Poslanecká sněmovna v pátek schválila zvýšení rodičovského příspěvku, který tak zřejmě od ledna vzroste o padesát tisíc korun na 350 tisíc. Má se to týkat jen dětí, které se narodí od začátku příštího roku. Zákonodárci na pátečním jednání schválili také novelu ústavního zákona, která stanoví pevný termín pro komunální, krajské a senátní volby.
Poslanci schválili zvýšení rodičovského příspěvku na 350 tisíc korun
Poslanci kývli na vládní návrh, opoziční hnutí ANO a SPD razantnější zvýšení rodičovského příspěvku na čtyři sta tisíc korun neprosadila. Opoziční poslanci Aleš Juchelka (ANO) a Lucie Šafránková (SPD) zdůvodňovali své návrhy na růst příspěvku o šedesát tisíc až o sto tisíc korun vyšším růstem cen v uplynulých letech. SPD neprosadila automatickou valorizaci dávky podle inflace ani zachování možnosti čerpání příspěvku až do čtyř let věku dítěte, když vládní novela zkracuje dobu o jeden rok.
Neuspěla ani skupina koaličních poslanců KDU-ČSL a STAN s úpravou, podle které by se v případě narození dvojčat a vícerčat zvedala rodičovská o sto procent. V případě narození dvojčat a vícerčat tak budou rodiče od ledna pobírat podle schváleného návrhu 525 tisíc korun. Pozměňovací návrh Šimona Hellera (KDU-ČSL), Hany Naiclerové a Elišky Olšákové (obě STAN), kterému chyběly ke schválení tři hlasy, by částku zvedl na sedm set tisíc korun a znamenal by příští rok asi 40milionový rozpočtový výdaj navíc.
Samotná výše měsíční dávky pak závisí na tom, jak rychle ji rodiče čerpají. Zvýšení základního příspěvku o 50 tisíc je i zástupci koalice označováno jako kompromis. Podle opozice by mělo být zvýšení rodičovského příspěvku výraznější. Jejím zástupcům se navíc nelíbí, že zvýšenou dávku budou dostávat jen rodiny dětí, které se narodily po novém roce.
Kabinet navrhl podle zdůvodnění zvýšení příspěvku o polovinu inflace zaznamenané od posledního růstu dávky v lednu 2020 do letošního března, tedy o 16,5 procenta. Dopady na státní rozpočet budou činit příští rok podle důvodové zprávy zhruba čtyři sta milionů korun. O rok později to bude 2,2 miliardy korun, v roce 2026 přibližně čtyři miliardy korun a v dalších letech 5,5 miliardy korun.
Výrazněji se po dohodě v koalici teď příspěvek zvyšovat nebude, podle ministra práce by se ale otázka vícerčat mohla řešit přes systém státní sociální podpory. „Rodičák je svým způsobem v principu náhrada za ušlou mzdu, nikoli náhrada na náklady či vícenáklady u vícerčat z hlediska nákladů na výživu a podobně,“ přiblížil ministr Jurečka.
Kritika „ostrého zubu“
„Nejsem ráda za to, že tam je ten ostrý zub mezi prosincem a lednem,“ uvedla ve večerním vysílání ČT24 místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová (Piráti). Její strana navrhovala prý „dostupnější řešení“. Přála by si, aby zákonodárci dorovnali celou částku, kterou inflace ubrala, to však z hlediska státního rozpočtu podle jejích slov možné není.
Místopředseda klubu hnutí ANO Aleš Juchelka připomněl, že jejich poslanci zhruba desetkrát navrhovali, aby se rodičovský příspěvek navýšil na 400 tisíc korun, vyslyšeni však nebyli. „Ani jeden z Pirátů nehlasoval pro naše pozměňovací návrhy, které by to mohly nějakým způsobem napravit a ostrý zub opravdu vytrhnout a zahodit pryč, nebo tu bolest nějakým způsobem zmírnit,“ prohlásil.
Náměstkyně nevyloučila další postupný růst
„Přemýšleli jsme o více částkách, v současné situaci to byla ta nejvyšší možná částka, na které se dohodla většina poslanců,“ uvedla v pořadu Události, komentáře náměstkyně ministra práce a sociálních věcí Šárka Jelínková (KDU-ČSL). Poukázala i na opoziční výtky, že by příspěvek mohl být navýšen více.
„To bychom si také uměli představit (…), téma případné buď valorizace automatického rodičovského příspěvku, nebo ještě nějaké navýšení pro vícerčata nebo někoho jiného, ještě bude na stole,“ dodala.
Místopředsedkyně výboru pro sociální politiku Lucie Šafránková z hnutí SPD pokládá navýšení o 50 tisíc korun za nedostatečné. Poukázala na důvodovou zprávu vládní pětikoalice, která podle ní říká, že se rodičovský příspěvek navyšuje pouze o polovinu růstu inflace od posledního zvyšování v roce 2020.
Dílčí změny v komunikaci s úřady práce
Předloha má v dalších částech zjednodušit komunikaci s úřady práce. Žadatelé o příspěvek na bydlení i jeho příjemci nebudou muset dokládat své náklady na energie. Úředníci si je zjistí sami od dodavatelů. Zpřesnění čeká pravidla pro dokládání nároku na příspěvek dvakrát ročně a počítá se s urychlením vyřizování.
Změny mají snížit administrativu a ulevit přetíženým úřadům práce. Nově lidé nebudou muset kvůli dávkám dodávat úřadu ani potvrzení od školy o nezaopatřenosti dětí. Údaje získá z registru zdravotního pojištění. Autoři předlohy ale zdůraznili, že lidé dál budou moci dodávat vše i papírově.
Předloha, která má také mimo jiné zjednodušit komunikaci s úřady práce, nyní zamíří k posouzení do Senátu.