Friedrich Merz

Na zprávu o úmrtí papeže Františka, který zemřel v neděli ráno, reagují evropští i čeští politici.

Německo je ochotné poslat Ukrajině rakety dlouhého doletu Taurus, prohlásil nastupující spolkový kancléř Friedrich Merz. Zdůraznil, že je třeba donutit ruského vládce Vladimira Putina k ústupkům. Merz vysvětlil, že rakety by Ukrajině předal, pokud by se tak stalo v koordinaci s evropskými spojenci. „Musíme se na tom společně dohodnout,“ dodal. Ukrajina se brání otevřené ruské agresi přes tři roky.

Německo je už jen krok od nástupu nové vlády. Na vytvoření koaličního kabinetu se dohodly konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie. Šéf křesťanských demokratů Friedrich Merz by se tak už brzy měl stát kancléřem největší evropské země. Šance na akceschopnou vládu jsou veliké a jsme optimisté, shodli se hosté pořadu Devadesátka ČT24.

Americký prezident Donald Trump s okamžitou platností pozastavil většinu nových cel na devadesát dní. Pauza se netýká Číny, té cla naopak zvedl ze 104 na 125 procent. Šéf Bílého domu o tom informoval ve středu v podvečer středoevropského času na své sociální síti Truth Social. Následně před novináři prohlásil, že se Spojené státy mohou na clech dohodnout s každou zemí včetně Číny. Jeho cílem je prý dosáhnout spravedlivé dohody. Poznamenal, že lidé „měli z cel trochu strach“.

Německá konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) se dohodly na koaliční vládě, potvrdil příští kancléř Friedrich Merz. Podle něj Německo dostane silnou a akceschopnou vládu, která bude reformovat a investovat, učiní zemi bezpečnější a hospodářsky silnější. Evropa se bude moci na Německo spolehnout, dodal budoucí kancléř.

Německo přestalo předběžně přijímat uprchlíky z přesidlovacího programu OSN, informovala s odvoláním na tamní ministerstvo vnitra agentura DPA. Podle ní krok souvisí s koaličními jednáními o vzniku nové vlády. Strany, které je vedou, chtějí účast v programu zcela ukončit. Podle mluvčího Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v Německu ale organizace zatím předpokládá, že nová německá vláda přijímání uprchlíků obnoví.

Poslanci německého Spolkového sněmu schválili v úterý na mimořádné schůzi obsáhlý finanční balík, který má zajistit stovky miliard eur na obranu a investice do infrastruktury. Podpořily ho strany pravděpodobné příští vlády, konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) a také Zelení.

Strany možné příští německé vlády, konzervativní CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), se dohodly se stranou Zelených na podpoře finančního balíku s penězi na obranu a investice. Potvrdil to předák konzervativců a nejspíš příští německý kancléř Friedrich Merz. Na základě kompromisu se má podle webů RND či Handelsblatt mimo jiné do fondu na boj s klimatickými změnami přesunout místo padesáti až sto miliard eur (2,5 bilionu korun). CDU/CSU a SPD potřebují hlasy Zelených, aby mohly opatření schválit ve Spolkovém sněmu dvoutřetinovou většinou.

Poslanci Spolkového sněmu ve čtvrtek debatovali v prvním čtení o finančním balíku, na kterém se při sondážních rozhovorech o sestavení nové vlády dohodly konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Na investice do obrany by se nově neměla vztahovat dluhová brzda, změnit by se měla ústava. Ke schválení balíku jsou však potřeba i hlasy strany Zelených, která opět odmítla změny podpořit.

Evropská komise přednesla návrh nových pravidel, která mají zajistit rychlejší a efektivnější navracení neúspěšných žadatelů o azyl do zemí, odkud přišli. Nový legislativní návrh má rovněž umožnit některá nová řešení problémů s nelegální migrací, mimo jiné usnadnit vznik návratových center v zemích mimo Evropskou unii. Změny v návratové politice prosazovalo mimo jiné i Česko.

Strany možné budoucí německé vlády se na úterních sondážních rozhovorech dohodly na finančním balíku, který má obsahovat stovky miliard eur na obranu a investice do infrastruktury. Konzervativci z unie CDU/CSU a sociální demokraté (SPD) také uvedli, že chtějí změnit – ještě hlasy dosluhujících poslanců – dluhovou brzdu a vytvořit zvláštní infrastrukturní fond o objemu 500 miliard eur (12,5 bilionu korun).

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho tým jsou připraveni pracovat pod vedením amerického prezidenta Donalda Trumpa v zájmu trvalého míru. Zelenskyj to uvedl poté, co Trump nařídil přerušit americkou vojenskou pomoc Ruskem napadené zemi. Ukrajinský prezident vyjádřil vděk za podporu ze strany USA a zopakoval, že nikdo nechce mír víc než Ukrajinci. Kyjev chce podle něj spolupracovat s USA na „silné konečné dohodě“.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v noci na pondělí prohlásil, že nebylo dne, kdy by Ukrajina necítila vděčnost vůči Spojeným státům za jejich podporu, a přislíbil, že bude vyvíjeno další diplomatické úsilí k dosažení jednoty s USA. Vztahy mezi oběma zeměmi poznamenala páteční hádka mezi Zelenským a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Zelenskyj v noci na pondělí také uvedl, že dohoda s Ruskem je ještě velmi daleko, za což ho Trump opět kritizoval.

Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte řekl ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, že musí najít způsob, jak napravit vztahy s hlavou Spojených států Donaldem Trumpem. Páteční roztržku Trumpa se Zelenským označil podle agentury Reuters za nešťastnou. Po hádce v Bílém domě vyjádřila řada státníků podporu Ukrajině, někteří odsoudili jednání Trumpa a viceprezidenta JD Vance. Zelenskyj v sobotu uvedl, že Ukrajina je připravena podepsat ekonomickou dohodu, na které se měli lídři v pátek domluvit.

Nikdo nemůže s vážnou tváří slíbit, že v Evropě budou levnější energie, řekl v Interview ČT24 zvláštní zmocněnec pro otázky energetické bezpečnosti ministerstva zahraničí Václav Bartuška. Za klíčovou otázku nyní považuje, z čeho bude Česko vyrábět elektřinu za deset let. Bartuška také zmínil, že Evropa potřebuje dohnat Ameriku a Čínu, co se týče nových technologií.

Francie je připravená nahradit Američany, pokud by stáhli svůj jaderný arzenál z Německa, napsal britský server The Telegraph (TT) s odkazem na anonymní zdroj z nejvyšších pater francouzské politiky. USA mají v Evropě sto tisíc vojáků a stovku jaderných pum B-61. Kromě nich mají na kontinentu atomové zbraně už jen Londýn a Paříž.

Parlamentní volby v Německu vyhrála s 28,5 procenta hlasů konzervativní unie CDU/CSU, jejíž volební lídr Friedrich Merz tak zřejmě míří do křesla spolkového kancléře. Druhá skončila s 20,8 procenta hlasů Alternativa pro Německo (AfD), označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Pro třetí Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) kancléře Olafa Scholze hlasovalo 16,4 procenta voličů, což je pro tuto stranu nejhorší výsledek ve volbách do Spolkového sněmu. Merz je připravený o vládě jednat s SPD.

Konzervativní unie CDU/CSU zvítězila proto, že Němci chtějí změnu a ta teď musí nastat, jinak bude krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) ještě silnější, napsal deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Německé listy se ale shodují na potřebě rychlého vzniku nové vlády, a to i vzhledem k mezinárodnímu kontextu, kdy se Spojené státy odklánějí od Evropy.

Němečtí voliči podle prvních prognóz výsledků předčasných parlamentních voleb dali nejvíce hlasů opoziční konzervativní unii CDU/CSU. Příštím německým kancléřem tak zřejmě bude její předák Friedrich Merz. Druhou nejsilnější parlamentní stranou se poprvé zřejmě stane Alternativa pro Německo (AfD) označovaná za pravicově populistickou, až krajně pravicovou.

Vítěz německých parlamentních voleb Friedrich Merz v první povolební debatě opět kategoricky vyloučil jakoukoli spolupráci se stranou Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. AfD dle projekcí skončila ve volbách na druhém místě. Předák konzervativní unie CDU/CSU Merz také řekl, že sestavování příští vlády bude složité, koalici by chtěl ale mít hotovou do Velikonoc.

Čeští politici gratulují německým konzervativcům z CDU/CSU k vítězství v předčasných parlamentních volbách. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že se těší na společnou práci na silnější Evropě. Podle expremiéra a šéfa opozičního hnutí ANO Andreje Babiše je výhra CDU/CSU dobrou zprávou pro Německo, Evropu i česko-německé vztahy.

Osobní zkušenost se stranou Alternativa pro Německo (AfD), která v německých předčasných parlamentních volbách podle prognóz skončila druhá a získala pro sebe historicky nejvíce hlasů, sdílel v ČT německý poslanec českého původu Antonín Brousek (nestraník za AfD). Ke vstupu do této strany ho vedl odpor k německé volné migrační politice, pak ale z AfD vystoupil mimo jiné kvůli jejím ostatním postojům, třeba vůči ruské válce na Ukrajině, právnímu státu, euru či klimatu.

V Německu se v šest hodin večer uzavřely volební místnosti. Voliči určili nové složení Spolkového sněmu a rozhodli, kdo povede zemi v příštích čtyřech letech. Průzkumy favorizovaly opoziční konzervativní koalici CDU/CSU.

Desítky tisíc lidí v sobotu, den před parlamentními volbami, demonstrovaly v Německu proti krajní pravici a spolupráci s ní. V Hamburku se sešlo podle policie až čtyřicet tisíc lidí, až 25 tisíc lidí napočítali policisté v jihoněmeckém Freiburgu. Stovky lidí se sešly také na protestu v bydlišti kandidátky na kancléřku za Alternativu pro Německo (AfD) Alice Weidelové ve Švýcarsku.