USA sníží počet svých vojáků v Německu o pět tisíc během příštích šesti až dvanácti měsíců, píše agentura Reuters, podle níž to nařídil americký ministr obrany Pete Hegseth. Ve spojenecké zemi NATO nyní slouží kolem 35 tisíc amerických vojáků. O možném snížení jejich počtu už v týdnu veřejně mluvil americký prezident Donald Trump, který kvůli postoji k válce v Íránu zároveň kritizoval německého kancléře Friedricha Merze. Dva vlivní republikánští zákonodárci Roger Wicker a Mike Rogers rozhodnutí kritizovali s tím, že podkopává hrozbu odstrašení a nahrává ruskému vládci Vladimiru Putinovi.
Mluvčí Pentagonu Sean Parnell ve svém prohlášení dle agentury AP uvedl, že „rozhodnutí (o stažení pěti tisíc vojáků z Německa) navazuje na důkladný průzkum rozložení (amerických) sil v Evropě a zohledňuje požadavky daného operačního prostoru a podmínky na místě.“
Americký republikánský senátor a předseda senátního výboru pro ozbrojené síly Roger Wicker a jeho stranický kolega Mike Rogers, který vede výbor pro ozbrojené síly ve Sněmovně reprezentantů ve společném prohlášení později v sobotu mimo jiné uvedli, že „Německo v reakci na výzvu prezidenta Trumpa k většímu sdílení zátěže zvyšuje své zapojení, výrazně navyšuje obranné výdaje a umožňuje americkým silám v rámci podpory operace Epic Fury (Epická zuřivost) hladký přístup k základnám a přelety“. Je podle nich v zájmu USA udržet si v Evropě „odstrašující potenciál“. Namísto stažení by podle nich bylo vhodnější přesunout těchto pět tisíc vojáků z Německa na východ Evropy.
Podle stanice NBC News chtěl šéf Bílého domu tímto krokem naznačit nespokojenost s mírou podpory, kterou evropští spojenci poskytli během izraelsko-americké války proti Íránu.
Merz v pondělí prohlásil, že Američané v jednáních s Teheránem zjevně nemají žádnou přesvědčivou strategii. Trump již dříve veřejně kritizoval Merze a představitele dalších členských států NATO za to, že se přímo nezapojili do vojenské kampaně proti Íránu.
Pistorius: Přítomnost vojáků je v zájmu Berlína i Washingtonu
Německý ministr obrany Boris Pistorius později v sobotu prohlásil, že přítomnost amerických vojáků v Evropě, a zejména v Německu, je v německém i americkém zájmu. Podle Pistoriuse ale není rozhodnutí USA nečekané a dalo se předvídat.
„S Američany úzce spolupracujeme... ve prospěch míru a bezpečnosti v Evropě, ve prospěch Ukrajiny a na odstrašení,“ řekl Pistorius. Evropské země ale podle něj na sebe musí vzít větší odpovědnost. „Německo je na dobré cestě, bundeswehr se zvětšuje, vojenský materiál se nakupuje rychleji a vzniká infrastruktura,“ uvedl také šéf německého resortu obrany.
Berlín se podle Pistoriuse chce o dalších úkolech radit s partnery z takzvané evropské pětky – tedy s Británií, Francií, Polskem a Itálií.
„NATO spolupracuje se Spojenými státy, aby se seznámilo s podrobnostmi jejich rozhodnutí ohledně rozmístění sil v Německu,“ vyjádřila se mluvčí NATO Allison Hartová. Tato změna podle ní dokládá, jak je potřebné, aby Evropa více investovala do obrany a převzala větší odpovědnost za bezpečnost Aliance.
Hartová připomněla, že členové NATO se loni na summitu v Haagu dohodli, že obranné výdaje do roku 2035 zvýší na pět procent HDP.
Americká armáda má v Německu silné zastoupení, jehož počátky sahají do období po druhé světové válce. Podle údajů ministerstva obrany USA bylo v prosinci loňského roku na základnách po celém Německu rozmístěno více než 36 tisíc vojáků v aktivní službě spolu s téměř 1500 záložníky a 11 500 civilními zaměstnanci, podotýkají NBC News.
Podle údajů armády USA z poloviny dubna je v Evropě rozmístěných asi 86 tisíc amerických vojáků, tento počet se pravidelně mění v závislosti na vojenských cvičeních a rotacích, a údaj o pěti tisících vojáků, kteří mají být staženi z Německa, proto není považován za nijak zvlášť závažný, dodává agentura DPA.
Desítky amerických základen v Evropě hrají důležitou roli při operacích armády USA v různých částech světa, například na Blízkém východě, připomíná DPA.



