Spojené království

Triumf labouristů v britských volbách je dán hlavně znechucením voličů z řady afér konzervativců, kteří zemi vedli čtrnáct let, hodnotí britští komentátoři výsledek čtvrtečního hlasování. Některá média hovoří o „politickém zemětřesení“. Analýzy poukazují i na rostoucí nepředvídatelnost britských voličů. Spojené království je mnohem více roztříštěné, než by se na první pohled mohlo zdát, upozornil server Politico.

Novým britským premiérem se po vítězství v předčasných parlamentních volbách stane lídr Labouristické strany Keir Starmer. Centristický politik je podle expertů technokrat, který neumí strhnout davy jako jeden z jeho předchůdců Tony Blair, labouristy ale dokázal stabilizovat a přivést blíže ke středu. Úspěšný obhájce lidských práv a bývalý prokurátor Starmer chce podpořit podnikatele a zkrátit čekací lhůty u lékařů. Odpůrci ho nazývají „levicovým londýnským právníkem“, část labouristů mu vyčítá proizraelské postoje.

Voliči ve Spojeném království si ve čtvrtek vyberou nové členy dolní komory parlamentu ve volbách. Podle komentátorů může hlasování „otřást tamní politickou scénou“. K zisku většiny hlasů podle všeho směřují středoleví labouristé, kteří byli dosud hlavní opoziční silou. Naopak pravicové Konzervativní straně po čtrnácti letech hrozí podle volebních modelů porážka, jakou v moderní éře nezažila. Od 23 hodin začíná v České televizi speciální volební vysílání, které potrvá do jedné hodiny po půlnoci.

Britští politici zahájili poslední den kampaně před čtvrtečními parlamentními volbami. Podle posledních průzkumů přinesou jasné vítězství opozičních labouristů pod vedením Keira Starmera a konec vlády konzervativního premiéra Rishiho Sunaka. Obě hlavní strany se snaží na poslední chvíli přesvědčit nerozhodnuté voliče. Konzervativci, kterým se v kampani nečekaně pokusil pomoci expremiér Boris Johnson, varují před zvyšováním daní chystaným labouristy. Ti naopak slibují skoncovat s „chaotickou ekonomikou“ pravicové vlády.

Favoritem britských voleb jsou podle dosavadních průzkumů labouristé, kteří posilují na úkor slábnoucích konzervativců premiéra Rishiho Sunaka. Do výsledků ale chtějí promluvit i menší strany. Hlasy konzervativců by mohlo ubrat uskupení Reform UK, s nímž už poosmé kandiduje do Dolní sněmovny Nigel Farage. Naopak podporu labouristů chce umazat Skotská národní strana, která dlouhodobě usiluje o vyhlášení nezávislosti. Překvapením voleb pak mohou být i Liberální demokraté.

Vysoké životní náklady, krizi dostupného bydlení, inflaci, přehlcení zdravotního systému a neustávající proud migrantů řeší Britové před parlamentními volbami. Nálada ve Spojeném království přitom není optimistická, řada průzkumů ukazuje nespokojenost velké části obyvatel s vývojem v posledních letech. Velká Británie tak čelí mnoha výzvám, na jejichž řešení nabízejí politické strany různé recepty. Předvolební kampaní hýbají ale i skandály politiků.

Zakladatel WikiLeaks Julian Assange ve středu před americkým soudem na souostroví Severní Mariany přiznal vinu v případu vyzrazení tajných informací. Soud následně schválil jeho dohodu s prokuraturou a pustil ho na svobodu. Krátce po skončení soudního jednání se Assange vydal soukromým letadlem do rodné Austrálie, informovala agentura AFP.

Britská princezna Kate se po skoro šesti měsících ukázala na veřejnosti. V kočáru se zúčastnila vojenské přehlídky nedaleko Buckinghamského paláce u příležitosti oslav narozenin krále Karla III. Je to její první účast na veřejné akci poté, co oznámila, že se léčí s rakovinou.

Ukrajina může ke své obraně používat zbraně dodané Německem i proti cílům na ruském území. Vyplývá to z pátečního prohlášení mluvčího německé vlády Steffena Hebestreita, podle kterého Kyjev může zbraně k obraně nasadit v souladu s mezinárodním právem. Německý souhlas přichází nedlouho poté, co použití amerických zbraní v Rusku při obraně Charkova schválil prezident USA Joe Biden, jak napsaly agentura AP a server Politico. Některé země Evropy – například Polsko či Estonsko – žádné omezení nenastavily.

Britská vláda vyplatí další odškodné desítkám tisíc lidí, kteří se kvůli kontaminované krvi v letech 1970 až 1991 nakazili v britských nemocnicích virem HIV či žloutenkou, oznámil úřad premiéra Rishiho Sunaka. Londýn vytvoří orgán, který bude žádosti vyřizovat, aby se lidé s nárokem na odškodnění dočkali peněz již letos. Každý z nich bude moci získat až 210 tisíc liber (šest milionů korun), uvedl zástupce Sunakova úřadu John Glen. Celkem by odškodnění mohlo dosáhnout deseti miliard liber.

Kvůli kontaminované krvi se ve Spojeném království mezi lety 1970 a 1991 infikovalo HIV či žloutenkou přes třicet tisíc lidí. Každý desátý z nich zemřel. Několik vlád i britský zdravotnický systém NHS se skandál snažily ututlat, tvrdí vyšetřovací zpráva. Premiér Rishi Sunak v reakci uvedl, že je to pro stát hanba. Vláda chystá kompenzace. Podle webu listu The Guardian by se odškodné pro oběti a pozůstalé mohlo vyšplhat na deset miliard liber (289 miliard korun).

Policie ve Spojeném království začala zadržovat migranty, kteří do země přišli nelegálně a byli vybráni do první vlny deportací do Rwandy. S odvoláním na ostrovní ministerstvo vnitra o tom informují média. K deportacím může docházet díky zákonu, který v dubnu prosadili konzervativci pod vedením premiéra Rishiho Sunaka. Nová legislativa ovšem čelí vlně kritiky.

Spojené království se dostalo do sporu se sousedním Irskem. Londýn minulý týden schválil zákon, podle nějž migranti, kteří do Británie připlují nelegálně, mohou být deportováni do Rwandy. Někteří ze strachu začali odcházet do Irska a Spojené království je odmítá převzít zpět.

Vystoupení Velké Británie z Evropské unie, označované jako brexit (spojení slov Britain a Exit), je politickou událostí, která výrazně ovlivnila nejen zemi samotnou, ale i celou Evropu. Referendum o členství Británie v Evropské unii, které proběhlo v červnu 2016, vypsal tehdejší premiér David Cameron. Podle Miloše Fňukala, politického geografa z katedry geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, však lidé, kteří EU kritizovali, možná ve skutečnosti brexit nechtěli, mohlo jít jen o špatný politický marketing. Příběh brexitu je komplexní a zahrnuje mnoho aspektů, od politických a ekonomických až po sociální a kulturní.

Britské úřady obvinily dva muže z centrální Anglie pro podezření z vazeb na ruské rozvědky. Tamní policie je spolu se třemi dalšími podezřelými zadržela v souvislosti s březnovým požárem skladu na východě Londýna. Dvacetiletý Dylan Earl čelí obvinění z „napomáhání zahraniční zpravodajské službě“, dvaadvacetiletý Jake Reeves pak z „přijímání hmotného daru od zahraniční zpravodajské služby“. Britská média citují obvinění, podle nich prý dvojice plánovala útoky na podniky napojené na Ukrajinu. Ostrovní diplomacie si kvůli tomu už předvolala ruského velvyslance Andreje Kelina, píše agentura Reuters.

Britský parlament schválil sporný zákon, který umožňuje deportaci nelegálních migrantů ze Spojeného království do Rwandy. Schvalování legislativy zdržovala Sněmovna lordů, nakonec však ustoupila. Nejvyšší soud loni zarazil chystané deportace s odůvodněním, že Rwanda není bezpečnou zemí. Zákon kritizuje britská opozice i obhájci lidských práv. Africká země s plánem Londýna souhlasí, požaduje ale peníze. V roce 2022 doplulo do Británie přes Lamanšský průliv rekordních téměř 46 tisíc běženců.

Britský král Karel III. se rozhodl vůbec poprvé otevřít některé své soukromé rezidence veřejnosti. Od června budou smět lidé vstoupit třeba do interiéru zámku Balmoral, kde zemřela Alžběta II. Přístupné budou i ty sály Buckinghamského paláce, které byly doteď návštěvníkům nepřístupné.

Botswana hrozí Německu, že mu kvůli sporu o dovoz loveckých trofejí pošle 20 tisíc živých slonů. Berlín zvažuje další zpřísnění limitů pro dovoz trofejí ve snaze o potlačení pytláctví. Jihoafrická země ale tvrdí, že sloni jsou tak dobře chránění, že se přemnožili, ničí úrodu a ušlapávají obyvatele. Jejich lov je regulovaný a pro místní je podstatným zdrojem příjmů, stejně jako turistický ruch, uvedl botswanský prezident Mokgweetsi Masisi v rozhovoru s německým deníkem Bild.

Zakladatel společnosti WikiLeaks Julian Assange nemůže být okamžitě vydán do Spojených států. Rozhodl o tom Vrchní soud v Londýně, podle nějž musí USA poskytnout více záruk. Australský aktivista Assange je ve Spojených státech stíhán v souvislosti s obviněním z několika trestných činů, včetně špionáže. Agentura AP poznamenala, že takové rozhodnutí soudu je pro Assange částečným vítězstvím.

Britská princezna Kate má rakovinu a podstupuje chemoterapii. Oznámila to v pátek ve videu, které zveřejnil Kensingtonský palác. Oznámení přišlo po týdnech spekulací o jejím zdravotním stavu. V lednu byla hospitalizována kvůli blíže nespecifikované operaci břicha a od té doby se neobjevovala na veřejnosti.

Řecko se může stát první ortodoxní zemí na světě, která umožní sňatky lidí stejného pohlaví. Změnu, která má podle průzkumu podporu mírné většiny Řeků, navrhuje konzervativní vláda. Parlament o novém zákonu bude hlasovat ve čtvrtek. Proti je ortodoxní církev, která za manželství považuje svazek muže a ženy. Nová norma má umožnit homosexuálním párům také adopci dětí. Nezahrnuje ale asistovanou reprodukci.

Krvavá neděle (Bloody Sunday) z ledna 1972 se po více než padesáti letech vrací k britskému soudu. Souzen bude jeden z členů jednotky, která v severoirském Derry postřílela 14 katolíků. V případě uznání viny půjde o první zadostiučinění pro blízké obětí. Táhlý konflikt spočíval v ambicích severoirských katolíků odtrhnout se od Spojeného království a připojit se k Irsku, což Londýn vždy odmítal.

Britští konzervativci přišli o obě poslanecká křesla ve čtvrtečních doplňovacích volbách. Konaly se v anglických obvodech Tamworth a Mid-Bedforshire, tedy v tradičně konzervativních baštách vládní strany. Tentokrát však přesvědčivě zvítězili opoziční labouristé, informuje agentura Reuters. Lídr labouristů Keir Starmer v reakci na volební vítězství prohlásil, že jeho strana „překresluje politickou mapu“. Podle analytiků výsledek vyvolá silnou nervozitu mezi konzervativci před parlamentními volbami v nadcházejícím roce.

Spojené státy kvůli útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael přesouvají do východního Středomoří letadlovou loď.  Evropská unie provede kontrolu své finanční pomoci Palestincům, aby se ujistila, že z unijních peněz nemají prospěch, a to ani nepřímý, žádné teroristické organizace. Čína násilí odsoudila, řešení podle ní spočívá ve vytvoření nezávislého palestinského státu. Rusko se obává rizika, že se do konfliktu zapojí „třetí síly“.