Státy Evropské unie se dohodly na zintenzivnění akcí proti ruské stínové flotile. Po skončení unijního summitu to prohlásil předseda Evropské rady António Costa. Rozhodnutí o tom, zda mají být zmrazená ruská aktiva použita na pomoc Ukrajině, však do prosince odložili, navzdory výzvě Volodymyra Zelenského k rychlému postupu. Moskva pohrozila bolestivou odpovědí, pokud by se EU pokusila zmrazená ruská aktiva zabavit. Na závěrech o Ukrajině se shodlo 26 zemí, nepodpořilo je Maďarsko.
Jako stínová flotila bývají označována zahraniční plavidla, která přepravují ruské ropné produkty a s jejichž pomocí Moskva obchází protiruské sankce uvalené kvůli ruské invazi na Ukrajinu.
„Členské státy se dohodly zintenzivnit opatření a koordinované akce proti ruské stínové flotile,“ dodal Costa. Evropské země flotilu považují za bezpečnostní riziko, tato plavidla jsou často spojována se sabotážemi proti podmořským kabelům.
Costa dále prohlásil, že tažení proti stínové flotile je jedním z kroků, které EU činí, aby Rusko přinutila zastavit válku. V této souvislosti zmínil dnes přijatý 19. balíček unijních sankcí proti Rusku, který zahrnuje řadu opatření v oblasti energetiky a financí včetně postupného zákazu dovozu zkapalněného zemního plynu z Ruska.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která Costu na tiskové konferenci doprovázela, nový sankční balíček označila za dalekosáhlý a „za ránu do srdce ruského válečného hospodářství“.
Pokračující podpora Ukrajiny
„EU je odhodlána řešit naléhavé finanční potřeby Ukrajiny v příštích dvou letech, včetně podpory jejího vojenského a obranného úsilí. Rusko musí válku okamžitě zastavit,“ napsal Costa. „Evropská unie je odhodlána udržovat a zvyšovat tlak na Rusko, aby zastavilo brutální válku, a to i prostřednictvím dalších sankcí,“ stojí v textu o Ukrajině podpořeném 26 státy.
Během jednání tak podle všeho nedošlo k žádnému průlomu a finální text pouze žádá, aby Evropská komise předložila možné návrhy finanční podpory Ukrajině, bez konkrétní zmínky, že by mělo jít o návrhy týkající se možného postupného využití hotovostních zůstatků spojených se zmrazenými ruskými aktivy. Tématu by se měl opět věnovat prosincový summit EU.
Premiéři či prezidenti pak Rusko v dokumentu vyzvali, aby souhlasilo s úplným, bezpodmínečným a okamžitým příměřím. Závěry zmiňují, že navzdory diplomatickému úsilí o mír Rusko stupňuje raketové a dronové útoky, které míří zejména na civilní obyvatelstvo a civilní infrastrukturu. Tím podle lídrů EU „prokázalo nedostatek skutečné politické vůle ukončit agresivní válku a zapojit se do smysluplných mírových jednání“.
Výzva k návratu odvlečených dětí i odsouzení spojenců Moskvy
Schválený text hovoří také o nutnosti podporovat ukrajinskou protivzdušnou obranu, protidronové systémy a přístup k velkorážní munici. Šestadvacet unijních prezidentů a premiérů rovněž odsoudilo podporu, kterou Rusko získává od třetích zemí, která mu umožňuje pokračovat v agresi. Konkrétně zmínili Írán, Bělorusko a Severní Koreu. Vyzvali také Rusko a Bělorusko, aby „okamžitě zajistily bezpečný návrat na Ukrajinu všech ukrajinských dětí a dalších civilistů nezákonně deportovaných do Ruska a Běloruska“.
Ukrajinský prezident předtím před šéfy států a vlád zemí EU hovořil o útocích, kterým jeho země v posledních dnech čelí. Rusové podle něj chtějí, aby Ukrajina vstoupila do zimy bez elektřiny. „Většina ruských raketových a dronových útoků cílí na zničení běžného života ve městech a na vesnicích. Chtějí donutit lidi utéct, nebo žít kompletně bez elektřiny,“ upozornil prezident a zmínil také například nedávný útok v Charkově, který zasáhl školku.
V souvislosti se zvýšením tlaku na Rusko hovořil i o právě projednávané možnosti použít pro půjčku Kyjevu zmrazená ruská aktiva v Evropě. Evropská komise před několika dny představila plán, který podle ní umožní na takzvanou reparační půjčku Ukrajině využít až 185 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv v Evropě, aniž by tato aktiva byla zkonfiskována.
„Navrhovaný mechanismus pro použití zmrazených ruských aktiv je plně legální a spravedlivý, je založený na myšlence, že agresor bude zodpovědný za způsobené škody,“ míní Zelenskyj.
Existují podle něj obrovské finanční prostředky, které mohou podpořit odolnost Ukrajiny a také přispět k rozvoji EU. „Plánujeme použít významnou část těchto prostředků na nákup evropských zbraní,“ dodal prezident v projevu. Později zdůraznil, že zmrazená ruská aktiva by neměla být využita pouze na humanitární účely, Ukrajina podle něj peníze potřebuje i na zbraně k účinné obraně.
Podle premiéra Petra Fialy (ODS) není odložení rozhodování o půjčce výrazem rezignace, spíše jde o potřebu objasnění všech technických a právních záležitostí. „Pokud jde o reparační půjčku, to, že článek 8 (závěrů) už není tak konkrétní, není výrazem rezignace,“ komentoval výsledek summitu premiér. „Spíše to odráží, že je potřeba do dalšího setkání Evropské rady v prosinci vyjasnit některé právní a technické věci,“ dodal.
Belgický premiér pohrozil blokací reparační půjčky
Některé státy mají ale proti tomuto postupu výhrady a také mnoho otázek technického i právního rázu. Belgický premiér Bart De Wever ráno při příchodu na summit EU vyjádřil opětovně výhrady.
„Zatím jsem ani neviděl právní základ pro toto rozhodnutí,“ poznamenal De Wever. Zmínil, že jeho země má několik požadavků. Patří mezi ně například, aby státy EU veškerá případná rizika sdílela společně. „Rizika jsou velmi velká, jestliže chceme jít dál, musíme jít společně,“ dodal belgický premiér. Většina zmrazených ruských aktiv se totiž nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear.
Německý kancléř Friedrich Merz sdílí obavy belgického premiéra. Šéf spolkové vlády ale také věří, že se členským státům EU podaří v této otázce udělat krok vpřed.
Finský premiér Petteri Orpo v této souvislosti uvedl, že belgické obavy ohledně ruských zmrazených aktiv jsou brány „velmi vážně“. Vyjádřil ale stejně jako Merz optimismus, že řešení je blízko. „Máme na stole řešení, které je právně udržitelné a zohledňuje obavy Belgie,“ řekl Orpo.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová zopakovala, že je to právě Rusko, kdo je zodpovědné za škody na Ukrajině, a mělo by za to zaplatit. Pokrok v souvislosti s reparační půjčkou podle ní vyšle tři signály. Zaprvé Ukrajině, že ji Evropská unie i nadále podporuje, zadruhé Rusku a zatřetí Spojeným státům, že EU dělá kroky i na svou obranu. Unie si je podle Kallasové vědoma obav Belgie ohledně možných rizik, bude proto pracovat na potřebných zárukách.
Předseda Evropské rady António Costa doufá, že by summit některé obavy mohl rozptýlit. Už předem bylo jasné, že se k závěrům o Ukrajině opět nepřipojí Maďarsko. Půjde tedy už poněkolikáté o shodu pouze 26 států.
Fiala: Ukrajině je třeba dál pomáhat
Se Zelenským se na okraj summitu setkal český premiér Fiala. Na úvod setkání mu předal menší dárek – háčkovanou brož. „Během kampaně mi ji předala jedna paní s prosbou, že ji háčkovala její vnučka a zda ji mohu předat právě panu prezidentovi. Rád jsem tak dnes učinil,“ napsal na síti X.
Fiala je přesvědčený o tom, že je potřeba pomáhat Ukrajině všemi možnými prostředky. „My jsme pro zvýšení vojenské pomoci Ukrajině, podporujeme myšlenku reparační půjčky. Chceme, aby v této věci Evropská komise předložila konkrétní návrh, protože to má některá úskalí,“ řekl Fiala před odletem na summit.
Je jasné, že Rusko nemá o mír zájem, a proto je nutné podle Fialy zvyšovat na něj tlak včetně toho ekonomického.
Končící předseda vlády doufá, že nový český kabinet nezruší českou muniční iniciativu, jak někteří zástupci vznikající koalice uvádějí. „Věřím, že navzdory předvolební rétorice snad ta budoucí vláda si bude vědoma významu této iniciativy,“ dodal. V rámci iniciativy by letos Ukrajina mohla získat až 1,8 milionu kusů munice.
Další témata
Prezidenti a premiéři zemí EU debatovali také o konkurenceschopnosti Evropské unie, klimatických ambicích EU a o plánovaném návrhu EK snížit do roku 2040 emise oxidu uhličitého o 90 procent proti roku 1990. S tím část zemí nesouhlasí.
Česko a Slovensko podle diplomatických zdrojů upozorňovaly mimo jiné na problémy, kterým čelí automobilový průmysl. Debata se vedla zejména kolem zákazu prodeje aut se spalovacími motory v roce 2035, který kritizuje několik členů EU.
Bratislava podle bruselského serveru Politico během diskuze uvedla, že zákaz spalovacích motorů v roce 2035 není pro evropské automobilky realistickým cílem. Fiala podle ČTK uvítal, že by Evropská komise měla do konce roku předložit reformu předpisu.
Evropská rada se ve čtvrtek nakonec shodla na „potřebě zintenzivnit kolektivní úsilí o zajištění průmyslové obnovy, modernizace a dekarbonizace Evropy technologicky neutrálním způsobem“. Závěr summitu, na kterém se shodlo 27 lídrů, uvádí, že „zvláštní pozornost by měla být věnována tradičním průmyslovým odvětvím, zejména automobilovému, lodnímu a leteckému průmyslu, jakož i energeticky náročným odvětvím, jako je ocel a kovy, chemikálie, cement, sklo a keramika a celulóza a papír, aby zůstaly odolné a konkurenceschopné na globálním trhu a v náročném geopolitickém prostředí“.
Unijní lídři debatovali také o situaci na Blízkém východě. Uvítali dohodu o první fázi amerického mírového plánu pro Pásmo Gazy prezidenta Donalda Trumpa a úsilí zprostředkovatelů v regionu. Zároveň v závěrech summitu vyzvali všechny strany, aby se zavázaly plnit i další fáze plánu, na jehož základě v Gaze od 10. října platí křehké příměří. Lídři EU také zopakovali podporu dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu.
