Spojené státy sníží počet svých vojáků v Německu o pět tisíc

Nahrávám video

USA sníží počet svých vojáků v Německu o pět tisíc během příštích šesti až dvanácti měsíců, píše agentura Reuters, podle níž to nařídil americký ministr obrany Pete Hegseth. Ve spojenecké zemi NATO nyní slouží kolem 35 tisíc amerických vojáků. O možném snížení jejich počtu už v týdnu veřejně mluvil americký prezident Donald Trump, který kvůli postoji k válce v Íránu zároveň kritizoval německého kancléře Friedricha Merze. Dva vlivní republikánští zákonodárci Roger Wicker a Mike Rogers rozhodnutí kritizovali s tím, že podkopává hrozbu odstrašení a nahrává ruskému vládci Vladimiru Putinovi.

Mluvčí Pentagonu Sean Parnell ve svém prohlášení dle agentury AP uvedl, že „rozhodnutí (o stažení pěti tisíc vojáků z Německa) navazuje na důkladný průzkum rozložení (amerických) sil v Evropě a zohledňuje požadavky daného operačního prostoru a podmínky na místě.“

Americký republikánský senátor a předseda senátního výboru pro ozbrojené síly Roger Wicker a jeho stranický kolega Mike Rogers, který vede výbor pro ozbrojené síly ve Sněmovně reprezentantů ve společném prohlášení později v sobotu mimo jiné uvedli, že „Německo v reakci na výzvu prezidenta Trumpa k většímu sdílení zátěže zvyšuje své zapojení, výrazně navyšuje obranné výdaje a umožňuje americkým silám v rámci podpory operace Epic Fury (Epická zuřivost) hladký přístup k základnám a přelety“. Je podle nich v zájmu USA udržet si v Evropě „odstrašující potenciál“. Namísto stažení by podle nich bylo vhodnější přesunout těchto pět tisíc vojáků z Německa na východ Evropy.

Podle stanice NBC News chtěl šéf Bílého domu tímto krokem naznačit nespokojenost s mírou podpory, kterou evropští spojenci poskytli během izraelsko-americké války proti Íránu.

Nahrávám video

Merz v pondělí prohlásil, že Američané v jednáních s Teheránem zjevně nemají žádnou přesvědčivou strategii. Trump již dříve veřejně kritizoval Merze a představitele dalších členských států NATO za to, že se přímo nezapojili do vojenské kampaně proti Íránu.

Pistorius: Přítomnost vojáků je v zájmu Berlína i Washingtonu

Německý ministr obrany Boris Pistorius později v sobotu prohlásil, že přítomnost amerických vojáků v Evropě, a zejména v Německu, je v německém i americkém zájmu. Podle Pistoriuse ale není rozhodnutí USA nečekané a dalo se předvídat.

„S Američany úzce spolupracujeme... ve prospěch míru a bezpečnosti v Evropě, ve prospěch Ukrajiny a na odstrašení,“ řekl Pistorius. Evropské země ale podle něj na sebe musí vzít větší odpovědnost. „Německo je na dobré cestě, bundeswehr se zvětšuje, vojenský materiál se nakupuje rychleji a vzniká infrastruktura,“ uvedl také šéf německého resortu obrany.

Berlín se podle Pistoriuse chce o dalších úkolech radit s partnery z takzvané evropské pětky – tedy s Británií, Francií, Polskem a Itálií.

Nahrávám video

„NATO spolupracuje se Spojenými státy, aby se seznámilo s podrobnostmi jejich rozhodnutí ohledně rozmístění sil v Německu,“ vyjádřila se mluvčí NATO Allison Hartová. Tato změna podle ní dokládá, jak je potřebné, aby Evropa více investovala do obrany a převzala větší odpovědnost za bezpečnost Aliance.

Hartová připomněla, že členové NATO se loni na summitu v Haagu dohodli, že obranné výdaje do roku 2035 zvýší na pět procent HDP.

Americká armáda má v Německu silné zastoupení, jehož počátky sahají do období po druhé světové válce. Podle údajů ministerstva obrany USA bylo v prosinci loňského roku na základnách po celém Německu rozmístěno více než 36 tisíc vojáků v aktivní službě spolu s téměř 1500 záložníky a 11 500 civilními zaměstnanci, podotýkají NBC News.

Podle údajů armády USA z poloviny dubna je v Evropě rozmístěných asi 86 tisíc amerických vojáků, tento počet se pravidelně mění v závislosti na vojenských cvičeních a rotacích, a údaj o pěti tisících vojáků, kteří mají být staženi z Německa, proto není považován za nijak zvlášť závažný, dodává agentura DPA.

Desítky amerických základen v Evropě hrají důležitou roli při operacích armády USA v různých částech světa, například na Blízkém východě, připomíná DPA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 50 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 4 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 4 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 4 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 4 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 5 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled