzi svolané z koaličního podnětu pak podpořili v prvním kole novely o audiovizi a o spotřebních daních.

Rada České televize ve středu jmenovala ředitelkou studia ČT v Ostravě dosavadní ředitelku vnějších vztahů zdravotnické skupiny Agel Gabrielu Lefenda. Nastoupit by měla 6. května. Zvítězila v tendru, do kterého se přihlásilo devět uchazečů včetně dosavadního šéfa studia Miroslava Karase. Karas v tendru neuspěl a po dohodě s vedením z televize odchází.

Senát schválil novelu, která by měla od ledna zvýšit rodičovský příspěvek rodinám s nově narozenými dětmi na 350 tisíc korun. Horní komorou prošla také novela, podle které si zájemci o studium budou moci podat tři přihlášky na střední školy místo nynějších dvou. Senátoři hlasovali v tajné volbě o některých členech Rady České televize, o jejímž složení nově spolurozhodují. V prvním kole zvolili publicistu Jefima Fištejna, rozhlasovou moderátorku Ivanu Chmel Denčevovou a novinářku Barboru Procházkovou, večer ve druhém pak spisovatele Jiřího Padevěta, nominanta Asociace producentů v audiovizi Davida Brabce a někdejšího místopředsedu a mluvčího Rady Českého rozhlasu Ivana Tesaře.

Radní České televize (ČT) vyzvali končícího šéfa Petra Dvořáka k předložení chystaných smluv nad jeden milion korun dozorčí komisi. Ta má zároveň monitorovat předání funkce nově zvolenému generálnímu řediteli Janu Součkovi. Vyplývá to z aktuálního jednání rady. Podle Dvořáka je její rozhodnutí nezákonné. Ve funkci končí 30. září.

Novým generálním ředitelem České televize byl ve třetím kole zvolen ředitel brněnského studia ČT Jan Souček. S jedenácti získanými hlasy porazil dosavadního šéfa ČT Petra Dvořáka. Výsledky vyhlásil předseda volební komise Ladislav Mrklas. Souček se funkce ujme 1. října, kdy Dvořákovi vyprší druhé funkční období. Mandát je šestiletý. Veřejnoprávní televize hospodaří zhruba se sedmimiliardovým rozpočtem.

Poslanci si v devadesátých letech většinou mysleli, že je Česká televize jejich. Často o ní nevědí nic ani dnes, myslí si první generální ředitel ČT Ivo Mathé. Původně producent a později kancléř prezidenta Havla volá po zvednutí televizního poplatku, jehož současnou výši označuje za směšnou. „Za pět korun denně dostává divák hodně,“ vysvětluje Mathé, který v podcastu Background ČT24 popisuje i to, jak měl šest dnů na spuštění České televize.

Do Rady Českého rozhlasu zvolila sněmovna redaktora nakladatelství Argo Oldřicha Vágnera, do Rady České televize vybrali poslanci ředitele Městské knihovny v Praze Tomáše Řeháka. O výsledcích tajných voleb informoval předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO). V rámci středeční mimořádné schůze sněmovna nedospěla k hlasování o navrhovaných změnách ve výběru radních ČT a ČRo. Debata o vládní novele trvala přes čtyři hodiny a podobně jako při jejích předchozích sněmovních projednáváních ji provázela kritika z řad opozice.

Výběrové řízení na nového generálního ředitele České televize (ČT) začne 15. února, volba by se měla uskutečnit 7. června. Ve středu o tom rozhodla Rada ČT. Současnému generálnímu řediteli Petru Dvořákovi vyprší mandát letos na konci září. Rada projednala také zprávu o nařčení Marka Wollnera z obtěžování.

Třetinu členů rad České televize a Českého rozhlasu možná bude volit Senát. Zpřísní se také vymezení organizací, které mohou předkládat návrhy kandidátů. Změny přinese vládní novela, kterou v úterním úvodním kole podpořila sněmovna navzdory odporu opozičních hnutí ANO a SPD. Debata trvala zhruba deset a půl hodiny, ačkoli vládní tábor prosadil omezení řečnické doby. Opozice neprosadila zamítnutí předlohy už v prvním čtení ani její vrácení kabinetu k dopracování. Nyní ji posoudí volební výbor, který má na starosti média.

Hlavní odborové organizace České televize (ČT) vstoupily do časově neomezené stávkové pohotovosti. Důvodem jsou úsporná opatření vyhlášená generálním ředitelem Petrem Dvořákem. Zahrnují mimo jiné ještě letos propuštění padesáti zaměstnanců nebo oddálení rekonstrukce ostravského televizního studia. Ve společném prohlášení to uvedly Nezávislá odborová organizace (NOO) České televize Praha, NOSP ČT Ostrava, OO ČT TS Brno. Odboráři očekávají, že se k nim připojí i Odborový svaz pracovníků hromadných sdělovacích prostředků OS Media.

Poslanci ANO a SPD vetovali schválení zjednodušení pravidel u příspěvku na bydlení zrychleně už v prvním čtení. Červencová účinnost vládní novely však zřejmě ohrožena nebude. Sněmovna se po sociálních zákonech vrátila k volbě nových radních ČT, kam zvolila politologa Ladislava Mrklase, který nahradí odvolanou radní Hanu Lipovskou, a další čtyři radní. K zákonodárcům také dopoledne promluvil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Sněmovna poté vyzvala vládu, aby dál Ukrajinu podporovala.