Emisní povolenky

Sněmovní jednání o cenách energií v příštím roce skončilo bez výsledku. Dolní komora vzhledem ke koaliční většině zamítla návrh programu schůze, kterou k tématu vyvolalo opoziční ANO. Debata navzdory tomu trvala zhruba sedm hodin. Zapojit se do ní mohli jen řečníci s právem přednostního vystoupení. Opoziční zástupci vyčítali nynějšímu kabinetu to, že s vyššími cenami energií podle nich nic nedělá. Představitelé vládního tábora naopak vinili ANO z toho, že může za nynější situaci, protože za osm let u vlády nepodniklo žádné kroky k modernizaci energetiky.

Silničáři hlásí rekordní počty rozestavěných hlavních tahů a příští rok chtějí otevřít nejvíce kilometrů dálnic v historii. V dalších letech ale Česko bude muset spoléhat – hlavně při stavbě silnic – už převážně jen na vlastní zdroje. Těch evropských už nebude tolik jako nyní.

Stát by už z rozpočtu neměl platit celý příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů. Celou částku na sebe převzal loni v říjnu kvůli energetické krizi způsobené válkou na Ukrajině. Ministerstvo průmyslu a obchodu představilo několik norem, které mají toto financování proměnit. Jednou z nich chce stanovit podporu obnovitelných zdrojů – placenou z rozpočtu – pro příští rok na 17,5 miliardy.

Vládě hrozí, že letos nedostane do státního rozpočtu plánovaných 50 miliard korun z emisních povolenek. V rozhovoru pro ČT to připustil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Právě on dostal od kabinetu za úkol platbu dojednat s Evropskou komisí.

Evropští poslanci odhlasovali ukončení vydávání bezplatných emisních povolenek v průmyslu do roku 2034 a zpoplatnění emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027. Odhlasovali také zavedení takzvaného uhlíkového cla na hranicích při dovozu železa, hliníku, hnojiv nebo elektřiny z třetích zemí.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) slibuje, že udrží schodek letošního státního rozpočtu ve schválené výši 295 miliard korun. Podle něj i dalších koaličních politiků výsledek hospodaření letos nezhorší ani červnová mimořádná valorizace důchodů. Opozice o tom však pochybuje. Očekává, že výdaje budou nakonec tak vysoké, že se nepodaří udržet rozdíl mezi výdaji a příjmy státu pod 300 miliardami. A pochyby, zda se podaří naplnit všechny plánované příjmy, připustil i předseda sněmovního rozpočtového výboru.

Obyvatelé ústeckého Střekova by mohli přijít o dodávky tepla. Firma Energy, která provozuje tamní teplárnu, dostala od ministerstva životního prostředí pokutu ve výši 400 milionů korun. Poslední dva roky totiž nezaplatila emisní povolenky. A pokud částku neuhradí, mohla by Celní správa firmě obstavit účty.

Polostátní energetická skupina ČEZ odvede letos státu více než sto miliard korun, sdělil mluvčí společnosti Ladislav Kříž. Půjde o kombinaci odvodů z běžných a mimořádných daní či odvodů a výplaty dividendy z loňského zisku. V této souvislosti ČEZ očekává za letošní rok čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy ve výši třiceti až čtyřiceti miliard korun. Konečná částka se bude odvíjet především od tržních cen elektřiny.

S koncem roku 2022 skončilo také šestiměsíční české předsednictví v Radě Evropské unie, které v Událostech, komentářích předsedkyně poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) i ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) zhodnotili jako úspěšné. „Z pozice hráče na druhé housle jsme se dostali do extraligy,“ prohlásila Pekarová Adamová. S tím však nesouhlasí místopředseda ANO Karel Havlíček ani místopředseda rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD). Havlíček jej zhodnotil jako „předsednictví promarněných příležitostí“. Opoziční politici zkritizovali zejména rozšíření trhu s emisními povolenkami.

Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) na tiskové konferenci zhodnotili ukončené české předsednictví v Radě Evropské unie. Půlrok v čele bloku výrazně ovlivnily únorová ruská invaze na Ukrajinu a vysoké ceny energií. Předseda vlády při bilancování mimo jiné řekl, že předsednictví vládu naučilo lépe hájit české zájmy, naše země si podle něj v jeho průběhu získala respekt, který musí Česko nadále využívat při budoucích vyjednáváních.

České předsednictví se ujímá debaty o klimatické politice Evropské unie. Už tento týden se v Praze potkají ministři životního prostředí z unijních zemí. V příštím půlroce se debaty zaměří i na auta se spalovacími motory nebo reformu systému emisních povolenek.

Nový Zéland zveřejnil návrh zákona, který zavádí placené emisní povolenky v zemědělství. Největším zdrojem skleníkových plynů jsou v této zemi ovce a skot. Pokud začne systém platit, bude Nový Zéland první zemí, kde budou farmáři platit za emisní povolenky pro dobytek, informovala agentura Reuters.

České domácnosti si letos kromě energií připlatí také za teplo. Teplárny, které vyrábějí z uhlí, hlásí zdražení v průměru o dvacet procent. Jenže některé menší teplárny navýšily své ceny ještě výrazněji, lidé tak na zálohách zaplatí o tisíce, někdy i o desítky tisíc víc. Navíc se očekává, že ceny tepla porostou i v příštím roce. Teplárny totiž komodity nakupují dopředu, do cen tepla se to tak promítá až se zpožděním.

Premiér Petr Fiala (ODS) ocenil, že prezident Miloš Zeman ve svém nedělním vánočním poselství zdůraznil nutnost očkování proti covidu-19. Zeman se ve svém tradičním projevu vyslovil pro povinné očkování, nový Fialův kabinet o něm však plošně neuvažuje. S povinným očkováním nesouhlasí také předseda SPD Tomio Okamura, který ale kvitoval prezidentův apel na odstoupení od Green Dealu. Právě o Zelené dohodě ale Zeman šířil dezinformace, okomentoval projev šéf Pirátů Ivan Bartoš. Odstoupení od dohody by podle předsedy ANO Andreje Babiše připravilo Česko o zdroje EU.

Evropská komise (EK) chce od členských zemí Evropské unie získat část příjmů z nově zaváděných ekologických poplatků, aby splatila společnou půjčku financující mimořádný fond pokrizové obnovy ekonomik. Unijní exekutiva navrhla, aby do společného rozpočtu putovaly nové zdroje z chystaného prodeje emisních povolenek pro silniční dopravu a vytápění budov, stejně jako z takzvaného uhlíkového cla. Řada unijních států má ale například k rozšiřování emisního trhu zásadní výhrady a obává se zdražování energií.

Lídři členských zemí Evropské unie za vzestupu koronavirové varianty omikron znovu vyzdvihli význam očkování proti covidu-19 a slíbili silnější podporu vakcinace po celém světě. Uvádí to závěry přijaté na čtvrtečním zasedání Evropské rady. Po debatě o vývoji pandemie se lídři přesunuli k cenám energií, kde však shodu nenašli. Pak se věnovali zahraniční politice. Vyzvali unijní orgány, aby pokročily s iniciativami spojenými s nelegální imigrací včetně návrhu na uvolnění imigračních pravidel kvůli krizi na hranicích s Běloruskem. Pohrozili také Rusku vysokou cenou za případný vpád na Ukrajinu.

Cena emisních povolenek v Evropské unii poprvé překročila hranici 70 eur (zhruba 1780 korun) za tunu, ukazují grafy. Systém obchodování s povolenkami byl v Evropské unii zaveden v roce 2005 a růst cen z posledních měsíců je jedním z faktorů, které přispívají i k růstu cen energií. Podle analytiků cena emisních povolenek poroste a domácnostem se zdraží elektřina.

Výrazný růst cen emisních povolenek, který částečně přispívá ke zdražování energií, nezpůsobují záměrné manipulace na trhu. Dospěl k tomu Evropský úřad pro cenné papíry (ESMA) a trhy, který kontroloval trh z pověření Evropské komise. O možné manipulaci mluví část unijních politiků, včetně českého premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO). Ten kvůli požadavku na regulaci emisního trhu v říjnu blokoval přijetí závěrů summitu EU.

Po více než čtyřhodinové debatě se prezidenti a premiéři zemí Evropské unie shodli na společném postupu, jak se vyrovnat s rychle rostoucími cenami energií. Závazné závěry summitu nejprve zablokoval český premiér Andrej Babiš (ANO), který požadoval regulaci trhu s emisními povolenkami (ETS). Řada lídrů však podle diplomatického zdroje nechtěla připustit příliš velké zásahy do trhu a do společného prohlášení nakonec přibyla výzva Evropské komisi, aby prověřila fungování ETS. Summit také chce, aby Komise připravila dlouhodobější opatření k zajištění „dostupných cen“ energie a snížení závislosti na jejím dovozu. Lídři projednávali také otázku další vlny pandemie, problému Unie a Polska nebo migrace.

Ani po více než čtyřhodinové debatě se prezidenti a premiéři zemí Evropské unie neshodli na společném postupu v otázce rostoucích cen energií. Závazné závěry summitu podle diplomatického zdroje zablokoval český premiér Andrej Babiš, který požaduje regulaci trhu s emisními povolenkami. Řada lídrů je však podle zmíněného zdroje proti výrazným zásahům do systému a předsedající summitu Charles Michel se chce k tématu vrátit později. Napjatá debata se očekává i kolem otázky, jak přimět Polsko, aby respektovalo unijní právo.

Automobilový průmysl v Česku je v krizi. Kvůli nedostatku čipů čelí dalšímu možnému omezení výroby i na další měsíce a týdny. Zabývat se problémem bude v pondělí jednání tripartity. Na pomoc automobilkám by se měl podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly použít program Antivirus, který bude nejspíš prodloužen až do poloviny příštího roku. S tím nesouhlasí bývalý ministr financí Ivan Pilný ani místopředseda Starostů Věslav Michalik. V Otázkách Václava Moravce diskutovali mimo jiné i o návrhu na snížení DPH na ceny energií i o rostoucí inflaci.

Země Evropské unie mohou dočasně zmírnit dopady rychlého růstu cen energií finanční podporou či daňovými úlevami pro nejvíce zasažené obyvatele. Vlády mohou pomoci také firmám, nesmějí ale porušit unijní pravidla o státní podpoře. Navrhla to Evropská komise (EK) v reakci na žádosti skupiny zemí včetně České republiky o společná opatření proti zdražování energií.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) očekává, že letošní rozpočet skončí s deficitem kolem 400 miliard korun. Schválen byl ve výši 500 miliard. Uvedla to v pořadu Otázky Václava Moravce. Zmínila také, že na pondělní jednání tripartity půjde s návrhem zvýšit v příštím roce minimální mzdu nejvýše o jeden tisíc korun. Ta činí od letoška 15 200 korun. Odbory chějí její zvýšení na 18 tisíc, uvedl předseda ČMKOS Josef Středula.

V Evropě je takový nedostatek zemního plynu, že kontinent začal znovu spoléhat na uhlí, aby uspokojil poptávku po elektřině. Ta se nyní vrací na úroveň před pandemií nemoci covid-19, píše agentura Bloomberg. Evropa je přitom jinak považována za vzor globálního boje proti emisím oxidu uhličitého.