Olga Richterová strana 3 z 5

Sněmovní jednání u některých bodů začínají v tomto volebním období dlouhými projevy opozičních politiků s přednostním právem, což v jiných demokraciích možné není, říká k obstrukcím místopředsedkyně dolní komory Olga Richterová (Piráti). O situaci ve sněmovně či stavu vládní koalice hovořila v pořadu Interview ČT24.

Po více než měsíci se v úterý znovu sejdou poslanci. Na programu mimořádné schůze svolané z podnětu zástupců koalice je dvanáct bodů. Dolní komora bude řešit například zdanění zisků velkých nadnárodních firem, navyšování rodičovského příspěvku nebo novelu o léčivech. Podle opozice by se ale měly návrhy řešit na běžných, nikoliv na mimořádných schůzích.

Vládní koalice bude v příštích měsících znovu jednat o zdanění tichého vína, sdělila České televizi šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Podle ní je neudržitelné, aby v době škrtů a zvyšování daní zůstávalo tiché víno jako jediný druh alkoholu bez spotřební daně. Vedle TOP 09 zavedení odvodu podporuje hnutí STAN, Piráti a část ODS. Zásadně proti jsou naopak lidovci a sněmovní opozice. Argumentují hlavně podporou českých vinařů.

Stát od ledna čekají další zvýšené výdaje. Růst rodičovského příspěvku vyjde přibližně na čtyři sta milionů korun. Vláda ho plánuje zvednout o padesát tisíc u dětí, které se narodí po novém roce. Opozice tuto časovou hranici i výši dávky kritizuje. Část koalice mluví o kompromisu.

Od 1. ledna příštího roku by měl být zvýšen rodičovský příspěvek, zároveň se ze čtyř na tři roky zkrátí doba jeho čerpání. O výsledku středečního jednání koaličního kabinetu informoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). V plánu je navýšení příspěvku o padesát tisíc na 350 tisíc korun. Novelu nyní posoudí sněmovna. Současně kabinet schválil návrh, aby náhradní výživné stát mohl dětem neplatičů místo nejvýš dvou let vyplácet až čtyři roky.

Maximální doba čerpání rodičovského příspěvku by se mohla zkrátit ze čtyř let na tři roky. Rodiče ale budou moci s potomkem dál zůstávat doma na rodičovské do jeho čtyř let. Řekl to ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vládní politici už dřív uvedli, že mají shodu na navýšení příspěvku a návrh by měli projednat během příštích dvou týdnů. Přidat by se mělo 50 tisíc korun k nynějším 300 tisícům, a to od ledna.

Zavedení spotřební daně z tichých vín je znovu ve hře. K debatě o tomto návrhu se chce vrátit většina koaličních stran. Podle předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové je nepřijatelné, aby vláda prosazovala nepopulární škrty a zároveň ponechala u alkoholického nápoje nulový odvod.

Památku československých parašutistů, kteří za druhé světové války provedli úspěšný atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, si v neděli v Praze připomněly stovky lidí. U pravoslavného chrámu svatých Cyrila a Metoděje v Resslově ulici se pietního aktu zúčastnili příslušníci armády, vojenští veteráni, příbuzní zemřelých parašutistů, politici i veřejnost. V chrámu se uskutečnila pravoslavná bohoslužba (panychida) za parašutisty zemřelé v kryptě kostela a všechny oběti následných represí.

Nový metodický pokyn ministerstva zdravotnictví zaručuje rodičům a dalším zákonným zástupcům být s dítětem nepřetržitě v nemocnici. Reaguje tak na případy, kdy některá zdravotnická zařízení přítomnost u nemocných dětí rodičům odpírala. Nařízení se stává součástí již platného zákona a platí i pro jednotky intenzivní péče (JIP).

Prezident Petr Pavel poprvé přišel do Poslanecké sněmovny. Promluvil před poslanci, kteří se sešli na pokračování řádné schůze dolní komory. Poslanci v úvodním kole podpořili změnu ústavy, která stanovuje, že krajské, senátní i obecní volby se budou od roku 2026 konat vždy na konci prvního říjnového týdne. Rovněž schválili novelu o sociálním zabezpečení.

Jednou z vládních úspor v rámci konsolidačního balíčku bude i podstatné zpomalení růstu platů ústavních činitelů. Mezi ně kromě poslanců, senátorů a ministrů patří i soudci a státní zástupci. Lídři vládních stran se dohodli, že sníží platovou základnu o šest procentních bodů. Opozice prosazuje přímo zmrazení výdělků politiků.

Rodičovský příspěvek se zvýší na 350 tisíc korun, a to nejpozději od 1. ledna, možná i dříve. Detaily ale koalice ještě nemá dohodnuté, řekl v Otázkách Václava Moravce ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Jeho předchůdkyně Jana Maláčová (ČSSD) se pozastavila nad tím, že Jurečka zatím není schopen zaručit, že dodatečné peníze dostanou všechny rodiny s malými dětmi. Připomněla, že při minulém zvýšení, jež se týkalo jen těch, kteří rodičovskou ještě nevyčerpali, se tehdy opoziční lidovci dokonce obrátili na Ústavní soud. Koaliční dohodu na zvýšení rodičovského příspěvku oznámil i premiér Petr Fiala (ODS).

Stát chystá úlevy od byrokratické zátěže pro menší živnostníky. Balíček obsahuje přes dvacet návrhů z oblasti zdravotnictví, justice nebo zemědělství. Zmírnit chce třeba i podmínky pro vaření marmelád nebo sirupů v domácím prostředí. Normy u nás patří k nejpřísnějším v Evropské unii.

Většina stran vládní koalice podporuje plán ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) na zvýšení rodičovského příspěvku z 300 na 350 tisíc korun. V podvečer o tom jednala koaliční rada. Výhrady kvůli dopadům na rozpočet má ODS. Ostatní návrh podporují. Argumentují i tím, že stát navzdory vysoké inflaci dávku více než tři roky nezvyšoval. Úterní jednání nakonec shodu nepřineslo, rokování nicméně budou pokračovat.

Návrh změn u daně z přidané hodnoty i definitivní podobu všech úspor, které mají snížit schodek rozpočtu minimálně o sedmdesát miliard, chce premiér Petr Fiala (ODS) představit zhruba za měsíc. Právě budoucí podoba DPH vyvolává zatím největší diskuse nejen uvnitř vládnoucí pětikoalice, ale i u opozice či odborné a laické veřejnosti.

Čeští politici z konzervativní i liberální části spektra nepovažují za zásadní problém, když se francouzská kolegyně nechá vyfotit pro pánský časopis. Podle místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olgy Richterové (Piráti) ovšem musí politik, který zvolí takový způsob svého zviditelnění, počítat s tím, že na to nějak zareagují voliči. Bývalý předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek míní, že se společnost vyvíjí a dříve nepředstavitelné věci jsou dnes přijatelné. Richterová a Bělobrádek diskutovali o hranicích politického vkusu a kultury v Událostech, komentářích.

Vládní strany debatují o možném obnovení karenční doby. Zaměstnanci by tak znovu nedostávali náhradu mzdy za první tři dny nemoci. Rozhodne i analýza, kterou ministerstvo zdravotnictví získá v průběhu dubna. Většina koaličních stran opatření považuje za smysluplné šetření. Teď zaměstnanci dostávají šedesát procent základu výdělku už od prvního dne pracovní neschopnosti.

Vládní strany hledají způsob, jak upravit platy politiků. Ministr práce už o tématu mluvil s premiérem. Samotné zmrazení výdělků, aby určitou dobu nerostly, podle Mariana Jurečky (KDU-ČSL) není řešením. Opozice stejně jako koalice mluví o solidaritě v době vysoké inflace a zpomaleného letního zvýšení důchodů. Také platy ústavních činitelů by podle vládních politiků měla omezit úprava valorizačního vzorce. Debatovat se o tom bude v širším formátu.

Zástupci vládních stran se neshodují na možných změnách u rodičovského příspěvku. Hovoří se jednak o jeho celkovém zvýšení, což se ale nezamlouvá ministrovi financí, i o zkrácení maximální délky čerpání ze čtyř na tři roky. Proti tomu je ministr práce a sociálních věcí, i když jeho připravovaná strategie rodinné politiky by se měla soustředit i na zvýšení kapacit péče o děti rodičů, kteří se chtějí vrátit do práce dříve.

Další státní výdaje se příští rok zvýší více, než se čekalo. Platby zdravotního pojištění za děti či důchodce výrazně zvedne vysoká inflace. Podobně jako u penzí je zdražování spolu s růstem mezd i pro tuto valorizaci rozhodující. Automaticky porostou úhrady za státní pojištěnce příští rok vůbec poprvé. Vláda tak bude muset příští rok poslat do zdravotnictví zhruba o sedm miliard více, než zamýšlela. Ministr financí by do budoucna chtěl automatické zvyšování státních plateb zdravotního pojištění zpomalit, s tím ale nesouhlasí šéf resortu zdravotnictví a opozice.

Jak se v současnosti i minulosti projevovala odvaha? Jak poznat, kdy včas promluvit, vzepřít se či protestovat proti mocným, nespravedlnosti nebo násilí? O různých podobách odvahy debatovali v pořadu Fokus Václava Moravce bývalá ombudsmanka a chartistka Anna Šabatová, novinář Martin Milan Šimečka, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová (Piráti), právník Věnek Bonuš, publicistka Johanna Nejedlová nebo psycholožka Irena Smetáčková.

Politici zvažují zvýšení rodičovského příspěvku. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) by přidal 50 tisíc korun, stejnou částku zmiňují i Piráti. Výraznější růst podpory požaduje opozice: ANO navrhuje růst o 100 tisíc a SPD o 90 tisíc. Nyní na jedno dítě připadá rodičovský příspěvek 300 tisíc, naposledy se zvedal o 80 tisíc před třemi lety.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navrhuje zrušit daňové zvýhodnění odborových příspěvků, zjistila Česká televize. Zhruba půl milionu lidí si nyní touto formou snižuje daňový základ až o tři tisíce ročně. Resort to považuje za nesystémové stejně jako dalších zhruba deset daňových výjimek, které chce ukončit.

Vládní koalice pro příští rok plánuje zrušení zhruba desítky daňových výjimek a úlev. Informaci potvrdil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Česká televize zjistila, že kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) vážně uvažuje například o zrušení školkovného či o konci daňové slevy na nepracující manželku nebo manžela. Stanjura také při koaličních jednáních navrhl, aby prezident musel nově odvádět ze svého platu sociální a zdravotní pojištění.