Emisní povolenky

Kvůli rozsáhlé modernizaci výroby tepla se chystá jeho zdražování. Zbrzdit růst cen by mohly dotace, které připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Teplárny přechází od uhlí k jiným formám výroby tepla – zejména k plynu. Důvodem změn jsou vysoké ceny emisních povolenek i plánovaný odchod od uhlí v roce 2033. Přeměna teplárenství si vyžádá miliardové investice. Na centrální zásobování jsou v Česku napojené zhruba čtyři miliony lidí.

Před pěti lety schválil Evropský parlament (EP) Zelenou dohodu pro Evropu, neboli Green Deal. Jde o soubor řady politických iniciativ, který má EU nasměrovat k několika hlavním cílům. Patří k nim omezit emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent do roku 2030 oproti hodnotám z roku 1990 a do poloviny století pak dosáhnout uhlíkové neutrality. Opatření na ochranu klimatu do jisté míry zavádějí i další země, jako je třeba Čína, Spojené státy nebo Indie.

Volby vždycky vyhrává ekonomika, řekl v pořadu Otázky Václava Moravce místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Ekonomika bude zásadním tématem voleb také podle dalšího místopředsedy sněmovny Karla Havlíčka (ANO) i podle předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy a šéfa pirátských poslanců Jakuba Michálka.

Společnost Pražská teplárenská od příštího roku zvýší ceny tepla pro domácnosti o zhruba osm procent. Zdražení začne platit 1. ledna. Jeho důvodem je dle firmy růst cen paliv a emisních povolenek a také nákladů na provoz. Zdražovat budou i další teplárny v Česku.

Vláda schválila národní klimaticko-energetický plán, který vymezuje základní body rozvoje zelené politiky a snižování emisí. Počítá například se zvýšením podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě ze současných osmnácti procent na třicet procent nebo s odklonem od uhlí nejpozději do roku 2033. Nezahrnuje zatím kontroverzní rozšíření emisních povolenek na domácnosti a dopravu. Investice do roku 2030 by měly činit až 2,8 bilionu korun.

Premiér Petr Fiala míří na setkání zemí Evropské unie do Bruselu. Před odletem předestřel, že setkání bude chtít využít k jednáním o podpoře automobilového průmyslu a o migraci. Je podle něj potřeba změnit návratovou politiku. Představitelé EU budou hovořit také se zástupci zemí západního Balkánu. Předmětem debaty má být posílení spolupráce a budoucí integrace Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Kosova, Severní Makedonie a Srbska do EU.

Výnosy z prodeje emisních povolenek bude možné do budoucna použít výhradně na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Nyní musí být takto využita jen polovina výnosů. Změnu přinese v návaznosti na unijní směrnice novela, kterou ve středu schválil Senát. Předlohu, která by mohla nabýt účinnosti začátkem příštího roku, ještě dostane k podpisu prezident Petr Pavel.

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na příští rok. Nedělalo se mu to lehce, dlouho podpis zvažoval, uvedl na sociálních sítích. Návrh počítá se schodkem 241 miliard korun. V minulých týdnech prezident i opozice vyjádřili nad některými body návrhu pochybnosti, týkaly se třeba příjmů z emisních povolenek nebo platů nepedagogických pracovníků.

Česká republika bude v EU usilovat o odklad a úpravu nového systému emisních povolenek ETS 2 minimálně na rok 2028. Podle současných plánů by systém, který má obchodování s povolenkami rozšířit například i na silniční dopravu nebo vytápění budov, měl platit od roku 2027. Česká vláda bude chtít odklad využít k úpravě systému s cílem zajistit silnější ochranu proti prudkému růstu cen energií, uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Vláda odmítne i plán Evropské komise na zpomalení změn klimatu.

Na podporu ekologické železniční dopravy vyhradilo ministerstvo životního prostředí v Modernizačním fondu 15 miliard korun. Peníze půjdou na výměnu starých dieselových vlaků za moderní soupravy. Cílem je snížit emise, zvýšit energetickou účinnost a zlepšit kvalitu ovzduší. Podle dopravců nebudou peníze na proměnu české železnice zdaleka stačit.

Poslanci ve třetím čtení zákona schválili předlohu o obchodování s emisními povolenkami. Ta počítá s tím, že peníze z prodeje povolenek bude možné využít jen na boj s následky klimatické změny. Předseda ANO Andrej Babiš dopoledne více než dvě hodiny blokoval svým projevem páteční jednání sněmovny. V jeho úvodu jí neúspěšně navrhl projednat psychický stav předsedy vlády a ODS Petra Fialy, mimo jiné kvůli jeho příslibu srovnat české platy s německými. Jednací sál v reakci opakovaně opustili představitelé vlády. Jednání bylo odpoledne přerušeno, pokračovat bude až 3. prosince.

Česko se musí důsledněji a systematičtěji zaměřit na využití vodíku v průmyslu či dopravě, upozorňuje společnost PwC ve své studii. Pokud k tomu nedojde, hrozí, že zejména firmy budou po roce 2030 platit vysoké pokuty za nedodržování evropských směrnic. V současnosti se ale vodík v tuzemsku využívá v podstatě jen v chemickém průmyslu.

Hostem pořadu Události, komentáře byl předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl, který označil návrh státního rozpočtu na rok 2025 za rozpočet na volební rok. Podle něj bude sestavení rozpočtu na rok 2026 ještě komplikovanější. Vládní návrh na příští rok počítá s příjmy ve výši dvou bilionů a 86 miliard korun a se schodkem 241 miliard. Rada upozornila, že se schodkem mohou zamíchat ještě dvě proměnné – cena emisních povolenek a odvody z firem s účastní státu.

Národní rozpočtová rada (NRR) pochybuje o některých položkách návrhu státního rozpočtu na příští rok. Vláda je podle ní příliš optimistická v očekávání výnosů z emisních povolenek nebo příjmů z dividend od firem s majetkovou účastí státu. Rada upozornila i na nesoulad mezi současnými pravidly o podpoře obnovitelných zdrojů energie a objemem peněz na podporu v rozpočtu. Návrh rozpočtu schválil kabinet minulý týden, stát by měl hospodařit se schodkem 241 miliard korun.

Poslanci se ve středu věnovali zajištění nadcházejících krajských a senátních voleb. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) řekl, že lidé ze zaplavených obcí budou moci hlasovat ve stanech, a to v případě, že standardní volební místnost skončila pod vodou. Vládní politici se také střetli s těmi opozičními kvůli emisním povolenkám.

Státní energetická koncepce a dva související klimatické dokumenty by mohly být schváleny letos na podzim, prohlásil v Otázkách Václava Moravce ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Europoslanec Filip Turek (za Přísaha a Motoristé sobě) by prý toužil po „změkčení pravidel“, přiznává však, že je na to už pozdě.

Energetická koncepce státu, klimaticko-energetický plán a politika ochrany klimatu mají Česko nasměrovat k naplnění Zelené dohody. Vláda ale schvalování těchto tří stěžejních dokumentů odložila. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) proto, že se zabývala tendrem na nové bloky v Dukovanech, a s dovětkem, že se k nedodělku co nejdřív vrátí.

V pátek a v sobotu mohou Češi volit do Evropského parlamentu. Poslední tematické debaty České televize se zúčastnili předsedkyně a předsedové stran a hnutí zastoupených ve sněmovně. O evropské budoucnosti a vizi diskutovali předseda Pirátů Ivan Bartoš, lídr ODS Petr Fiala, 1. místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček, předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, předseda SPD Tomio Okamura, předsedkyně strany TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a Vít Rakušan, předseda hnutí STAN.

Novela zákona o zbraních získala podporu kabinetu. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) potvrdil, že ustanovení by měla platit od 1. ledna 2026. Prodejci by však mohli mít už od července povinnost hlásit podezřelé nákupy zbraní. Ministerstvo vnitra navrhuje nyní platný zákon novelizovat. Vláda pak napotřetí schválila novelu zákona, která upravuje systém emisních povolenek. Peníze utržené z jejich prodeje půjdou výhradně na ekologické projekty.

Minimální mzda by měla do roku 2029 růst tak, aby odpovídala 47 procentům průměrné mzdy. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce by měly od příštího roku platit už jen pro veřejný sektor, ne pro firmy. Počítá s tím novela zákoníku práce, kterou schválila vláda. Kabinet rovněž podpořil návrh novely energetického zákona, která zavádí do legislativy pravidla pro ukládání a agregaci elektřiny. Vláda naopak přerušila projednávání novely o rozdělování výnosů z emisních povolenek. Kabinet nenašel shodu v tom, kdo bude příjemcem prostředků, zda ministerstvo průmyslu nebo resort životního prostředí.

Horní komora parlamentu ve středu odpoledne velkou většinou schválila novelu zbraňového zákona, která například zavádí pro prodejce zbraní povinnost hlásit podezřelé nákupy a zkracuje lhůtu pro lékařské prohlídky držitelů zbraní z deseti na pět let. Senátoři odhlasovali také zpřísnění pravidel proti praní špinavých peněz. Novela desetinásobně zvyšuje horní hranici jedné z pokut za porušení pravidel proti praní špinavých peněz. Senát schválil i ústavní zakotvení termínu krajských, senátních a obecních voleb na konci prvního říjnového týdne tak, aby se neposouvaly k létu.

Do provozu ostravské huti Liberty se vrátilo několik zaměstnanců. Firma se rozhodla zprovoznit linky vyrábějící svodidla. Vstupní materiál má zatím ze svých zásob, může ho ale i nakupovat od externích dodavatelů. Není tak závislá na prvovýrobě – tedy vysoké peci a koksárenských bateriích. Ty jsou totiž stále drženy v teplém útlumu. Všichni zaměstnanci dostali také výplaty za leden, Liberty na ně vynaložila tři sta milionů korun. Do Česka mezitím přijel majitel Liberty Sanjeev Gupta, aby jednal se společností Tameh Czech o obnovení dodávek elektřiny do ocelárny, píší Seznam Zprávy.

Ministerstvo životního prostředí poskytne žadatelům o dotace z programu Oprav dům po babičce výhodnější 3,5procentní úvěr. Úřad podmínky vyjednal s Asociací českých stavebních spořitelen a Českou bankovní asociací. Účelem bylo, aby byl dotační program vhodný k rekonstrukci rodinných domů dostupnější pro více lidí, řekli v úterý ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a zástupci asociací. Podpora s nižším úvěrem se začne vyplácet od února příštího roku, v lednu začnou banky a spořitelny nabízet poradenství. Rekonstrukce mohou podle Hladíka rodinám ušetřit desetitisíce ročně.

Sněmovní jednání o cenách energií v příštím roce skončilo bez výsledku. Dolní komora vzhledem ke koaliční většině zamítla návrh programu schůze, kterou k tématu vyvolalo opoziční ANO. Debata navzdory tomu trvala zhruba sedm hodin. Zapojit se do ní mohli jen řečníci s právem přednostního vystoupení. Opoziční zástupci vyčítali nynějšímu kabinetu to, že s vyššími cenami energií podle nich nic nedělá. Představitelé vládního tábora naopak vinili ANO z toho, že může za nynější situaci, protože za osm let u vlády nepodniklo žádné kroky k modernizaci energetiky.