Severoatlantická aliance strana 2 z 5

Česko a Ukrajina podepíší bezpečnostní dohodu ve čtvrtek 18. července na summitu Evropského politického společenství v Londýně. Na síti X to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). S ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským se ve čtvrtek shodli na tom, že obě strany dokončí jednání o textu dohody před summitem Severoatlantické aliance (NATO) ve Washingtonu, který se koná druhý červencový týden.

Novým generálním tajemníkem NATO bude od začátku října dlouholetý nizozemský premiér Mark Rutte. Definitivně o tom rozhodli zástupci členských států Aliance. V říjnu by tak měl Rutte vystřídat Jense Stoltenberga, který vede NATO desátým rokem.

Ruský vůdce Vladimir Putin dorazil do KLDR. Jeho letadlo přistálo v úterý večer SELČ v Pchjongjangu, informovala agentura Interfax. Šéf Kremlu tak zahájil dvoudenní návštěvu Severní Koreje, při níž se setká se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. V článku pro tamní média předtím šéf Kremlu poděkoval Severní Koreji za podporu ve válce proti Ukrajině. Západní země se však domnívají, že Severní Korea poskytuje Rusku zbraně a munici. Moskva i Pchjongjang to však odmítají. Obě země podle Putina spojuje, že odmítají světový řád vedený Spojenými státy.

Novým generálním tajemníkem Severoatlantické aliance (NATO) se má stát končící nizozemský premiér Mark Rutte. V úterý to napsal server nizozemské televize NOS. Rutteho protikandidát, rumunský prezident Klaus Iohannis, se kandidatury prý vzdá. Končící šéf Aliance Jens Stoltenberg Rutteho označil za velmi silného kandidáta a poznamenal, že výběr nového generálního tajemníka je velmi blízko završení.

Lídři zemí Evropské unie se na neformálním summitu v Bruselu napoprvé neshodli na pokračování Ursuly von der Leyenové v pozici předsedkyně Evropské komise ani na obsazení dalších vrcholných unijních funkcí. Po skončení více než čtyřhodinového pondělního jednání to řekl český premiér Petr Fiala (ODS). Prezidenti a premiéři členských zemí budou chtít docílit konečné shody na summitu příští čtvrtek a pátek.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a americký prezident Joe Biden na summitu zemí skupiny G7 v Itálii podepsali desetiletou americko-ukrajinskou bezpečnostní dohodu zaměřenou na posílení bezpečnosti Ukrajiny. Má prý sloužit i jako takzvaný most pro případné členství této země v NATO. Lídři zemí G7 na summitu také nalezli shodu ohledně využití výnosů ze zmrazeného ruského majetku. Ukrajina by podle nich měla dostat úvěr ve výši 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun), první peníze by podle Reuters mohly přijít už letos. Moskva považuje tento postup za zločinný a pohrozila bolestivou odplatou. Zelenskyj za novou finanční podporu poděkoval.

Výsadkáři z Česka, Spojených států nebo třeba Polska se tento týden účastnili Airborne Triathlonu. Už 15. ročník akce pořádal 43. výsadkový pluk v Chrudimi. Jde o jednu z nejtěžších armádních soutěží svého druhu na světě. Vojáci jí říkají „pekelný závod“. Součástí byla střelba, běh nebo i překonávání přehradní kaskády, skoky z hráze a výsadek z vrtulníku. A stejně jako vloni si prvenství připsali domácí výsadkáři. Věnoval se tomu pořad Zóna ČT24, jehož tématy jsou bezpečnost a výzvy dnešního světa. Moderovali Jakub Szántó a Veronika Chraščová.

Spojenci by měli společně poskytovat Ukrajině nejméně 40 miliard eur ročně jako dosud a spravedlivě se podílet na zátěži, řekl po pátečním neformálním zasedání ministrů zahraničí zemí NATO generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. Podpora by měla být pevnější a dlouhodobější, dodal. Myslí si také, že NATO by mělo hrát větší roli v koordinaci dodávek bezpečnostních systémů a výcviku na Ukrajině. Česko podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) záměr jasného finančního rámce pro Ukrajinu podporuje.

Ukrajina může ke své obraně používat zbraně dodané Německem i proti cílům na ruském území. Vyplývá to z pátečního prohlášení mluvčího německé vlády Steffena Hebestreita, podle kterého Kyjev může zbraně k obraně nasadit v souladu s mezinárodním právem. Německý souhlas přichází nedlouho poté, co použití amerických zbraní v Rusku při obraně Charkova schválil prezident USA Joe Biden, jak napsaly agentura AP a server Politico. Některé země Evropy – například Polsko či Estonsko – žádné omezení nenastavily.

V Praze ve čtvrtek začalo dvoudenní neformální setkání ministrů zahraničí států Severoatlantické aliance (NATO). Na jeho okraj se koná řada bilaterálních schůzek. Při této příležitosti udělil prezident Petr Pavel generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie. Stoltenberga předtím přijal i premiér Petr Fiala (ODS), který řekl, že Česko plní závazek dvou procent výdajů HDP na obranu a bude ho naplňovat i v dalších letech. Stoltenberg ocenil Česko jako svého partnera a také to, jakou práci země vykonala ve své muniční iniciativě.

„Žijeme ve světě takového globálního nepořádku,“ soudí ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) před červnovou konferencí o míru na Ukrajině, která čelí ruské agresi. Šéf tuzemské diplomacie v pořadu Interview ČT24 podotkl, že summit ukáže například postoj zemí globálního Jihu. Zároveň zmiňuje, že nedává v současném světě smysl hledat globální řešení bez Číny. Vedle toho ujistil o české podpoře Kyjeva, dodal také, že by napadená země měla mít při obraně možnost použít západní zbraně i při akcích na území Ruska.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Kandidát SPOLU Ondřej Krutílek (ODS) pokládá za důležitá témata pro červnové hlasování Green Deal, migraci či bezpečnost. Zmínil však i otázku konkurenceschopnosti sedmadvacítky ve vztahu k Číně či Spojeným státům. V otázce přijetí eura v Česku má za to, že by se tuzemská ekonomika měla nejprve přibližovat ekonomikám, k nimž „vzhlíží“, až pak přistoupit k unijní měně.

Rusko nám bude škodit a nespokojí se s tím, že získá jen část Ukrajiny, je přesvědčen český prezident Petr Pavel. V rozhovoru s rakouským listem Die Presse také vyjádřil názor, že Evropa je na začátku delší konfrontace s Ruskem, která ale nemusí být vojenského rázu.

Češi už dvacet let mohou využívat benefitů, které jim plynou ze členství v Evropské unii. Mnohé z nich jim umožňují snazší cestování a poznávání ostatních členských států či příležitosti v podnikání. Hlavně ve světle rusko-ukrajinské války ale roste i význam společné obrany a bezpečnosti.

Zájem o vstup do Evropské unie (EU) má dalších deset států. Některé se o to snaží desítky let, jiné zase přístupová jednání teprve zahajují. Politický geograf z katedry geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci Miloš Fňukal řekl, že například z balkánských zemí je v současné době nejlépe připraveno Kosovo, i když má jiné problémy, například neutichající spory se Srbskem. Naopak vstup Turecka do EU je podle něj stále v nedohlednu. Míra demokracie v této zemi je nadále na velmi nízké úrovni.

„Trochu nám trvalo, když jsme o tom slyšeli poprvé, zjistit, zda je to pravda, nebo ne. A byla to pravda,“ vzpomíná na prvotní informace o české muniční iniciativě pro Ukrajinu zpravodaj serveru Politico Paul McLeary. Byl prvním, který ve Washingtonu o českém podnětu informoval. V rozhovoru pro ČT také zdůraznil, že tuzemská vláda vláda a další menší země musí doplnit zásoby za to, co poslaly Ukrajině.

„Česká republika jednala nad rámec očekávání, jako první země, která pomohla Ukrajině po té nevyprovokované agresi,“ konstatoval v rozhovoru pro ČT americký demokratický kongresman Lloyd Doggett. Ten spolu s dalšími zákonodárci usiloval o návštěvu premiéra Petra Fialy (ODS) v Bílém domě, prezidentu Joeu Bidenovi kvůli tomu psal dopisy. Tvrdí také, že na něj udělalo dojem přijetí ukrajinských uprchlíků po ruském vpádu na Ukrajinu.

„Jen velmi málo evropských zemí se chopí vůdčí iniciativy, jako to udělala Česká republika,“ prohlásila v rozhovoru pro ČT jedna z nejvlivnějších republikánských kongresmanek Lisa McClainová. Ta se za přijetí českého premiéra Petra Fialy (ODS) v Bílém domě přimlouvala s dalšími zákonodárci dopisem prezidentovi Joeu Bidenovi. Je považovaná za druhou nejvýše postavenou republikánku v americké Sněmovně reprezentantů. Zasedá ve výboru pro ozbrojené složky.

Premiér Petr Fiala (ODS) přiletěl na dvoudenní návštěvu Washingtonu. V pondělí má na programu setkání s prezidentem Joem Bidenem, se kterým by měl jednat o bezpečnostní spolupráci či o podpoře Ukrajiny napadené Ruskem. Předseda české vlády chce otevřít také témata vzájemných ekonomických vztahů či jaderné energetiky. Očekává se, že se bude hovořit i o posledním vývoji na Blízkém východě, kde se Izrael stal o víkendu terčem íránského dronového a raketového útoku, který mnozí světoví státníci i čeští politici odsoudili.

Česko by mělo využít návštěvy premiéra Pera Fialy (ODS) k tomu, aby tuzemská diplomacie vytvořila pro americkou stranu argument, který by ji přesvědčil k setrvání v Evropě. V rozhovoru pro ČT to uvedl Dalibor Roháč, který publikuje v prestižních světových médiích a působí jako seniorní expert v think-tanku American Enterprise Institute. Roháč zmínil také polarizaci uvnitř skupiny V4, kdy se Maďarsko a Slovensko odklánějí od bezpečnostních záruk Západu. „Je to prakticky sebevražedné,“ usoudil.

Ivan Korčok přijal porážku ve slovenských prezidentských volbách, gratuloval vítězi, ale vyjádřil i jisté obavy z tamní politické sféry. Byl jsem nespravedlivě vyobrazen jako kandidát války, řekl neúspěšný kandidát na prezidenta v Interview ČT24. Nad svou zemí prý neláme hůl, jen je zklamaný. Česká televize nabídla oběma finalistům voleb rozhovor. Budoucí prezident Peter Pellegrini interview přislíbil a ČT ho nabídne v příštích dnech.

Severoatlantická aliance ve čtvrtek slavila 75 let od svého založení. Podle velvyslance České republiky při NATO Jakuba Landovského během několika let prošla podstatnou změnou v oblasti vojenských schopností a připravenosti na válku a zároveň našla politickou jednotu. „Nejsou tu mezery, ve kterých by mohlo Rusko či jiní najít prostor na páchání nepravostí,“ řekl v pořadu Události, komentáře. NATO je dle bývalého velvyslance Česka při NATO Karla Kovandy v dobrém stavu i kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Nebýt jí, Aliance se dle něj nevzchopí a neuvědomí si původní účel své existence. Landovský v pořadu také oznámil, že po odchodu z postu velvyslance povede středoevropskou pobočku mezinárodní neziskové organizace Aspen Institute.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ve čtvrtek oznámil, že Aliance nemá v úmyslu poslat na Ukrajinu bojové jednotky. Zdůraznil, že podpora okupované země v její obraně proti ruské agresi nedělá z NATO stranu konfliktu. Lídr kandidátky SPOLU pro letošní volby do Evropského parlamentu Alexandr Vondra (ODS) označil jeho výrok za naprosto legitimní. V Interview ČT24 zároveň uvedl, že bezpečnostní záruky mohou dát jen země disponující jadernými zbraněmi a že největším počinem NATO, které si připomíná 75. výročí, byla ochrana Západního Německa před sovětskou agresí.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg přiznal, že situace na ukrajinském bojišti je vážná, Rusko pro úspěch na frontě neváhá obětovat muže ani výzbroj. Pro účinnou pomoc Ukrajině je proto nutné poskytnout ji co nejdřív. Spojenci jsou připraveni rychle dodat drony, munici nebo systémy protivzdušné obrany. Severoatlantická aliance ve čtvrtek slaví 75 let od svého založení. Rusko u té příležitosti prostřednictvím náměstka ruského ministra zahraničí Alexandra Gruška prohlásilo, že nemá v úmyslu jít se zeměmi NATO do konfliktu.