Olga Richterová

Poslanecká sněmovna v pátek schválila ve třetím čtení důchodovou reformu, jež má podle vlády přispět k udržitelnosti a snížení schodku penzijního systému. Představitelé koaličního tábora už ráno potvrdili, že na ní mají shodu včetně omezení původně plánovaného okruhu pracovníků v náročných profesích s nárokem na dřívější odchod do penze asi na desetinu. Zástupci opozičních hnutí ANO a SPD slibují, že pokud se dostanou k moci, schválené změny zruší. Novelu teď dostane k projednání Senát.

Poslanci znovu projednávali vládní důchodovou reformu, závěrečné schvalování však znovu přerušili. O její podobě mají hlasovat v pátek v poledne. Reforma předpokládá zejména další postupné zvyšování věku pro odchod do důchodu a snižování výpočtu nových penzí. Opatření mají podle vlády přispět k udržitelnosti a snížení schodku důchodového systému. Opozice se změnami nesouhlasí.

Poslanci v pátek opět diskutovali o důchodové reformě. Oproti středečnímu mimořádnému jednání se od rána u řečnického pultu střídali zástupci opozice i koalice. K hlasování se nedostali a debata bude pokračovat příští týden ve středu. ČT navíc zjistila, že nejmíň pět poslanců KDU-ČSL zatím nechce hlasovat pro omezení počtu lidí, kteří by mohli do důchodu dřív, aniž by přišli o peníze.

Poslanci v úvodním kole podpořili celkovou revizi systému sociálních podpor. Sněmovna projednala také pravidla pro zdravotně-sociální služby ve druhém čtení. Odpoledne probíhaly pravidelné ústní interpelace na premiéra a členy vlády. Dříve proběhly písemné interpelace, na které se nikdo z kabinetu nedostavil, což opozice zkritizovala.

Koaliční strany se před třetím čtením definitivně dohodly na podobě důchodové reformy. Věk odchodu do penze bude po roce 2030 růst nad 65 let, o měsíc za každý ročník. Dříve bude moci bez ztráty peněz skončit s prací asi patnáct tisíc lidí z nejtěžší, čtvrté, rizikové kategorie. S tím dosud nesouhlasila část hnutí STAN a KDU-ČSL, kteří chtěli, aby stejnou možnost mělo i dalších více než 127 tisíc zaměstnanců ze třetí kategorie.

Sněmovna během úterního jednání podpořila novelu, podle níž by zdravotní pojišťovny dostaly ze zákona právo na navyšování základního kapitálu svých dceřiných společností, které nabízejí komerční pojištění. Předlohu posoudí zdravotnický výbor. Poslanci dále projednali vládní předlohu o posílení advokátní mlčenlivosti a o pravidlech pro lobbování. Řešili také novelu navazující na zbraňový zákon či vládní návrh o sociálních službách. Předlohu o dětských skupinách, která mimo jiné řeší, kdo má nárok na rodičovský příspěvek, poslali do posledního čtení.

Poslanci v úvodním kole projednávali návrh státního rozpočtu na příští rok. Mají se propracovat ke schvalování jeho základních parametrů – tedy příjmů, výdajů a schodku. Ten má příští rok činit 241 miliard korun, což je o 41 miliard méně, než má mít ten letošní upravený. Rozpočet není možné zamítnout, lze ho jen vrátit vládě k přepracování. To chce udělat opoziční ANO, SPD i Piráti. Šéf ANO Andrej Babiš návrh rozpočtu i kabinet ostře kritizoval, později se podobně vyjádřil i šéf pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek. Ostře hovořil i šéf SPD Tomio Okamura. Premiér Petr Fiala (ODS) označil návrh za více než rozumný kompromis. Poukázal na rekordní objem investic i plánovaný nejnižší rozpočtový schodek za posledních pět let. Středeční debata se protáhla i přes půlnoc na čtvrtek.

Vládní důchodová reforma nemá před závěrečným čtením ve sněmovně jistou podporu celé koalice. Některým poslancům KDU-ČSL a hnutí STAN vadí výrazné omezení počtu lidí z náročných profesí, kteří by měli nárok na dřívější penze v plné výši. Návrh ODS a TOP 09 proto někteří z nich nepodpoří. Pokud by poslanci pozměňovací návrh i tak přijali, zvažuje část lidovců a STAN, že pro důchodovou reformu jako celek nezvednou ruku.

Platy by mohly od ledna vzrůst téměř o čtrnáct procent nejen soudcům a politikům, ale i státním zástupcům. Dohodla se na tom jejich unie s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) a ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL), zjistila ČT. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) ale kabinet s dřívějším návrhem zvyšujícím platy ústavních činitelů o více než 13 procent nesouhlasí. O tom, jak se zvýší, bude kabinet jednat příští týden, růst by ale měl odpovídat zvyšování platů a mezd v soukromém i veřejném sektoru, doplnil Kupka. Opoziční hnutí ANO chce svolat k tématu mimořádnou schůzi sněmovny.

Platy vrcholných politiků by mohly příští rok vzrůst o více než 13 procent. Například měsíční plat premiéra a předsedy parlamentní komory by vůbec poprvé přesáhl 300 tisíc korun a plat ministrů 200 tisíc korun. Vyplývá to z novely příslušného zákona, který kvůli zásahu Ústavního soudu (ÚS) předložilo ministerstvo práce a sociálních věcí do připomínkového řízení. Letos platy vrcholných politiků zůstaly v souvislosti s jednou z úprav ve vládním konsolidačním balíčku v podstatě na loňské úrovni. Vláda bude o parametrech ještě jednat, opozice uvažuje i o zmrazení těchto výdělků.

Ministr zahraničí Jan Lipavský zůstává členem vlády i po odchodu Pirátů z kabinetu, oznámil po úterní schůzce premiér Petr Fiala (ODS). Za důležitou považuje mimo jiné kontinuitu ve vedení české diplomacie. Předsedové zbývajících tří koaličních stran, tedy STAN, KDU-ČSL a TOP 09, podpořili to, aby Lipavský zůstal ministrem jako nestraník, uvedl Fiala. Lipavský v úterý požádal o ukončení členství v pirátské straně. Poslanecký klub Pirátů také v úterý potvrdil odchod strany do opozice. Demisi podal ministr pro legislativu Michal Šalomoun, ve vládě skončí 11. října.

SPOLU začalo cestu ke složení vlády s ANO Andreje Babiše, uvedl na tiskové konferenci vicepremiér Ivan Bartoš (Piráti). Krok premiéra, který oznámil, že navrhne Bartošovo odvolání z funkce ministra pro místní rozvoj a vicepremiéra pro digitalizaci, označil za podraz. O možném odvolání nepadlo ráno dle Bartoše ani slovo. Piráti hovoří o tom, že byli jako celek „vykopnuti“. O odstoupení od koaliční smlouvy bude hlasovat celostátní fórum Pirátů. Ministr zahraničí Jan Lipavský řekl, že v případě odhlasování odchodu podá demisi a zároveň asi odejde i ze strany.

Jedním z hlavních bodů poslanců na prvním jednání po prázdninách bude nová důchodová reforma. Tu chce vláda schválit do konce roku. Sněmovna se znovu sejde 10. září, kdy se bude také debatovat třeba o problémech digitalizace stavebního řízení.

Ministerstvo financí navrhlo na příští rok státní rozpočet se schodkem 230 miliard korun. Premiér Petr Fiala (ODS) chválí, že návrh počítá s historicky nejvíce penězi na investice. Pro Piráty návrh rozpočtu není přijatelný, předseda Ivan Bartoš kritizuje absolutní rezignaci na program výstavby bydlení. Podle ekonomů je návrh kompromisem mezi snahou snižovat deficit a podporovat růst ekonomiky.

Česko se potýká s problémy chudých v rámci insolvence a exekuce. V posledních letech dochází ke změnám pravidel, před dvěma lety přestalo platit vymáhání drobných dluhů a další novinky podle schváleného zákona přijdou na podzim. Vážným problémem jsou ale také velké rozdíly mezi chudými a bohatými. O tématu v Otázkách Václava Moravce diskutovali místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová (Piráti) a místopředseda ANO Patrik Nacher.

Do konce prázdnin slibuje ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) definitivní dohodu v koalici na úpravách důchodové reformy. Poslanci se k debatě o změnách v penzích vrátí v září. Většina koaličních stran se kloní k návrhu demografů. Doporučují pomalejší zvyšování věku odchodu do důchodu, než představila vláda. Debatovat o úpravách důchodů chce Jurečka i s opozicÍ. Během srpna má v plánu schůzku s SPD. ANO společnou diskuzi odmítá.

Ruská agrese proti Ukrajině je největší bezpečnostní krizí za poslední generace. Při úterním slavnostním zahájení summitu Severoatlantické aliance ve Washingtonu to prohlásil její generální tajemník Jens Stoltenberg. Americký prezident Joe Biden poté uvedl, že USA a spojenci poskytnou Ukrajině dalších pět systémů protivzdušné obrany. Rusko podle něho nesmí zvítězit. Stoltenbergovi udělil Prezidentskou medaili svobody.

Zástupci hnutí STAN, Pirátů i KDU-ČSL chtějí zmírnit parametry důchodové reformy. Souhlasí s nutností zvyšovat věk odchodu do penze, ale pomaleji, než plánoval původní vládní návrh. Argumentují analýzou České demografické společnosti, podle které by i budoucí generace měly v penzi strávit zhruba čtvrtinu života. Opozice navýšení věku pro odchod do důchodu odmítá.

Lidé, kterým je dnes pětadvacet let, půjdou podle vládního návrhu důchodové reformy do penze v sedmdesáti, třicátníci v šedesáti devíti a padesátníci za šestnáct let. Nově to vypočetla Česká demografická společnost. Změny systému začnou v úterý projednávat poslanci.

Doba oddlužení se zřejmě zkrátí z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky. Vládní novelu insolvenčního zákona schválila s některými úpravami sněmovna. Poslanci opozičního ANO neprosadili pro nepodnikající jednotlivce tříleté, čtyřleté nebo pětileté oddlužení podle výše dluhu. Sněmovna schválila i pravidla pro elektronické vedení zdravotní dokumentace. Do vládní novely doplnila také například právo pacienta na bezplatné získání první kopie dokumentace nebo výpisu z ní a úpravu, která umožní sledování četnosti darování krve. Vznikne navíc nový informační systém s cílem zlepšit administraci specializačního a nástavbového vzdělávání zdravotnických pracovníků. Obě novely nyní dostanou k posouzení senátoři.

Poslanci pokračovali ve čtvrtek v projednávání koaličního návrhu na zavedení možnosti korespondenční volby pro české občany žijící v zahraničí. Mimořádná schůze svolaná z podnětu vládního tábora se zabývala druhým čtením volební novely, v níž mohli podávat pozměňovací návrhy. Do rozpravy se hlásili převážně poslanci opozičních hnutí. Program zákonodárci schválili až po šesti a půl hodinách od zahájení jednání. Opozice byla proti. Čtrnáctihodinové jednání bylo přerušeno v pátek v jednu hodinu ráno. Znovu se poslanci sejdou v devět hodin. Možné je i jednání o víkendu.

Část vládních stran nevzdává snahu prosadit výpovědi bez udání důvodu. I přesto, že čelí odporu opozice i koaličních partnerů. Ti navíc hovoří o možném porušení koaliční smlouvy. Zastánci změny ovšem namítají, že „pružnější trh práce“ je závazek z programového prohlášení vlády.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce do měsíce v koalici projednat zvýšení daňové slevy na děti. Odpočet se neměnil od roku 2021. Zbylé strany se debatě nebrání, chtějí ale vědět, kde stát na dodatečné výdaje vezme. Kritika naopak zaznívá k lidoveckému návrhu na zvýšení sociálních odvodů bezdětným.

Počet exekucí v Česku klesl pod hranici čtyř milionů, vymáhaných dluhů je tak nejméně za osm let. V dluhové pasti je pak aktuálně zhruba o čtvrt milionu lidí méně než v rekordním roce 2017. Pomohly nové zákony. Mnoho lidí pak žádá o oddlužení. V příštím týdnu by mohli poslanci hlasovat o zkrácené době oddlužení z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky. Osobní bankrot automaticky zastaví všechny úroky a sankce a nastaví splátkový kalendář.