Sněmovna hlasy poslanců vládní koalice schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Počítá se schodkem 241 miliard korun. Proti letošnímu upravenému rozpočtu klesne schodek o 41 miliard korun. Poslanci také hlasovali o stovce pozměňovacích návrhů za zhruba 224 miliard korun. Debatu provázela tradiční kritika z opozičních lavic. Předseda SPD Tomio Okamura schodek označil za obří. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) opět varoval před čerpáním peněz z vládní rozpočtové rezervy, pokud by ji to snížilo pod zákonem stanovenou hranici.
Poslanci schválili rozpočet na rok 2025
Pro schválení rozpočtu hlasovalo 98 poslanců z řad vládní koalice, ke kterým se přidal i nezařazený poslanec Ivo Vondrák, původně zvolený za ANO. Opoziční poslanci včetně donedávna vládních Pirátů hlasovali proti. Třetí čtení trvalo přes pět hodin.
V dílčím hlasování o rozpočtu poslanci podpořili přesun zhruba jedné miliardy korun v rozpočtu ministerstva vnitra na platy v policii a v hasičském sboru, v kapitole ministerstva zemědělství přesunuli 700 milionů korun z podpory venkova na vodohospodářskou infrastrukturu či odsouhlasili převést v rozpočtu ministerstva spravedlnosti zhruba 533 milionů korun na platy v justici. Poslanec STAN Tomáš Müller prosadil přesun 464 milionů korun v kapitole ministerstva průmyslu mimo jiné na průmyslové zóny.
90′ ČT24: Rozpočet na rok 2025 (zdroj: ČT24)
Sněmovna naopak odmítla třeba přesun 400 milionů korun z rozpočtové rezervy na výstavbu obecních školských zařízení, jak chtěl poslanec Pavel Svoboda (TOP 09). Z návrhů opozičních ANO, SPD a Pirátů uspěl jen jeden, a sice přesun 15 milionů korun z rozpočtové rezervy do kapitoly ministerstva průmyslu organizacím na ochranu spotřebitele, což navrhl poslanec Patrik Nacher (ANO).Poslanci odmítli i část požadavků koaličních poslanců.
Stanjura upozornil poslance na to, že navrhované přesuny peněz mohou snížit vládní rozpočtovou rezervu celkově nejvýše o zhruba miliardu korun. Podotkl také, že jen minimum pozměňovacích návrhů snižuje rozpočtové výdaje. Mnoho úprav podle šéfa státní kasy naopak bere z výdajů daných zákony, a reálně tak zvyšuje schodek. Stanjura se také pozastavil nad navrhovanými přesuny, které berou peníze z odstraňování následků letošních povodní. „Je to na samé hraně, možná za hranou zákona o rozpočtové odpovědnosti,“ řekl. Stanjura dal kladné stanovisko u tří ze čtyř pozměňovacích návrhů, které doporučil schválit rozpočtový výbor.
Speciální vysílání: Poslanci rozhodnou o rozpočtu na příští rok (zdroj: ČT24)
Vládu v úvodu schůze zkritizovala předsedkyně opozičního klubu ANO Alena Schillerová. Vytkla jí například, že schodek rozpočtu snižuje o méně než 30 miliard korun ročně, a to navzdory daňovým změnám, změnám ve valorizaci důchodů i zavedení daně z neočekávaných zisků. Zopakovala svůj argument, že rozpočet není postavený na reálných číslech a chybí v něm některé položky. Poslancům vládní koalice vzkázala, že svými rozpočty „hodili přes palubu“ všechny své sliby, ale i důchodce, rodiny s dětmi nebo zaměstnance a živnostníky.
Předseda SPD Tomio Okamura řekl, že odborníci se s opozicí shodují v tom, že rozpočet je nevěrohodný a z části zcela vylhaný. Podle něj v něm rostou investice na Ukrajinu a zahraniční zbrojaře. Vládu obvinil z toho, že nedává nic na skutečnou funkční obranu a investuje do útočných zbraní.
Interview ČT24: David Marek (zdroj: ČT24)
Jednání o rozpočtech státních fondů
Sněmovna po hlasování o rozpočtu pokračovala schvalováním rozpočtů většiny státních fondů, tedy investičního, dopravního, zemědělského a životního prostředí. Až na středeční odpoledne sněmovna naplánovala kvůli zákonným lhůtám schvalování rozpočtu kinematografického fondu.
Poslanci rozhodli, že Státní fond podpory investic bude hospodařit příští rok s nižším rozpočtem než letos, a to s 1,74 miliardy korun. Spolu s dalšími předpokládanými příjmy, které tvoří nespotřebované nároky výdajů z minulých let z kapitoly ministerstva pro místní rozvoj, by měl rozpočet fondu činit 3,95 miliardy korun. Naopak Státní fond dopravní infrastruktury bude mít na výdaje asi deset miliard korun navíc, bude v příštím roce hospodařit s výdaji 160,3 miliardy korun.
Státní fond životního prostředí bude v roce 2025 hospodařit s výdaji 45,49 miliardy korun, stejné se předpokládají i příjmy. Letošní schválený rozpočet fondu byl rovněž vyrovnaný, činil 49,9 miliardy korun. Státní zemědělský intervenční fond bude příští rok hospodařit s příjmy a výdaji 42,59 miliardy korun, meziročně je rozpočet fondu o zhruba 3,7 miliardy korun vyšší.
V závěru jednacího dne sněmovna schválila, že zemědělci mají dostat příští rok na národních dotacích 3,75 miliardy korun. Částka je ve srovnání s letošním rokem o 1,25 miliardy korun vyšší.
Sněmovna vzala na vědomí loňské hospodaření státu. Rozpočet skončil schodkem 288,5 miliardy korun, proti plánu byl o 6,5 miliardy korun nižší. Projednání státního závěrečného účtu je podmínkou pro to, aby poslanci mohli schvalovat rozpočet na následující rok.
Schválený rozpočtový schodek na příští rok se má proti upravenému letošnímu rozpočtu snížit o 41 miliard. Příjmy státu se v porovnání s letoškem mají zvýšit o 146 miliard a výdaje mají vzrůst proti upravenému rozpočtu o 105 miliard. Navrhované příjmy představují 2,086 bilionu a výdaje 2,327 bilionu korun.
Události: Jednání o rozpočtu (zdroj: ČT24)
Vláda za hlavní prioritu rozpočtu označila konsolidaci veřejných financí, posílení investic a odstranění následků zářijových povodní. Chce také udržet sociální smír. Premiér Petr Fiala (ODS) označil rozpočet v úvodním kole za „více než rozumný kompromis“. Opozice rozpočet kritizuje. Vychází přitom hlavně z výhrad, které začátkem října vznesla Národní rozpočtová rada. Týkají se výnosů z prodeje emisních povolenek, příjmů z odvodů organizací vlastněných státem a objemu peněz na podporu obnovitelných zdrojů energie.
Schválení návrhu s některými změnami se očekávalo. Senát se rozpočtovými záležitostmi nezabývá. Zákon o státním rozpočtu dostane k podpisu prezident Petr Pavel, jehož poradci sdílejí pochyby rozpočtové rady.