Ukrajina chystá vojenskou složku bezpečnostních záruk

Ukrajina začala s partnery připravovat vojenskou složku příštích bezpečnostních záruk, které mají vyloučit opakování ruské agrese, sdělil šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. Prohlášení přichází po prvním koordinačním jednání s poradci pro národní bezpečnost reprezentujícími Německo, Itálii, Francii, Velkou Británii, Finsko, EU a NATO. Podle viceprezidenta USA JD Vance bude muset Evropa převzít „lví podíl břemene“ ukrajinské bezpečnosti.

„Naše týmy, především armáda, již zahájily aktivní práci na vojenské složce bezpečnostních záruk. Vypracováváme také postup pro nezbytná opatření, pokud ruská strana bude válku nadále protahovat a poruší dohodu o bilaterální a třístranné schůzce lídrů,“ napsal na Telegramu Jermak. „Vše musí být velmi konkrétní a účinné, aby se zabránilo opakování agrese,“ zdůraznil.

Vojenští představitelé NATO na středeční videokonferenci potvrdili podporu Ukrajině a shodli se, že prioritou je spravedlivý a trvalý mír, uvedl na síti X šéf Vojenského výboru NATO Giuseppe Cavo Dragone. Skupina vojenských velitelů i po skončení virtuální schůzky pokračuje ve Washingtonu v debatách o možnostech bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, podotkla agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaný zdroj.

Virtuální schůzka se odehrála v době, kdy americký prezident Donald Trump vystupňoval své úsilí o ukončení války, kterou proti Ukrajině v plnohodnotné podobě vede Rusko čtvrtým rokem. Západní spojenci zároveň diskutují o bezpečnostních garancích pro Kyjev, které by mohly přispět k uzavření míru.

Server RBK-Ukrajina v této souvislosti připomněl, že desítka zemí je ochotna v rámci bezpečnostních záruk vyslat své vojáky na Ukrajinu, aby dohlíželi na dodržování příští mírové dohody. Účast USA na zárukách zůstává nejasná, dodal.

Zelenskyj nechce, aby v zárukách hrála roli Čína

K bezpečnostním zárukám se ve čtvrtek vyjádřil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Do sedmi až deseti dnů bychom chtěli mít porozumění o architektuře bezpečnostních záruk. A na základě tohoto porozumění chceme uspořádat třístrannou schůzku také s americkým prezidentem Trumpem,“ řekl Zelenskyj podle agentury AFP.

Ukrajinská hlava státu se vyjádřila také k možné roli Číny coby součásti bezpečnostních garancí po Ukrajinu po ukončení války. Tuto možnost zmínil podle médií ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. „Za prvé, Čína nám od začátku nepomáhala tuto válku zastavit. Za druhé, Čína pomohla Rusku otevřením trhu s drony (...). Nepotřebujeme garanty, kteří nepomáhají Ukrajině a nepomáhali Ukrajině v době, kdy jsme to opravdu potřebovali,“ zdůraznil Zelenskyj podle AFP.

Jako možná místa pro případnou schůzku s ruským vládcem Vladimirem Putinem označil Zelenskyj Švýcarsko, Rakousko nebo Turecko. Maďarskou metropoli Budapešť, o které se v posledních dnech také hovoří jako o možném místu setkání, označil ukrajinský prezident podle serveru Ukrajinska pravda za složitější možnost, protože Budapešť se za ruské války proti Ukrajině staví proti podpoře napadené zemi.

Podle agentury Reuters Zelenskyj také řekl, že by Kyjev uvítal silnou reakci Washingtonu, pokud by se s ním Putin nebyl ochoten setkat na bilaterální schůzce. Trump se snaží zprostředkovat mír mezi oběma válčícími zeměmi, ale připustil, že ruský vládce nemusí být ochoten uzavřít dohodu, podotkl Reuters.

Vance chce „lví podíl“ Evropy

K bezpečnostním zárukám se v rozhovoru pro stanici Fox vyjádřil také americký viceprezident JD Vance, podle něhož budou muset evropské země převzít „lví podíl“ nákladů na bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.

„Nemyslím si, že bychom tu měli nést hlavní břemeno. (...) Prezident (Donald Trump) určitě očekává, že hlavní roli zde bude hrát Evropa,“ řekl Vance. „Ať už to bude v jakékoli formě, Evropané budou muset převzít lví podíl tohoto břemene. Je to jejich kontinent, je to jejich bezpečnost a prezident se vyjádřil velmi jasně – budou tady muset zabrat,“ dodal viceprezident.

Připomněl také, že Rusko chce v rámci případné mírové dohody některá ukrajinská území, „z nichž většinu obsadilo, i když část z nich neobsadilo“. Rusko v rozporu s mezinárodním právem okupuje přibližně pětinu Ukrajiny a Trump tvrdí, že pro jakékoli mírové urovnání budou klíčové „výměny území“ či územní změny. Kyjev nicméně odmítá postoupit Rusku jakoukoli část svého území, podle Zelenského to neumožňuje ústava země.

Šéf ruské diplomacie Lavrov ve čtvrtek obvinil evropské spojence ze snahy podkopat údajný pokrok dosažený na americko-ruském summitu na Aljašce. Podle agentury Reuters vyjádřil znepokojení nad tím, že evropští lídři diskutovali o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu bez zapojení Moskvy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Teherán odmítl „nepodložené výhrůžky vyšinutého amerického prezidenta“

Íránská armáda odmítla „arogantní rétoriku“ amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v pondělí mimo jiné prohlásil, že Írán by mohl být zničen během jediné noci. Armáda rovněž tvrdí, že Trumpovy výroky nemají žádný vliv na její operace. Informovala o tom agentura AFP.
před 12 mminutami

Vietnamským prezidentem bude generální tajemník komunistické strany To Lam

Vietnamským prezidentem bude v příštích pěti letech generální tajemník tamní komunistické strany To Lam. Rozhodl o tom v úterý jednomyslně vietnamský parlament. Osmašedesátiletý Lam se tak stane nejmocnějším vietnamským vůdcem za několik desetiletí, píše agentura Reuters.
05:46Aktualizovánopřed 21 mminutami

VideoMalý princ vyšel před 80 lety. Po Bibli je druhým nejpřekládanějším dílem

Přesně před osmdesáti lety vyšla ve Francii jedna z nejslavnějších knih na světě. Malý princ je po Bibli druhým nejpřekládanějším dílem všech dob, lidé ji čtou ve 450 jazycích. Nové, moderní vydání je teď na pultech francouzských knihkupectví. Mnoho Francouzů možná netuší, že autor knihu nenapsal ve Francii, ale v New Yorku. Vyšla až dva roky po jeho smrti. Má několik filmových podob, před dvěma lety například vzbudila pozornost animovaná verze. K jejímu věhlasu přispěl i dramatický život autora – zahynul tragicky, když jeho letadlo sestřelili za války Němci.
před 27 mminutami

Trump: Při záchranné misi v Íránu použily USA více než 170 letounů a helikoptér

USA použily při pátrání po posádce Íránem sestřeleného letounu F-15E více než 170 letounů a helikoptér. Uvedl to americký prezident Donald Trump, podle kterého nebyl při záchranné misi zraněn žádný příslušník amerických ozbrojených sil. Šéf Bílého domu zároveň pohrozil vězením pracovníkům média, které zveřejnilo zprávu, že na území Íránu se stále nachází jeden člen posádky. Podle prezidenta tím ohrozili život tohoto vojáka i všech, kteří se podíleli na záchranné misi.
včeraAktualizovánopřed 36 mminutami

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970. Maximální vzdálenosti od Země dosáhla posádka mise Artemis II v noci na úterý – dle NASA šlo o 406 771 kilometrů.
včeraAktualizovánopřed 45 mminutami

Rozpolcená EU řeší úpravy systému emisního obchodování

Systém emisního obchodování v Unii čeká po dvou dekádách revize. Víc povolenek má zůstávat v rezervě, což má zvýšit stabilitu a předvídatelnost cen. S komplexním návrhem by měla Evropská komise přijít v létě. Na změny tlačí deset států včetně Česka, další jsou ale proti.
před 1 hhodinou

Orbán viní Ukrajinu za výbušniny nalezené v Srbsku. Opozice mluví o záměrné propagaci

Předvolební dění v Maďarsku zasáhla kauza kolem údajných výbušnin v Srbsku. Tamní úřady v neděli ohlásily nastražené nálože v blízkosti společných hranic. Maďarská vláda to označila za sabotáž a naznačuje zapojení Ukrajiny. Opozice zas hovoří o záměrné provokaci s cílem ovlivnit závěr kampaně. Budapešť stejně jako Bělehrad posílila vojenskou ostrahu plynovodů.
před 11 hhodinami

Agentura AP propustí až pět procent zaměstnanců, píše Reuters

Americká tisková agentura Associated Press (AP) propustí až pět procent zaměstnanců v globálním zpravodajství. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na interní memorandum, které zaměstnancům AP rozeslala šéfredaktorka a viceprezidentka Julie Paceová.
před 12 hhodinami
Načítání...