Severoatlantická aliance strana 4 z 5

Varšava ve středu po narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony požádala o aktivaci článku 4 smlouvy NATO. Ten hovoří o konzultacích v případě ohrožení bezpečnosti členské země. V minulosti jej opakovaně využilo Turecko, aktivován byl ale i po velké ruské invazi na Ukrajinu. Klíčový článek 5 o vzájemné obraně dosud aktivovaly pouze Spojené státy, a to po teroristických útocích z 11. září.

„Není pochybnost o tom, že to byl ruský útok,“ zhodnotil ruské drony nad polským územím ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Zdůraznil však, že by se Česko v obdobném případě bylo schopno bránit – právě díky členství v NATO. Místopředseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) ovšem soudí, že se v hodnocení toho, zda o úmysl šlo, či nikoliv, musí ještě počkat. Debatu v Událostech, komentářích moderoval Daniel Takáč.

Česká republika je kvůli středečnímu aktu ruské agrese připravena poslat na pomoc Polsku vrtulníkovou jednotku pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š ve speciální úpravě, uvedlo večer ministerstvo obrany. Polsko o jejich vyslání požádalo. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) mohou české vrtulníky pomáhat s obranou evropského vzdušného prostoru během několika dnů.

Ministerstvo obrany uzavřelo smlouvu na dodávky ručních zbraní se společností Česká zbrojovka v hodnotě až 4,26 miliardy korun bez DPH. Pořídí pušky CZ BREN 2, podvěsné granátomety i pistole, a to včetně příslušenství. Ministerstvo o tom informovalo na svém webu. Nákup na začátku září projednala vláda. Resort nakoupí také řídicí stanici pro vojenský komunikační systém TACSAT za miliardu korun, který dodá americká vláda do roku 2027.

Lidé sdílejí podle bezpečnostního experta Libora Kutěje s ostatními obrovské množství informací, které pomáhají cizím zpravodajským službám. A nejsou si tohoto rizika vědomí – už jen proto, jak rychle se technologie vyvíjejí. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) tento týden varoval před posíláním systémových a uživatelských dat do Číny.

Podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho byl čtvrteční summit zástupců koalice ochotných klíčový, jelikož došlo k doladění bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Ty budou podle něj nastavené tak, že ruský vládce Vladimir Putin už na Evropu nikdy nezaútočí. „Jde o vzkaz Moskvě, aby se už nikdy nepokoušela obsadit ani jeden čtvereční kilometr ukrajinského území,“ řekl Rutte v rozhovoru pro ČT, který vedl Martin Řezníček.

Návrh státního rozpočtu se schodkem 286 miliard korun je jen „výkopem“, zhodnotil možnou podobu rozpočtu na příští rok předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). Člen stejného výboru Pavel Růžička (ANO) se chce podívat, jak jsou peníze alokované. Datový ekonom Petr Bartoň soudí, že plánovaný schodek je „rezignace na řešení výdajů“. O návrhu státního rozpočtu hovořili v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem.

Evropská unie musí zvýšit své vojenské kapacity, dokončit vnitřní trh a začít mluvit jedním hlasem, aby mohla hrát relevantní roli v měnícím se světě. Současný stav, kdy Evropa spoléhala na bezpečnostní ochranu Spojených států amerických, je neudržitelný. Na Bledském strategickém fóru to v úterý uvedl český prezident Petr Pavel. Demokracie podle něj momentálně prohrávají střet s autokraciemi.

Čína a Indie jsou odhodlané prohloubit vzájemnou spolupráci a vyřešit pohraniční spory, shodli se podle agentury AP na nedělním jednání v severočínském přístavním městě Tchien-ťin čínský prezident Si Ťin-pching a indický premiér Naréndra Módí. Ten je v Číně poprvé po sedmi letech.

Švédsko představilo první bojové vozidlo pěchoty CV90 pro českou armádu. Nákup 246 vozidel téměř za šedesát miliard korun schválila vláda v květnu 2023. Mají patřit k vybavení těžké brigády. Prvních deset kusů by měla armáda obdržet v příštím roce, zbytek pak do roku 2030. Ceremoniálu k dokončení výroby se ve Švédsku zúčastnila i ministryně obrany Jana Černochová (ODS), podle níž by mohl mít jejich servis na starosti státní podnik VOP CZ.

Německá vláda ve středu schválila návrh zákona o vojenské službě, jehož cílem je zvýšit počet vojáků v armádě o více než 80 tisíc. Pokud ho schválí i Spolkový sněm, budou muset všichni muži po dosažení 18 let vyplnit dotazník, ve kterém uvedou, zda mají zájem sloužit v armádě. Vhodné kandidáty si pak vojsko pozve k odvodní prohlídce. Rozhodnutí o vstupu do vojenské služby bude ale nadále dobrovolné.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil v pátek Moskvu, že dělá vše pro to, aby se schůzka mezi ním a ruským vůdcem Vladimirem Putinem neuskutečnila. Zároveň vyzval spojence Kyjeva k novým sankcím vůči Rusku, pokud Moskva neprojeví ochotu ukončit invazi do jeho země. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že se schůzka neplánuje, protože není připravena agenda summitu.

Ukrajina začala s partnery připravovat vojenskou složku příštích bezpečnostních záruk, které mají vyloučit opakování ruské agrese, sdělil šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. Prohlášení přichází po prvním koordinačním jednání s poradci pro národní bezpečnost reprezentujícími Německo, Itálii, Francii, Velkou Británii, Finsko, EU a NATO. Podle viceprezidenta USA JD Vance bude muset Evropa převzít „lví podíl břemene“ ukrajinské bezpečnosti.

V Bílém domě se v pondělí uskutečnilo multilaterální jednání o rusko-ukrajinské válce mezi prezidentem USA Donaldem Trumpem a zástupci několika evropských zemí a mezinárodních institucí. Zúčastnil se jej také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Trump na své sociální síti Truth Social oznámil, že na závěr jednání telefonicky hovořil s ruským vládcem Vladimirem Putinem a začal s přípravami schůzky šéfa Kremlu a Zelenského, která bude následována trojstranným jednáním za jeho účasti.

Bílý dům hostil další jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Na setkání a rokování dorazila také řada evropských lídrů. Vztahy Trumpa se Zelenským měly turbulentní vývoj, šéf Bílého domu s nástupem do úřadu nejprve sliboval rychlé ukončení války a příměří s Ruskem. Po nezdaru následovala vyhrocená schůzka s ukrajinským lídrem v Bílém domě, která se zvrhla až do veřejné vzájemné hádky.

Ruský vládce Vladimir Putin souhlasil s tím, aby Spojené státy a Evropa poskytly Ukrajině takové bezpečnostní záruky, které se budou svým charakterem podobat článku 5 smlouvy o Severoatlantické alianci, jenž obsahuje princip kolektivní obrany, řekl v neděli v televizi CNN americký zmocněnec Steve Witkoff. Zároveň je podle něj Putin ochoten učinit ústupky na dobytých územích na Ukrajině.

Americký prezident Donald Trump a ruský vládce Vladimir Putin jednali na summitu na americké Aljašce. Šéf Bílého domu označil schůzku za extrémně produktivní. Brzy by měl následovat další summit, kterého by se měl podle Trumpa zúčastnit také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dle šéfa Kremlu by shody dosažené na summitu mohly být odrazovým můstkem pro ukončení války na Ukrajině a také pro obnovení vazeb mezi Moskvou a Washingtonem.

Ukrajině se dosud podařilo zajistit 1,5 miliardy dolarů (31,4 miliardy korun), za které evropští spojenci v rámci nové iniciativy nakoupí americké zbraně, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Celková hodnota pomoci, kterou chce Severoatlantická aliance tímto způsobem pro Kyjev zabezpečit, je asi deset miliard eur (245 miliard korun). O další podpoře jednal Zelenskyj ve čtvrtek v Londýně s britským premiérem Keirem Starmerem.

Norsko, Dánsko a Švédsko společně přispějí na dodávky zbraní pro Ukrajinu ze Spojených států pod záštitou NATO částkou v hodnotě přibližně pět miliard norských korun (přes 10,5 miliardy korun). Podle agentury Reuters to oznámila norská vláda. Ukrajinu, jež od února 2022 vzdoruje plnohodnotné ruské invazi, podporují země NATO dlouhodobě.

Rakousko si v neděli připomnělo 70 let od obnovení suverenity. Takzvaná státní smlouva vedla ke sjednocení země i odchodu okupačních vojsk spojeneckých armád. Podepsána byla na horním zámku Belvedere 15. května 1955, avšak v platnost vstoupila až 27. července. Dokument podle historika Wolfganga Muellera představuje poslední krok na cestě Rakouska k suverénnímu státu po druhé světové válce. Kromě toho se ale tehdy zrodila i dodnes platná neutralita. V NATO tak alpský stát dosud není, i když ho alianční státy obklopují. Ministryně zahraničí Beate Meinlová-Reisingerová však připustila, že o možném členství v Alianci by Rakousko mohlo debatovat. Většina obyvatel země si nicméně neutrality stále váží a vnímá ji jako výhodu.

Česká vláda za minulý rok ohlásila zvýšení výdajů na obranu nad dvě procenta HDP, a formálně tak po devatenácti letech splnila závazek vůči NATO. Česko ale zatím stále neví, jak vysoké obranné výdaje mu Severoatlantická aliance uzná. Kabinet se loni poprvé pokusil vykázat jako obranné náklady i výdaje z jiných kapitol než je ministerstvo obrany.

Estonsko provedlo první vlastní test raketometu HIMARS, který mu letos dodaly Spojené státy. HIMARS mají objednány i další země v regionu, které kvůli agresivnímu chování Ruska posilují obranu také dalšími způsoby, jež vzájemně koordinují. Kreml, jenž státy v Pobaltí považuje za sféru svého vlivu a vede proti nim intenzivní hybridní kampaň, opět obvinil z napětí v regionu „agresivní politiku“ tamních zemí.

Česká republika se nyní nepřipojí k nákupu amerických zbraní pro Ukrajinu, která se brání ruské invazi. Serveru Publico to v úterý řekl premiér Petr Fiala (ODS). Praha se podle něj soustředí na jiné cesty, jak Kyjevu pomoci, včetně vlastní muniční iniciativy. Tu by zase nejraději v Česku úplně zrušil šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš. V rozhovoru pro agenturu Reuters navrhl, aby její financování převzalo NATO.

Americký prezident Donald Trump v noci na pátek stanici NBC News řekl, že Spojené státy dodají Ukrajině zbraně prostřednictvím Severoatlantické aliance (NATO), která za ně zaplatí. Šéf Bílého domu dále uvedl, že ho Moskva zklamala. Dodal, že v pondělí zřejmě učiní důležité prohlášení k Rusku, aniž uvedl další podrobnosti.