Ukrajina chystá vojenskou složku bezpečnostních záruk

Ukrajina začala s partnery připravovat vojenskou složku příštích bezpečnostních záruk, které mají vyloučit opakování ruské agrese, sdělil šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. Prohlášení přichází po prvním koordinačním jednání s poradci pro národní bezpečnost reprezentujícími Německo, Itálii, Francii, Velkou Británii, Finsko, EU a NATO. Podle viceprezidenta USA JD Vance bude muset Evropa převzít „lví podíl břemene“ ukrajinské bezpečnosti.

„Naše týmy, především armáda, již zahájily aktivní práci na vojenské složce bezpečnostních záruk. Vypracováváme také postup pro nezbytná opatření, pokud ruská strana bude válku nadále protahovat a poruší dohodu o bilaterální a třístranné schůzce lídrů,“ napsal na Telegramu Jermak. „Vše musí být velmi konkrétní a účinné, aby se zabránilo opakování agrese,“ zdůraznil.

Vojenští představitelé NATO na středeční videokonferenci potvrdili podporu Ukrajině a shodli se, že prioritou je spravedlivý a trvalý mír, uvedl na síti X šéf Vojenského výboru NATO Giuseppe Cavo Dragone. Skupina vojenských velitelů i po skončení virtuální schůzky pokračuje ve Washingtonu v debatách o možnostech bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, podotkla agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaný zdroj.

Virtuální schůzka se odehrála v době, kdy americký prezident Donald Trump vystupňoval své úsilí o ukončení války, kterou proti Ukrajině v plnohodnotné podobě vede Rusko čtvrtým rokem. Západní spojenci zároveň diskutují o bezpečnostních garancích pro Kyjev, které by mohly přispět k uzavření míru.

Server RBK-Ukrajina v této souvislosti připomněl, že desítka zemí je ochotna v rámci bezpečnostních záruk vyslat své vojáky na Ukrajinu, aby dohlíželi na dodržování příští mírové dohody. Účast USA na zárukách zůstává nejasná, dodal.

Zelenskyj nechce, aby v zárukách hrála roli Čína

K bezpečnostním zárukám se ve čtvrtek vyjádřil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Do sedmi až deseti dnů bychom chtěli mít porozumění o architektuře bezpečnostních záruk. A na základě tohoto porozumění chceme uspořádat třístrannou schůzku také s americkým prezidentem Trumpem,“ řekl Zelenskyj podle agentury AFP.

Ukrajinská hlava státu se vyjádřila také k možné roli Číny coby součásti bezpečnostních garancí po Ukrajinu po ukončení války. Tuto možnost zmínil podle médií ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. „Za prvé, Čína nám od začátku nepomáhala tuto válku zastavit. Za druhé, Čína pomohla Rusku otevřením trhu s drony (...). Nepotřebujeme garanty, kteří nepomáhají Ukrajině a nepomáhali Ukrajině v době, kdy jsme to opravdu potřebovali,“ zdůraznil Zelenskyj podle AFP.

Jako možná místa pro případnou schůzku s ruským vládcem Vladimirem Putinem označil Zelenskyj Švýcarsko, Rakousko nebo Turecko. Maďarskou metropoli Budapešť, o které se v posledních dnech také hovoří jako o možném místu setkání, označil ukrajinský prezident podle serveru Ukrajinska pravda za složitější možnost, protože Budapešť se za ruské války proti Ukrajině staví proti podpoře napadené zemi.

Podle agentury Reuters Zelenskyj také řekl, že by Kyjev uvítal silnou reakci Washingtonu, pokud by se s ním Putin nebyl ochoten setkat na bilaterální schůzce. Trump se snaží zprostředkovat mír mezi oběma válčícími zeměmi, ale připustil, že ruský vládce nemusí být ochoten uzavřít dohodu, podotkl Reuters.

Vance chce „lví podíl“ Evropy

K bezpečnostním zárukám se v rozhovoru pro stanici Fox vyjádřil také americký viceprezident JD Vance, podle něhož budou muset evropské země převzít „lví podíl“ nákladů na bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.

„Nemyslím si, že bychom tu měli nést hlavní břemeno. (...) Prezident (Donald Trump) určitě očekává, že hlavní roli zde bude hrát Evropa,“ řekl Vance. „Ať už to bude v jakékoli formě, Evropané budou muset převzít lví podíl tohoto břemene. Je to jejich kontinent, je to jejich bezpečnost a prezident se vyjádřil velmi jasně – budou tady muset zabrat,“ dodal viceprezident.

Připomněl také, že Rusko chce v rámci případné mírové dohody některá ukrajinská území, „z nichž většinu obsadilo, i když část z nich neobsadilo“. Rusko v rozporu s mezinárodním právem okupuje přibližně pětinu Ukrajiny a Trump tvrdí, že pro jakékoli mírové urovnání budou klíčové „výměny území“ či územní změny. Kyjev nicméně odmítá postoupit Rusku jakoukoli část svého území, podle Zelenského to neumožňuje ústava země.

Šéf ruské diplomacie Lavrov ve čtvrtek obvinil evropské spojence ze snahy podkopat údajný pokrok dosažený na americko-ruském summitu na Aljašce. Podle agentury Reuters vyjádřil znepokojení nad tím, že evropští lídři diskutovali o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu bez zapojení Moskvy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránský útok v Izraeli zabil dva lidi na předměstí Tel Avivu, píší média

Íránský raketový útok v Izraeli zabil dva lidi, napsal v noci na středu s odkazem na záchrannou službu zpravodajský server The Times of Israel (ToI).
před 2 hhodinami

Izrael zabil šéfa íránské bezpečnostní rady, potvrdil Teherán

Izraelský úder v noci na úterý zabil šéfa íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alího Larídžáního, který patřil po začátku izraelských a amerických úderů a zabití vůdce Alího Chameneího k nejvýše postaveným íránským činitelům. Informaci izraelské armády večer potvrdila íránská státní média. Teherán potvrdil také smrt náčelníka íránských polovojenských milic basídž Gholámrezy Solejmaního, kterého rovněž zabil izraelský úder.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny ropy se vrátily k růstu, obavy z vývoje na Blízkém východě nepolevují

Ceny ropy se v úterý opět vrátily k růstu. Na trhu přetrvávají obavy z dlouhodobějšího narušení dodávek kvůli uzavření Hormuzského průlivu v důsledku války na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent přidala 3,2 procenta a uzavřela na 103,42 dolaru za barel. Od začátku měsíce zdražila o 40 procent. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykázala nárůst ceny přes 3,6 procenta na 96,85 dolaru za barel. Kvůli íránským útokům také Spojené arabské emiráty znovu pozastavily provoz v ropném přístavu Fudžajra.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoKakaové boby nejdou na odbyt, dopady pociťují farmáři v západní Africe

Zatímco předloni kakaové boby kvůli suchu v cenách dosahovaly historických rekordů, teď nestojí ani třetinu. Silně to pociťují hlavně farmáři v Ghaně a Pobřeží slonoviny, kterým tak leží v zaplněných skladech nebo hnijí na stromech. Pokud nějaké prodali, ani téměř po půl roce za ně většinou nedostali zaplaceno. Někteří tak nemají ani na to, aby posílali děti do školy. Za pokles cen může dobrá úroda v době nižší poptávky. Řada producentů čokolády totiž začala právě kvůli předtím vysokým cenám vyrábět menší balení.
před 4 hhodinami

Část Libanonců volá po odzbrojení Hizballáhu. Pro jiné je to jediný ochránce

Izrael pokračuje v úderech na Libanon. Cílí při tom dle vlastních slov na hnutí Hizballáh. Lídři Kanady, Francie, Německa, Itálie a Velké Británie varovali před dalším vyhrocením tohoto konfliktu a vyzvali Libanon a Izrael, aby začaly jednat o politickém řešení.
před 7 hhodinami

Zelenskyj nabídl spojencům až polovinu ukrajinské produkce záchytných dronů

Ukrajina dokáže denně vyrábět dva tisíce záchytných dronů na ochranu před útoky a polovinu z nich může dodat spojencům na posílení jejich obrany. Řekl to v úterý v britském parlamentu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina podle něj vyslala 201 expertů na protivzdušnou obranu na Blízký východ, tedy do regionu, který sužují íránské vzdušné protiútoky v reakci na americko-izraelskou ofenzivu z posledních týdnů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Šéf Národního protiteroristického centra USA rezignuje kvůli válce v Íránu

Na protest proti válce v Íránu rezignuje na svou funkci šéf amerického Národního protiteroristického střediska (NCTC) Joe Kent. Oznámil to podle agentury AP na sociálních sítích. Írán podle Kenta nepředstavoval pro Spojené státy bezprostřední hrozbu a Washington válku začal kvůli tlaku Izraele a jeho vlivné lobby v USA.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Trump kvůli Íránu odkládá návštěvu Si Ťin-pchinga

Americký prezident Donald Trump kvůli válce s Íránem o několik týdnů odkládá dlouho plánovanou návštěvu Číny. Ve Washingtonu při setkání s irským premiérem Micheálem Martinem řekl, že očekává, že se uskuteční za pět až šest týdnů. Původně byla velmi sledovaná zahraniční cesta ohlášená na 31. března až 2. dubna.
před 8 hhodinami
Načítání...