TÉMA

Severoatlantická aliance

V prvním kole rumunských prezidentských voleb vyhrál Simion

První kolo nedělních opakovaných prezidentských voleb v Rumunsku po sečtení všech hlasů jasně vyhrál krajně pravicový politik George Simion, který získal 40,96 procenta. Na druhém místě skončil bukurešťský primátor Nicušor Dan s 20,99 procenta hlasů. Třetí je s 20,07 procenta hlasů kandidát proevropské menšinové vlády Crin Antonescu. Kvůli výsledku voleb rezignoval na funkci sociálnědemokratický premiér Marcel Ciolacu. O budoucí hlavě rumunského státu rozhodne druhé kolo 18. května.
4. 5. 2025Aktualizováno5. 5. 2025|

Rusové rozšiřují vojenské základny u hranic s Finskem a Norskem, píše WSJ

Rusové rozšiřují armádní základny asi 160 kilometrů od Finska, kde Kreml plánuje vytvořit nové armádní velitelství, píše list The Wall Street Journal. Do oblasti má být v budoucnu přesunuto na deset tisíc vojáků, kteří nyní bojují na Ukrajině. Ruské síly také budují nové železnice podél hranic s Finskem a Norskem a jižně od Petrohradu až k Estonsku.
2. 5. 2025|

Dopady amerických cel na Česko budou spíše sekundární, shodli se Kupka a Havlíček

Tuzemská ekonomika je vůči americkým clům odolná, myslí si ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Dopady podle něj budou spíše sekundární. S tím v Otázkách Václava Moravce souhlasil i místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Ten však míní, že odolnost české ekonomiky se v důsledku opatření Evropské unie snižuje. „Přeregulovanost“ evropského trhu kritizoval i europoslanec Filip Turek (za Přísahu a Motoristé sobě). Dle europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09) jsou cla strategicky špatnou zprávou, ačkoli krátkodobý efekt nemusí být tak významný.
6. 4. 2025Aktualizováno6. 4. 2025|

Putin bude muset brzy říci, zda to s mírem myslí vážně, prohlásil Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek po jednání ministrů zahraničí států NATO prohlásil, že ruský vládce Vladimir Putin bude muset velmi brzy říci, zda to s mírem na Ukrajině myslí vážně. Pokud ne, USA odpoví, zdůraznil Rubio. Podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho je nyní „míč na ruské straně hřiště“. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) řekl, že k ruskému jednání o příměří je maximálně skeptický.
4. 4. 2025Aktualizováno4. 4. 2025|

Litva chce odstrašit Rusko a Bělorusko, na základně v Rukle slouží i Češi

Litva rozmístí na hranicích s Ruskem a Běloruskem protipěchotní miny, oznámilo tamní ministerstvo obrany s tím, že jde o součást strategie na odstrašení před napadením. Vilnius zároveň očekává příchod německé brigády, která posílí alianční základnu v Rukle, kde jsou momentálně i čeští chemici. Kromě nich už zde působily také mechanizované jednotky nebo dělostřelci. Posílení čeká všech osm základen na východním křídle NATO, Češi slouží na třech z nich.
29. 3. 2025|

Evropské státy jsou odzbrojeny, míní Turek. Zdechovský chválil Bílou knihu

„Evropské státy jsou odzbrojeny,“ prohlásil europoslanec Filip Turek (nezávislý za Motoristé sobě a Přísaha) ve vysílání ČT v komentáři ke čtvrtečnímu summitu Evropské unie. Své názory sdělili i další čeští zástupci v Evropském parlamentu. Kromě stavu evropské obrany se dotkli i posílení konkurenceschopnosti Unie či zachování práva veta.
20. 3. 2025Aktualizováno20. 3. 2025|

Trump řekl, že v úterý bude mluvit s Putinem

Americký prezident Donald Trump uvedl, že bude v úterý mluvit s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Informují o tom agentury Reuters a AP. Podle Trumpa může být součástí rozhovorů otázka ukrajinského území a elektráren. Chystaný hovor v pondělí potvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, k jeho obsahu se však nechtěl vyjádřit.
17. 3. 2025Aktualizováno17. 3. 2025|

Dron, na kterém se podílely české firmy, získal certifikaci NATO

Po deseti letech vývoje a pětiletých zkouškách podle standardů Severoatlantické aliance získal dron One 150 certifikaci NATO. Tento dron, který je téměř celý produktem českých firem, splnil tři sta kritérií a stal se prvním dronem do 150 kilogramů, jenž vstoupil do elitního klubu obranných prostředků NATO. Využívat se ale bude mimo vojenský sektor. Jeho nejbližší misí budou průzkumné lety monitorující stav ptactva pro těžařskou firmu nad Severním mořem v Nizozemsku.
16. 3. 2025|

Čeští vojáci se chystají na misi na Islandu

Přes devět desítek tuzemských vojenských pilotů se připravuje na misi na Islandu, kde bude od konce května do července pomáhat s obranou vzdušného prostoru. Ačkoliv tento ostrov patří k zakládajícím členům NATO, nemá vlastní armádu, jedinou jeho bezpečnostní složkou je pobřežní stráž. Na základně v Keflavíku na jihozápadě ostrova se tak nejčastěji střídají vojska ze Spojených států, Kanady a Norska. Do pravidelné rotace aliančních vojsk se Praha právě tam zapojí už počtvrté.
14. 3. 2025|

Členské státy NATO musí vyrábět více zbraní, řekl během jednání s Trumpem Rutte

Prezident Spojených států Donald Trump ve čtvrtek jednal ve Washingtonu s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Ten během schůzky v Oválné pracovně řekl, že členové Aliance musí vyrábět více zbraní. Zaostávají v tom podle něj za Ruskem a Čínou. Trump během setkání vyjádřil přesvědčení, že Spojené státy anektují Grónsko.
13. 3. 2025Aktualizováno13. 3. 2025|

Reportéři EBU zmapovali ruské hybridní útoky v Evropě

Nevyhlášená válka po celé Evropě se nevede konvenčními zbraněmi, ale pomocí sabotáží i dezinformací. Podezřelá je Moskva a motiv je zřejmý – destabilizace západních demokracií. Mezinárodní projekt řady novinářů z veřejnoprávních stanic sdružených v Evropské vysílací unii EBU prověřoval celkem osm desítek podezřelých incidentů a u většiny z nich investigativci popsali ruské angažmá. Na vyšetřování se podílela i Česká televize.
13. 3. 2025|

Zóna ČT24: Grónsko se chystá na volby ve stínu Trumpa

Už v úterý se obyvatelé Grónska vydají odevzdat své hlasy v parlamentních volbách. Tentokrát budou výsledky sledovanější než dřív. Přičinil se o to americký prezident Donald Trump, když opakovaně prohlásil, že ostrov by měl patřit ke Spojeným státům. Grónsko je bohaté na nerostné suroviny a má strategickou polohu. Jeho obyvatelé uvažují o samostatnosti na Dánsku, tlak z Washingtonu ale přijímají s rozpaky.
9. 3. 2025|

Česká armáda má dál posilovat, opozice má výhrady

Česká armáda by měla dál posilovat – ve výzbroji i personálu. Vláda chce, aby výdaje na obranu v následujících letech rostly tak, aby do roku 2030 dosáhly tří procent HDP. Podle prezidenta, tedy vrchního velitele ozbrojených sil, nejde jen o konkrétní číslo, ale o celkovou připravenost společnosti. A také o vůli lidí se do obrany země zapojit.
7. 3. 2025|
Doporučujeme

Francie nedokáže nahradit jaderný deštník USA. Efektivnější je spolupráce NATO, říká expert

Francouzský prezident Emmanuel Macron naznačil ochotu otevřít debatu o rozšíření francouzského jaderného deštníku na evropské spojence. Americké stažení jaderných sil ale podle expertů na pořadu dne není. Odborník na problematiku jaderných zbraní Vlastislav Bříza upozorňuje, že výroky Trumpovy administrativy nezpochybňují závazky NATO. Pokud by se vyplnil „nejčernější scénář“, budou dvě evropské jaderné mocnosti – Francie a Velká Británie – vůči Rusku v oslabení „drtivých deset ku jedné“, dodává Bříza. Kapacitu na umístění jaderných hlavic na území jiného státu má přitom pouze Francie. Mnohem efektivnější je tak jaderné sdílení v rámci NATO, upozorňuje expert.
6. 3. 2025|

Macron: Otevřeme debatu o rozšíření francouzského jaderného deštníku

Paříž otevře debatu o rozšíření francouzského jaderného deštníku na evropské partnery, řekl v televizním projevu k národu francouzský prezident Emmanuel Macron. Dodal, že konečné rozhodnutí o použití jaderných zbraní zůstane pouze v rukou francouzské hlavy státu. Macron v projevu také zmínil, že je třeba se připravit na to, že se Spojené státy rozhodnou pro cla na evropské zboží, jak už to učinily vůči Kanadě a Mexiku.
5. 3. 2025Aktualizováno5. 3. 2025|

Kdo se nestará o svou bezpečnost, dopadne špatně, řekl premiér Fiala

Evropa byla příliš dlouho závislá na bezpečnostních zárukách Spojených států, nyní však musí převzít větší odpovědnost za svou obranu, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) v Interview ČT24. Podle něj starý kontinent zapomněl, že v mezinárodních vztazích rozhoduje síla, která je klíčem nejen k míru, ale i k ekonomické prosperitě a životní úrovni. Zdůraznil nutnost zvýšení obranných výdajů Česka až na tři procenta HDP.
4. 3. 2025Aktualizováno4. 3. 2025|

„Musíme zapomenout na Green Deal a nejdřív vybudovat bezpečnou Evropu,“ myslí si Jiří Hynek

Na zvyšování výdajů na obranu na tři procenta HDP by se měli shodnout politici a pak lze hledat cestu k dosažení, uvedla v 90’ ČT24 ekonomka a členka Národní ekonomické rady vlády Helena Horská. Hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta David Marek zmínil, že otázka nestojí na tom, jestli si to může Česko dovolit. Ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiří Hynek míní, že se prostředky musí plánovat dlouhodobě. Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý zmínil, že právě čas a finance jsou dva vstupy, které by měly být dodrženy, v minulosti tomu tak podle něj ale nebylo.
4. 3. 2025|

Již není čas na další řeči, musíme jednat, řekl po summitu Keir Starmer

Několik zemí naznačilo, že chtějí být součástí evropského plánu pro Ukrajinu, řekl po skončení londýnského summitu o Ukrajině britský premiér Keir Starmer. Již není čas na další řeči, je čas jednat, uvedl premiér a oznámil novou dohodu s Kyjevem ve výši 1,6 miliardy liber (téměř 50 miliard korun). Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropa naléhavě potřebuje zbrojit. Generální tajemník NATO Mark Rutte rozhovory označil za „velmi pozitivní“. Přítomni byli zástupci více než desítky zemí, Česko na jednání zastupoval premiér Petr Fiala (ODS).
2. 3. 2025Aktualizováno2. 3. 2025|

Starmer ujistil Zelenského o podpoře Ukrajiny, Londýn přislíbil Kyjevu půjčku

O ukončení války vedené Ruskem proti Ukrajině spravedlivým mírem hovořili v sobotu večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s britským premiérem Keirem Starmerem v jeho sídle v Downing Street. Schůzka se konala den po roztržce Zelenského s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. U příležitosti setkání podepsaly Londýn a Kyjev smlouvu o půjčce, jež má podpořit obranyschopnost Ruskem napadené země.
1. 3. 2025|

Zelenskyj musí najít cestu k nápravě vztahů s Trumpem, míní Rutte

Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte řekl ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, že musí najít způsob, jak napravit vztahy s hlavou Spojených států Donaldem Trumpem. Páteční roztržku Trumpa se Zelenským označil podle agentury Reuters za nešťastnou. Po hádce v Bílém domě vyjádřila řada státníků podporu Ukrajině, někteří odsoudili jednání Trumpa a viceprezidenta JD Vance. Zelenskyj v sobotu uvedl, že Ukrajina je připravena podepsat ekonomickou dohodu, na které se měli lídři v pátek domluvit.
1. 3. 2025Aktualizováno1. 3. 2025|

Zóna ČT24: Evropské země zvyšují výdaje na obranu

Lídři většiny evropských zemí zvyšují výdaje na obranu. Snaží se připravit na hypotetickou situaci, kdy by Evropa musela odrazit případnou ruskou agresi bez vojenské přítomnosti Spojených států amerických. Podle odhadů by evropské státy musely minimálně investovat 250 miliard eur, tedy asi šest a čtvrt bilionu korun. Nutností by také bylo padesát nových divizí, tedy 300 tisíc vojáků. Pořad Zóna ČT24 popsal obranné plány státníků před nedělním summitem v Londýně.
1. 3. 2025|

Pavel vyzval k úvahám o „koalici ochotných“ za spravedlivý mír pro Ukrajinu

Nastal čas začít uvažovat o „široké koalici ochotných“ za spravedlivý mír na Ukrajině, napsal na síti X prezident Petr Pavel. Svobodný svět se podle něj musí postavit zlu. Jeho vyjádření přichází den po roztržce mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a americkým prezidentem Donaldem Trumpem a před nedělním jednáním evropských lídrů v Londýně.
1. 3. 2025|

Mluvit teď o vyslání vojáků na Ukrajinu je velmi nevhodné, míní Scholz

Německý kancléř Olaf Scholz po schůzce lídrů evropských zemí v Paříži řekl, že nyní považuje za velmi nevhodné jednat o vyslání vojáků na Ukrajinu. Ruskem napadenou zemi je ale podle něj nutné dál podporovat. Účastníci jednání se podle polského premiéra Donalda Tuska shodli, že Evropa musí zvýšit své vojenské schopnosti i výdaje na obranu.
17. 2. 2025Aktualizováno18. 2. 2025|

Estonsko pátrá v Baltském moři po podezřelých aktivitách

Estonsko je připraveno zasáhnout proti plavidlům, která představují nebezpečí pro Baltské moře a tamní infrastrukturu. Námořnictvo by mělo zakročit proti nepříteli i v mezinárodních vodách. Tallin tak chce zabránit například dalšímu narušení elektrických kabelů a telekomunikačních spojů.
15. 2. 2025|
Načítání...