Senát schválil novelu, která by měla od ledna zvýšit rodičovský příspěvek rodinám s nově narozenými dětmi na 350 tisíc korun. Horní komorou prošla také novela, podle které si zájemci o studium budou moci podat tři přihlášky na střední školy místo nynějších dvou. Senátoři hlasovali v tajné volbě o některých členech Rady České televize, o jejímž složení nově spolurozhodují. V prvním kole zvolili publicistu Jefima Fištejna, rozhlasovou moderátorku Ivanu Chmel Denčevovou a novinářku Barboru Procházkovou, večer ve druhém pak spisovatele Jiřího Padevěta, nominanta Asociace producentů v audiovizi Davida Brabce a někdejšího místopředsedu a mluvčího Rady Českého rozhlasu Ivana Tesaře.
Senát schválil zvýšení rodičovské, zvolil radní ČT. Prošlo i navýšení počtu přihlášek na střední školy
Odpoledne horní komorou navzdory výhradám prošel zákon o budování strategické infrastruktury. Kritikům normy se nelíbilo, jak ji sněmovna rozšířila. Nová pravidla mají podle zastánců zákona urychlit výstavbu silnic, dálnic, železnic a energetické infrastruktury. Normu nyní dostane k podpisu prezident.
Schválení zákona beze změn podpořilo 41 ze 74 přítomných senátorů, tedy pouze o tři více, než bylo třeba. Kritici zákona se obávali dopadů poslaneckých doplňování normy, které podle nich nebyly řádně projednány a mění 17 zákonů. Vztahovat se má nově i na stavby pro energetickou bezpečnost související s jadernou energetikou a usnadní i otevírání a těžbu strategických ložisek kritických surovin včetně štěrkopísků a kamene.
Volba členů Rady České televize
Další tři členy Rady ČT senátoři večer vybírali ještě ve druhém kole volby, do něhož postoupilo šest kandidátů, kteří v prvním kole nezískali nadpoloviční většinu hlasů.
Pouze jeden hlas chyběl ke zvolení v prvním kole spisovateli a nakladateli Jiřímu Padevětovi, který nakonec uspěl v kole druhém. Jeho soupeři byli David Brabec, kterého nominovala Asociace producentů v audiovizi, Petr Brozda za spolek pro studium duchovní hudby Musica Templi, ředitelka Muzea romské kultury v Brně Jana Horváthová, moderátorka a nynější mluvčí Ústavu organické chemie Veronika Sedláčková a někdejší místopředseda a mluvčí Rady Českého rozhlasu Ivan Tesař. Nakonec kromě Padevěta uspěli ještě Brabec a Tesař.
Ve druhém kole si nejlépe vedl právě Tesař se ziskem 47 ze 74 hlasů, Padevět dostal hlasů pětačtyřicet a Brabec o tři méně.
V poli poražených zůstali mimo jiné někdejší ministr kultury a bývalý šéf ČT Jiří Balvín, bývalí předsedové rady Jan Mrzena a Jiří Baumruk, televizní a filmový producent Čestmír Kopecký, scenárista a režisér Vlastimil Venclík nebo televizní odborář Antonín Dekoj. Do rady se nevrátí ani olympionik Martin Doktor.
Dostatek hlasů nezískali ani bývalý místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Martin Bezouška, bývalý vyšetřovatel kauzy Čapí hnízdo Pavel Nevtípil, bývalý disident, diplomat a senátor Michael Žantovský, někdejší šéf Českého rozhlasu Richard Medek nebo filmová producentka Eliška Kaplický Fuchsová.
Senát vybírá podle nedávné novely šest z osmnácti členů Rady ČT, zbývající bude nadále volit sněmovna, která dříve sama obsazovala rady všech veřejnoprávních médií. Také v devítičlenné Radě Českého rozhlasu bude Senát do budoucna nově obsazovat třetinu míst, přičemž zbývajících šest členů bude nadále vybírat dolní parlamentní komora.
Zvýšení rodičovské
Rodinám dětí, které se narodí od začátku příštího roku, se má příspěvek zvýšit o šestinu na 350 tisíc korun. Výplata příspěvku se zkrátí ze čtyř let na tři roky. V případě narození dvojčat a vícerčat budou rodiče od ledna pobírat podle schváleného návrhu celkem 525 tisíc korun.
Novelu, která má také mimo jiné zjednodušit komunikaci s úřady práce, nyní dostane k podpisu prezident. Vláda navrhla zvýšení příspěvku pouze o polovinu inflace zaznamenané od posledního růstu dávky v lednu 2020 do letošního března, tedy o 16,5 procenta.
Opozice neuspěla s návrhy na vyšší růst nebo rozšíření příspěvku i na rodiče již narozených dětí. Senátor Petr Vícha (SOCDEM) označil za nespravedlivé, že zvýšení příspěvku se nebude týkat již narozených dětí do tří let věku. Rodiče dětí, které se letos narodí chvíli před půlnocí, „v podstatě z minuty na minutu přijdou o 50 tisíc korun“, uvedl Vícha.
Dopady zvýšení na státní rozpočet budou činit příští rok podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) zhruba 400 milionů korun. O rok později to bude 2,2 miliardy korun, v roce 2026 přibližně čtyři miliardy korun a v dalších letech 5,5 miliardy korun.
Snížení byrokracie
Předloha má v dalších částech zjednodušit komunikaci s úřady práce. Žadatelé o příspěvek na bydlení i jeho příjemci nebudou muset dokládat své náklady na energie. Úředníci si je zjistí sami od dodavatelů. Zpřesnění čeká pravidla pro dokládání nároku na příspěvek dvakrát ročně a počítá se s urychlením vyřizování.
Změny mají snížit administrativu a ulevit přetíženým úřadům práce. Nově lidé nebudou muset kvůli dávkám dodávat úřadu ani potvrzení od školy o nezaopatřenosti dětí. Údaje získá z registru zdravotního pojištění. Autoři předlohy ale zdůraznili, že lidé dál budou moci dodávat vše i papírově.
Sněmovna v novele prodloužila i na příští rok možnost vyplácení příspěvku na bydlení i žadatelům, kteří trvale pobývají v rekreačních budovách. V případě dávek v hmotné nouzi má předloha umožnit lepší zjišťování majetku žadatele tím, že banky a další peněžní ústavy budou úřadům poskytovat údaje o jeho účtech. S menšími změnami by se měla prodloužit také nynější podpora ukrajinských uprchlíků.
Zákon založí také možnost spolupráce úřadu práce s držitelem poštovní licence, aktuálně tedy s Českou poštou. Do konce roku 2024 prodlouží období, v němž mohou nejmenším dětem poskytovat pobytové služby zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.
Senátor Michael Canov (SLK) označil tato doplnění za ústavně nepřípustné přílepky a neúspěšně navrhoval zamítnutí novely, jejíž přijetí podpořilo 62 ze 78 přítomných senátorů. Hynku Hanzovi (ODS) naopak v novele chyběla úprava pravidel pro vyplácení příspěvku na bydlení, z něhož mnohdy neúměrně těží poskytovatelé bydlení. Ministr slíbil, že příští rok předloží reformu dávkového systému, který i na tuto oblast bude pamatovat.
Přihlášky na střední školy
Zájemci o studium na střední škole pravděpodobně budou moci od příštího roku podávat tři přihlášky místo dvou. Přihlášky budou moci předkládat elektronicky a bude možné v nich vyznačit pořadí, kterým školám dávají přednost. Změny přinese novela školského zákona, kterou Senát schválil beze změn. Novelu nyní dostane k podpisu prezident.
Střední školy podle novely nebudou muset zohledňovat výsledky předchozího vzdělávání, výsledky přijímacího řízení zveřejní v informačním systému v den určený vyhláškou ministerstva školství. Přijímací řízení se má příští rok konat v pátek 12. a v pondělí 15. dubna, nikoli dva dny po sobě, což usnadní možnost přesunu k přijímacím zkouškám na školy v různých místech země. Přihlášky podle místopředsedy senátorského klubu ODS a TOP 09 Jana Grulicha bude nutné poslat do 20. února, nikoli do konce února.
Zavedení digitalizované formy přijímacího řízení na střední školy si stanovil ministr školství Mikuláš Bek (za STAN) jako cíl při květnovém nástupu do funkce. Reagoval tak na komplikace, které letos způsobily dosavadní systém přijímacího řízení a zároveň zvýšený počet žadatelů o studium. Žáci mohli na vybrané střední školy posílat dvě přihlášky v papírové podobě. Přijetí na školu museli potvrdit odevzdáním zápisového lístku do deseti pracovních dnů.
Po oznámení výsledků prvního kola přijímacího řízení se mohli neúspěšní uchazeči odvolávat a hlásit se do dalších kol přijímacích zkoušek. Ta vypisují střední školy, které po prvním kole nenaplnily své kapacity.
Novela má zrušit podávání zápisových lístků, protože nově mají být uchazeči díky digitalizaci automaticky přijati do zvolené školy podle svých preferencí a zároveň výsledků v přijímacím řízení. Toto rozřazení se uskuteční podle předkladatelů novely společně pro řádný i náhradní termín zkoušek.
Přísnější pravidla pro pracovní agentury
Horní komorou prošla také novela zákona o zaměstnanosti, která agenturám práce stanovuje přísnější podmínky fungování a nově vymezuje nelegální práci. Novela má zpřesnit pojem tak, aby se lépe vymáhal její zákaz, a upravit přestupek zastřeného zprostředkování. Nyní se za nelegální práci považuje podle ministerstva spíš dlouhodobější činnost. Z nové definice má být podle zdůvodnění vládní novely jasné, že se k délce práce nepřihlíží.
Novela zvyšuje kauci při žádosti o povolení ke zprostředkování zaměstnání z nynějších 500 tisíc korun na jeden milion korun. Při zániku agentury totiž podle ministerstva v řadě případů půlmilionová částka nestačila na pokrytí nedoplatků na zdravotních a sociálních odvodech. Podmínkou ke vzniku agentury by měla být podle vládního návrhu také bezdlužnost.
Senátor Marek Hilšer z klubu Starostů neúspěšně navrhoval zamítnutí novely kvůli tomu, že sněmovna na návrh ministerstva práce a sociálních věcí do předlohy doplnila úpravu zákoníku práce, která se týká záruk za mzdy zaměstnanců subdodavatele. Podle senátora by tato změna mohla představovat nepřípustný přílepek. Podle ministerstva byla změna řádně předjednána. Novelu podpořilo 62 ze 76 přítomných senátorů.
Předlohu, která také zjednoduší vstup zahraničních pracovníků na trh práce i administrativu kolem zaměstnávání cizinců, nyní dostane k podpisu prezident.
Informační systém pro záchranářské vrtulníky
Provoz jednotného informačního systému pro vrtulníky letecké záchranné služby zřejmě bude moci ze zákona hradit ministerstvo zdravotnictví. Zaplatí za provoz zhruba 2,5 milionu korun ročně. Změnu přinese novela o zdravotnické záchranné službě, kterou Senát bez připomínek hladce schválil. Novelu, která také mění některé termíny elektronizace zdravotnictví, ještě dostane k posouzení prezident.
Leteckou záchrannou službu provozují soukromé firmy, policie a armáda. Náklady na provoz vrtulníků představují zhruba 428 milionů korun ročně. Všichni provozovatelé záchranářských vrtulníků používají jednotný informační systém od roku 2021. „Tyto náklady však nejsou aktuálně v zákoně specifikovány, což ministerstvu zdravotnictví prakticky znemožňuje je provozovatelům hradit,“ zdůvodnila vláda doplnění zákona.
Odložení zákonů týkajících se voleb
Senát v úterý odložil schvalování ústavní novely a volebních zákonů, které mají mimo jiné zavést pevný říjnový termín obecních, senátních a regionálních voleb. Vrátí se k nim asi na prosincovém zasedání. Důvodem odkladu je to, že senátní ústavně-právní výbor nedokončil projednávání volebních zákonů. Část senátorů se do nich snaží doplnit pravidla korespondenční formy hlasování pro krajany, o což Senát dlouhodobě usiluje.
Senátor Hilšer nezískal dostatečnou podporu pro to, aby zákon o sjednocení základních volebních pravidel Senát projednal i bez stanoviska výboru. Pro Hilšerův návrh hlasovalo pouze třináct ze 75 přítomných členů horní parlamentní komory.
Zákon má na základě dohody poslaneckých frakcí přinést mimo jiné vytvoření jednotného informačního systému voleb, snadnější získání voličských průkazů, elektronizaci podávání kandidátních listin nebo zestručnění hlasovacích lístků pro senátní a prezidentské volby. Zákon na rozdíl od vládní předlohy zachovává hlasování ve dvou dnech. Původně kabinet na návrh ministerstva vnitra požadoval jednodenní hlasování pouze v pátek tak, jak je to obvyklé v dalších evropských zemích.
Senátoři rovněž schválili zrušení Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře, jehož hlavní náplní činnosti je regulace přístupu dopravců na železnici, ke konci roku. Jeho agendu převezme od příštího roku Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).
Zrušení úřadu má přinést úsporu státu i zjednodušení úředních úkonů. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) senátory ujišťoval o tom, že nezávislost rozhodování v přístupu k dopravní infrastruktuře ohrožena nebude. Poukazoval například na to, že předsedu dosavadního úřadu jmenovala vláda, zatímco předsedu antimonopolního úřadu jmenuje prezident na návrh vlády.
Nová pravidla pro investiční pobídky i služby
Večer senátoři schválili novelu, která počítá s tím, že vláda bude moci do budoucna nově projednávat jen takové investiční pobídky, které se budou týkat strategických projektů. Zákon, který má zpřísnit pravidla pro pobídky, nyní poputuje k prezidentovi.
Stát má podle předlohy nově podporovat pouze pobídky s vyšší přidanou hodnotou. Výjimkou budou jen investice v regionech s vyšší nezaměstnaností. Novela má podle ministerstva průmyslu a obchodu pomoci získat nejpřínosnější investice, posílit ekonomickou odolnost Česka a proces pobídek zjednodušit a odpolitizovat. Proti zjednodušování se postavil pirátský senátor Lukáš Wagenknecht, který neúspěšně navrhoval normu zamítnout.
Horní komora ve středu večer rovněž podpořila legislativu, podle níž budou muset mít služby a výrobky dodávané na český trh do budoucna takovou podobu, aby je mohli využívat také lidé se zdravotním postižením, senioři nebo lidé bez znalosti češtiny. Nová povinnost pro podnikatele má platit od konce června 2025 a bude se vztahovat například na bankomaty a na dopravní a finanční služby. Předlohu, která vychází z evropské směrnice, nyní posoudí prezident.
Cílem změn je zjednodušení životních situací, se kterými se potýkají zejména lidé se zrakovým či sluchovým zdravotním postižením. Míří na běžně a široce využívané služby a výrobky. „Příkladem mohou být televizní zařízení na letištích nebo jiných místech s vysokou koncentrací osob, kde zpravidla bývá vypnut zvuk a informace jsou zprostředkovány prostřednictvím titulků,“ uvedlo za předkladatele ministerstvo průmyslu a obchodu.