Severoatlantická aliance strana 4 z 5

Finská premiérka Sanna Marinová na návštěvě Švédska uvedla, že by měly obě země vstoupit do Severoatlantické aliance společně. Po výtkách Turecka k případnému švédskému členství ale ve Finsku zaznívají názory, že by měly být přihlášky oddělené. „Hovořili jsme o pomoci Ukrajině, také o přístupovém procesu k NATO a evropském předsednictví,“ doplnil na krátkém brífinku švédský premiér Ulf Kristersson.

Ve věku 93 let zemřel diplomat a bývalý ministr zahraničí Jaroslav Šedivý. Během své politické kariéry se historik a velvyslanec významně zasloužil o odchod sovětských vojsk z Československa a přispěl ke vstupu Česka do Severoatlantické aliance. O úmrtí informoval jeho syn Jiří Šedivý.

Závazky ohledně kolektivní obrany Severoatlantické aliance nejsou po výrocích kandidáta na prezidenta Andreje Babiše (ANO) v očích spojeneckých států ohrožené, myslí si stálý zástupce České republiky při NATO Jakub Landovský (ČSSD). Je podle něj důležité, že své vyjádření korigoval a v Bruselu se stále mohou diplomaté přesvědčit o dosavadní síle spojenectví ze strany Česka. Připouští nicméně, že podobné věty mohou zanechat možný argument proti dosud „bezchybnému výkonu“ českého zájmu na vytváření shody v Alianci. Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Robert Králíček (ANO) v pořadu Události, komentáře dodal, že výrok Andreje Babiše vycházel z pokusu uklidnit voliče v reakci na hypotetickou otázku moderátora Martina Řezníčka.

Nová koncepce zahraniční politiky České republiky by měla být hotova zhruba v polovině roku, sdělil poslancům na jednání zahraničního výboru ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Dosavadní strategie je z roku 2015. Podle šéfa diplomacie materiál dostatečně nereaguje například na erozi dodržování lidských práv nebo na dlouhodobé podrývání mezinárodního práva. „Musíme si jednoznačně umět pojmenovat, že je třeba zadržovat vliv Ruska v Evropě,“ řekl Lipavský ČT24.

Turecko, které blokuje vstup Švédska a Finska do Severoatlantické aliance, má požadavky, které Švédsko nemůže a nechce splnit. Podle agentury Reuters to v neděli prohlásil švédský premiér Ulf Kristersson. Zároveň ale vyjádřil přesvědčení, že Ankara nakonec členství Švédska v NATO schválí.

Podpora Ukrajiny bude hlavní prioritou švédského předsednictví Rady EU, které začalo v letošním roce, uvedl v pořadu Události, komentáře švédský velvyslanec v ČR Fredrik Jörgensen. Severská země, jež vystřídala Česko, se chce například zaměřit také na rozšíření Schengenu o Rumunsko a Bulharsko. Pro své půlroční působení chystá i překvapení, ale o něm nechtěl velvyslanec zatím hovořit.

Polsko letos dalo na obranu více než ostatní státy střední Evropy dohromady. V přepočtu více než tři sta miliard korun. Většinu zbraní nakoupilo v Jižní Koreji nebo USA. Washington v prosinci schválil kontrakt na dodávku tanků Abrams. První korejské tanky a houfnice dorazily už v prosinci. Polská vláda přitom kontrakt na jejich dodávku podepsala v létě. V úterý polský ministr Mariusz Blaszczak a jeho francouzský protějšek podepsali dohodu o nákupu dvou francouzských družic.

Turecko vítá kroky Švédska a Finska, které dosud učinily pro své členství v Severoatlantické alianci. Ministr zahraničí Mevlüt Çavusoglu na konci summitu NATO v Bukurešti ocenil „tvrdší postoj švédské vlády vůči terorismu,“ dodal ale, že potřebuje více záruk.

Západ se mylně domníval, že dělostřelecká a tanková válka v Evropě už se nebude opakovat, a zmenšil své zásoby zbraní. Podle představitelů NATO je však množství dělostřelectva ve válce na Ukrajině naprosto ohromující. Napsal to list The New York Times (NYT), podle něhož se nyní Spojené státy a Severoatlantická aliance snaží vyzbrojit Kyjev i doplnit vlastní arzenál.

Jiskru zažehnutí válečného konfliktu nejde podceňovat ani navzdory tomu, že napadení Česka bezprostředně nehrozí, uvedl náčelník Generálního štábu Armády České republiky Karel Řehka. V pořadu Události, komentáře dodal, že prioritou tuzemské armády je modernizace bojových vozidel pěchoty, podstatné je podle něj i řešení lepších systémů protivzdušné obrany.

Polsko přijme nabídku Německa, které mu chce poskytnout své systémy protivzdušné obrany Patriot. Na Twitteru to v pondělí napsal polský vicepremiér a ministr obrany Mariusz Blaszczak. Chce, aby mobilní raketové systémy byly rozmístěny u hranic s Ukrajinou.

Česko si připomíná třiatřicet let od pádu komunistického režimu a třiaosmdesát let od nacistického zákroku proti tuzemským vysokým školám. Oslavy 17. listopadu doprovodil vedle vzpomínkových akcí, koncertů a debat také protest lidí nespokojených se současnou společensko-politickou situací. Svolalo ho uskupení Česká republika na 1. místě.

NATO reaguje na válku na Ukrajině posílením východního křídla, kde rozmístilo nové jednotky. Jejich úkolem je odstrašení agresora. Pod českým velením působí i na Slovensku, které také požádalo o ochranu vzdušného prostoru.

Nedostatek zbraní v celé Evropě by mohl postavit spojence Ukrajiny před těžké rozhodování – při své podpoře Kyjevu totiž zvažují také riziko ruského útoku na ně. Napsala to agentura AP, podle níž ruská invaze na Ukrajině zatížila už předtím zdecimované zásoby zbraní nejen v řadě menších států, ale i v některých větších zemích NATO. Spojené státy a další členové Severoatlantické aliance poslali Ukrajině zbraně a vybavení v hodnotě miliard dolarů, někteří spojenci poskytli všechny své rezervní zbraně ze sovětské éry a nyní čekají na americkou náhradu.

Pokud by Rusko v konfliktu na Ukrajině použilo jaderné zbraně, mělo by to pro něj závažné následky, řekl ve čtvrtek generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po dvoudenní schůzce ministrů obrany Aliance. „Nebudeme říkat, jak přesně bychom zareagovali, ale samozřejmě by to zásadně změnilo charakter konfliktu.“ Moment, kdy by jaderné zbraně využilo NATO, je extrémně vzdálený, dodal.

Země Severoatlantické aliance a další spojenci potvrdili, že jsou připraveni dodávat Ukrajině další zbraně k obraně proti stupňující se ruské agresi. Po schůzce zástupců pěti desítek zemí v bruselském sídle NATO to řekl americký ministr obrany Lloyd Austin. Během jednání kontaktní skupiny vedené Spojenými státy řada zemí slíbila nejrychlejší možné dodávky protivzdušných systémů, dělostřelecké techniky či dalších zbraní, které se Kyjevu nedostávají. Ruské útoky, které v posledních dvou dnech zabily nejméně devatenáct lidí a zasáhly asi třetinu ukrajinské energetické infrastruktury, podle Austina zesílily odhodlání USA pomáhat napadené zemi.

Severoatlantická aliance posílí po sabotáži plynovodů Nord Stream ochranu kritické infrastruktury a na jakýkoli útok proti ní rázně odpoví, řekl generální tajemník Jens Stoltenberg před začátkem dvoudenního zasedání aliančních ministrů obrany. Uvedl také, že NATO nepoleví v podpoře Ukrajiny a její úspěšné obrany proti Rusku a v ukrajinském zájmu jedná o navýšení výroby zbraní a munice. Ruské útoky na ukrajinské civilní cíle jsou podle něj známkou slabosti a důsledkem neschopnosti udržet pozice vůči ukrajinské protiofenzivě.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v Interview ČT24 označil pondělní ruské útoky na ukrajinská města za akt státního terorismu. Ujistil ale, že bezpečnostní situace v Česku se nemění. Stále podle něj platí obecná rizika spojená s ruskou invazí na Ukrajinu, bezprostřední riziko však podle něj Česku nehrozí. Zmínil potřebu dále pomáhat Ukrajině vojensky, za důležité označil i přijímání dalších sankcí vůči režimu ruského prezidenta Vladimira Putina.

Rusko a Bělorusko se dohodly na rozvinutí společného regionálního uskupení vojsk, oznámil běloruský vůdce Alexandr Lukašenko na pondělní poradě o bezpečnosti země. Podle státní agentury Belta obvinil Severoatlantickou alianci, že zvažuje agresi proti Bělorusku, a to včetně jaderného úderu. Lukašenko, jak zdůrazňují ukrajinská média, avizoval, že se ruští vojáci brzy vrátí do Běloruska, odkud na počátku invaze podnikli neúspěšný útok na Kyjev.

Členství v Severoatlantické alianci je pro Česko zárukou bezpečnosti. V Interview ČT24 to řekl náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka. Myslí si také, že Češi by měli být hrdí, že republika v NATO je. Zmínil také důležitost modernizace armády a potřebu dávat na obranu dvě procenta HDP. Česká armáda je podle něj bojeschopná, je třeba se však připravit na moderní boj, to znamená armádu i omladit.

Švédská pobřežní hlídka objevila již čtvrtý únik plynu z poškozených plynovodů Nord Stream. Informoval o tom švédský deník Svenska Dagbladet s odvoláním na mluvčí pobřežní stráže. Evropští politici stále častěji mluví o tom, že za podmořskými výbuchy, které plynovody poškodily, stojí úmyslné útoky. Rusko ale svoji vinu odmítá a naopak obviňuje Spojené státy. Prezident Vladimir Putin označil poškození plynovodů za „akt mezinárodního terorismu“. Tajemník NATO Jens Stoltenberg ve čtvrtek uvedl, že vše naznačuje tomu, že šlo o sabotáž.

Na letišti Mošnov začaly dvoudenní Dny NATO v Ostravě a Dny Vzdušných sil Armády ČR. Zahájil je společný seskok českých a polských parašutistů. Jde o největší bezpečnostní přehlídku v Evropě, jen v sobotu ji navštívilo 85 tisíc lidí. I na neděli je přichystaných okolo deseti hodin programu. Kvůli letošímu vysokému zájmu veřejnosti se v okolí letiště ze všech stran tvořily několikakilometrové kolony aut.

Země střední a východní Evropy daly jako první impuls k tomu, aby se Ukrajině po začátku ruské invaze dodávaly zbraně, uvedla v pořadu Interview ČT24 ředitelka odboru amerických států na ministerstvu zahraničních věcí Veronika Kuchyňová Šmigolová. Měly totiž s Ruskem dlouhodobé negativní zkušenosti. Jejich příklad ve vojenských dodávkách pak následovaly rovněž země západní Evropy a Spojené státy.

Turecko bude za ruský plyn částečně platit v rublech. Podle agentury TASS o tom po pátečním setkání ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho tureckého protějšku Recepa Tayyipa Erdogana v Soči informoval místopředseda ruské vlády Alexandr Novak. Rusko začalo požadovat platby v rublech po odběratelích plynu po rozpoutání války na Ukrajině a ostré západní reakci, která ohrozila stabilitu ruské měny.