Poslanci ve třetím čtení zákona schválili předlohu o obchodování s emisními povolenkami. Ta počítá s tím, že peníze z prodeje povolenek bude možné využít jen na boj s následky klimatické změny. Předseda ANO Andrej Babiš dopoledne více než dvě hodiny blokoval svým projevem páteční jednání sněmovny. V jeho úvodu jí neúspěšně navrhl projednat psychický stav předsedy vlády a ODS Petra Fialy, mimo jiné kvůli jeho příslibu srovnat české platy s německými. Jednací sál v reakci opakovaně opustili představitelé vlády. Jednání bylo odpoledne přerušeno, pokračovat bude až 3. prosince.
Výnosy z prodeje emisních povolenek bude možné využít pouze na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu, uvádí schválená novela. Dosud musela být takto použita polovina těchto výnosů, v případě zbylých peněz šlo jen o doporučení. Část peněz bude možné využít například na administrativní náklady spojené s fungováním systému emisních povolenek nebo na příspěvky některým mezinárodním organizacím v souvislosti se závazky v ochraně klimatu. Předloha zamíří k posouzení do Senátu.
Vláda vložila do novely pouze část evropské směrnice a vynechala zavedení systému EU ETS 2, který zavádí emisní povolenky i na pohonné hmoty nebo vytápění. To vláda prozatím odmítla, což kritizuje opozice. S koaličními poslanci se ale shoduje, že by to benzin a naftu zdražilo.
„Že to vymlčíme a přesuneme to na budoucí vládu, která si to vyžere v plné palbě, protože s tím bude muset něco udělat,“ kritizovala poslankyně ANO Berenika Peštová. Také podle místopředsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Kláry Kocmanové (Piráti) rozhodnutí odkládá řešení problému. „A vůbec neřeší základní otázku, jak zajistíme, aby lidé byli před zdražováním chráněni,“ uvedla Kocmanová.
Kritika i od části koaličních poslanců
Česko bude emise z paliv zatím pouze sledovat. Novela prošla ve sněmovně i přesto, že ke kritice se přidala také část koaličních poslanců. „Já považuji emisní povolenky za pseudosocialismus, (...) ale zase, kolegové z hnutí ANO, nedělejte, že jsme se probudili dnes,“ podotkl místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS).
Rozšíření emisních povolenek pomáhalo dojednat před dvěma lety české předsednictví v Radě Evropské unie. Vláda by ale chtěla nový systém revidovat. „Chceme na půdě Evropského parlamentu a ještě s novou Evropskou komisí, která zatím není ustálená, diskutovat dvě možnosti – buď posun termínu implementace, nebo revizi systému jako takového,“ míní ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
„Je nefér vládě vyčítat, že s tím nástrojem nic dělat nechce. Opakovaně zaznělo, že členové vlády, kteří jsou k tomu kompetentní, se budou o revizi Green Dealu snažit,“ namítal také Václav Král (ODS). Poslanec SPD Jiří Kobza prohlásil, že emisní povolenky se rovnají zničení evropské civilizace.
Podle opozice ale neměl systém emisních povolenek ani vzniknout. „Když se podívám, jak kdo hlasoval, tak jediné dvě země byly proti – a to bylo Maďarsko a Polsko. A my jsme byli pro. My jsme se ani nezdrželi,“ kritizovala Peštová.
Na doporučení výboru pro životní prostředí vložila sněmovna do zákona také ustanovení, které vychází z případu zkrachovalé hutě Liberty Ostrava. Toto opatření umožní ministerstvu životního prostředí zablokovat účet s volnými emisními povolenkami tak, aby mohly být použity pouze na vyřazení povolenek za vypuštěné emise. Podniky by je tak nemohly prodat.
Změny u podpor zaměstnávání lidí s postižením
Poslanci rovněž schválili změny v podpoře zaměstnávání lidí se zdravotním postižením. Mají podle ministerstva práce a sociálních věcí řešit problémy s účelovým využíváním příspěvku. Novelou upravili i dohody o provedení práce a zdravotní benefity.
U dohod o provedení práce sněmovna zrušila pozměňovacím návrhem ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) režim takzvané oznámené dohody, který měl být zaveden konsolidačním balíčkem od příštího roku.
Babišova kritika
V úvodu páteční schůze Babiš ve svém vystoupení uvedl: „Premiér by si měl odpočinout a přestat vykládat nesmysly.“ Zdůvodnil to i jeho výroky o dorovnání českých platů na úroveň německých během pěti let či o tom, že chce vyhrát příští sněmovní volby a získat v nich 30 procent hlasů. Podpora ODS je podle volebních průzkumů nyní zhruba na úrovni deseti procent, zatímco ANO má šanci získat třetinu voličských hlasů.
„Nerozumím tomu, co nám pan premiér tady vykládá, a proto máme všichni strach o něj,“ prohlásil Babiš s tím, že i Česko je v ohrožení.
Babiš dále obsáhle opakovaně kabinet kritizoval mimo jiné za návrh na zvýšení platů ústavních činitelů. Vláda podle něj začala věc řešit pozdě kvůli podzimním krajským a senátním volbám, i když Ústavní soud zasáhl do příslušného zákona kvůli soudcovským platům už v květnu. Podle Babiše by měla koalice podpořit opoziční návrhy na zmrazení platů politiků.
Babiš chtěl podle koaličního tábora obstrukčním projevem zabránit schvalování novely o prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky, takzvaného lex Ukrajina, neboť v ní chce koalice zavést nový trestný čin nepřípustné spolupráce s cizí mocností. Podle koaličního tábora chtěl také oddálit schvalování energetické novely, kterou hodlal vládní tábor snížit podporu obnovitelných zdrojů energie.
Odchod ministrů
Poslanci koalice přerušovali Babišovo vystoupení nesouhlasným bušením do lavic, zazněl i výkřik „fuj“. Místopředseda sněmovny Aleš Juchelka (ANO) jako předsedající schůze v rámci sjednávání pořádku vybídl svého šéfa k tomu, aby se zdržel psychiatrických hodnocení. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a ministr dopravy Martin Kupka (ODS) poté na protest odešli z pléna dolní komory pryč.
Oba následně řekli, že nelze akceptovat Babišův proud urážek. „Nemůžeme sedět v sálu v okamžiku, kdy místo politické diskuse zaznívá jen proud urážek. A ponižování ostatních politiků,“ doplnil Kupka. „Kdyby vše, co říká, byla pravda, Česko by bylo dávno v plamenech. Akorát, že není,“ uvedl později Kupka na síti X. Jako jedno z východisek situace označil svolání mimořádné schůze.
Jurečka uvedl, že poslanci se měli zabývat řadou důležitých zákonů, ale šéf opozičního hnutí ANO se ani po půlhodině řeči nedostal k návrhu na úpravu programu.
„Nebývale urážel premiéra způsobem, kdy útočil na jeho duševní zdraví,“ shrnul Jurečka důvody odchodu ministrů. Dolní komora se podle něj stala kolbištěm, kde je vyhrocená atmosféra bez elementární slušnosti. „Ministři jsou dle něj schopni se vrátit až v okamžiku, kdy Babiš ustoupí od svého dosavadního způsobu projevu, tedy „nekonečného a bezbřehého urážení“, dodal.
„Mluvil slušně, možná se tam některé výroky mohly někoho dotknout. Ale berme to tak, že jsme v Poslanecké sněmovně, tady holt ty emoce zajiskří někdy víc, někdy méně,“ podotkla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
Fiala na síti X napsal, že Babiš na něj zuřivě útočí a stupňuje osobní urážky. „Proč? Protože ho představa, že by někdy musel platit svým zaměstnancům německé či rakouské mzdy, dohání k šílenství,“ uvedl s odkazem na firmy Agrofertu z Babišových svěřenských fondů.
Jednání sněmovny i Babišův projev byly po zhruba čtyřiceti minutách přerušeny kvůli tomu, že v jednacím sále chyběl zástupce vlády. Babiš neuspěl s námitkou, že mu ministři nechybí, neboť mluví k občanům. Podle Juchelky ale sněmovna musí dodržet podmínku stanovenou zákonem o jednacím řádu dolní parlamentní komory. Vedení Poslanecké sněmovny poté jednalo o dalším postupu.
„Měli jsme v pátek odpracovat řadu důležitých věcí, které posouvají českou energetiku a zlevňují energie českým domácnostem a opět se to kvůli opozici nestalo,“ dodal také ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).
Další průběh jednání
Místopředsedkyně dolní komory Olga Richterová (Piráti) následně neprosadila, aby sněmovna začátkem prosince rozhodla o úpravě pravidel jednání s cílem omezit obstrukce. „Tohle není demokracie, ale cochcárna,“ komentovala Babišův projev.
Dolní komora musela hlasování o Babišově návrhu týkajícím se Fialova psychického stavu opakovat na popud lidoveckého poslance Jiřího Navrátila, který ho patrně omylem jako jediný z koalice podpořil. „Možná si jenom někteří mysleli...,(že) to bylo o expremiérovi, to hlasování,“ nechala se slyšet předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Zástupci ANO a SPD jí vytkli, že opakování hlasování umožnila z pozice předsedající a že navrhnou její odvolání na mimořádné schůzi. „Myslím, že trocha nadhledu a humoru nikdy neuškodí,“ dodala k výtkám opozičních zákonodárců Pekarová Adamová.
Podobné „přestřelky“ budou častější, míní politolog
K obviňování různých premiérů ve sněmovně, že nejsou duševně zdraví, už dříve docházelo, prohlásil pro ČT24 politický analytik Lukáš Jelínek. „Problém je, že Andrej Babiš možná nadužívá podobných metod a vyjádření. To je ale dáno do značné míry tím, že prostě nemá zábrany, nevidí si do úst, tady v tom je možná trochu na úrovni malého dítěte, takže si možná ani neuvědomuje, co říká a co způsobuje,“ doplnil Jelínek. Řekl, že hnutí ANO má nejspíš i proto tendenci cílit Babišovými výroky na emotivnější voliče, zatímco na ty „racionálnější“ například prvním místopředsedou ANO Karlem Havlíčkem.
Jelínek má zato, že události ve sněmovně svědčí o startujícím předvolebním boji mezi vládní koalicí a opozicí a že podobné slovní přestřelky budou nejspíš častější. Také si ale nemyslí, že by cokoliv ze současné situace pomohlo opozici nebo vládě. „Ono to zpomalení nebo zablokování legislativního procesu je nakonec proti objektivnímu zájmu České republiky,“ řekl. Uznal ale, že část voličů může Babišův projev oslovovat.
Šéf pirátských poslanců Jakub Michálek navrhl právě kvůli blokování jednání opozicí omezit délku pro přednostní řečníky. „Abychom tu neměli osmihodinové projevy, ale aby tam byl časový limit šedesáti minut v průběhu bodu nebo v případě programu jednání třicet minut,“ uvedl Michálek.
Návrh je podle něj předjednaný ještě z doby, kdy Piráti tvořili součást vlády. „Záleží, jestli se koalice rozhoupe, že přijme, co si domluvila, ale léta odkládala,“ uvedl. Piráti podle něj chtějí o úpravě hlasovat 3. prosince a cítí podporu i od některých členů zbývajících stran, se kterými byli do konce září ve vládě, tedy ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN.
Po přijetí takzvaného autonomního usnesení dlouhodobě volá i šéfka sněmovny Pekarová Adamová. „Nemáme úplně stoprocentní shodu v rámci koalice, ale myslím si, že k tomu máme dospět, protože to není možné tolerovat. Není možné tolerovat, že hnutí ANO se chová takhle destruktivně,“ podotkla Pekarová Adamová.
Hnutí ANO a SPD jsou proti. Podle předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy se v kontextu minulých volebních období nestalo nic výjimečného. „(Ve srovnání) s těmi minulými verbálními přestřelkami, které ve všech parlamentech světa jsou. Neměli bychom s horkou hlavou nic měnit,“ dodal.
Řada projevů během projednávání pořadu schůze není v tomto volebním období ničím výjimečným. Poslanci tak strávili víc času než v předchozích letech. Podle sněmovních statistik více než 440 hodin.
Sněmovna v pátek opět nedokončila druhé kolo schvalování novely týkající se regulace marketingu nebo šíření mobilního signálu, kterou chce koalice navíc odložit dokončení digitalizace státní správy o dva roky. Přerušení navrhl bezprostředně po naplánovaném obnovení projednávání předlohy předseda poslanců ODS Marek Benda, podle něhož by se druhé kolo nepovedlo dokončit do konce jednacího dne.
Stejně tak sněmovna nestihla projednat například novelu o dalším prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Nestihla rovněž závěrečné schvalování energetické novely, která by po poslaneckých úpravách mohla omezit peníze ze státního rozpočtu vyplácené na podporované zdroje energie.
