Olga Richterová strana 3 z 5

Vládní strany hledají způsob, jak upravit platy politiků. Ministr práce už o tématu mluvil s premiérem. Samotné zmrazení výdělků, aby určitou dobu nerostly, podle Mariana Jurečky (KDU-ČSL) není řešením. Opozice stejně jako koalice mluví o solidaritě v době vysoké inflace a zpomaleného letního zvýšení důchodů. Také platy ústavních činitelů by podle vládních politiků měla omezit úprava valorizačního vzorce. Debatovat se o tom bude v širším formátu.

Zástupci vládních stran se neshodují na možných změnách u rodičovského příspěvku. Hovoří se jednak o jeho celkovém zvýšení, což se ale nezamlouvá ministrovi financí, i o zkrácení maximální délky čerpání ze čtyř na tři roky. Proti tomu je ministr práce a sociálních věcí, i když jeho připravovaná strategie rodinné politiky by se měla soustředit i na zvýšení kapacit péče o děti rodičů, kteří se chtějí vrátit do práce dříve.

Další státní výdaje se příští rok zvýší více, než se čekalo. Platby zdravotního pojištění za děti či důchodce výrazně zvedne vysoká inflace. Podobně jako u penzí je zdražování spolu s růstem mezd i pro tuto valorizaci rozhodující. Automaticky porostou úhrady za státní pojištěnce příští rok vůbec poprvé. Vláda tak bude muset příští rok poslat do zdravotnictví zhruba o sedm miliard více, než zamýšlela. Ministr financí by do budoucna chtěl automatické zvyšování státních plateb zdravotního pojištění zpomalit, s tím ale nesouhlasí šéf resortu zdravotnictví a opozice.

Jak se v současnosti i minulosti projevovala odvaha? Jak poznat, kdy včas promluvit, vzepřít se či protestovat proti mocným, nespravedlnosti nebo násilí? O různých podobách odvahy debatovali v pořadu Fokus Václava Moravce bývalá ombudsmanka a chartistka Anna Šabatová, novinář Martin Milan Šimečka, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová (Piráti), právník Věnek Bonuš, publicistka Johanna Nejedlová nebo psycholožka Irena Smetáčková.

Politici zvažují zvýšení rodičovského příspěvku. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) by přidal 50 tisíc korun, stejnou částku zmiňují i Piráti. Výraznější růst podpory požaduje opozice: ANO navrhuje růst o 100 tisíc a SPD o 90 tisíc. Nyní na jedno dítě připadá rodičovský příspěvek 300 tisíc, naposledy se zvedal o 80 tisíc před třemi lety.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navrhuje zrušit daňové zvýhodnění odborových příspěvků, zjistila Česká televize. Zhruba půl milionu lidí si nyní touto formou snižuje daňový základ až o tři tisíce ročně. Resort to považuje za nesystémové stejně jako dalších zhruba deset daňových výjimek, které chce ukončit.

Vládní koalice pro příští rok plánuje zrušení zhruba desítky daňových výjimek a úlev. Informaci potvrdil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Česká televize zjistila, že kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) vážně uvažuje například o zrušení školkovného či o konci daňové slevy na nepracující manželku nebo manžela. Stanjura také při koaličních jednáních navrhl, aby prezident musel nově odvádět ze svého platu sociální a zdravotní pojištění.

Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) se začal zabývat utajovanými dokumenty, ve kterých prezident Miloš Zeman požádal premiéra Petra Fialu (ODS) o spolupodpis k abolici. České televizi to řekl mluvčí úřadu Jaromír Kadlec. NBÚ zkoumá, zda Hrad utajil dokumenty oprávněně, momentálně čeká na jeho vyjádření. Prezidentská kancelář eviduje dva dopisy, ve kterých Zeman žádal premiéra o spolupodpis k abolici. Podle informací Deníku N chtěl prezident zastavit prověřování dvou kauz týkajících se jeho spolupracovníků.

Vláda na mimořádném jednání na dálku schválila návrh na změnu pravidel pro červnovou valorizaci důchodů. Penzisté v průměru dostanou 760 korun navíc místo průměrného zvýšení o 1770 korun, jak by vyplývalo z dosud platného valorizačního mechanismu. Sněmovna bude návrh schvalovat zrychleně ve stavu legislativní nouze, opozice avizuje obstrukce.

Důchody by od příštího roku už nemusely růst tak rychle jako teď. Změnu připravuje vláda. Penzijní účet je hluboko v minusu, jen letos si stát musí na důchody půjčit přes 80 miliard korun. Koalice ale řeší i výši výchovného. Podle informací ČT je pro KDU-ČSL nedotknutelnost výchovného tak zásadní prioritou, že by strana v případě jeho omezení či úplného zrušení zvažovala další působení ve vládě.

Vládní poslanci řeší spor o podobu největší změny DPH za posledních osm let. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navrhuje místo dvou snížených sazeb 10 a 15 procent jen jedinou ve výši 13 nebo 14 procent. Stát by podle něj nezískal žádné peníze navíc. Plán podporuje TOP 09, lidovci a Piráti jsou zdrženliví. Naopak koaliční hnutí STAN s tím nesouhlasí – chce, aby vláda díky sjednocení sazeb daně z přidané hodnoty vybrala od lidí ročně navíc miliardy korun. Proti je i opozice.

Sněmovní volební výbor ve čtvrtek doporučil plénu odvolání Daniela Köppla z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) kvůli střetu zájmů. Návrh Jana Laciny (STAN) podpořili koaliční poslanci, opoziční se hlasování zdrželi nebo byli proti. Köppl byl mimo jiné spojován s volebním týmem prezidentského kandidáta, předsedy opozičního hnutí ANO Andreje Babiše. Podle výboru jednal proti nestrannosti a nezávislosti. Köppl se hájil slovy, že zákon neporušil. Serveru Info.cz řekl, že pokud ho sněmovna odvolá, bude se bránit u soudu.

Podruhé v tomto volebním období čelí vláda Petra Fialy (ODS) hlasování o vyslovení nedůvěry, které vyvolalo opoziční ANO. Poslanci se však k samotnému hlasování během úterý nedostali. Celých šest hodin zabraly výstupy současných ministrů, kteří s přednostním právem prezentovali své dosavadní kroky i plány do budoucna. Následně byla do rozpravy přihlášena zhruba šedesátka poslanců. Ti se přeli o jednotlivé kroky vlády či o to, zda je toto jednání součástí kampaně předsedy ANO Andreje Babiše před druhým kolem prezidentské volby. Poslanci ANO to odmítali. Stěžovali si také, že měli v rozpravě málo prostoru pro kladení svých dotazů na adresu ministrů.

Oznamovatelé protiprávního jednání by mohli být chráněni před případnou odvetou zaměstnavatelů. Návrh příslušné normy v úvodním kole schvalování podpořila sněmovna. Zákonodárci také podpořili zákon o zákazu prodeje nikotinových sáčků dětem a kývli také na novelu o místních poplatcích či smlouvu s Kosovem o zamezení dvojímu zdanění, kterou obě země uzavřely už před zhruba deseti lety.

Současná vláda by ráda ukončila každoroční debaty kolem zvyšování minimální mzdy. Rozhodovat má automatický mechanismus, který chce ministr práce předložit v první polovině příštího roku. Marian Jurečka (KDU-ČSL) také plánuje jednání s odbory, zaměstnavateli i opozicí. ANO se novince nebrání, ale preferuje, aby hlavní slovo zůstalo tripartitě.

Až půl milionu lidí pracujících v náročných profesích by mohlo začít po roce 2024 či 2025 odcházet do důchodu předčasně, aniž by jim stál krátil jejich penzi. O konkrétních profesích i o tom, kolik let předem by lidé mohli do důchodu bez snížení penze odcházet, bude vládní koalice jednat v první polovině příštího roku. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce, aby firmy, které lidi v náročných profesích zaměstnávají, platily vyšší odvody. Z nich by chtěl stát platit vyšší výdaje spojené s předčasnými důchody.

Vláda připravuje první výraznější škrt v sociální oblasti, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) totiž plánuje snížit a zkrátit podporu pro nezaměstnané. Omezení má platit pro ty, kteří budou v evidenci úřadu práce déle než tři měsíce. Státnímu rozpočtu by toto opatření mělo uspořit ročně stovky milionů.

Novou místopředsedkyní Poslanecké sněmovny se stala nominantka opozičního ANO Klára Dostálová. Ve středeční tajné volbě porazila předsedu SPD Tomia Okamuru. Dostálová tak obsadila pozici ve vedení dolní komory po Janě Mračkové Vildumetzové (ANO), která rezignovala koncem září. Výsledky volby oznámil na plénu předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO).

Sněmovna na úterním zasedání v usnesení označila současný ruský režim za teroristický. Odsoudila zejména rozsáhlé útoky na ukrajinské civilní obyvatelstvo nebo klíčovou energetickou infrastrukturu. Neuznává také výsledky takzvaných referend o připojení čtyř okupovaných oblastí na východě Ukrajiny k Rusku. Pro návrh usnesení hlasovalo 129 ze 156 přítomných poslanců, proti bylo všech čtrnáct zákonodárců opozičního SPD.

Přídavky na děti by se měly od ledna zvýšit o dvě stě korun měsíčně. Vláda by měla návrh projednat ve středu, poté ho dostanou k posouzení poslanci. S novým rokem se má zvednout také životní minimum, od kterého se odvíjí počet rodin, které mají na tento příspěvek nárok. Opozice úpravy vítá, přidání by ale podle jejích zástupců mělo být vyšší.

Ve sněmovně se sešly dva koaliční návrhy upravující podobu daně z mimořádných zisků. První předložil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Koaliční Piráti k jeho verzi vznesli svůj pozměňovací návrh. Chtějí v něm snížit ministrem navrhovanou sazbu daně z šedesáti procent na čtyřicet a požadují, aby se platila již za letošek. Navrhují také snížit limit, od kterého se daň bude vztahovat i na banky. Stanjurův návrh počítá se zdaněním až za rok 2023.

Kvůli vysoké inflaci chce kabinet od ledna zvednout základní přídavky na děti o třicet procent, ve většině případů by to dělalo přes dvě stě korun měsíčně. Zároveň hodlá znovu zvýšit také životní a existenční minimum. Obě o víc než pět procent.

Piráti trvají na tom, aby se chystaná daň z mimořádných zisků týkala i letošního roku, uvedla místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti). Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ve středu oznámil, že se vláda kloní k tomu, aby daň platila od roku 2023. Richterová i ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) předtím informovali o koaliční dohodě na tom, že se daň bude týkat i letoška. Podle Richterové se na účinnosti daně už pro rok 2022 shodlo na úterním jednání všech pět stran koalice včetně Stanjury.

Připravovaná daň z mimořádných zisků by měla platit i pro letošní rok. Dohodli se na tom v úterý večer lídři koaličních stran, oznámil šéf vládních lidovců a vicepremiér Marian Jurečka. Neobává se toho, že by zavedení daně pro rok 2022 nebylo možné kvůli případné retroaktivitě. Podle původního návrhu měla daň platit pro roky 2023 až 2025. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob řekl, že zatím není jasné, zda se platnost daně o rok 2022 prodlouží, nebo zůstane tříletá.