Severoatlantická aliance

Prezident je automaticky vedoucím delegace na summitu NATO. O tom, jestli se zúčastní jakékoliv části summitu, si rozhodne sám, uvedl pro Českou televizi a Český rozhlas prezident Petr Pavel. Premiér Andrej Babiš (ANO) ráno oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pošle žádost na rozšíření delegace na summit NATO v Ankaře o prezidenta. Pavel bude podle premiéra členem delegace i s doprovodem.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře, řekl ve středu šéf Bílého domu Donald Trump. Na schůzce s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem také zopakoval, že ho během války proti Íránu Aliance zklamala.

Spory kolem české delegace na summit NATO v turecké Ankaře vyřeší až Ústavní soud. Prezident Petr Pavel podal kompetenční žalobu, nesouhlasí s rozhodnutím vlády, která jej vyloučila z delegace. Kabinet schválil, že Česko bude na summitu zastupovat premiér Andrej Babiš (ANO) s ministry zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) a obrany Jaromírem Zůnou (za SPD). Okolnosti sporu mezi Pražským hradem a Strakovou akademií probrali v Událostech, komentářích expert Motoristů na zahraniční politiku Jan Zahradil (nestr.), náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD), bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček, ředitel Diplomatické akademie Cyril Svoboda (KDU-ČSL) a poslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). Pořadem provázel Lukáš Dolanský.

Úterní jednání sněmovny se neslo v duchu opoziční kritiky, jež míří na vládou schválenou novelu rušící poplatky za veřejnoprávní média. U řečnického pultu se od čtrnácti hodin v debatě o programu střídali opoziční poslanci, v jejichž i několik desítek minut dlouhých projevech zaznívají například výhrady k nevoli vlády vést o změně financování ČT a ČRo diskusi. Opozice „výstražné“ obstrukce avizovala, vládní kluby si proto prosadily možnost jednat až do noci. Poslanci hned po schválení programu přerušili schůzi do středečního rána, v úterý neprojednali vůbec nic.

Ústavní soud obdržel prezidentovu kompetenční žalobu kvůli schválené delegaci na červencový summit NATO v Ankaře, do níž vláda prezidenta nezahrnula. Soud uvedl, že si je vědom naléhavosti věci, o přednostním projednání rozhodne plénum. Prezident Petr Pavel své rozhodnutí zdůvodnil v oficiálním vyjádření, kde mimo jiné uvádí, že rozhodnutí vlády vyloučit prezidenta z delegace na summit považuje za bezprecedentní a mimořádně nešťastný krok a omezení svých ústavních pravomocí.

Vláda nechce prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO. Kabinet rozhodl, že českou delegaci povede v Ankaře premiér Andrej Babiš (ANO), doplní jej ministři zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a obrany Jaromír Zůna (za SPD). Podle zdrojů Seznam Zpráv prezident Pavel podá kompetenční žalobu, zvážení této možnosti v případě neschválení jeho účasti na akci zmínila hlava státu už v květnu.

Vláda nepočítá s účastí prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Po jednání kabinetu to oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že Česko zastoupí delegace, kterou povede předseda vlády, tedy Babiš, a doplní ji ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Důvody rozhodnutí jsou podle Babiše čistě praktické. Kabinet probral mimo jiné výhled vývoje veřejných financí do roku 2030.

Současná obranná a bezpečnostní situace je vážná, a pokud ji budeme podceňovat, může přerůst v tragédii, apeloval v Interview Speciál odcházející náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka. Odmítl, že by strašil, jak je mu někdy vyčítáno. Základem úspěšné společnosti je totiž podle něj uvědomělost. „Řešení problému začíná tím, že si ho připustíme. Myslím, že v oblasti obrany a bezpečnosti máme vážný problém,“ sdělil moderátorce Janě Peroutkové. Za nejurgentnější hrozbu několikrát označil Rusko.

Bezpečnostní rada státu se ve středu zabývala novou koncepcí české armády. Schůze rady se zúčastnil i prezident Petr Pavel. Premiér Andrej Babiš (ANO) po dvouhodinovém zasedání řekl, že agenda Bezpečnostní rady státu před summitem Severoatlantické aliance (NATO) a kolem nové koncepce armády byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout.

V Estonsku se poprvé po více než dvaceti letech koná zdravotnické cvičení NATO s názvem Vigorous Warrior. ERR News hovořilo s hlavním lékařem estonských ozbrojených sil, podplukovníkem Indrekem Olvetim, o tom, jak se zdravotníci stali terčem útoků a proč v budoucnu nemohou očekávat „žádný luxus“.

Dosavadní šéf Ředitelství zahraničních aktivit Generálního štábu Armády ČR Jan Husák odchází na jedno z velitelství Severoatlantické aliance (NATO) v Německu. Informoval o tom server iRozhlas, podle kterého bude radit s koordinací aktivit velitelství. Přidá se tak k hrstce Čechů sloužících v nejvyšších strukturách NATO, uvedl iRozhlas. Při té příležitosti bude Husákovi, nyní plukovníkovi, propůjčena hodnost brigádního generála. V pondělí o tom podle serveru má jednat vláda.

Prezident Petr Pavel stále neví, jestli bude součástí delegace na summit NATO v Ankaře. Vláda rozhodnutí o složení delegace odložila na 22. června, původně avizovala už 8. červen. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) by Česko mělo být na summitu zastoupeno delegací v čele s premiérem Andreje Babišem (ANO). Ministrovi také vadila prezidentova „kritika vlády“ na návštěvě Estonska. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) by národní zájmy měli hájit „ti nejvyšší, nejsilnější, s největšími kompetencemi“, prezidentovu účast na akci tak podporuje. Diskuzí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

Rozhodnutí o složení delegace na summit NATO v Ankaře nepadlo, řekl prezident Petr Pavel při odchodu z Úřadu vlády. Premiér Andrej Babiš (ANO) měl zároveň prezidenta ujistit, že výkon jeho pravomocí omezovat nehodlá a zopakoval, že vláda o složení delegace rozhodne 22. června. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) by měl na neformální části summitu zastoupit Česko někdo, kdo skutečně rozhoduje. Vláda zároveň v pondělí schválila Pavla jako vedoucího delegace Valného shromáždění OSN.

Do vzdušného prostoru Lotyšska v pondělí dopoledne pronikl dron z Ruska, následně jej sestřelil francouzský stíhací letoun pobaltské mise NATO. Jde o další z řady bezpilotních letounů, které v posledních dnech a týdnech vzbudily obavy v pobaltských státech či Finsku, jež v některých případech přisuzují vinu za jejich přelety Ukrajině, která se už pátým rokem brání ruské agresi.

Vláda rozhodne o složení delegace na červencový summit Severoatlantické aliance až 22. června, řekl v pátek před jednáním lídrů zemí Evropské unie a západního Balkánu premiér Andrej Babiš (ANO). Dříve udával termín pondělí 8. června. V tento den teď podle něj prezident Petr Pavel, jenž o účast na summitu navzdory nevoli kabinetu stojí, dorazí na jednání ministrů.

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.

Okresní soud v Českých Budějovicích potrestal pořadatele protivládních demonstrací Ladislava Vrabela za dotační podvody. Za manipulace s žádostmi o podporu pro firmy v době pandemie covidu-19 mu soud vyměřil osmnáctiměsíční podmínku s odkladem na třicet měsíců. Dva a půl roku také nesmí vést firmy. České televizi to sdělila mluvčí soudu Markéta Bartizalová. Vrabel podle obžaloby způsobil státu škodu přes 568 tisíc korun. Rozsudek je pravomocný.

Konflikt v Arktidě v širším významu již začal, míní Ian Brzezinski, který působil v administrativě amerického prezidenta George Bushe mladšího. Zatímco Rusko a Čína posilují vojenskou přítomnost v regionu, Severoatlantické alianci (NATO) chybí ucelená strategie, upozorňuje. Svůj vliv chce v Arktidě prosadit i americký prezident Donald Trump, jenž se myšlenky na ovládnutí Grónska nevzdá, dokud bude ve funkci, je přesvědčen Brzezinski.

„Určitě to není dobrý signál. Jestliže něco organizujeme a jsme lídrem projektu, měli bychom se tak také chovat,“ řekl bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý o přístupu současné vlády k muniční iniciativě pro Ukrajinu. V současné době na ni Česko žádné peníze nepřispívá a věnuje se její správě. „Každý člověk by měl jít příkladem. Čím více se budeme blížit ke splnění našich závazků, tím lépe se budou přesvědčovat partneři,“ dodal bývalý ministr obrany Karel Kühnl v Nedělní debatě.

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.

V nadcházejících týdnech převezme 1. německo-nizozemský sbor (1GNC) v obranných plánech NATO roli taktického velitelství. Podle lotyšského ministerstva obrany bude řídit alianční aktivity na východním křídle, konkrétně v Lotyšsku a Estonsku.

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.