Energetická koncepce státu, klimaticko-energetický plán a politika ochrany klimatu mají Česko nasměrovat k naplnění Zelené dohody. Vláda ale schvalování těchto tří stěžejních dokumentů odložila. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) proto, že se zabývala tendrem na nové bloky v Dukovanech, a s dovětkem, že se k nedodělku co nejdřív vrátí.
Ovlivní to, jak Češi staví domy, jak se dopravují nebo jak vytápí. V mediálním prostoru je někdy trojice dokumentů nazývaná „český Green Deal“, navzdory nelibosti vlády. Případné schválení kritizovala řada subjektů, podle kterých dojde ke zdražení energií či paliv. Součástí je totiž rozšíření emisních povolenek i na domácnosti od roku 2027. Unijní směrnice byla schválená už loni.
„Vláda je teď pod obrovským tlakem a popravdě řečeno je v totální pasti, do které se ale dostala vlastním aktivistickým přístupem a tím, že stála v odklonu před Bruselem a že couvla všem progresivistům a aktivistům,“ myslí si první místopředseda opozičního ANO Karel Havlíček.
„Představa, že se budou lidem a firmám věci zdražovat, je něco, co nechceme udělat, co neuděláme a co připustíme jenom tam, kde už se k tomu v minulosti Česká republika zavázala,“ zdůraznil Fiala.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už zmínil, že se pokusí rozšíření povolenek na evropské úrovni zrušit nebo alespoň zásadně oddálit. Podle něj by totiž mohlo snížit evropskou konkurenceschopnost. Systém by měl vliv na cenu paliv, zdražit by mohl třeba benzin.
„Spekuluje se od několika korun až po řekněme dvouciferná čísla. Já jsem spíš zastáncem té nižší hodnoty, protože si nedokážu představit, že by nám paliva zdražila o deset, dvacet korun bez toho, aniž by třeba padla vláda,“ míní hlavní analytik XTB Jiří Tyleček.
Konec uhlí
Podražit zhruba o desetinu by ale mohl i zemní plyn a asi o třetinu uhlí. „Už teď v položce elektřina platíme energetickou daň, tak tam budeme platit něco jako uhlíkovou daň. I kdyby nebylo uhlíkové daně, tak používání uhlí v české energetice se pomalu ale jistě blíží ke konci. Když se přestane těžit pro velkoodběratele, tak nikdo nebude vlastně těžit uhlí pro maloodběr,“ popsal analytik Jiří Gavor.
I proto by domácnosti, které uhlím vytápí, měly už teď uvažovat o změně zdroje. V energetickém mixu Česka uhlí ještě loni stále zaujímalo první pozici. Následují jaderné zdroje, obnovitelné zdroje a plyn. Úplný konec uhelných elektráren je naplánovaný na rok 2033.
Podle poslední schválené koncepce by se proto struktura českého energetického mixu měla zcela proměnit. V roce 2040 by hlavními zdroji mělo být minimálně z poloviny jádro a ze třetiny obnovitelné energie.
