Severoatlantická aliance strana 4 z 5

Ukrajině se dosud podařilo zajistit 1,5 miliardy dolarů (31,4 miliardy korun), za které evropští spojenci v rámci nové iniciativy nakoupí americké zbraně, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Celková hodnota pomoci, kterou chce Severoatlantická aliance tímto způsobem pro Kyjev zabezpečit, je asi deset miliard eur (245 miliard korun). O další podpoře jednal Zelenskyj ve čtvrtek v Londýně s britským premiérem Keirem Starmerem.

Norsko, Dánsko a Švédsko společně přispějí na dodávky zbraní pro Ukrajinu ze Spojených států pod záštitou NATO částkou v hodnotě přibližně pět miliard norských korun (přes 10,5 miliardy korun). Podle agentury Reuters to oznámila norská vláda. Ukrajinu, jež od února 2022 vzdoruje plnohodnotné ruské invazi, podporují země NATO dlouhodobě.

Rakousko si v neděli připomnělo 70 let od obnovení suverenity. Takzvaná státní smlouva vedla ke sjednocení země i odchodu okupačních vojsk spojeneckých armád. Podepsána byla na horním zámku Belvedere 15. května 1955, avšak v platnost vstoupila až 27. července. Dokument podle historika Wolfganga Muellera představuje poslední krok na cestě Rakouska k suverénnímu státu po druhé světové válce. Kromě toho se ale tehdy zrodila i dodnes platná neutralita. V NATO tak alpský stát dosud není, i když ho alianční státy obklopují. Ministryně zahraničí Beate Meinlová-Reisingerová však připustila, že o možném členství v Alianci by Rakousko mohlo debatovat. Většina obyvatel země si nicméně neutrality stále váží a vnímá ji jako výhodu.

Česká vláda za minulý rok ohlásila zvýšení výdajů na obranu nad dvě procenta HDP, a formálně tak po devatenácti letech splnila závazek vůči NATO. Česko ale zatím stále neví, jak vysoké obranné výdaje mu Severoatlantická aliance uzná. Kabinet se loni poprvé pokusil vykázat jako obranné náklady i výdaje z jiných kapitol než je ministerstvo obrany.

Estonsko provedlo první vlastní test raketometu HIMARS, který mu letos dodaly Spojené státy. HIMARS mají objednány i další země v regionu, které kvůli agresivnímu chování Ruska posilují obranu také dalšími způsoby, jež vzájemně koordinují. Kreml, jenž státy v Pobaltí považuje za sféru svého vlivu a vede proti nim intenzivní hybridní kampaň, opět obvinil z napětí v regionu „agresivní politiku“ tamních zemí.

Česká republika se nyní nepřipojí k nákupu amerických zbraní pro Ukrajinu, která se brání ruské invazi. Serveru Publico to v úterý řekl premiér Petr Fiala (ODS). Praha se podle něj soustředí na jiné cesty, jak Kyjevu pomoci, včetně vlastní muniční iniciativy. Tu by zase nejraději v Česku úplně zrušil šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš. V rozhovoru pro agenturu Reuters navrhl, aby její financování převzalo NATO.

Americký prezident Donald Trump v noci na pátek stanici NBC News řekl, že Spojené státy dodají Ukrajině zbraně prostřednictvím Severoatlantické aliance (NATO), která za ně zaplatí. Šéf Bílého domu dále uvedl, že ho Moskva zklamala. Dodal, že v pondělí zřejmě učiní důležité prohlášení k Rusku, aniž uvedl další podrobnosti.

Pokud by se Čína rozhodla zaútočit na Tchaj-wan, chtěla by po Rusku, aby zároveň zaútočilo na území Severoatlantické aliance. V rozhovoru, který zveřejnil v sobotu deník The New York Times, to označil za nejpravděpodobnější scénář generální tajemník NATO Mark Rutte. Podle něj nelze oddělit bezpečnostní situaci v Evropě od té v Asii.

Armáda České republiky (AČR) do kolektivní obrany Severoatlantické aliance musí být schopná poskytnout dvě pozemní brigády, přiblížil ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jan Jireš v Událostech, komentářích, které moderoval Daniel Takáč. Kromě závazků vůči NATO armáda zároveň buduje i vlastní obranyschopnost na území Česka, dodal první zástupce náčelníka generálního štábu Miroslav Hlaváč.

O sněmovních volbách, prací nepodmíněném základním příjmu, energetice, mezinárodních závazcích či bezpečnosti debatovali hosté pořadu Politické spektrum s moderátorem Bohumilem Klepetkem. Diskuze se účastnili Michaela Nedory (Hnutí Kruh), Jan Sedláček (Národní demokracie) a Petr Špring (Mourek – politická strana).

„V tuhle chvíli na levici reálně prosazuje alespoň zčásti sociální program hnutí Stačilo! a je to pro nás logický partner,“ okomentoval v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem místopředseda SOCDEM Jiří Nedvěd snahu vedení strany o volební spolupráci s hnutím Stačilo!, ve kterém figurují komunisté. Bývalý ministr a senátor Jiří Dienstbier, který v reakci na rozhodnutí předsednictva opustil SOCDEM, označil krok za „sebevraždu Sociální demokracie“.

Spojenci z NATO se na summitu v Haagu zavázali dávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné výdaje a výdaje s obranou související. Španělsko uvedlo, že zůstane u svých dvou procent. Přezkoumání výdajů se uskuteční v roce 2029. Spojenci též potvrdili svůj závazek ke kolektivní obraně, který je zakotvený v článku pět smlouvy NATO. Shodli se i na potřebě další podpory Ukrajiny. Prezident USA Donald Trump ocenil závazek ohledně výdajů na obranu. Dle analytiků to bude znamenat velký zásah do českých veřejných financí.

„Pokud nebudeme schopni zajistit svoji bezpečnost, případně odradit kohokoliv, kdo by chtěl zkoušet, jestli NATO funguje, tak investice do čehokoliv dalšího nedávají moc smysl,“ řekl v rozhovoru s Lukášem Dolanským odvysílaném v pořadu Události, komentáře prezident Petr Pavel. Ten se účastnil summitu NATO v Haagu, na němž se spojenci shodli na závazku vydávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné výdaje a na výdaje, které s obranou souvisejí.

Británie nakoupí dvanáct nových amerických bojových letounů F-35A schopných nést taktické jaderné zbraně a připojí se ke vzdušné jaderné misi Severoatlantické aliance (NATO). Podle agentur AFP, Reuters a stanice BBC o tom v úterý informovala kancelář premiéra Keira Starmera, který tento záměr Londýna oznámí ve středu na summitu NATO v Haagu.

Slovensku by v současné době nesmyslného zbrojení svědčila neutralita, řekl slovenský premiér Robert Fico, jehož země je od roku 2004 členem NATO. Fico poprvé veřejně hovořil o neutralitě v odpovědi na novinářský dotaz ohledně zvyšování výdajů na obranu, které plánuje Severoatlantická aliance i Evropská unie.

Kam míří Česko? Patříme k Západu, nebo se obracíme znovu na Východ? Publicistický pořad ČT Fenomén doby se zabýval tím, kam patří a kam směřuje Česká republika. Na otázku, jestli je Česko součástí Západu, nebo Východu a co to znamená, odpovídali experti i příznivci obou orientací.

V roce 2025 se otevírá okno příležitostí pro zastavení bojů v rusko-ukrajinské válce, míní bývalý ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Poukázal na problémy ruské ekonomiky, které by mohly přimět vedení země přistoupit na příměří. K tomu je ovšem podle něj nutné, aby Moskva do Istanbulu poslala vyjednavače se silným mandátem. Rozhovor s politikem vedla na bezpečnostní konferenci Globsec Barbora Maxová.

Posílit protivzdušnou a protiraketovou obranu o 400 procent je podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho prioritou Aliance. Přednesl ji v Londýně po setkání s britským premiérem Keirem Starmerem. Rutte očekává, že účastníci nadcházejícího aliančního summitu v Haagu na konci června schválí zvýšení výdajů na obranu na pět procent HDP.

Ministři obrany NATO schválili nové alianční závazky, kterými mají přispět k obraně Aliance, oznámil generální tajemník NATO Mark Rutte. K dosažení těchto cílů bude podle něj potřeba více financí. Rutte v této souvislosti navrhuje zvýšit cíl výdajů na obranu na pět procent HDP, přičemž 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností.

Při ruském dronovém útoku v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny zahynulo v noci na čtvrtek nejméně pět lidí. Podle ukrajinského ministra vnitra Ihora Klymenka jsou mezi nimi tři členové rodiny šéfa místních hasičů. Dalších šest osob bylo po útoku hospitalizováno, oznámil šéf černihivské oblastní správy Vjačeslav Čaus. Nejméně devatenáct zraněných po úderech ruských bezpilotních letounů ohlásil také Charkov.

Převádíme Spojené království do „válečné připravenosti“ a „válečného tempa", uvedl podle BBC britský premiér Keir Starmer. Podle něj toho lze dosáhnout zvýšením platů a vytvořením silnější, plně vycvičené zálohy. Britská vláda chce také pořídit dvanáct nových ponorek s jaderným pohonem, které budou mít na palubě konvenční zbraně. Za modernizaci jaderného arzenálu se chystá utratit na patnáct miliard liber (asi 443 miliard korun).

Globální zvyšování vojenských výdajů podle vědců představuje hrozbu pro klimatické cíle, protože jenom zbrojení plánované Severoatlantickou aliancí (NATO) by mohlo zvýšit emise skleníkových plynů téměř o dvě stě milionů tun ročně, píše britský deník The Guardian s odvoláním na odbornou studii.

Vůbec poprvé od druhé světové války Německo v zahraničí trvale umístilo své jednotky. Brigáda bundeswehru začala ve čtvrtek oficiálně působit v Litvě. Ve stínu ruské války na Ukrajině má posílit východní křídlo Severoatlantické aliance. Mluví se o takzvaném historickém obratu obranné politiky. Ještě před 35 lety měla spolková republika silnou armádu i brannou povinnost. Znovu ji zavedla relativně záhy po konci druhé světové války. Tehdy, stejně jako v současnosti, byla bezpečnost v Evropě v ohrožení.

Hnutí SPD v pátek zpochybnilo vyjádření prezidenta Petra Pavla, podle něhož na čtvrtečním jednání s lídry parlamentních stran o bezpečnosti panovala shoda na tom, že členství země v Severoatlantické alianci a Evropské unii je v současnosti nejlepší garancí bezpečnosti a prosperity. Na jednání na Hradě se zástupci SPD nepadlo nic o souhlasu hnutí s členstvím v Evropské unii a NATO, tvrdí předseda SPD Tomio Okamura. Prezidentská kancelář v reakci uvedla, že jednání měla stejnou strukturu a vždy zahrnovala i ukotvení v obou organizacích.