Severoatlantická aliance

Největší letošní cvičení Severoatlantické aliance Steadfast Dart 26 vrcholí v německém Bergenu. Účastní se ho třináct členských zemí NATO bez USA. Svým průběhem odpovídá reálné obranné operaci kombinující boje na moři, souši i ve vzduchu. Deset tisíc účastníků operace testuje alianční síly rychlé reakce, které mají být připravené do deseti dnů od vydání rozkazu. Také česká armáda, která má na místě necelé dvě stovky výsadkářů, klade důraz na rychlou připravenost. Vojáci zkoušejí i technologické novinky, například práci s drony, obranu v kyberprostoru i strategickou komunikaci. Cvičení se zaměřuje na hrozbu ze strany Ruska, kterou si německá vláda dobře uvědomuje. „Ohrožuje nás hybridně, stínová flotila poškozuje naši podmořskou infrastrukturu a přibývá přeletů dronů,“ upozorňuje německý ministr obrany Boris Pistorius. Právě spolková země Dolní Sasko, kde leží Bergen, by v případě ohrožení byla klíčovým shromaždištěm aliančních sil před vysláním na východ.

Polsko by mělo mít kvůli ruské válce na Ukrajině vlastní jaderný program, uvedl prezident Karol Nawrocki v televizi Polsat News. Není podle něj jasné, zda to mezinárodní závazky a další otázky umožní, sám ale takový postup podporuje. Podle zástupců vládních stran země k tomuto kroku přistoupí, pokud bude nutný. Výroků Nawrockého si všimla i zahraniční média, píší polské servery.

Starý světový řád založený na pravidlech už neexistuje, řekl německý kancléř Friedrich Merz na úvod Mnichovské bezpečnostní konference. Do bavorské metropole přijely desítky šéfů vlád a hlav států, stovka ministrů a další stovky hostů z celého světa. Debatovat budou o rusko-ukrajinském konfliktu nebo bezpečnostní situaci ve světě. Česko zastupuje prezident Petr Pavel, ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).

Transatlantická vazba zůstává silná. Po jednání ministrů obrany Aliance to uvedl šéf NATO Mark Rutte. Podle něj se daří dávat víc na obranu, kromě investic je ale třeba navýšit i výrobu. USA chtějí vyváženější NATO 3.0, řekl zase náměstek ministra obrany USA Elbridge Colby. Ministři jednali rovněž o pomoci Kyjevu, kterou je podle Rutteho třeba navýšit. Česko v Bruselu zastupoval nový ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu večer za silného deště vřele tradičním polibkem na obě tváře přivítal českého premiéra Andreje Babiše (ANO) v Elysejském paláci, kde spolu povečeří. Schůzka se koná v předvečer neformálního summitu Evropské unie, který se ve čtvrtek koná na belgickém zámečku Alden Biesen. Po setkání je očekáván Babišův komentář pro média.

Česká muniční iniciativa si klade za cíl zajistit pro Kyjev dělostřeleckou munici v hodnotě pěti miliard eur (přes 121 miliard korun), zatím má ale přísliby pouze na 1,4 miliardy eur, řekl v Bruselu ve středu nejmenovaný vysoký vojenský představitel NATO. Neupřesnil ale, jestli má tato částka pokrýt dodávky na rok 2026 či jinak dlouhé časové období. Činitel připomněl, že tuzemská vláda potvrdila, že bude iniciativu i nadále koordinovat. Vyzval proto spojence, aby do ní přispívali.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio, který se tento týden zúčastní Mnichovské bezpečnostní konference, odcestuje z bavorské metropole na Slovensko a poté do Maďarska. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters. V Bratislavě, kde se v neděli 15. února setká s vládními představiteli, bude jednat o bezpečnosti a také o jaderné energetice.

Spojené státy přenechají dva z významných velitelských postů v rámci Severoatlantické aliance evropským představitelům. Jedná se o velitelství italské Neapoli a v Norfolku v americkém státě Virginia. Jedno velitelství naopak získají USA, napsala v pondělí agentura AFP s odvoláním na své diplomatické zdroje. Krok odpovídá požadavku amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby evropské země převzaly větší odpovědnost za svou vlastní bezpečnost.

Krize ve vztazích se Spojenými státy kvůli Grónsku ještě neskončila, i když se vztahy zlepšují, je přesvědčen dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Vyjádřil se tak v sobotu podle agentury AFP na tiskové konferenci v grónském Nuuku. O největší světový ostrov, bohatý na nerostné suroviny, donedávna usiloval americký prezident Donald Trump, což vedlo k velkému napětí. Dánsko, pod které Grónsko jako autonomní oblast patří, to stejně jako další evropské země jasně odmítalo.

Ministři zahraničí EU se shodli na zařazení íránských revolučních gard na seznam teroristických organizací, oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Dříve schválili uvalení dalších sankcí na íránské představitele a subjekty, uvedlo české zastoupení při Evropské unii. V Bruselu hovořili také o situaci na Ukrajině, v souvislosti s tím podle Kallasové přidali Rusko na seznam zemí podezřelých z praní špinavých peněz. Česko zastupoval ministr Petr Macinka (Motoristé).

Předseda hnutí STAN a bývalý ministr vnitra Vít Rakušan nechápe počínání ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) vůči prezidentovi Petru Pavlovi. Hlava státu v úterý zveřejnila Macinkovy vzkazy kvůli Pavlově odmítání jmenovat Filipa Turka (za Motoristy) ministrem životního prostředí. Bývalý ministr se proto nebojí použit slovo vydírání a obhajuje prezidentovo jednání. Rakušan byl hostem pořadu Interview ČT24, moderovaného Barborou Kroužkovou.

Opozice ve středu ve sněmovně znovu žádala vysvětlení aféry kolem zpráv ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) pro prezidenta Petra Pavla, které hlava státu zveřejnila a pokládá je za pokus o vydírání. Stanovisko chtěla pětice opozičních stran po premiéru Andreji Babišovi (ANO). Ten vystoupil hned v úvodu schůze. Mimo jiné řekl, že nestojí o zákopovou válku mezi Strakovou akademií a Hradem. Opozice volá po Macinkově demisi, případně po jeho odvolání z kabinetu. Zároveň svolala schůzi o vyslovení nedůvěry vládě.

Vláda ANO, SPD a Motoristů schválila návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) to bylo „maximum možného“. Kritizovala návrh z pera předchozího kabinetu. Člen sněmovního hospodářského výboru a předseda ODS Martin Kupka naopak vytknul vládě, že navýšení deficitu „zaplatí všechny budoucí generace“. Nesouhlasil ani se snížením výdajů na obranu. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.

Evropská unie chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, zároveň ale bude i nadále hájit své zájmy a bránit sebe, své členské státy, své občany i společnosti proti nátlaku. Po skončení mimořádného summitu EU v Bruselu to v noci na pátek uvedl předseda Evropské rady António Costa. Schůzka se konala v reakci na nedávná vyjádření a hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Grónska a možného zavedení cel proti některým evropským zemím. Česko na ní zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO).

Dánsko si přeje spolupracovat na posílení bezpečnosti v Arktidě a je ochotné jednat o jakýchkoli politických otázkách, odmítá ale diskutovat o své suverenitě, uvedla ve čtvrtek dánská premiérka Mette Frederiksenová. Reagovala tak na skutečnost, že prezident Spojených států Donald Trump, který dosud chtěl od Kodaně získat Grónsko, a šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte ve středu dospěli k rámci dohody o tomto arktickém ostrově.

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.

Americký prezident Donald Trump publikoval na své sociální sítí Truth Social soukromou zprávu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Francouzská hlava státu v ní píše Trumpovi, že nerozumí jeho postupu získat pro Spojené státy Grónsko, a navrhuje schůzku v Paříži. Podle francouzských zdrojů agentury Reuters je text autentický. Stejný osud potkal také zprávu od generálního tajemníka Severoatlantické aliance Marka Rutteho.

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.

Spojené státy v pondělí před Radou bezpečnosti OSN odsoudily ruské použití rakety Orešnik proti Ukrajině jako nebezpečnou a nevysvětlitelnou eskalaci konfliktu. Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja veškerou kritiku odmítl, uvedla AFP.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že jeho moc jako vrchního velitele Spojených států je omezena pouze jeho vlastní morálkou a že nepotřebuje mezinárodní právo. Trump to řekl v rozhovoru s deníkem The New York Tmes (NYT). Šéf Bílého domu podle listu prakticky smetl ze stolu koncept mezinárodního práva jako omezení své schopnosti použít vojenskou sílu k úderům, vojenským invazím či vyvíjení nátlaku na státy po celém světě.

Americký prezident Donald Trump a jeho tým zvažují různé možnosti k získání Grónska a využití americké armády je vždy možností, uvedl v úterý podle agentury Reuters Bílý dům. Trump podle něj dal jasně najevo, že zisk největšího světového ostrova, který je bohatý na nerostné suroviny, je prioritou pro národní bezpečnost.

Americký prezident Donald Trump musí přestat se svými hrozbami vůči Dánsku ohledně možné anexe Grónska, zdůraznila podle agentury Reuters dánská premiérka Mette Frederiksenová. Trump v neděli, den po americké vojenské intervenci ve Venezuele, znovu zopakoval, že Spojené státy „potřebují Grónsko“.

Ruské ztráty se ve válce s Ukrajinou zvyšují za posledních deset měsíců nejrychleji od začátku rozsáhlé plnohodnotné invaze v roce 2022. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnila britská veřejnoprávní stanice BBC. Ta dává tento vývoj do možné souvislosti se snahou administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení mírové dohody.