Severoatlantická aliance

Kvůli zlepšení ochrany východního křídla Severoatlantické aliance vyslalo Německo do Polska několik stíhaček Eurofighter a zhruba 150 vojáků. Podle agentury DPA o tom informovalo německé armádní letectvo. Krok už v polovině října oznámil ministr obrany Boris Pistorius. Reagoval tak na několik případů narušení vzdušného prostoru zemí NATO ruskými stíhačkami a drony.

Dvě třetiny členských států NATO se zavázaly poskytnout zbraně Ukrajině prostřednictvím iniciativy PURL, uvedl šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte. Norsko dá dalších pět set milionů eur (dvanáct miliard korun), Německo přispěje dalšími dvěma sty miliony eur (4,8 miliardy korun), uvedli ministři zahraničí obou zemí Espen Barth Eide a Johann Wadephul před jednáním v Bruselu. Celkem podle Rutteho spojenci a partneři přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard korun).

Polská prokuratura obvinila osmadvacetiletého Rusa ze špionážních aktivit a vedení skupiny sabotérů v Polsku. S odvoláním na tamní úřady to v úterý napsala tisková agentura PAP. Prokurátoři vznesli obvinění proti Michailu Mirgorodskému v jeho nepřítomnosti, protože je v zahraničí. Podle agentury AFP ho viní z toho, že pracoval na popud ruských tajných služeb.

Generální tajemník NATO Mark Rutte očekává v příštích dnech nové příspěvky od spojenců do programu nazvaného PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu. Rutte uvítal úsilí Spojených států o ukončení války na Ukrajině. Jak uvedl, je přesvědčen, že toto úsilí nakonec obnoví mír v Evropě.

Prezident USA Donald Trump tvrdí, že Moskva souhlasila s některými ústupky v americko-ruském plánu pro zastavení ruské války na Ukrajině. Popsal je přitom jen jako to, že Moskva přestane bojovat a nezabere další území. Trump také řekl, že už netrvá na dřívějším čtvrtečním termínu, do kterého od Kyjeva očekával souhlas s plánem. Moskva dává opakovaně najevo, že trvá na naprostém zničení Ukrajiny jako státu. Kreml ve středu uvedl, že hovořit o brzkém dosažení dohody je předčasné.

Každoroční velitelské shromáždění, na němž vedení armády probírá priority na příští rok, zahájil úvodním projevem náčelník generálního štábu Karel Řehka. Ten poznamenal, že v české armádě ani společnosti stále není dostatečný pocit urgence. Příprava na válku je podle něj kontinuální a nikdy nekončící proces. S tím, že ve společnosti není dostatečný pocit urgence, souhlasil i prezident Petr Pavel. Projev přednesla také ministryně obrany v demisi Jana Černochová (ODS).

Prezident Petr Pavel v pondělí na Pražském hradě přijal polskou hlavu státu Karola Nawrockého. Hovořili o ruské agresi proti Ukrajině i spolupráci v Evropské unii a Severoatlantické alianci (NATO). Podle Pavla oba prezidenti sdílí pohled na Rusko jako na nejzásadnější hrozbu pro bezpečnost Evropy. Nawrocki dorazil do Česka na svou první návštěvu po nástupu do funkce, prezidenta na cestě doprovází manželka Marta.

Tallinu pomáhají s bráněním vzdušného prostoru alianční spojenci. Nejčastěji kontrolují neohlášená ruská letadla. Do vzduchu musejí piloti kvůli poplachu v průměru čtyřikrát za měsíc. Estonská obrana ale čelí i dalším výzvám – stále častější jsou například kybernetické útoky ze strany Moskvy. Estonsko chce na obranu do roku 2029 utratit téměř pět a půl procenta hrubého domácího produktu.

Americko-ruský návrh plánu pro ukončení ruské války proti Ukrajině mimo jiné předpokládá, že okupovaný Krym a celá Doněcká a Luhanská republika budou de facto uznány za ruské. Plán také počítá s výraznou redukcí ukrajinské armády, ale nikoli ruské, dále s amnestií pro Rusko, zákazem dalšího rozšiřování NATO či zřízením rusko-amerického investičního fondu. Uvádějí to agentury AP a AFP, které tvrdí, že kopii plánu viděly. Analytici z Institutu pro studium války návrh označili za úplnou kapitulaci Ukrajiny. Kyjev podle Financial Times čelí tlaku USA, aby plán rychle přijal.

Rusko vyslalo v noci na středu na Ukrajinu 48 raket a 470 dronů, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V Ternopilu na západě země zemřelo dvacet šest lidí, uvedla Ukrajinska pravda. Polsko aktivovalo stíhačky, píše agentura Reuters. Drony zasáhly i Charkov, který hlásí 46 zraněných včetně dvou dětí.

Saúdskoarabský korunní princ Mohamed bin Salmán označil vraždu saúdskoarabského novináře žijícího v americkém exilu Džamála Chášakdžího za velkou chybu, která na několik let vážně narušila vztahy se Spojenými státy. Prohlásil to při svém setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Trump se prince, který za vraždou v roce 2018 podle amerických tajných služeb stál, zastal, když řekl, že bin Salmán o ničem nevěděl.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) požádal generálního tajemníka NATO Marka Rutteho na úterní společné schůzce o posílení protivzdušné obrany Slovenska. Ministerský předseda Ruttemu během jeho návštěvy Bratislavy také zopakoval, že Slovensko s výjimkou komerčních kontraktů nebude dodávat Ukrajině, která se brání ruské agresi, smrtící zbraně. Informoval o tom úřad slovenské vlády.

Ani dva měsíce od průniku ruských bezpilotních letounů není stoprocentně jasné, co způsobilo poničení domu v obci Wyryki na východě Polska. Budova se bude muset nejspíš zbourat. Samotná země se navíc čím dál častěji potýká s různými provokacemi ze strany Ruska.

Německé vládní strany se dohodly na návrhu nové podoby vojenské služby. Odvody budou plošné, zákon stanoví i cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou „povinnou vojenskou službu z potřeby“. S odvoláním na své zdroje obeznámené s nočním jednáním koaličních stran to napsala agentura DPA.

Prezident Petr Pavel ve středu na Pražském hradě přijal předsedu hnutí ANO a pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše. Jednali o návrhu programového prohlášení vlády, kterou ANO skládá s hnutím SPD a s Motoristy. Tématem byl i Babišův střet zájmů. Možný budoucí premiér po jednání zopakoval, že řešení svého střetu zájmů prezidentovi vysvětlí. Pavel nadále požaduje, aby Babiš do jmenování premiérem veřejně oznámil, jak svůj střet zájmů vyřeší.

Opakované porušování vzdušného prostoru zemí NATO ze strany Ruska by nemělo být donekonečna tolerováno, sdělil v úterý prezident Petr Pavel při diskusi se studenty středních škol Karlovarského kraje. Soudí, že je třeba adekvátní odpověď a Moskvě ukázat sílu. Český prezident a někdejší šéf vojenského výboru Severoatlantické aliance studentům také řekl, že v navrženém programu vznikající vlády mu chybí zmínky o bezpečnosti.

Vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů poslala v pátek dopoledne na Hrad návrh programového prohlášení vlády. Hlavními strategickými záměry programu jsou přijatelné ceny energií pro domácnosti i podniky, dostupné zdravotnictví, dostupnost bydlení a funkční sociální systém. Dalším bodem je například znovuzavedení EET nebo zrušení poplatků za veřejnoprávní média. ČT má dokument vládního programu k dispozici, stáhnout si ho můžete v odkazu níže.

Polské stíhací letouny MiG-29 ve čtvrtek znovu zachytily nad Baltským mořem ruský průzkumný letoun. S odvoláním na polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze to píše agentura Reuters. Jde už o druhý podobný incident v jednom týdnu.

Síly Severoatlantické aliance 17. října zaznamenaly dva neidentifikované drony v blízkosti vojenských kasáren Reedo na jihu Estonska. Jeden z nich se jim podařilo sestřelit, píše estonský web EER.

Vznikající vládní koalice plánuje vydat na obranu dvě procenta HDP. Financovat ji ale chce primárně podle aktuálních potřeb. Výdaje na obranu se musí vynakládat smysluplně, v souladu s potřebami armády a s úkoly, které má Česko v rámci Severoatlantické aliance (NATO), řekla v úterý místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Zástupci hnutí chtějí navýšit počet vojáků a investovat do posílení protivzdušné obrany.

Litva začne sestřelovat meteorologické balony, které na její území pronikají z Běloruska a opakovaně tam narušily leteckou dopravu. Podle agentury Reuters to oznámila premiérka Inga Ruginienéová. Litevské úřady z incidentů obviňují běloruské pašeráky cigaret, kteří podle nich kontraband posílají v malých horkovzdušných balonech. Podporu Litvě vyjádřila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Turecko pořídí v Británii dvacet bojových letounů Eurofighter Typhoon za osm miliard liber (v přepočtu 223 miliard korun), oznámila britská vláda, podle které dohodu v pondělí v Ankaře podepsali britský premiér Keir Starmer a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Montáž letounů se uskuteční v Británii, což podpoří tamní průmysl.

Členové proruské domobranecké skupiny Českoslovenští vojáci v záloze za mír (ČVZM) u soudu odmítli obžalobu z podpory a financování terorismu. Spoluobžalovaný Miloš Ouřecký přiznal vinu ohledně toho, že pomáhal jako dobrovolník Ruskem koordinovaným vojákům na Donbase. Obžaloba tvrdí, že jej domobranci vyslali na Ukrajinu s cílem, aby jim po návratu předal nabyté bojové zkušenosti pro případné ústavní, hospodářské a politické změny v Česku.

ANO, SPD a Motoristé v pátek pokračovali ve vyjednávání o programu možné budoucí vládní koalice. Páteční rozhovory věnovali kultuře a diplomacii. Uzavřeli tím jednání o agendách, které odpovídají jednotlivým ministerstvům. První místopředseda ANO Karel Havlíček řekl, že program možné budoucí koalice je z 95 procent hotový. O víkendu podle něho ještě budou subjekty pracovat na programu pro vědu a digitalizaci.