Ukrajina chystá vojenskou složku bezpečnostních záruk

Ukrajina začala s partnery připravovat vojenskou složku příštích bezpečnostních záruk, které mají vyloučit opakování ruské agrese, sdělil šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. Prohlášení přichází po prvním koordinačním jednání s poradci pro národní bezpečnost reprezentujícími Německo, Itálii, Francii, Velkou Británii, Finsko, EU a NATO. Podle viceprezidenta USA JD Vance bude muset Evropa převzít „lví podíl břemene“ ukrajinské bezpečnosti.

„Naše týmy, především armáda, již zahájily aktivní práci na vojenské složce bezpečnostních záruk. Vypracováváme také postup pro nezbytná opatření, pokud ruská strana bude válku nadále protahovat a poruší dohodu o bilaterální a třístranné schůzce lídrů,“ napsal na Telegramu Jermak. „Vše musí být velmi konkrétní a účinné, aby se zabránilo opakování agrese,“ zdůraznil.

Vojenští představitelé NATO na středeční videokonferenci potvrdili podporu Ukrajině a shodli se, že prioritou je spravedlivý a trvalý mír, uvedl na síti X šéf Vojenského výboru NATO Giuseppe Cavo Dragone. Skupina vojenských velitelů i po skončení virtuální schůzky pokračuje ve Washingtonu v debatách o možnostech bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, podotkla agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaný zdroj.

Virtuální schůzka se odehrála v době, kdy americký prezident Donald Trump vystupňoval své úsilí o ukončení války, kterou proti Ukrajině v plnohodnotné podobě vede Rusko čtvrtým rokem. Západní spojenci zároveň diskutují o bezpečnostních garancích pro Kyjev, které by mohly přispět k uzavření míru.

Server RBK-Ukrajina v této souvislosti připomněl, že desítka zemí je ochotna v rámci bezpečnostních záruk vyslat své vojáky na Ukrajinu, aby dohlíželi na dodržování příští mírové dohody. Účast USA na zárukách zůstává nejasná, dodal.

Zelenskyj nechce, aby v zárukách hrála roli Čína

K bezpečnostním zárukám se ve čtvrtek vyjádřil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Do sedmi až deseti dnů bychom chtěli mít porozumění o architektuře bezpečnostních záruk. A na základě tohoto porozumění chceme uspořádat třístrannou schůzku také s americkým prezidentem Trumpem,“ řekl Zelenskyj podle agentury AFP.

Ukrajinská hlava státu se vyjádřila také k možné roli Číny coby součásti bezpečnostních garancí po Ukrajinu po ukončení války. Tuto možnost zmínil podle médií ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. „Za prvé, Čína nám od začátku nepomáhala tuto válku zastavit. Za druhé, Čína pomohla Rusku otevřením trhu s drony (...). Nepotřebujeme garanty, kteří nepomáhají Ukrajině a nepomáhali Ukrajině v době, kdy jsme to opravdu potřebovali,“ zdůraznil Zelenskyj podle AFP.

Jako možná místa pro případnou schůzku s ruským vládcem Vladimirem Putinem označil Zelenskyj Švýcarsko, Rakousko nebo Turecko. Maďarskou metropoli Budapešť, o které se v posledních dnech také hovoří jako o možném místu setkání, označil ukrajinský prezident podle serveru Ukrajinska pravda za složitější možnost, protože Budapešť se za ruské války proti Ukrajině staví proti podpoře napadené zemi.

Podle agentury Reuters Zelenskyj také řekl, že by Kyjev uvítal silnou reakci Washingtonu, pokud by se s ním Putin nebyl ochoten setkat na bilaterální schůzce. Trump se snaží zprostředkovat mír mezi oběma válčícími zeměmi, ale připustil, že ruský vládce nemusí být ochoten uzavřít dohodu, podotkl Reuters.

Vance chce „lví podíl“ Evropy

K bezpečnostním zárukám se v rozhovoru pro stanici Fox vyjádřil také americký viceprezident JD Vance, podle něhož budou muset evropské země převzít „lví podíl“ nákladů na bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.

„Nemyslím si, že bychom tu měli nést hlavní břemeno. (...) Prezident (Donald Trump) určitě očekává, že hlavní roli zde bude hrát Evropa,“ řekl Vance. „Ať už to bude v jakékoli formě, Evropané budou muset převzít lví podíl tohoto břemene. Je to jejich kontinent, je to jejich bezpečnost a prezident se vyjádřil velmi jasně – budou tady muset zabrat,“ dodal viceprezident.

Připomněl také, že Rusko chce v rámci případné mírové dohody některá ukrajinská území, „z nichž většinu obsadilo, i když část z nich neobsadilo“. Rusko v rozporu s mezinárodním právem okupuje přibližně pětinu Ukrajiny a Trump tvrdí, že pro jakékoli mírové urovnání budou klíčové „výměny území“ či územní změny. Kyjev nicméně odmítá postoupit Rusku jakoukoli část svého území, podle Zelenského to neumožňuje ústava země.

Šéf ruské diplomacie Lavrov ve čtvrtek obvinil evropské spojence ze snahy podkopat údajný pokrok dosažený na americko-ruském summitu na Aljašce. Podle agentury Reuters vyjádřil znepokojení nad tím, že evropští lídři diskutovali o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu bez zapojení Moskvy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl podle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do Venezuely posílá letadlo.
před 1 hhodinou

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 2 hhodinami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 10 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...