Friedrich Merz

Evropská unie (EU) poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), shodl se po mnohahodinovém jednání summit v Bruselu. Na sociální síti X dohodu oznámil předseda Evropské rady António Costa. Česko, Maďarsko a Slovensko se ale nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států.

Prezidenti a premiéři zemí EU se v Bruselu shodli na závěrech summitu Evropské rady kromě části o Ukrajině, o jejímž financování na příští dva roky se ve čtvrtek večer stále rokovalo a výsledek zůstával nejasný. Na summitu během dne promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO), který o reparační půjčce pro Kyjev jednal s maďarským a slovenským protějškem.

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu se ve čtvrtek ve městě konaly i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur, jejíž podpis byl ovšem dle informací z večera odložen na leden. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.

V tuto chvíli není hotov žádný ideální mírový plán, současný návrh je stále jen pracovní verze, řekl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. USA podle něj chtějí pokročit k mírové dohodě rychle, Ukrajina však potřebuje zajistit kvalitu takového míru, dodal podle agentury Reuters. Zelenskyj po jednání s představiteli evropských zemí a USA v Berlíně dle Reuters také sdělil, že Ukrajina neuzná východoukrajinský Donbas za ruské území ani de iure ani de facto a že tam nevznikne žádná svobodná ekonomická zóna pod kontrolou Moskvy, jak zněl jeden z bodů americko-ruského plánu.

Střelba na pláži Bondi v Sydney si vyžádala patnáct obětí, včetně dítěte. Zraněných je nejméně 40. Na místě byl zabit také padesátiletý střelec, čímž se počet zemřelých zvýšil na šestnáct. Podle agentury Reuters to uvedla australská policie. Druhý útočník je v kritickém stavu v nemocnici. Premiér státu Nový Jižní Wales Chris Minns oznámil, že útok cílil na židovskou komunitu v Sydney. Podle izraelského serveru The Jerusalem Post se na místě konaly oslavy židovského svátku chanuka, kterých se účastnily přibližně dva tisíce lidí.

Evropské a americké bezpečnostní záruky pro Ukrajinu by mohly být náhradou za členství země v NATO, připustil podle Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zdůraznil přitom, že by to byl z ukrajinské strany kompromis a takové záruky by musely být právně závazné. V Berlíně více než pět hodin jednal s kancléřem Friedrichem Merzem a Američany o jejich návrhu na ukončení ruské války, k jehož původní podobě měl Kyjev a jeho evropští spojenci výhrady. Americký vyslanec Steve Witkoff hovořil po jednání o „výrazném pokroku“.

Rakousko o šest měsíců prodlouží stávající kontroly na pomezí s Českem, Slovenskem, Maďarskem a Slovinskem. Postupně ale v rámci nového konceptu ostrahy hranic rozšíří kontroly do hloubky pohraničí, prohlásil podle agentury APA tamní ministr vnitra Gerhard Karner. Naposledy prodloužilo Rakousko hraniční kontroly v říjnu, a to o dva měsíce do 15. prosince.

Kyjev do Washingtonu poslal svou poslední aktualizaci plánu na ukončení ruské války na Ukrajině. Agentuře AFP to ve středu sdělily dva ukrajinské zdroje informované o záležitosti. Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj téhož dne předtím řekl, že je připravena ukrajinská verze základních dvaceti bodů mírového plánu ukončení války.

Unijní podpora Ukrajiny zůstává při pokračujících mírových rozhovorech neochvějná, shodli se po schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa. Zelenskyj označil společný postup se zástupci Evropské unie (EU) a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem za koordinovaný a konstruktivní, uvedly agentury Reuters a DPA.

Ukrajina s Evropou chtějí svůj návrh podoby mírového plánu dokončit do úterý, aby ho mohly předat Spojeným státům. V pondělí to po jednání v Londýně s britským premiérem Keirem Starmerem, šéfem Elysejského paláce Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Friedrichem Merzem prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zopakoval také, že Ukrajina se nemůže vzdát svého území ve prospěch Ruska, ale že USA hledají kompromis.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před novináři prohlásil, že nejspíše v pondělí navštíví Londýn. Schůzky v sídle předsedy britské vlády se vedle premiéra Keira Starmera zúčastní také francouzský prezident Emmanuel Macron, který už účast potvrdil, a německý kancléř Friedrich Merz, píše server Independent. Schůzka v britské metropoli má následovat po jednáních o ukončení války s Ruskem, která vede ukrajinská delegace s Američany na Floridě.

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.

Jednota mezi Evropou a Spojenými státy je klíčová pro podporu Ukrajiny, uvedl na návštěvě Číny francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj také potřeba zvýšit ekonomický tlak na Rusko, informovaly agentury AFP a Reuters. Německý deník Der Spiegel už předtím napsal, že Macron i další evropští státníci vyjádřili vůči USA nedůvěru při jednáních s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.

Německé hospodářství je podle předsedy Svazu německého průmyslu (BDI) Petera Leibingera v nejhorší krizi od konce druhé světové války. V rozhovoru s agenturou DP, zveřejněném v úterý, řekl, že vláda kancléře Friedricha Merze nedělá dost pro to, aby hospodářství oživila. Na výkonu německého hospodářství je závislá i řada českých firem.

Maďarsko chce mír a doufá, že současné iniciativy k němu povedou, řekl v Moskvě maďarský premiér Viktor Orbán ruskému vůdci Vladimiru Putinovi. Budapešť nepodlehla tlaku a bude spolupracovat s Ruskem, dodal. Orbán jednal s Putinem vedle možností uzavření míru v rusko-ukrajinské válce také o dodávkách energií. Maďarský premiér je považován za hlavního Putinova spojence v Evropské unii.

Německá vláda bude v Evropské unii prosazovat zmírnění zákazu prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035. Dohodly se na tom strany vládní koalice – konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Informovali o tom jejich předsedové. Německo chce dosáhnout mimo jiné toho, aby bylo nadále možné prodávat automobily s vysoce efektivními spalovacími motory či vozy s hybridním pohonem.

Americko-ruský návrh by se mohl stát základem pro příští dohody o ukončení ruské války na Ukrajině, prohlásil ve čtvrtek ruský vládce Vladimir Putin v Kyrgyzstánu při návštěvě v tamním hlavním městě Biškeku. Základem budoucích jednání o skončení bojů musí být současná frontová linie, Ukrajina nesmí být nucena k územním ústupkům, prohlásil německý kancléř Friedrich Merz.

Prezident USA Donald Trump tvrdí, že Moskva souhlasila s některými ústupky v americko-ruském plánu pro zastavení ruské války na Ukrajině. Popsal je přitom jen jako to, že Moskva přestane bojovat a nezabere další území. Trump také řekl, že už netrvá na dřívějším čtvrtečním termínu, do kterého od Kyjeva očekával souhlas s plánem. Moskva dává opakovaně najevo, že trvá na naprostém zničení Ukrajiny jako státu. Kreml ve středu uvedl, že hovořit o brzkém dosažení dohody je předčasné.

USA a Ukrajina vypracovaly aktualizovaný a zpřesněný mírový rámec, oznámil v noci na pondělí Bílý dům ve společném prohlášení k jednání v Ženevě. Konečná rozhodnutí podle něj učiní prezidenti obou zemí. O obrovském pokroku už předtím mluvil americký ministr zahraničí Marco Rubio a posun oznámil také šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak.

Americký prezident Donald Trump připustil, že jeho současný plán na ukončení války na Ukrajině není jeho poslední nabídkou, informuje agentura Reuters. Šéf Bílého domu se takto vyjádřil poté, co Ukrajina a evropští spojenci USA dali najevo, že americký plán může být základem pro další jednání, ale je na něm třeba ještě dál pracovat.

Máme cestu, jak dosáhnout míru na Ukrajině, řekl americký prezident Donald Trump k americko-ruskému plánu, který by mohl vést k zastavení bojů v ruské válce na Ukrajině. Podle Trumpa si ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj návrh bude muset nechat líbit. Zelenskyj prohlásil, že nezradí zájmy své země. USA podle zdrojů Reuters Kyjevu pohrozily, že zastaví dodávky zbraní a sdílení zpravodajských informací, pokud nepřijme návrh na ukončení války.

Německá vláda čelí krizi kvůli plánovanému důchodovému balíčku. Postavili se proti němu mladí poslanci konzervativní unie CDU/CSU, kteří hrozí, že návrh ve Spolkovém sněmu nepodpoří. Vláda kancléře Friedricha Merze, kterou kromě CDU/CSU tvoří ještě sociální demokraté (SPD), by tak neměla pro schválení návrhu většinu. Situace je natolik vážná, že kancléř musel v pondělí odmítnout spekulace, že kvůli sporu hrozí rozpad koalice a menšinová vláda konzervativců.