Spojené království

V sobotu se v Paříži znovu otevře katedrála Notre-Dame. Gotický chrám před pěti a půl lety zničil požár, na jeho opravu se složili Francouzi i lidé z celého světa. Podařilo se vybrat v přepočtu víc než 21 miliard korun. Účast na slavnosti přislíbili světoví státníci – včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, britského krále Karla III. či zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa. Francie je první zemí, kterou Trump po vítězství ve volbách navštíví. Otevření katedrály budou provázet přísná bezpečnostní opatření.

Spisovatelka J. K. Rowlingová mohla už být jednou z téměř osmi stovek členů Sněmovny lordů. Jenže nabídku na šlechtický titul, který k tomuto opravňuje, odmítá. Dostala ji jak od momentálně vládnoucích labouristů, tak od nyní opozičních konzervativců. Třetí nabídka by mohla přijít za její názory ohledně transgender osob.

Poprvé od ukončení chemoterapie se britská princezna Kate objevila na veřejnosti. Po boku prince Williama vyrazila do Southportu, kde se setkala s rodinami tří dětí, které tam zemřely při červencovém útoku nožem, informoval zpravodajský web BBC News.

Současná eskalace napětí mezi Izraelem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh se téměř dostala na úroveň plnohodnotné války, prohlásil v New Yorku na okraj zasedání Valného shromáždění OSN šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Ministři zahraničí zemí skupiny G7 varovali, že stupňování konfliktu na Blízkém východě nikomu prospěch nepřinese. Česko v reakci zdůraznilo právo židovského státu na sebeobranu. Pondělní izraelské útoky na sklady a odpaliště raket Hizballáhu byly největší akcí Jeruzaléma tohoto druhu v Libanonu od roku 2006. Vzájemné ostřelování pokračuje i v úterý.

Francouzská vláda vybízí Velkou Británii k sepsání migračního paktu, který by pomohl uklidnit situaci v Lamanšském průlivu. V úterý se tam při letošní zatím největší tragédii utopilo dvanáct běženců. Další migranti se přesto nadále pokoušejí průliv na přetížených člunech přeplout. Za poslední týden se to podařilo dvěma tisícům lidí.

Tajné služby Británie, Spojených států a Jižní Koreje tvrdí, že odhalily severokorejskou kyberšpionáž. Jejím cílem prý měl být zisk informací pro vývoj jaderných zbraní a modernizaci ozbrojených sil. Médiím to sdělilo britské Národní středisko pro kybernetickou bezpečnost (NCSC).

Triumf labouristů v britských volbách je dán hlavně znechucením voličů z řady afér konzervativců, kteří zemi vedli čtrnáct let, hodnotí britští komentátoři výsledek čtvrtečního hlasování. Některá média hovoří o „politickém zemětřesení“. Analýzy poukazují i na rostoucí nepředvídatelnost britských voličů. Spojené království je mnohem více roztříštěné, než by se na první pohled mohlo zdát, upozornil server Politico.

Novým britským premiérem se po vítězství v předčasných parlamentních volbách stane lídr Labouristické strany Keir Starmer. Centristický politik je podle expertů technokrat, který neumí strhnout davy jako jeden z jeho předchůdců Tony Blair, labouristy ale dokázal stabilizovat a přivést blíže ke středu. Úspěšný obhájce lidských práv a bývalý prokurátor Starmer chce podpořit podnikatele a zkrátit čekací lhůty u lékařů. Odpůrci ho nazývají „levicovým londýnským právníkem“, část labouristů mu vyčítá proizraelské postoje.

Voliči ve Spojeném království si ve čtvrtek vyberou nové členy dolní komory parlamentu ve volbách. Podle komentátorů může hlasování „otřást tamní politickou scénou“. K zisku většiny hlasů podle všeho směřují středoleví labouristé, kteří byli dosud hlavní opoziční silou. Naopak pravicové Konzervativní straně po čtrnácti letech hrozí podle volebních modelů porážka, jakou v moderní éře nezažila. Od 23 hodin začíná v České televizi speciální volební vysílání, které potrvá do jedné hodiny po půlnoci.

Britští politici zahájili poslední den kampaně před čtvrtečními parlamentními volbami. Podle posledních průzkumů přinesou jasné vítězství opozičních labouristů pod vedením Keira Starmera a konec vlády konzervativního premiéra Rishiho Sunaka. Obě hlavní strany se snaží na poslední chvíli přesvědčit nerozhodnuté voliče. Konzervativci, kterým se v kampani nečekaně pokusil pomoci expremiér Boris Johnson, varují před zvyšováním daní chystaným labouristy. Ti naopak slibují skoncovat s „chaotickou ekonomikou“ pravicové vlády.

Favoritem britských voleb jsou podle dosavadních průzkumů labouristé, kteří posilují na úkor slábnoucích konzervativců premiéra Rishiho Sunaka. Do výsledků ale chtějí promluvit i menší strany. Hlasy konzervativců by mohlo ubrat uskupení Reform UK, s nímž už poosmé kandiduje do Dolní sněmovny Nigel Farage. Naopak podporu labouristů chce umazat Skotská národní strana, která dlouhodobě usiluje o vyhlášení nezávislosti. Překvapením voleb pak mohou být i Liberální demokraté.

Vysoké životní náklady, krizi dostupného bydlení, inflaci, přehlcení zdravotního systému a neustávající proud migrantů řeší Britové před parlamentními volbami. Nálada ve Spojeném království přitom není optimistická, řada průzkumů ukazuje nespokojenost velké části obyvatel s vývojem v posledních letech. Velká Británie tak čelí mnoha výzvám, na jejichž řešení nabízejí politické strany různé recepty. Předvolební kampaní hýbají ale i skandály politiků.

Zakladatel WikiLeaks Julian Assange ve středu před americkým soudem na souostroví Severní Mariany přiznal vinu v případu vyzrazení tajných informací. Soud následně schválil jeho dohodu s prokuraturou a pustil ho na svobodu. Krátce po skončení soudního jednání se Assange vydal soukromým letadlem do rodné Austrálie, informovala agentura AFP.

Britská princezna Kate se po skoro šesti měsících ukázala na veřejnosti. V kočáru se zúčastnila vojenské přehlídky nedaleko Buckinghamského paláce u příležitosti oslav narozenin krále Karla III. Je to její první účast na veřejné akci poté, co oznámila, že se léčí s rakovinou.

Ukrajina může ke své obraně používat zbraně dodané Německem i proti cílům na ruském území. Vyplývá to z pátečního prohlášení mluvčího německé vlády Steffena Hebestreita, podle kterého Kyjev může zbraně k obraně nasadit v souladu s mezinárodním právem. Německý souhlas přichází nedlouho poté, co použití amerických zbraní v Rusku při obraně Charkova schválil prezident USA Joe Biden, jak napsaly agentura AP a server Politico. Některé země Evropy – například Polsko či Estonsko – žádné omezení nenastavily.

Britská vláda vyplatí další odškodné desítkám tisíc lidí, kteří se kvůli kontaminované krvi v letech 1970 až 1991 nakazili v britských nemocnicích virem HIV či žloutenkou, oznámil úřad premiéra Rishiho Sunaka. Londýn vytvoří orgán, který bude žádosti vyřizovat, aby se lidé s nárokem na odškodnění dočkali peněz již letos. Každý z nich bude moci získat až 210 tisíc liber (šest milionů korun), uvedl zástupce Sunakova úřadu John Glen. Celkem by odškodnění mohlo dosáhnout deseti miliard liber.

Kvůli kontaminované krvi se ve Spojeném království mezi lety 1970 a 1991 infikovalo HIV či žloutenkou přes třicet tisíc lidí. Každý desátý z nich zemřel. Několik vlád i britský zdravotnický systém NHS se skandál snažily ututlat, tvrdí vyšetřovací zpráva. Premiér Rishi Sunak v reakci uvedl, že je to pro stát hanba. Vláda chystá kompenzace. Podle webu listu The Guardian by se odškodné pro oběti a pozůstalé mohlo vyšplhat na deset miliard liber (289 miliard korun).

Policie ve Spojeném království začala zadržovat migranty, kteří do země přišli nelegálně a byli vybráni do první vlny deportací do Rwandy. S odvoláním na ostrovní ministerstvo vnitra o tom informují média. K deportacím může docházet díky zákonu, který v dubnu prosadili konzervativci pod vedením premiéra Rishiho Sunaka. Nová legislativa ovšem čelí vlně kritiky.

Spojené království se dostalo do sporu se sousedním Irskem. Londýn minulý týden schválil zákon, podle nějž migranti, kteří do Británie připlují nelegálně, mohou být deportováni do Rwandy. Někteří ze strachu začali odcházet do Irska a Spojené království je odmítá převzít zpět.

Vystoupení Velké Británie z Evropské unie, označované jako brexit (spojení slov Britain a Exit), je politickou událostí, která výrazně ovlivnila nejen zemi samotnou, ale i celou Evropu. Referendum o členství Británie v Evropské unii, které proběhlo v červnu 2016, vypsal tehdejší premiér David Cameron. Podle Miloše Fňukala, politického geografa z katedry geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, však lidé, kteří EU kritizovali, možná ve skutečnosti brexit nechtěli, mohlo jít jen o špatný politický marketing. Příběh brexitu je komplexní a zahrnuje mnoho aspektů, od politických a ekonomických až po sociální a kulturní.

Britské úřady obvinily dva muže z centrální Anglie pro podezření z vazeb na ruské rozvědky. Tamní policie je spolu se třemi dalšími podezřelými zadržela v souvislosti s březnovým požárem skladu na východě Londýna. Dvacetiletý Dylan Earl čelí obvinění z „napomáhání zahraniční zpravodajské službě“, dvaadvacetiletý Jake Reeves pak z „přijímání hmotného daru od zahraniční zpravodajské služby“. Britská média citují obvinění, podle nich prý dvojice plánovala útoky na podniky napojené na Ukrajinu. Ostrovní diplomacie si kvůli tomu už předvolala ruského velvyslance Andreje Kelina, píše agentura Reuters.

Britský parlament schválil sporný zákon, který umožňuje deportaci nelegálních migrantů ze Spojeného království do Rwandy. Schvalování legislativy zdržovala Sněmovna lordů, nakonec však ustoupila. Nejvyšší soud loni zarazil chystané deportace s odůvodněním, že Rwanda není bezpečnou zemí. Zákon kritizuje britská opozice i obhájci lidských práv. Africká země s plánem Londýna souhlasí, požaduje ale peníze. V roce 2022 doplulo do Británie přes Lamanšský průliv rekordních téměř 46 tisíc běženců.

Britský král Karel III. se rozhodl vůbec poprvé otevřít některé své soukromé rezidence veřejnosti. Od června budou smět lidé vstoupit třeba do interiéru zámku Balmoral, kde zemřela Alžběta II. Přístupné budou i ty sály Buckinghamského paláce, které byly doteď návštěvníkům nepřístupné.

Botswana hrozí Německu, že mu kvůli sporu o dovoz loveckých trofejí pošle 20 tisíc živých slonů. Berlín zvažuje další zpřísnění limitů pro dovoz trofejí ve snaze o potlačení pytláctví. Jihoafrická země ale tvrdí, že sloni jsou tak dobře chránění, že se přemnožili, ničí úrodu a ušlapávají obyvatele. Jejich lov je regulovaný a pro místní je podstatným zdrojem příjmů, stejně jako turistický ruch, uvedl botswanský prezident Mokgweetsi Masisi v rozhovoru s německým deníkem Bild.