Olga Richterová strana 3 z 5

Hospodaření důchodového systému se zatím vyvíjí podobně jako loni, kdy skončilo v rekordním deficitu. Za letošní první dva měsíce se penzijní účet propadl skoro šestnáct miliard korun do minusu. Podle zástupců vlády to ukazuje na nutnost reformy. K některým jejím částem, jako je posouvání věku odchodu do penze, má výhrady opozice. Další společné jednání i s prezidentem je v plánu za necelý měsíc.

Poslanci se v úterý sešli na mimořádné schůzi svolané vládním táborem k bezpečnostním hrozbám. Poslanci ANO v úvodu na protest proti sérii přednostních vystoupení zástupců vládních stran opustili jednací sál. Na svých místech nechali cedule s nápisy kritizujícími vládu. Schůze je podle koalice reakcí na postupy i některé výroky předsedy opozičního ANO Andreje Babiše. Opozice podle premiéra Petra Fialy (ODS) podkopává kroky vlády k zajištění bezpečnosti Česka. Babiš si pro obhajobu své pozice vybral tiskovou konferenci ve sněmovním atriu. Odmítl, že nepodporoval v minulosti Ukrajinu či že by zpochybňoval prozápadní směřování Česka. Sněmovna kolem deváté večer přerušila schůzi a bude v ní pokračovat ve středu ráno.

Pracujícím důchodcům by se v rámci chystané penzijní reformy měly snížit sociální odvody. Ministerstvo práce a sociálních věcí si od toho slibuje, že tak zvýší motivaci seniorů k práci i v důchodovém věku. Opozici se změna příliš nelíbí. Chtěla by zachovat současný model s výraznějším trvalým zvyšováním penze za výdělečnou činnost. Podle ministerstva je to ale méně výhodné a navíc složitější. V Česku si přivydělává zhruba půl milionu seniorů, chystané změny by se měly dotknout více než poloviny z nich.

Premiér Petr Fiala (ODS) na pondělní návštěvě jižní Moravy uvedl, že není přesvědčen o zavedení spotřební daně z tichého vína. Na Pálavě mimo jiné zopakoval, že ve většině okolních zemí stát takovou taxu nevybírá. Zavedení daně naopak nově připouštějí lidovci.

Mnoho politiků vnímá novelu o svazcích stejnopohlavních párů, která prošla ve středu Poslaneckou sněmovnou, jako dobrý kompromis mezi příznivci a odpůrci duhových manželství. Především členové LGBTQ+ komunity a lidskoprávní aktivisté ale přijatou verzi pokládají za velké zklamání. Místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová za Piráty přislíbila, že se budou nadále snažit v Česku prosadit plnohodnotné manželství i pro homosexuální páry. „Politika nejde vždycky tak rychle, jako jde veřejnost,“ podotkla.

Šéf poslanců ODS Marek Benda je připraven sednout si se členy opozice a projednat podobu korespondenční volby. Řekl to v pořadu Otázky Václava Moravce. Jednání může být podle něj svoláno. Místopředsedkyně poslaneckého klubu ANO Jana Mračková Vildumetzová mu vytkla, že se to nestalo už dříve. Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala zopakoval, že jeho strana korespondenční volbu odmítá, možnost dialogu ale uvítal. Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová (Piráti) připomněla, že ANO mělo korespondenční volbu obsaženu v programovém prohlášení vlády.

Poslanecká sněmovna debatovala o zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v cizině do středeční půlnoci, jednání během dne pokračovalo opakovanými opozičními výtkami. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) poslancům řekl, že navrhovaná korespondenční volba nebude v cizině možná ve válečných oblastech. Schůze bude pokračovat ve čtvrtek od 9:00. Úvodní kolo debaty patrně skončí během téhož dne – sněmovna stanovila na návrh vládního tábora pevný termín pro hlasování na čtvrtečních 15:00, čímž by završila první čtení.

Aktivistka Nela Lisková čelí další obžalobě kvůli podněcování k nenávisti. Kauza se týká internetových příspěvků, ve kterých měla manipulativně psát o členech Pirátů, muslimech nebo sexuálních menšinách. ČT to zjistila z obžaloby, kterou projednává Okresní soud v Ostravě. Ten stíhání Liskové původně zastavil, krajský soud mu ale případ nařídil projednat. Soud ho bude řešit společně s kauzou, v níž žena čelí obvinění kvůli výzvě k deukrajinizaci a denacifikaci Česka. Vinu odmítá.

Sněmovna od středečního rána v úvodní debatě řešila sporný koaliční návrh na zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí. Debata se protáhla do půlnoci, poté byla schůze přerušena. Zákonodárci budou znovu jednat ve čtvrtek od devíti hodin ráno. Opozičnímu hnutí ANO, které proti novele tvrdě vystupuje, se večer nepodařilo prosadit návrh na přerušení debaty o předloze do konce letošního roku. Do sálu stačil dorazit dostatečný počet zákonodárců koaliční většiny na to, aby tento procedurální návrh neprošel.

Stát od ledna znovu zvýší důchody – tentokrát všem stejně. Penzisté budou dostávat 360 korun měsíčně navíc, průměrný důchod tak přesáhne 20 600 korun. Obě opoziční hnutí ve sněmovně předložila návrhy na další růst, protože valorizaci považují za nedostatečnou. Vláda argumentuje tím, že víc si zadlužená země nemůže dovolit.

Poslanci schválili návrh rozpočtu na rok 2024. Počítá s meziročním snížením schodku o 43 miliard na 252 miliard korun. Jednání o návrhu provázely hodiny projevů a připomínek členů opozice i zástupců vládních stran. Dále dostane návrh státního rozpočtu k podpisu prezident Petr Pavel. Senát se rozpočtovými záležitostmi nezabývá.

Sněmovní jednání o cenách energií v příštím roce skončilo bez výsledku. Dolní komora vzhledem ke koaliční většině zamítla návrh programu schůze, kterou k tématu vyvolalo opoziční ANO. Debata navzdory tomu trvala zhruba sedm hodin. Zapojit se do ní mohli jen řečníci s právem přednostního vystoupení. Opoziční zástupci vyčítali nynějšímu kabinetu to, že s vyššími cenami energií podle nich nic nedělá. Představitelé vládního tábora naopak vinili ANO z toho, že může za nynější situaci, protože za osm let u vlády nepodniklo žádné kroky k modernizaci energetiky.

Poslanecká sněmovna v pátek schválila zvýšení rodičovského příspěvku, který tak zřejmě od ledna vzroste o padesát tisíc korun na 350 tisíc. Má se to týkat jen dětí, které se narodí od začátku příštího roku. Zákonodárci na pátečním jednání schválili také novelu ústavního zákona, která stanoví pevný termín pro komunální, krajské a senátní volby.

Státní zástupce poslal k soudu případ aktivistky Nely Liskové, která na sociální síti X vyzvala k deukrajinizaci a denacifikaci České republiky. ČT to řekl mluvčí pražské policie Jan Daněk. Žena je podezřelá z podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod. Lisková výzvu připojila k fotce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Podle svých slov jen vyjádřila svůj názor.

Zatím pět krajů schválilo zákonodárnou iniciativu, která jim má přinést víc peněz do rozpočtů. Změnit by se podle nich měl systém rozdělování daňových výnosů. Ty se dělí mezi stát a samosprávy podle zástupců krajů diskriminačně. Hejtmani proto připravují vlastní návrhy úprav, které chtějí poslat do sněmovny. Proti je ministerstvo financí, stát by mohl podle propočtů přijít zhruba o dvanáct miliard korun.

Pětihodinovým jednáním o programu začala 76. schůze Poslanecké sněmovny. Na úvod hovořil dvě hodiny předseda opozičního ANO Andrej Babiš, který ve své řeči vinil ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) z údajného napojení na skupinu stíhanou v kauze Dozimetr. ANO dalo najevo, že pokud Rakušan neskončí ve vládě, pokusí se kabinetu vyslovit nedůvěru. I přes opoziční snahu zařadit debatu o Rakušanovi byl program docela jiný, elektronické vedení zdravotní dokumentace nebo návrh regulace prodeje kratomu a obdobných látek.

Sněmovna se ani po dvanácti hodinách debat nedostala k hlasování o programu své aktuální řádné schůze. Koalice chce jako první bod projednat konsolidační balíček. Na základě dohody předsedů poslaneckých klubů ve středu krátce před 2:00 jednání přerušila. K debatě o úpravách programu se vrátí ve středu ráno. Řečniště od úterního odpoledne opanovali opoziční řečníci, kteří přednášeli své návrhy na úpravu programu schůze. S několikahodinovými projevy vystoupili předsedové opozičních hnutí Andrej Babiš (ANO) a Tomio Okamura (SPD).

Sněmovní jednání u některých bodů začínají v tomto volebním období dlouhými projevy opozičních politiků s přednostním právem, což v jiných demokraciích možné není, říká k obstrukcím místopředsedkyně dolní komory Olga Richterová (Piráti). O situaci ve sněmovně či stavu vládní koalice hovořila v pořadu Interview ČT24.

Po více než měsíci se v úterý znovu sejdou poslanci. Na programu mimořádné schůze svolané z podnětu zástupců koalice je dvanáct bodů. Dolní komora bude řešit například zdanění zisků velkých nadnárodních firem, navyšování rodičovského příspěvku nebo novelu o léčivech. Podle opozice by se ale měly návrhy řešit na běžných, nikoliv na mimořádných schůzích.

Vládní koalice bude v příštích měsících znovu jednat o zdanění tichého vína, sdělila České televizi šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Podle ní je neudržitelné, aby v době škrtů a zvyšování daní zůstávalo tiché víno jako jediný druh alkoholu bez spotřební daně. Vedle TOP 09 zavedení odvodu podporuje hnutí STAN, Piráti a část ODS. Zásadně proti jsou naopak lidovci a sněmovní opozice. Argumentují hlavně podporou českých vinařů.

Stát od ledna čekají další zvýšené výdaje. Růst rodičovského příspěvku vyjde přibližně na čtyři sta milionů korun. Vláda ho plánuje zvednout o padesát tisíc u dětí, které se narodí po novém roce. Opozice tuto časovou hranici i výši dávky kritizuje. Část koalice mluví o kompromisu.

Od 1. ledna příštího roku by měl být zvýšen rodičovský příspěvek, zároveň se ze čtyř na tři roky zkrátí doba jeho čerpání. O výsledku středečního jednání koaličního kabinetu informoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). V plánu je navýšení příspěvku o padesát tisíc na 350 tisíc korun. Novelu nyní posoudí sněmovna. Současně kabinet schválil návrh, aby náhradní výživné stát mohl dětem neplatičů místo nejvýš dvou let vyplácet až čtyři roky.

Maximální doba čerpání rodičovského příspěvku by se mohla zkrátit ze čtyř let na tři roky. Rodiče ale budou moci s potomkem dál zůstávat doma na rodičovské do jeho čtyř let. Řekl to ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vládní politici už dřív uvedli, že mají shodu na navýšení příspěvku a návrh by měli projednat během příštích dvou týdnů. Přidat by se mělo 50 tisíc korun k nynějším 300 tisícům, a to od ledna.

Zavedení spotřební daně z tichých vín je znovu ve hře. K debatě o tomto návrhu se chce vrátit většina koaličních stran. Podle předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové je nepřijatelné, aby vláda prosazovala nepopulární škrty a zároveň ponechala u alkoholického nápoje nulový odvod.